Life is Strange. Série epizodických adventur, které do našich videoherních životů přinesly smutek, radost, deprese i různá překvapení. Pouť této značky započala už v roce 2015, kdy dorazilo první dobrodružství od Dontnodu, v němž jsme sledovali poněkud nešťastné osudy Max a Chloe v městečku Arcadia Bay. Titul se dočkal velkého úspěchu u kritiků i hráčů, za což mohli hlavně skvěle napsané dialogy a postavy. O dva roky později došlo na prequel Before the Storm od vývojářů z Deck Nine, jenž se zaměřil na vztah Chloe a Rachel. Jeho přijetí bylo už poněkud vlažnější, avšak hráči byli rádi, že se mohli vrátit do známého světa. Velká změna nicméně přišla s oficiálním druhou „sérií“ (jíž předcházel úžasný The Awesome Adventures of Captain Spirit), která vyprávěla tematicky a vyzněním naprosto jiný příběh bratrů Diazových. Některým toto směřování nesedlo, některým naopak ano.
Nicméně vývojáři z Dontnod se poté vrhli na další projekty, jako je Tell Me Why či Twin Mirror (ani jeden z nich nedopadl úplně nejlépe), pročež se k sérii Life is Strange vrátili autoři prequelového Before the Storm, kteří aktuálně přinášejí Life is Strange: True Colors – opět kompletně nové dobrodružství s jiným zasazením a postavami. A je to dobrodružství, které by fanouškům určitě nemělo utéct.
- Platforma: PC, PlayStation 4, PlayStation 5 (recenzovaná verze), Xbox One, Xbox Series X/S (Nintendo Switch později)
- Datum vydání: 10. 09. 2021
- Výrobce: Deck Nine
- Žánr: Adventura
- Česká lokalizace: Ne
- Multiplayer: Ne
- Dat ke stažení: 12 GB (PS5)
- Herní doba: 8 hodin
- Přístupnost: 16+
- Prodejní verze: Krabicová i digitální
- Cena: 1 599 Kč (Xzone)
V Haven Springs by chtěl žít každý
Nejdříve si pojďme rozebrat, o čem vlastně nový díl je. A jelikož oficiální synopse prozrazuje zbytečně mnoho, tak se ji pokusíme trochu upravit. Hráči se tentokrát vžijí do role jednadvacetileté Alex Chen, která po nešťastném dětství odjíždí do malebného městečka Haven Springs v Coloradu, kde se má po mnoha letech konečně setkat se svým bratrem Chadem. Zprvu se vše jeví idylicky, kdy místní obyvatelé jsou z příjezdu mladší sestry v podstatě nadšeni, avšak osud dokáže být velice zákeřný, pročež si pro mladou Alex připravil další vskutku nepříjemnou zkoušku.
Alex má nešťastnou minulost a nečeká ji ani o nic lepší budoucnost.
Hned na začátku tak na vás dýchne melancholická atmosféra amerického maloměsta, které je sice vyobrazeno značně romanticky a tedy nereálně, avšak čas od času máme právo utéct do světů, kde se neřeší světové problémy, a jednoduše se kochat. A že se kochat setsakra budete. True Colors je totiž doposud nejkrásněji vypadajícím titulem série, který zapracoval jak na modelech postav či mimice, tak i na různých efektech a kulisách, jenž vás naprosto vtáhnou, a to dokonce do takové míry, že zapomenete dělat obrázky ze hry (osobní zkušenost autora). No a samozřejmě nesmí chybět ani typicky výborný soundtrack, na němž naleznete indie popové, folkové a folk-rockové pecky, které jsou tentokrát opepřeny lehkou dávkou mainstreamu v podobě Kings of Leon, jednoho nepovedeného coveru Blister in the Sun a jednoho lepšího coveru legendární písně od Radiohead – Creep.
