Recenze Shin Megami Tensei V – ovládněte své démony

Ve svých prvních dojmech z hraní jsem psal, že mne pátý díl slavné JRPG ságy zaskočil poněkud „zbrklým“ rozjezdem příběhu, kdy mě prakticky po pár minutách hodil do otevřeného světa démonické říše Da’at, aniž by mi cokoliv vysvětlil nebo pořádně představil postavy. Také jsem ale psal, že po chvilce jsem to pustil z hlavy díky tomu, jak úspěšně si mne omotala kolem prstu velmi zábavná a skvěle vybalancovaná smyčka hratelnosti – ulov si svého démona, vypěstuj si jej podle sebe a udělej z něj člena bojové party, než ho později zkřížíš s ještě silnějším démonem. Nuže, o padesát hodin později mohu spokojeně prohlásit, že kromě osvobozující struktury otevřeného světa a vynikající hratelnosti dokázala hra nakonec nabídnout i opravdu zajímavý příběh s nezapomenutelnými zvraty.

• Platforma: Switch
• Datum vydání: 12. 11. 2021
• Výrobce: Atlus (Japonsko)
• Žánr: JRPG
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 13 GB
• Herní doba: 50+ hodin
• Cena: 1399 Kč (Xzone)

Svět, atmosféra, příběh

Otevřený svět, rozdělený do čtyř gigantických venkovních a několika menších interiérových map, této sérii ohromným způsobem prospěl. Jde vlastně o první z nečekaných asociací nebo srovnání, které mne při hraní napadly: připadal jsem si totiž, jako kdybych prozkoumával logicky navazující krajinu z první Dark Souls. S tou má tento svět společné nejen rafinované propojení prostředí s řadou zkratek apod., ale také jeho esoterickou pochmurnou svéráznost (koneckonců je to poušť v ruinách zničeného Tokia) a samozřejmě i vražednost, jelikož ani na nejnižší základní obtížnost hra není žádná procházka růžovým sadem a smrt je většinu času jeden nešťastný střet nebo nepovedený tah daleko.

 

1 z 7

- +

Další nečekaná asociace mne čekala po hudební stránce, protože po úvodních nenápadných náladovkách (při průzkumu) či relativně průměrných kytarových rifech (během boje) začal soundtrack nasazovat stále zajímavější skladby, dokonale podkreslující stále zničenější a podivnější krajinu i čím dál velkolepější a podivnější souboje s bossy. Několikrát jsem se díky tomu přistihl, že mi hudba velmi připomíná původní Silent Hill, což k tématu apokalyptického světa démonů samozřejmě také dokonale sedne. Do toho se pak ale zapojila ještě větší porce elektroniky a deformovaných vokálů. V kombinaci s esteticky mimořádné nádhernou grafikou hry šlo v druhé polovině hry často o velmi silný audiovizuální zážitek, tedy pokud vám stylizace hry sedne a překousnete občasné propady pod 30 snímků za vteřinu během průzkumu exteriérů.

Koneckonců je to poušť v ruinách zničeného Tokia.

Pokud jde o příběh, tvůrci jej v žádném případě nepodcenili, jen se zkrátka rozhodli hráče co nejrychleji hodit do fascinujícího otevřeného světa, jeho průzkumu a kolotoče bojů. Jakmile se ale rozkoukáte, začne příběh nabírat na obrátkách, včetně opakovaných návratů do „reálného“ současného Tokia a zpátky do jeho zničené démonické paralelní dimenze (jejíž zrod a vlastnosti jsou perfektně vysvětleny). Úplně každá pojmenovaná postava z vašich spolužáků a mentorů sehraje během příběhu zásadní roli, pro kterou si projde zajímavým vývojem. Aniž bych chtěl prozrazovat příliš, velmi se mi líbilo, jak je hra nelítostná a schopná vám zlomit srdce několikrát po sobě. Dokonale se to hodí k tématu konce světa i konečné bitvy mezi řádem a chaosem. Finále příběhu a hry pak bylo vyloženě epické, výpravné a strhující, úročící všechny vaše nelineární volby během hraní, než nabídlo jeden ze čtyř drasticky odlišných konců.

Řád versus chaos

Série Shin Megami Tensei je proslavná svým důrazem na početné souboje s bossy a vysokou obtížnost, stejně jako celkovým důrazem na hratelnost a akci. Snad nikdy to neplatilo tolik jako u pátého dílu, který své příběhové sekvence dávkuje opatrně, ale zato vás prakticky neustále udržuje v otevřeném světě plném kroužících démonů, do kterých se můžete pustit rukama, magií nebo slovem. Svoji postavu i démony ve vaší družině můžete trénovat jako fyzické bojovníky, ale mnohem účinnější je naučit se co nejvíce druhů magie, jelikož každý protivník má nějakou specifickou slabinu, jejímž využitím získáváte během souboje údery navíc. Mimochodem, je to sice tahový soubojový systém, ale velmi svižný a přehledný, pěkně v duchu klasických Final Fantasy her.

Jelikož úroveň vaše i protivníka má citelný dopad na vzájemnou sílu a odolnost, budete nuceni neustále vylepšovat nebo nahrazovat aktivní démonické bojovníky ve vaší družině. Díky tomu prozkoumáte celý ten atlas dvou stovek nápaditých monster, inspirovaných mytologiemi všeho druhu, od různých světových náboženství až po všemožné báje a legendy. Systém je hlubší a zajímavější, než například u her s Pokémony. Tomu napomáhá také mechanika přemlouvání démonů během boje, aby se k vám přidali – zde se občas dočkáte nějaké té vulgarity nebo sexuální narážky: tohle je hra pro dospělé. Jestliže máte rádi JRPG a dáváte přednost mechanicky vybroušeným hrám s důrazem na hratelnost před vším ostatním, těžko letos najdete zábavnější a propracovanější titul. Jen si nestahujete DLC s extra nízkou obtížností, která totálně kazí veškerou rovnováhu hry ve prospěch postupu mačkáním jednoho tlačítka.