Resident Evil Village: hodnocení dalších členů redakce

Článek obsahuje částečné spoilery.

Stalo se příjemnou tradicí na Zingu, že u těch největších her jako doplněk k hlavní recenzi dáváme také prostor pro zhodnocení daného titulu všem členům redakce, kteří daný titul hráli hned po vydání. Udělali jsme to například pro loňské The Last of Us Part II nebo Cyberpunk 2077 a samozřejmě jsme po této možnosti sáhli i pro nejočekávanější hru prvního pololetí letošního roku. V naší recenzi si Resident Evil Village odnesla devítku, ale jak to vidí další členové redakce, kteří se do Vesnice vydali tento víkend?

Jan Urbančík

Resident Evil Village byla bezpochyby má nejočekávanější hra tohoto roku. Přestože jsem do této slavné série survival hororů naskočil teprve loni, během pár měsíců se mi povedlo dohrát všechny hlavní díly včetně důležitých spin-offů. Ohledně osmého dílu jsem měl po skvělé sedmičce velká očekávání. Ethan Winters se vrací jako hlavní postava, ale tentokrát je hra zasazena do „rumunské“ vesnice. Už na první pohled osmička hodně připomíná RE4 a trochu jsem se bál, že si z tohoto dílu bude brát až moc. To se v podstatě potvrdilo, ale nakonec mi to ani trochu nevadilo. Už na začátek můžu říct, že jsem z této hry naprosto nadšený.

Děj se odehrává tři roky po událostech sedmého dílu. Ethan a Mia žijí klidný život v Evropě pod ochranou BSAA. Narodila se jim navíc dcera Rose. Hned na začátku hry se však všechno rychle zvrtne. Do domu vtrhne Chris Redfield, zabije Miu a unese Rose, Ethan má být převezen jinam, ale auto havaruje a je tak nechán napospas vlkodlakům v titulní vesnici. To, co se v úvodu stane, už jsme sice viděli v trailerech, ale upřímně jsem opravdu nečekal, že se vše semele takhle rychle. Zvlášť, když si více lidí stěžovalo na pomalejší začátek, to mi tedy opravdu nepřišlo. Hra nabere od začátku hodně rychlé tempo, ale po úvodní hodině trochu zvolní.

Hra nabere od začátku hodně rychlé tempo.

To, že se Ethan vrátí jako hlavní postava, bylo fanoušky přijato poměrně rozporuplně. V sedmém díle prakticky žádný charakter neměl a po většinu doby mlčel, ale ve Village je vše úplně jinak. Capcom na tomto aspektu hodně zapracoval a Winters ve hře na vše reaguje, projevuje emoce a konečně má i delší dialogy. Ke konci hry s ním opravdu budete soucítit. Z původně nepříliš populární postavy se tak Ethan dostal mezi mé nejoblíbenější hrdiny celé série. Další důležitou postavou je pak Chris. Osobně jsem ho nikdy moc neměl rád, a to hlavně proto, že se od RE5 objevil v každém díle, ale opravdu mě překvapilo, co s ním RE8 udělali. Je vidět, že zestárl, je zkušenější, ale i přesto dělá chyby. Už to není ten dokonalý hrdina, který každého zachraňuje, což už jsme ostatně mohli vidět v DLC pro Resident Evil 7 s názvem Not a Hero, ale tady je vše ještě víc rozvedeno.

Asi nejvíc mě už od prvního traileru zaujalo zasazení a rozhodně mě ve finální hře nezklamalo. Na rozdíl od RE7, které se odehrává v jednom domě a jeho okolí, je mapa RE8 opravdu rozlehlá. Máme tu vesnici, která se zdánlivě zasekla v čase, nádherný hrad připomínající Spencerovo sídlo z prvního dílu, strašidelný dům, nebezpečné bažiny a v neposlední řadě Heisenbergovu továrnu. Každá lokace je unikátní a teď nemyslím pouze vzhled a atmosféru, ale také druhy nepřátel, což byl velký nedostatek předchozího dílu. V RE7 jsme kromě rodiny Bakerových narazili jenom na tzv. Molded. Je vidět, že si Capcom dal záležet na tom, aby byla v novém díle variabilita nepřátel mnohem větší. A to jsem ještě nezmínil souboje s bossy, které jsou naprosto výborné. Některé bych dokonce označil za jedny z nejlepších boss fightů v celé sérii.

Každá lokace je unikátní a teď nemyslím pouze vzhled a atmosféru.