Trable slečny Chen
Proto do značné míry zamrzí, že se v rámci tohoto krásného dějiště odehrává poněkud obyčejná ústřední zápletka, jejíž dějové zákruty odhadnete s velkým předstihem, jelikož nabízí různá klišé bez snahy překvapovat. Ovšem, dejme si ruku na srdce. Hlavním důvodem, proč jsme hry ze série Life is Strange vždycky rádi hráli, nebyl příběh samotný, nýbrž výtečné postavy a rozhovory mezi nimi. A z tohoto pohledu mohu říct, že se vývojáři z Deck Nine trefili do černého. Alex Chen je totiž pravděpodobně nejsympatičtější postavou ze všech her, kterou si oblíbíte už ve chvíli, kdy vystoupí z autobusu a pro mnohé se stane okamžitou platonickou láskou.
Postavy jsou neskonale sympatické.
Ovšem ani zbytek ansámblu se rozhodně nenechá zahanbit. Steph je cool nerdka, Ryan je neskutečný sympaťák (všichni máme rádi chlapce ve flanelkách, že?) a Ethan zase rozverný mladíček, u kterého by byl člověk rád, kdyby ho měl za mladšího bráchu. Nicméně každý ze zdejších obyvatel si zároveň nosí své vlastní kostlivce ve skříni, což jim dává potřebný punc uvěřitelnosti, probouzející ve vás empatii (tedy za předpokladu, že nejste sociopat), čemuž pomáhají i fenomenální herecké výkony. Rozhodně ale mrzí, že autoři tentokrát nabízejí možná až zbytečně krátkou herní dobu, kvůli které dochází k poměrně výrazné zkratkovitosti/uspěchanosti a nestihnou dostatečně vyznít různé nuance.
Emoční inteligencí k lepším zítřkům
Každopádně samotná empatie hraje ve hře velice důležitou roli. Alex totiž po vzoru předchozích dílů také nabízí svou vlastní „superschopnost“, kterou je emoční inteligence. Ačkoliv se v našem světě jedná o víceméně pochybný konstrukt, tak Alex oplývá jeho poněkud paranormální manifestací, kdy vycítí emoce ostatních lidí či objektů, díky čemuž jedince může lépe uklidnit, případně s ním i manipulovat, takže do jisté míry funguje jako takový terapeut. Schopnost je to vskutku zajímavá, příjemná svou relativní přízemností a nabízející hezké poselství, abychom se starali o naši duševní hygienu. Avšak zkratkovitost se projevuje i zde. Zatímco Alex z počátku tyto síly vůbec neovládá, tak postupem času se je naučí krotit, využívat pro různé účely a otevírat nové možnosti. Nicméně tento přerod působí ledabyle a vlastně až příliš náhodně, což je nešťastné.
Schopnost hlavní hrdinky je zajímavá.
Tímto se ovšem dostáváme k samotné hratelnosti. Asi nikoho nepřekvapí, že se tady nedočkáme žádných velkých změn. To znamená, že opět budeme hlavně prozkoumávat jednotlivé lokace a povídat si s ostatními, kdy nás čeká mnoho dialogových voleb. Některé jsou pak tradičně spíše jen rolové, zatímco jiné se výrazněji podepíšou na samotném příběhu, jenž může vyvrcholit jedním ze šesti konců (hlavní jsou dva, zbytek jsou jen různé variace). Kromě toho čas od času vyřešíte nějaký opravdu jednoduchý „puzzle“, případně budete nacházet sběratelské předměty v podobě pamětí. Autoři se nicméně tuto klasickou šablonu snaží čas od času zdárně narušit za pomoci různých miniher, jako je stolní fotbálek či videoherní automaty. Z tohoto pohledu pak musím vyzdvihnout fenomenální třetí kapitolu, která skvěle nabourává pomyslný stereotyp a funguje parádně po stránce emocí i hraní. Ve volném čase pak můžete projíždět svůj mobil, kde si lze přečíst deník hlavní hrdinky, případně se prohrabat zprávami a místní sociální sítí, což vám ještě více prohloubí vhled do zdejšího světa.
