Recenze Haven

„Otázka nezní, zda tam půjdeme. Otázka zní, zda tam půjdeš se mnou.“

Do téhle hry jsem se zamiloval už od jejího oznámení – každý jeden obrázek, upoutávka a informace o ní mne vyloženě nadchly. Menší francouzský indie titul pro jednoho nebo dva hráče, vybavený nádhernou estetikou, sliboval dospělý a procítěný příběh mileneckého páru, který se rozhodl vzdát všeho kromě jeden druhého a utéct na opuštěnou planetu. Do toho provokativní motto hry: „Dokáže láska opravdu porazit vše?“. Moje odpověď po dohrání není jednoznačná. Ano i ne, podle toho, co je pro vás na hrách to nejdůležitější.

• Platforma:  PS5 (recenzovaná verze), XSX|S, X1, PC (v roce 2021 také PS4 a Switch)
• Datum vydání:  3. 12. 2020
• Výrobce: The Game Bakers (Francie)
• Žánr: Grafická novela
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ano, pro dva (pouze lokálně)
• Dat ke stažení: 5 GB
• Herní doba:  10+ hodin
• Přístupnost: 18+
• Prodejní verze: digitální
• Cena: 659,- Kč (PS Store, Steam)

Opravdová láska

Mladík Kay a dívka jménem Yu žijí v budoucnosti, kde jsou manželské páry vybírány výpočtem centrálního počítače, tzv. „Matchmakera“. Jelikož se ale do sebe zamilovali mimo tento proces, jejich láska je v této společnosti zakázaná. Rozhodli se proto k zoufalému kroku a vyrazili na nejistou cestu pomocí hypeprostorových mostů na vzdálenou opuštěnou planetu, přezdívanou Source. Po přistání a havárii, způsobené podezřelou tektonickou aktivitou, se chystají strávit svoje životy zde, bez dalších lidí (ale v doprovodu několika ochočených místních zvířat). Jak se ale pomalu začne ukazovat, planeta skrývá nebezpečné tajemství a složitou historii. Zároveň nad oběma milenci stále visí hrozba, že stejný hyperprostorový most použijí také jejich pronásledovatelé z domovského světa. Tou největší otázkou ovšem je: vydrží jejich láska všechny ty výzvy, před které bude postavena?

 

1 z 17

- +

Ačkoliv zápletka nabízí poměrně zajímavé sci-fi, včetně tajemných ruin, mimozemské fauny a nebezpečného parazita s přezdívkou Rust, jednoznačným jádrem celého příběhu je vztah ústřední dvojice. Do dnešního dne jsme zažili celou řadu velmi dospělých videoherních příběhů, které zpracovávaly téma lásky na vysoké úrovni, ale troufám si prohlásit, že ještě nikdy jsem nehrál nic, co by tohle téma zpracovalo tak realisticky. Celé kouzlo tkví v detailech a přirozenosti. Zatímco jiné milostné příběhy ve hrách jsou plné obrovských dramat a tragédií, zde hrají prim zdánlivě bezvýznamné drobné momenty ze života, které jsou ale napsané a hlavně zahrané s takovou přirozeností, jak jsem to ještě v žádné hře nezažil. Výsledkem jsou naprosto realistické něžné, vášnivé, krásné i smutné a depresivní momenty, jaké nejspíš ve svých vztazích zažila a důvěrně zná většina z nás. Samozřejmě láska může mít mnoho podob a pokud nejste romantický typ, nejspíš pro vás tohle její pojetí bude poněkud přeslazené. Klidně ale na sebe prásknu, že já romantický typ jsem a dokonale mi to sedlo.

Napsané a zahrané s takovou přirozeností, jak jsem to ještě v žádné hře nezažil.

Vztah Kaye a Yu zahrnuje všechny ty věci, které k opravdové lásce patří – od každodenních radostí typu společného vaření přes vášnivé chvíle ve sprše až po něžné noční povídání před usnutím jeden druhému v náručí. Ale také všelijaká nedorozumění a rozmíšky, včetně velkých hádek, vedoucích k narušené důvěře a pochybám nad celým vztahem. Nebudu zastírat, že jsem u hraní prožil takovou paletu emocí, jako u málokteré jiné hry. Výsledkem pak samozřejmě bylo, že mi na obou postavách velmi záleželo a když šlo do tuhého nebo nastalo velké rozhodnutí na konci, prožíval jsem to, jako kdybych tam byl s nimi.

Zrádné mechaniky

Dominantní složkou hry je vyprávění příběhu pomocí animovaných a dabovaných rozhovorů postav, připomínajících herní grafické novely japonského stylu. Tato složka hry mi i díky výše napsanému přišla naprosto dokonalá. Kromě toho je zde ale také jádro herních mechanik, představované objevováním jednotlivých segmentů mapy okolo vašeho ztroskotaného raketoplánu. Zde musíte shromažďovat zásoby i potraviny, ale také bojovat s místní faunou, nakaženou tajemným parazitem, přezdívaným Rust. Souboje na první pohled připomínají tahový systém z japonských RPG, ale ve skutečnosti běží v reálném čase a jsou tedy poněkud více stresující, obzvláště proto, že ovládání není zrovna ideální a pokud budete hrát sami (bez druhého hráče), není úplně snadné koordinovat ovládání obou postav zároveň – což je potřeba pro drtivou většinu jejich synchronizovaných útoků.

 

1 z 17

- +

Když na začátku hraní nastavujete obtížnost, vyskočí nápis „Haven není těžká hra“, ale to není tak docela pravda. Díky výše zmíněným problémům se mi obzvláště u náročnějších bossů dělo, že navzdory správné strategii jsem nezvládl rytmicky nacvakat inputy obou postav včas, takže jsem zemřel a byl jsem poslán o notný kus hry zpátky. Pohromadě s poněkud jednotvárnou hratelností sbírání věcí v jednotlivých částech mapy a jejím očišťování od Rustu mi díky tomu hratelnost občas docela zahořkla. Ani samotný pohyb není ve hře zas tak příjemný, jelikož musíte čas od času jezdit pomocí antigravitačních bot na speciálních kolejnicích a některé jejich zákruty ani funkce driftování tak docela nezvládá. Rozporuplný je i multiplayer, kde druhý hráč má jen velmi omezené možnosti, protože se například musí s výběrem odpovědi v rozhovoru shodnout s prvním hráčem. Z tohoto pohledu je možná lepší zážitek hrát v jednom, kde vás hra místy nečekaně přepíná mezi postavami a musíte se tedy vžít do obou a náležitě zvážit úhel pohledu každé z nich. Ve výsledku je tedy ještě větší poklona pro příběhovou část hry, že navzdory kostrbaté hratelnosti jsem se od ní nedokázal odtrhnout.