S nepřáteli samozřejmě souvisí také soubojový systém. Vím, že mnohým lidem nesedl, ale osobně s ním žádný problém nemám a i na ovladači se mi hra ovládala dobře. RE8 navíc nabízí podporu ovladače DualSense v podobě adaptivních triggerů a haptické odezvy. V demoverzi se mi ani jeden z těchto aspektů nezdál příliš výrazný, ale ve finální hře musím zpracování adaptivních spouští opravdu pochválit. Čím těžší zbraň držíte v ruce, tím náročnější je zmáčknout levý trigger. Arzenál zbraní je navíc poměrně velký, což mě opravdu překvapilo. Už jen z toho je vidět, že jde o mnohem akčnější hru než RE7 a je mi jasné, že to některým fanouškům může vadit. Pokud hledáte hru, ve které se budete neustále bát, tak RE8 pro vás není. Strašidelný je v podstatě jen úvod a ještě jedna lokace zhruba uprostřed hry, kde se musíte obejít kompletně beze zbraní.

Resident Evil Village se čtvrtým dílem neinspiruje jen akčnějším pojetím a zasazením, ale také inventářem, který funguje prakticky stejně. A právě ten je jedna z mých největších výtek. V podstatě ho nikdy nemusíte otevírat, ani jednou během hraní se mi nestalo, že bych předměty musel nějak managovat, vždy jsem měl dostatek místa, a to je podle mě velká škoda. Osobně mám mnohem radši inventář z remaků či sedmého dílu. Vzhledem k velkému inventáři tak chybí i pro sérii typický item box, protože postrádá smysl. Naopak se ale vrátil psací stroj, pomocí něhož si hru ukládáte. A když už je řeč o ukládání, musím zmínit bleskurychlé načítání, které je na konzoli PlayStation 5 prakticky instantní. Jen zmáčknete tlačítko a jste ve hře, už na vás nečeká ani načítací obrazovka.

Na PS5 načítací obrazovku prakticky vůbec neuvidíte.

Zpátky ale k hratelnosti. Náplní totiž samozřejmě není jen střílení, ale také průzkum lokací. Na rozdíl od sedmého dílu, který je značně lineární, jde zde spousta vedlejších míst, kam se můžete podívat a získat tím nejen další náboje či jiné předměty, ale také se dozvědět něco o historii vesnice. Rozhodně doporučuji číst všechny dokumenty, na které narazíte. Důležitým aspektem jsou pak také hádanky, kterých je poměrně hodně, za což jsem byl opravdu rád. Všechny byly přiměřeně náročné a hlavně zábavné. Stejně jako v RE4 je zde obchodník, u kterého můžete nakupovat náboje, recepty na jejich výrobu, zbraně, lékárničky a další předměty. Vše nakupujete za měnu Lei, přičemž tyto peníze získáváte z padlých nepřátel či různých pokladů, které během hraní nacházíte. Dokonce si i můžete nechat uvařit tradiční místní pokrmy, jež vás posílí. Služby obchodníka budete využívat opravdu často, a proto jsem ocenil jeho originální design a vtipné hlášky, jedna z nich dokonce odkazuje na obchodníka ze čtvrtého dílu a takových pomrknutí je ve hře mnohem víc.

Musím se dotknout také vizuální stránky. Možná to tak na první pohled nevypadá, ale i od RE7 (které už tak vypadá velmi dobře) je to velmi znatelný pokrok. Hrál jsem na PlayStationu 5 bez ray tracingu a hra i tak vypadá naprosto úchvatně, zvlášť v interiérech hradu. A takové animace obličejů jsou na vyloženě špičkové úrovni. Navíc vše běží naprosto plynule a nezaznamenal jsem propady FPS. Stejně kvalitní je pak audio design, který má Capcom na velmi dobré úrovni už několik posledních let. Prakticky jediné výhrady po audiovizuální stránce mám k některým cutscénám, které byly viděny z pohledu třetí osoby. Na mě nepůsobily ani zdaleka tak dobrým dojmem jako ty z first person pohledu. Dalším menším nedostatkem je pak občasné doskakování textur, ale to se dělo pouze v některých částech vesnice a je to výrazný krok kupředu oproti RE7, kde to byl mnohem větší problém.

Vše běží naprosto plynule a nezaznamenal jsem propady FPS.