Nešťastné trhání
To nás přivádí k tomu, že byl s tímto dílem opuštěn formát postupného vydávání epizod, takže si můžeme rovnou užít celek (tedy bez dodatečných DLC). Hra je sice stále dělena na kapitoly, avšak mezi nimi nemáme žádné shrnutí událostí té předchozí a ani upoutávku na tu další. Je jasné, že tento přístup mnoha lidem bude vyhovovat více, avšak upřímně to přeci jen trochu zamrzí, minimálně kvůli chybějícím dílčím závěrečným titulkům, jenž vždycky v člověku zanechaly příjemné pocity.
Titul opustil model postupného vydávání epizod.
Příjemné pocity ovšem rozhodně nezanechá občas trochu drhnoucí běh hry na PlayStationu 5. Ve venkovních lokacích padá snímkovací frekvence a hra působí nepříjemně trhaně. Překvapením pak jsou i poměrně delší načítací časy, ale není to tak hrozné, abyste si stihli udělat kávu. Využití funkcí ovladače DualSense pak zůstává velice minimalistické a nikterak zážitek neprohlubuje. Navíc si můžete zapnout ray tracing, ale žádné výrazné vizuální změny se zpozorovat nepovedlo.
Příjemný návrat
Studio Deck Nine se každopádně za svůj návrat k sérii Life is Strange stydět nemusí. Příznivci totiž dostali povedené nové dobrodružství, které nabízí vše, co mají rádi z let minulých. Melancholická atmosféra maloměsta, skvělé postavy, vynikající výběr hudby i zajímavá schopnost hrdinky, to vše je zabaleno do krásného vizuálního kabátku a opepřeno pár nápady, které příjemně nabourávají standardní hratelnost. Zážitek tak kazí jen zkratkovité vyprávění a vysoká míra předvídatelnosti.
Recenze
Life is Strange: True Colors
Povedené pokračování série, jenž je emocionální horskou dráhou, na které se zasmějete, dojmete, trochu i pobrečíte, a to hlavně díky skvělým postavám, které titul táhnou neskutečně dopředu, přičemž jim zdárně sekunduje i skvělá atmosféra, nádherný vizuál a opět geniální výběr doprovodných skladeb. Jen škoda, že hlavní zápletka je poněkud předvídatelná a autoři nenabídli několik dalších dodatečných hodin, aby mohlo dojít k hlubšímu vybudování vztahů.
Líbí se nám
- Sympatické postavy
- Nádherný vizuál
- Atmosféra maloměsta
- Vynikající soundtrack
- Snaha o oživení hratelnosti
- Zajímavá schopnost hrdinky
- Geniální třetí epizoda
Vadí nám
- Občas zlobící běh (PS5)
- Předvídatelnost
- Krátkost a s tím spojená zkratkovitost
Kdo se už nemůže dočkat češtiny, je ke stažení překlad pro první dvě kapitoly:
https://prekladyher.eu/preklady/life-is-strange-true-colors.990/
Rád bych si to zahrál, nezlobte se na mě, ale 60 euro za walking/talking simulator s herní dobou 8 hodin se mi zdá jako totální přestřel, Road 96 stojí 20 a jsou to v podstatě stejné hry (žánrově i po herní stránce).
To už je na každém, nikdo nikoho nenutí s pistolí u hlavy to kupovat, já třeba osobně mnohem radši dám 60 euro za 8-10 hodinovou hru, pokud za to ten příběh stojí než za 100 hodinový open world alá Watch Dogs. Stále je tu ale možnost prostě počkat až cena klesne a slevy.
Naštěstí pro tebe je tady Codex verze
pro fanoušky je to devítka
Maxine byla pro mne naivní dítě a Chloe manipulativní egocentrická potvora, která měla Max omotanou kolem prstu. SPOJLER!!!! Závěr, ve kterém jsem se měl rozhodnout, jestli zachránit městečko nebo tu bitch, mi přišel jako naprostý úlet a s radostí jsem poslal Chloe ke všem čertům. Myslím, že rozhodování mi trvalo dvě vteřiny, přičemž vteřinu jsem to četl a druhou vteřinu nevěřícně kroutil hlavou.
