Recenze Lust from Beyond

Recenzovaná hra je určená pro hráče starší 18 let.

Erotický horor od polských vývojářů ze studia Movie Games Lunarium vám umožní se z vlastního pohledu procházet pochmurným městečkem Bleakmoor, obývaným tajemným kultem a silně inspirovaným dílem spisovatele H. P. Lovecrafta. Odsud se budete pravidelně přesouvat do paralelní dimenze boha potěšení, nazvané Lusst´ghaa, jejíž gigantické organické struktury nezapřou inspiraci dílem H. R Gigera. Kromě těchto dvou slavných jmen tvůrci hry uvádějí ještě jméno malíře Zdzisława Beksińskiho, jeho snové malby byly pro hru také inspirací. Pohromadě s příslibem dospělého erotického hororu by všechna tato jména měla být zárukou mimořádné zábavy pro dospělé, což se ale daří jen chvílemi. Zbytek času se budete potýkat s citelně nízkorozpočtovým provedením hry.

• Platforma: PC (recenzovaná verze)
• Datum vydání: 11. 3. 2021
• Výrobce: Movie Games Lunarium
• Distribuce: Movie Games
• Žánr: Adventura
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 35 GB
• Herní doba: 10 hodin
• Přístupnost: 18+
• Prodejní verze: digitální
• Cena: neznámá (Steam)

Svět rozkoše a hrůzy

V příběhu zasazeném do současnosti hrajete mladého majitele antikvariátu jménem Victor Holloway, kterého trápí sny a vize fantaskního biomechanického světa, naplněného nadpozemskou rozkoší i tajemnými hrozbami. Do tohoto světa se propadáte kromě jiného během sexu a návrat do reality někdy není úplně jednoduchý, takže v jednom takovém případě ublížíte i svojí přítelkyni. Na její naléhání se nakonec vydáte hledat pomoc k alternativnímu lékaři do tajemného městečka Bleakmoor. Podivně opuštěné městečko se ale ukáže být smrtící pastí, ovládanou tajemným kultem fanatiků, kteří právě ve vás vidí svoji naději pro otevření bran do onoho děsivého světa tvořeného masem a tajemnými energiemi.

 

1 z 8

- +

Vyprávění příběhu má své zajímavé momenty, kromě jiného i díky tomu, že jej místy můžete ovlivňovat a vybírat si cestu k jednomu ze dvou možných konců, opepřeným dalšími proměnnými. Bohužel ale mnohé klíčové momenty kazí technické provedení, kdy si nebudete jistí, zda je lepší varianta lidí s maskami přes obličeje (členové kultu je nosí z příběhového důvodu, ale nepochybně šlo také o snahu ušetřit na animacích obličejů) nebo bez nich, jelikož lidé bez masek mají vyloženě mrtvé (neanimované) oči i tváře a bohužel často jsou velmi slabé i animace těla, což kazí kromě jiného zážitek z oněch erotických scén, kterými se hra citelně odlišuje od konkurence. Jednoduché kopulační pohyby tady ovládáte pouze trefováním se do jediného typu QTE, čímž zrychlují nebo zpomalují.

Jednoduché kopulační pohyby ovládáte trefováním se do jediného typu QTE.

Přesto má příběh zajímavé postavy i zvraty, které udrží vaši pozornost a ke konci zdařile gradují, nabízejíce několik vyloženě brilantních momentů. Prokousat se k nim ale budete muset přes plno klišé dialogů, kterým kromě jiného škodí především výkon herce v hlavní roli. Victor má drtivou většinu hry jediný tón přednesu, který je zároveň absurdně přehnaný i odtažitý – opakovaně jsem si přitom vzpomněl na postavu Tommyho Wiseau z filmu The Room. Slabiny hereckých výkonů i ploše napsaných dialogů naštěstí do nějaké míry přebíjí skutečnost, že příběh je opravdu nelítostný a brutální, takže nikomu nemůžete věřit a víceméně kdokoliv může umřít. Hra tak zdařile bourá některá zažitá vypravěčská klišé a dokáže překvapit.