Vrátím se ještě k příběhu, protože mi už od prvních ukázek bylo jasné, že se na něj vývojáři tentokrát opravdu soustředili. Resident Evil nikdy nebyl známý pro nějaké super komplexní příběhy, ale spíš pro zábavnou hratelnost. Pro tento díl to však neplatí. Příběh je napínavý a plný zvratů. Jak už jsem psal, rozjede se rychle, ale postupně tempo zvolní. To je možná jediná škoda, protože na konci hra na vás vše vychrlí moc rychle, jako by chtěl Capcom hru už co nejdřív utnout. Každopádně závěr byl velmi silný a emotivní, což se snad u žádného jiného dílu říct nedá. Zmínit musím ještě herní dobu, která je poměrně slušná. Přímo ve hře jsem skončil na nějakých 8 hodinách, ale do tohoto času nejsou započítány cutscény, řešení puzzlů, smrti, čas strávený v inventáři a u obchodníka, takže výsledný čas určitě přesahoval 10 hodin. To je podle mě tak akorát. Osobně mám mnohem radši kratší hry, jež si zahraji znova, než stohodinové RPG, které mě po chvíli přestanou bavit. A už nyní můžu říct, že RE8 si rozhodně znova zahraji. Ostatně už včera jsem začal průchod na hardcore obtížnost a určitě mám v plánu hru projít i na obtížnost nejvyšší, tedy Village of Shadows.

Na závěr bych se dotknul režimu Mercenaries, který se vám odemkne po dohrání příběhové části. Jde o arkádový mód, který je čistě o střílení a fanoušci ho mohou znát už z předchozích dílů série. Zatím jsem zkoušel jenom část ve vesnici, ale musím říct, že jsem se dobře bavil. V průběhu hraní si vybíráte různé schopnosti, které předurčí, jakým stylem budete hrát. Každý průchod tak může být jiný. K dispozici je navíc stejně jako v příběhové části obchodník, u něhož si budete kupovat především nové zbraně. Hlavním cílem každého levelu je zabít daný počet nepřátel v časovém limitu a dostat se do cílové lokace. Nicméně důležitým aspektem jsou také různá komba, která vám zvyšují finální počet bodů. Celkově se mi Resident Evil Village opravdu líbil a jasně se z této hry stal můj nejoblíbenější díl celé série. Až na urychlený konec a příliš velký inventář prakticky nemám výtky. Hra si bere to nejlepší ze všech dílů a je tady všechno, co si jen můžete přát. Výborná atmosféra, zábavný gameplay, nádherná grafika, skvělý audio design, různorodé prostředí, vysoká variabilita nepřátel a napínavý příběh. Tohle je zkrátka povinnost pro všechny fanoušky Resident Evilu a žánru survival hororů obecně.

Hodnocení: 10/10

Ondřej Partl

Resident Evil 7 Biohazard v roce 2017 příjemně překvapil, jelikož do série přivanul svěží vítr, kdy nám byl nabídnut pohled z první osoby a trochu jiný příběh, v němž jsme se podívali na zub takové lehce alternativní rodince. Osobně mě pak nejvíce učaroval větší důraz na hororové a survival prvky, které v předchozích dílech chyběly. I proto jsem se velice těšil na letošní osmičku, která měla na tenhle příjemný děs navázat, a navíc chtěla nabídnout zajímavé prostředí evropské vesničky, kde se dějí paranormální věci. A musím říct, že jsem po svém prvním průchodu veskrze spokojen.

Hra totiž dokáže rychle vtáhnout a nepustit, čemuž pomáhá neskutečné tempo a správně zvolená délka hry, kdy se pořád něco děje. Hráč neustále objevuje nové věci, prostředí se mění rychlostí blesku, pořád potkáváte nové a výborně navržené řadové nepřátele, občas si vyřešíte nějakou jednoduchou hádanku a největší třešničkou na pomyslném dortu jsou monumentální bossové. No jednoduše je toho tolik, že se člověk nestíhá ani na chvíli nudit. Vše se navíc odehrává na dostatečně velké mapě (zdejší vizuál si často tyká s fotorealismem), jenž představuje labyrint navzájem propojených cestiček a skrývá mnohá tajemství, která čekají na své odhalení. Tato tajemství pak společně s několika úrovněmi obtížnosti a výzvami svádějí k opětovnému průchodu, který si dříve či později rozhodně naordinuji. Navíc se mi opravdu líbilo, že si titul stále zanechává svou japonskou identitu, kdy se častokrát balancuje na hranici vážného vyprávění a bizarní karikaturnosti, u čehož si člověk může vzpomenout na čtvrtý díl.

Ačkoliv to tedy prozatím zní, že jsem ze hry jen nadšený, tak musím přiznat, že jsem se nějakému tomu zklamání přeci jen nevyhnul. Velice mě totiž mrzí, že se vývojáři oproti sedmičce rozhodli jít akčnější cestou, kdy se ze hry skoro úplně vytratil jakýkoliv děs. Občas sice narazíte na sekvence, které nabízejí pěknou atmosféru, ale těch je tu bohužel po hříchu málo. Napětí pak člověk nenalezne ani v samotné akci, jelikož hra minimálně na normální obtížnost nabízí příliš velký počet nábojů, jenž vás vůbec nenutí taktizovat. Jednoduše to většinou stačí „pokropit“. Korunu tomu potom dává závěr hry, v němž se titul promění na plnohodnotné Call of Duty. Na druhou stranu ale musím říct, že samotné střílení je zábavné, kdy každá zbraň nabízí své specifické chování a vy vyloženě cítíte váhu vaší střelby (k tomu samozřejmě pomáhá i ovladač DualSense).