Jsem sociopat?
učebnicový.
Nejspíš ano
Možná nemáš emoce a empatii nebo spíš „neinvestuješ“ svoje emoce do hry a v takovým případě hrát hry jako tyto nemá moc velký význam.
No vidíš, já nad tím přemýšlel několik minut než jsem došel k závěru, srát na to, budu sobec protože nechci obětovat to, na čem mi záleží a radši ať jde město k čertu Prostě nikdo není dokonalý, jak já tak ani ty herní postavy, a proto člověku přirostou k srdci nebo mu naopak lezou na nervy
Asi je čas začít recenzovat hry na nejvýkonnější konzoli, abychom pak neměli kvůli drhnoucímu stavu v každé recenzi v mínusu špatný stav. Hraji už 3 dny na XSEX a vše běží jak má, žádné záseky nebo trhání. Ray tracing teda též nevidím.
Hlavne, ze cely internet sa stazuje, ze technicky katastrofalny na oboch next gen konzolach ty odbornik
Nevšiml jsem si žádného rušivého elementu u této hry. Cely internet si určitě nestěžuje, jinak by to nemělo známky jaké má.
Na FPS pády u PS5 verze si už včera na youtube stěžovali první streemeri a toho si prosím všimli hned na začátku, když postava přichází k prvnímu mostu do městečka To to jako nikdo zase netestoval? Zajímalo by mě, jestli to vůbec běží ve 4K nebo je to jen „dynamické“ 4K. Nicméně je to zase jednou optimalizační neschopnost a ostuda. No nic, počkám si na nějakou slevu a pár patchu, za plnou cenu ani náhodou.
EDIT: pro zdejší mínusáře žijící ve sluníčkové bublině. Doporučuji projít zahraniční fora, PS5 hráči jsou hodně nas*aní a PS5 next gen verze je vtip. Nejčastěji se zmiňuje žádné nativní HDR, Ray Tracing je výsměch a jeho zapnutí nemá vliv vůbec na nic a masivní pády FPS ve venkovních lokacích. Hra stěží drží 30FPS a o 60FPS na next genu vůbec nemůže být řeč. Dokonce někteří stremeri natáčeli znovu in game videa s patchem 1.02 protože dle jejich slov, byly venkovní lokace bez patche prostě nekoukatelné. Hra měla vyjít minimálně o měsíc až dva pozděni protože optimalizace opět chybí a to je holý fakt.
Velký dík za rychlou recenzi! Zrovna instaluji a musím napsat, že to neuvěřitelně rychle uteklo… Mám pocit, že od oznámení do plné verze uběhnul tak měsíc max. Jinak jsem ale HODNĚ zvědavej na můj „vztah“ k hlavní postavě, protože ze zatím viděných videí a screenshotů mi je snad nejméně sympatická ze všech LiS. A Max byla naprostá láska a fakt pochybuji, že Chen(da) bude lepší… Ale to je samozřejmě předsudek a fakt jsem hodně zvědavej, jestli mi přímo ve hře Chen sedne.
urcite casem vyzkousim o/ jen me teda mrzi, ze SE neslo do cestiny D: stale nechapu proc to cpali do Balanu /to ze to je asi hra pro deti… nevim zda je omluva :D/
Na PC čeština bude a od renomovaného překladatelského týmu:
https://prekladyher.eu/preklady/life-is-strange-true-colors.990/
„Ovšem, dejme si ruku na srdce. Hlavním důvodem, proč jsme hry ze série Life is Strange vždycky rádi hráli, nebyl příběh samotný, nýbrž výtečné postavy a rozhovory mezi nimi.“
– Prosim, autore, nemluvte za ostatni, ja opravdu sledoval hru na twitchi kvuli pribehu, nikoliv kvuli postavam a rozhovorum mezi nimi. Kdybych ji hral sam, i tak by byl pro mne hnacim motorem pribeh. Sledoval jsem vice streameru a jedna streamerka, kterou ta hra nebavila (prave kvuli z jejiho pohledu „hloupym interakcim mezi postavami“) ji chtela dohrat kvuli pribehu, at vi, jak to dopadne, prestoze ji hra samotna kvuli nesympaticnosti postav (z jejiho pohledu) az tak nebavila.