Spoře oděná hratelnost

Hratelnost jako taková je dávkována natolik střídmě, že jsem opravdu měl místy chuť hru zařadit jako „walking simulator“ (simulátor chození), protože zdaleka největší část hry prostě chodíte po lokacích a hledáte předměty, lidi nebo cestu dál. Toho chození bylo dokonce tolik, že jsem se přistihl, že dokonce i v neprobádaných lokacích smrtící paralelní dimenze držím nonstop tlačítko pro sprint, místo abych našlapoval opatrně. Tohle se ale samozřejmě týkalo spíše druhé poloviny desetihodinové hry, kdy už jsem nebyl tak bezbranný, vystrašený a opatrný jako na začátku. I když se budeme bavit o adventurních pasážích, puzzle v celé hře je možné spočítat na prstech rukou a sbírání/používání předmětů víceméně také. Alespoň tyhle aspekty nejsou nikdy příliš těžké, takže vás nebudou nijak frustrovat.

 

1 z 8

- +

Co by ale frustrovat mohlo, to jsou souboje, které často představují spíše stealth pasáže, jelikož jakékoliv větší nepřátele nemůžete porazit a musíte se kolem nich tedy proplížit nebo před nimi utéct. Postupně sice získáte nůž a revolver, ale pořád platí, že zabít můžete jen humanoidní nepřátele vaší velikosti. Zároveň se zde ukazuje nepružnost ovládání, kdy váš pohyb, rozkývaná kamera i speciální efekty jsou jakoby dělané na míru „snovému pohybu v paralelní dimenzi“, což sice vypadá docela stylově, když tam zrovna jste, ale pro souboje je to dost neohrabané. Naštěstí nepřátel není nikdy mnoho a podobně jako ostatní aspekty hry jsou tak střety s nimi jaksi strohé a jednoduché. Z toho všeho citelně vyčuhují povedené souboje s několika bossy, které mají zajímavé mechaniky i kontext, jsou slušně adrenalinové a musím uznat, že během nich jsem měl opravdu pocit, že hraji hru a neprocházím se jen interaktivními filmovými kulisami.

Zdaleka největším problémem hry je ale systém ukládání pozice, který je zcela automatický po checkpointech rozhodlých autory a nemůžete jej nijak ručně ovlivnit (pokud vynechám ruční kopírování souborů na disku). To je sice nepříjemné, ale dalo by se to ještě samo o sobě zkousnout. Jenže ukládací systém bohužel ukládá i věci, které by neměl a to ve chvíle, kdy se to naprosto nehodí. Může se proto stát, že vám vytvoří pozici, ze které se prostě nelze dost dobře dostat. A jelikož ve hře neexistuje ani možnost zvolit si odehranou kapitolu, pokud se vám vytvoří nešťastná uložená pozice, máte jedinou možnost: začít hru znovu úplně od začátku. Tohle je bez legrace nejhorší systém, jaký jsem za celý svůj život ve hrách zažil.

Při nešťastně uložené pozici musíte začít hru znovu úplně od začátku.

Navzdory výše popisovaným výtkám je ale Lust from Beyond stále výjimečnou a zajímavou hrou, díky tomu, jak unikátní téma zpracovává. Uvědomil jsem si při hraní, že hry ještě pořád čeká pořádný kus cesty, než dospějí do žánrové a obsahové vyspělosti i pestrosti, kterou disponují jiná média (jako třeba filmy). Jakožto dospělého hráče mne téma erotického hororu samozřejmě láká a přestože má Lust from Beyond mnoho slabin, byl to velmi originální a zajímavý herní zážitek. To úplně nejlepší na něm ale nakonec nebyl ten sex nebo hororová akce, nýbrž samotný akt procházení se Gigerovským biomechanickým světem z vlastního pohledu. Díky tomu že i zvukové zpracování těchto pasáží se docela povedlo, měl jsem z toho místy opravdu velmi silný zážitek. Najednou se na Scorn, který vypadá po výtvarné stránce ještě o hodně lépe, těším mnohem víc.

Hru si můžete zakoupit na Steamu, kde je k dispozici také demo zdarma.