Pokud tedy člověk přijme fakt, že se zde tentokrát více míří na akci, dostane skutečně zábavný a krásně vypadající titul se skvělým tempem, k němuž se dříve či později rád vrátí.

Hodnocení: 8/10

Pavel Leňko

Ač nejsem zrovna fanoušek hororu jako žánru, tak několik značek pro mě má pořád ještě lákavou hodnotu. Herní série Resident Evil k nim rozhodne patří. Tedy kromě akčních stříleček RE5 a RE6. Udělalo mi tak velkou radost, když před lety Capcom vydal Resi7, které nejen že se z pokusů o akční střílečku vrátilo k pomalejším hororům, ale dokonce to tentokrát zkusilo s FPS pohledem. A to prosím k velkému úspěchu a radosti herního publika.

Resident Evil Village navazuje tam, kde Resident Evil 7 skončil. Kvituji to s povděkem, jelikož se mi Ethan Winters jako hlavní postava docela zalíbil, a radši než dalšího nového hrdinu/hrdinku vidím někoho, koho už znám. Po kraťoučkém intru se Ethan probouzí u havarované dodávky, kromě baterky u sebe nemá nic a tak se rozhodne v noci a v zimě vyrazit skrz les. Už ten původní průchod lesem byl naprosto skvělá volba, která vybudovala prvotní atmosféru na jedničku. Následné momentky, které ukazovaly scenérii nad vesnicí, byly opravdu krásné. Graficky se hra velice povedla, pryč jsou občasné low-res textury z RE7 a vše přitom až na pár fps dropů (PS5 verze) běží bez problémů. Audio design je opět super. Hudby je velmi málo, spíše jde o ambientní zvuky a hluky, které dokreslují atmosféru titulní vesnice a dalších lokací ve kterých se Ethan bude snažit přežít.

Radši než dalšího nového hrdinu/hrdinku vidím někoho, koho už znám.

Herně je hra vyloženě totéž co RE7, je to opravdu přímé pokračování, ale pár novinek by se přeci jen našlo. Ve hře není „storage bedna“. Všecko musíte nosit u sebe. Inventář je tomu uzpůsoben a je mnohem větší, než je v sérii zvykem. To mi přišlo jako dobrá volba a nedostal jsem se do situace kdy bych neměl místo na nový předmět nebo zbraň – snad jen párkrát jsem musel hrát tetris, aby se tam nový kousek vlezl. Každý nepřítel dropne nějaký materiál, který se dá využít na craft munice nebo medicíny, případně prodat Dukeovi, což je všudypřítomný obchodník, který Ethanovi na jeho cestě pomáhá. Většinou tedy je čím do nepřátel střílet a trošku to ubírá na napětí, což může být škoda. Osobně bych více uvítal méně munice a méně HP u nepřátel. Jejich health pool mi občas přišel až zbytečně natažený. Co se boss soubojů týče, všechny se drží průměrné obtížnosti (na normal obtížnost jsem za celou hru umřel u boss souboje jen jednou – ve finále). Herní lokace jsou celkem pestré a rozhodně to nejsou jen nudné lesy, ruiny a vesnice. Hlavně podzemní sekci v Dollmaker kapitole (včetně bossfightu) si budu opravdu dlouho pamatovat a bude to do jisté míry můj osobní benchmark, se kterým budu budoucí hry srovnávat.

Příběhově jsem velmi spokojen s tím, co Village nabízí. Samo o sobě to má celkem zajímavou a uzavřenou zápletku, a pokud budete číst veškeré dokumenty co najdete, tak se dozvíte i její napojení na hlavní Resident Evil linku. Co bych hře vytknul je nejspíš jen ten bullet sponge efekt nepřátel, občasné frame dropy a nutnost vypnout si adaptive trigger funkci pro ovladač. Střelba z brokovnice pro mě byla peklo. Možná hra mohla být o něco delší, konec přišel podle mě zbytečně brzy a velmi rychle. Backstory Mirandy mohla byt mnohem detailněji popsaná. Z toho jak hra byla zakončená ale očekávám, že dokreslení tohoto „problému“ nás bude čekat v některém budoucím DLC, kde se bude hrát za někoho jiného, než Ethana. Já to určitě nevynechám.

Hodnocení: 9/10