„Nicméně každý ze zdejších obyvatel si zároveň nosí své vlastní kostlivce ve skříni, což jim dává potřebný punc uvěřitelnosti, probouzející ve vás empatii (tedy za předpokladu, že nejste sociopat), čemuž pomáhají i fenomenální herecké výkony.“
– Ne, autore, snizena citlivost na citove vydirani neznamena atomaticky sociopatii (nebo psychopatii; tyto pojmy dost splyvaji a i odbornici se neshodnou na presnem rozdeleni, existuje-li vubec). Snizena empatie je pouze jednim ze znaku sociopata (psychopata), ale ke splneni kriteria neni postacujici. Jsou i osobnostni typy, ktere maji prirozene nizsi empatii (a jine, ktere ji maji vyssi) a ne kazdy predstavitel takoveho osobnostniho typu je automaticky sociopat (psychopat). Viz napriklad osobnostni typ INTJ Architekt https://www.16personalities.com/cs/intj-osobnost
„Je jasné, že tento přístup mnoha lidem bude vyhovovat více, avšak upřímně to přeci jen trochu zamrzí, minimálně kvůli chybějícím dílčím závěrečným titulkům, jenž vždycky v člověku zanechaly příjemné pocity.“
– Ani s timto nesouhlasim. Napriklad zaver predposledni kapitoly Life is Strange, podle meho soudu, zanechal vsechno mozne, jen ne prijemne pocity.
Jeste bych k tomu dodal, ze si z clanku nejsem jisty, zda autor zna rozdil mezi empatii a emocni inteligenci. Nicmene tato recenze se mi nelibi pro sve, na nekterych mistech pritomne, manipulativni prekrucovani ci podsouvani. Byt to vyjadreno jako nazor autora, beru to jako jeho pohled. Nicmene autor se v nekterych castech vyjadruje jako kdyby predkladal nesporna fakta a ve zmince o sociopatech vylozene urazi ty, kteri sociopaty nejsou, jen se nenechaji tak snadno emocne ovlivnit, ci zmanipulovat. Ta recenze se dala napsat bud vice objektivneji, nebo vice subjektivneji z pohledu autora (ktery se bude vyjadrovat sam za sebe), ale bohuzel vypada spise jako manipulativne napsana z pohledu autora, ktery predpoklada, ze to vetsina ostatnich vidi presne jako on sam a ti, kteri ne, jsou sociopati.
Člověk se psychopatem rodí, zatímco sociopatem se stává (vlivem krušného dětství atd.).
Ano, to je asi nejcastejsi teze, ale i ta ma sve odpurce. I ja bych se k tomuto vykladu priklonil, ale neni to pro muj komentar recenze az tak podstatne. Slovo „psychopat“ v nem vsude uvadim v zavorkach.
Pokud vyznívá recenze manipulativně, tak mě to samozřejmě mrzí.
Nicméně třeba ta část v recenzi se sociopatem je pouhou nejapnou poznámkou. Nic víc.
Nejde jen o tu jednu cast. Vypichnul jsem jich nekolik.
Co se tyce nejapnosti poznamek, pokud se dnes udela takova nejapna poznamka o cernochovi, zidovi, muslimovi, lgbtqia+ casto to konci postihem. Zrovna treba reditel Tripwire udelal jeste mene, nez nejapnou poznamku. Jen pochvalil vyrok vrchniho soudu. Jste si jisty, ze nepodcenujete dosah „nejapne poznamky“? A jestlize ji i vy sam povazujete za nejapnou, je to vhodne davat ji do oficialni recenze Zingu? Preci jen bych ocekaval od recenze na Zingu neco jineho, nez nejapnou poznamku.
