Recenze Yakuza: Like a Dragon

Tohle je jedna z těch her, kterou by si měl zkusit zahrát skoro každý. Některým by mohla učarovat díky tomu, že jde (místy) o stejně vážné a propracované mafiánské drama, jako v oblíbené „české“ herní sérii Mafia. Jiným prostě proto, že jde o mimořádně silný příběh, který svými hodinami filmečků nápadně připomíná třeba Metal Gear Solid. A dalším díky tomu, že jde o kvalitní JRPG s bojovým systémem „klasického střihu“, jak jej známe třeba z Persony nebo Dragon Questu. Zároveň jde o perfektní příležitost naskočit do této slavné herní ságy, jelikož jde o samostatný příběh, s novými postavami a zápletkou.

• Platforma:  XSX (recenzovaná verze), PC, PS4, X1, PS5
• Datum vydání:  10. 11. 2020 (PS5 až 2. 3. 2021)
• Výrobce: Ryu Ga Gotoku Studio (Japonsko)
• Žánr: JRPG
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 43 GB
• Herní doba:  35+ hodin
• Přístupnost: 17+
• Prodejní verze: krabicová i digitální
• Cena: 1 649,- Kč (Xzone)

Mafián a fanoušek videoher

Ičiban neměl zrovna veselé dětství a tak není velké překvapení, že jedním z jeho nejoblíbenějších útočišť byl svět videoher. V devadesátých letech tak vyrostl na klasikách typu Dragon Quest, které opravdu hodně prožíval. Určitá část jeho „klukovského“ já dodnes touží po tom, stát se hrdinou, který porazí draka a zachrání království (jeho vztah ke hrám se ve hře neustále nějakým způsobem promítá, v příběhu i herních mechanikách). V reálném světě se ale stěží protlouká a tak není divu, že se nakonec zamotá s kriminálníky a samotnou Yakuzou. To se mu nakonec šeredně nevyplatí (ačkoliv on sám by to takhle nezhodnotil) a skončí na dvacet let ve vězení. Když se z něj dostane ven, píše se rok 2019 a svět se radikálně změnil. Kromě toho, že se například bude muset naučit práci s mobilním telefonem, čeká na Ičibana řešení otázky, jak se postavit k mafiánské organizaci, které byl součástí.

 

1 z 12

- +

Pokud jste viděli korejský film Oldboy (podle Quentina Tarantina jde o jeden z nejlepších filmů všech dob), máte velmi dobrou představu o zápletce této hry. Hlavní hrdina je rozcuchaný čtyřicátník, který se snaží zorientovat v moderním světě a urputně se prokousává k odpovědi na otázku, kdo a proč jej zradil. S ohledem na věk hrdiny a témata příběhu jde o mimořádně dospělý příběh, který kromě organizovaného zločinu a jeho proměn v moderní společnosti řeší také třeba téma nezaměstnanosti, přistěhovalectví nebo mediální a politické korupce. Při tom všem ale celou dobu zůstává příběh svižný a mimořádně zábavný.

Hlavní hrdina, rozcuchaný čtyřicátník, se snaží zorientovat v moderním světě.

Obrovskou zásluhu na síle příběhu má přitom samotný hlavní hrdina, kterého má v anglické verzi hry na svědomí herec Kaiji Tang. Ičiban je díky svým kořenům poněkud naivní a dětinská povaha, zároveň si ale za všech okolností zachovává upřímnost a srdečnost, kterou bychom mu všichni mohli závidět. Díky tomu mi jeho reakce na některé zdrcující situace v příběhu opakovaně vháněly slzy do očí, stejně jako jeho neochvějné odhodlání dodržet svoje závazky a být dobrým přítelem jeho blízkým. Ostatní postavy vaší party, většinou podobně zkrachovalé existence jako Ičiban, jsou také skvělé – ale právě Ičiban je srdcem příběhu a dost možná nejlepší postavou, jakou jsem kdy ve videohrách zažil. Velkou zásluhu na ton má i velkolepý záběr příběhu, který nás provede životem hlavního hrdiny od narození, přes dětství nebo roky ve vězení až po současnost, kdy svěří jeho osud do vašich rukou.

Ovládněte ulice

Po působivém prologu s několika časovými posuny se vaše začátky v ulicích ponesou v náležitě uzemněném tónu. Přespávat budete na skládce, ze které se budete každé ráno chodit zařadit do fronty na Úřadu práce. Každá mince, kterou se vám povede vyštrachat zapadlou za automatem, pro vás bude znamenat důležitý příjem. Díky tomu a díky povaze hlavního hrdiny si ale také uděláte několik důležitých přátel mezi dalšími lidmi, kteří žijí na ulicích a ledacos se od nich naučíte. A také si pak mnohem víc vážíte toho, když seženete svoje první bydlení, dostanete první pořádnou práci a najdete první opravdové přátele. Při své pouti tak zažijete pro RPG hru opravdu velmi zdařile zpracovaný vzestup ze samotného dna až na pozici, kde obyčejní lidé v ulicích i mocní lidé mimo ně budou znát vaše jméno a činy.

Z herního hlediska k tomu dostanete otevřenou městskou mapu (hned několika rozdílných měst, která se vám budou zpřístupňovat postupně), po které můžete běhat (nebo využívat fast travel postupně odemknutými stanicemi taxíků) se svojí rostoucí družinou postav, bojovat se skupinkami nepřátel od agresivních bezdomovců až po malé gangy lokální japonské, korejské nebo čínské mafie (válka tří odlišných mafií mezi sebou je výraznou součástí příběhu) a hlavně: plnit hlavní nebo vedlejší mise. Boje nejsou náhodné, nepřátele vidíte už z dálky a můžete se jim vyhnout. Celkově hra nechává na vás, jak moc se snažíte prošmejdit každý zapadlý kout města, jestli propadnete některé z mnoha miniher (od karaoke přes minikáry až po docela sofistikovanou „minihru“ simulující vaši firmu a její boj na akciovém trhu) nebo půjdete co nejpříměji za příběhem. Podobně jako všech kvalitních RPG ale také tady platí, že vedlejší mise jsou často stejně působivé, jako ty hlavní.

Vedlejší mise jsou často stejně působivé, jako ty hlavní.

Osobně mi udělalo velkou radost, že souboje jsou skutečně na tahy, jak se na JRPG sluší a patří. Máte tedy možnost si vždy náležitě promyslet, jaké útoky, schopnosti nebo kouzla použijete. Zároveň ale souboje skvěle vypadají. Vaše postavy přitom mají místo povolání typu rytíř nebo mág povolání jako bezdomovec, pochůzkář nebo hosteska. Po stránce příběhu tak zůstáváte v přísně reálném moderním světě, ale po stránce hratelnosti (a často i vizuálu, díky Ičibanově živé představivosti a oblibě videoher) je to fantasy dobrodružství se vším všudy. Hra jinak obsahuje vše, co byste od RPG čekali – management předmětů i jejich výrobu, volitelné romance a proces bondingu s členy party, který postavám odemyká nové schopnosti. Snad jediná moje výčitka směruje na občasné přibrzdění tempa hry citelným poskočením úrovně nepřátel nebo nutností nasbírat určitý obnos peněz. Pokud ale budete hrát zeširoka a bez vynechávání vedlejších aktivit, nejspíš to ani nepocítíte.