Osobně v tom nevidím problém. Ano, v recenzi by být nemusela, ale zároveň mi nepřijde problémové ji tam mít. Ostatně následky si za to ponesu akorát sám.
A pokud by třeba taková nejapná poznámka (a to nejen taková, rád ji udělám i právě na konto černocha, žida, muslima, člena lgbtq+ komunity, ale i sebe sama či bělocha) měla mít vliv na mou kariéru (nedej bože osobní život), tak mi to akorát přijde smutné.
Rad bych se vas zeptal na 2 otazky.
1) Souhlasite s tim, ze ne kazdy clovek, ktery je mene empaticky, je automaticky sociopat?
2) Souhlasite s tim, ze v recenzi se neprimo naznacuje, ze pokud v nekom postavy z LIS:TC nevzbuzuji empatii, jde o sociopata?
1) Ano
2) Ano, ale je to myšleno s nadhledem.
a) A jak byste definoval a kvantifikoval spetku nadhledu? Predstavte si, ze byste chtel sva vyjadeni prevest do formalniho matematickeho/logickeho zapisu.
b) Mate nejakou studii, ktera vam dava prehled o procentualnim zastoupeni ctenaru Zingu „se spetkou nadhledu“ a „bez spetky nadhledu“?
EDITACE: Jelikoz byla puvodni odpoved, na kterou jsem reagoval, upravena, neodpovida nyni tento komentar puvodnimu kontextu.
Odpověď jsem po jejím odeslání editoval.
Dekuji vam za odpovedi, ale ja ten „zamysleny nadhled“ opravdu nepoznal. Myslim to vazne a uprimne. Nijak jsem se nesnazil ten nadhled nevidet. Mozna je vina na me strane a mozna take nebyl ten zamysleny nadhled dostatecne naznacen.
Já naopak děkuji za připomínky, za jejichž pomoci budu snad schopen zlepšit svou další práci.
Samozřejmě jsou možné obě varianty, kdy třeba z mé strany jsem to mohl výrazněji podtrhnout nějakým hypertextovým odkazem, jenž by čtenáře ubezpečil, že to není myšleno vážně.
Ono je přirozeně jedna věc, jak text zní v hlavě samotného autora, jenž zná všechny případné úmysly a souvislosti, a jak u nestranného čtenáře.
Niemand nezklamal
Opět si stěžuje na neobjektivnost, zatímco svůj názor prezentuje jako objektivní fakt.
Jak říkal můj děda, chtěl bych fakt mít jeho starosti a Husákův plat Přesně díky tokovým případům, vypadá twitter jak vypadá.
Muzete, prosim, uvest (nejlepe primo ocitovat) konkretni cast, kde podle vas svuj nazor prezentuji jako objektivni fakt?
to neobjektivni generalizovani se me v recenzi take nelibi, jeste tak kdyby to byla vetsinova pravda, ale to podle me vzhledem k nejcasteji zminovanym kvalitam predchozich dilu, urcite neni…
I zde děkuji za zpětný názor.
Aspoň vím, čemu se příště raději vyvarovat.
Můj plán tenhle víkend je jasný – je zdarma F1 2021…. Vím, že mimo téma, ale třeba se někomu tato informace bude hodit
je to tady pánové… dnes řekněte manželkám, že na večer už máte nějaké plány…
když se vás zeptá jaké plány tak se hlavně nezačněte červenat a jen letmo odpovězte „jen hru“ …
nachystat kapesníčky, sklenku vína a hned po práci můžete jít na to…
já si ten béčkovej film taky projdu samozřejmě ale asi občas přeskočím cutscenu
Přeskočit cutscénu? Really? Jeez..