Hra Lake mne okamžitě zaujala svojí premisou a okouzlila svým vizuálem, bohužel ale vyšla na začátku loňské předvánoční sezóny, kdy těch her bylo přeci jen hodně a tak jsem se k jejímu dohrání dostal až nyní. Sice se nejedná o nijak závratně dlouhou hru, jenže pro její hraní člověk musí být v určité náladě. Konkrétně musí mít chuť zpomalit a vykonávat poměrně „nudnou“ činnost. V tomto směru má Lake hodně společného s hrou The Magnificent Trufflepigs. Zatímco tam jste museli s detektorem kovů trpělivě pročesávat pozemek, zde vaši trpělivost otestují dva týdny roznášení pošty po malém městečku u jezera. Možná ale přesně takový druh odpočinku potřebujete, stejně jako hlavní hrdinka tohoto příběhu.
- Platforma: XSX (recenzovaná verze), XSS, X1, PC (plánuje se PS4 a Switch)
- Datum vydání: 1. 9. 2021
- Výrobce: Gamious (Nizozemsko)
- Žánr: adventura
- Česká lokalizace: ne
- Multiplayer: ne
- Dat ke stažení: 2 GB
- Herní doba: 7 hodin
- Cena: 499 Kč (Steam)
Tak trochu jiná dovolená
Píše se rok 1986 a Meredith Weiss je úspěšnou zaměstnankyní počítačové firmy ve velkém městě. Náročný pracovní život a každodenní shon naruší její rodiče, když se rozhodnou po letech vyrazit na pořádnou dovolenou u moře. Někdo ale musí ty dva týdny pohlídat jejich dům v malém městečku Providence Oaks u malebného jezera – a navíc po tu dobu zaskočit za tátu, který pracuje jako místní pošťák. Ačkoliv se to Meredith zas tak moc nehodí, přeci jen si vezme dovolenou a do Providence Oaks odcestuje. Zde ji čeká setkání s přáteli z mládí i novými tvářemi v městečku.
Když rozvážíte poštu na malém městě, je to vlastně docela příjemná každodenní rutina. Vyzvednete zásilky na centrále, dáte si ranní kafe a naskočíte do poštovní dodávky, kde se po zapnutí rádia dozvíte, jaké vás dnes čeká počasí a jaké starosti aktuálně mají místní lidé v oblíbeném lokálním diskuzním pořadu. Pak už vás čeká doprovod příjemné country hudby při ježdění po městečku i jeho okolí, jak rozvážíte jednotlivé obálky i balíky. Narazíte přitom na milé podivíny jako je místní rybář nebo dáma s kočkami, ale také na protivy typu herního závisláka na recepci místního hotelu.
Je to vlastně docela příjemná každodenní rutina.
Než se nadějete, začne vás tak trochu balit místní dřevorubec a nebo zjistíte, že začínáte chovat docela silné city k dívce, která si zde otevřela videopůjčovnu a dokáže o filmech vyprávět celé hodiny (plus samozřejmě doporučit ty nejlepší). Budete se muset usmířit s nejlepší kamarádkou z dětství, která má pocit, že jste ji poněkud vytěsnili ze svého života. A narazíte na nečekané známosti jako jsou potulní hipíci s karavanem. V mnoha situacích budete mít na výběr, jak na jednotlivé lidi či situace reagovat – můžete si tedy rozhodnout, koho si pustíte k tělu, zda se pokusíte před úřady zatajit nelegální sázkový kroužek nebo jestli během těch dvou týdnů prožijete nefalšovanou romanci.
Být pošťákem není pro každého
Podobně jako u druhé hry zmíněné v úvodu článku musíte vzít na vědomí, že hra opravdu udělá přesně to, co slibuje: v tomto případě to znamená deset herních dní, po které budete skutečně jezdit dokolečka stejné trasy po malém městě a roznášet poštu. Pokud na podobnou činnost nemáte trpělivost, měli byste se hře obloukem vyhnout. Nicméně pokud třeba pracujete v nějaké té hektické korporaci ve velkém městě jako hrdinka příběhu, možná právě tohle popojíždění poštovní dodávkou za doprovodu příjemné country hudby potřebujete jako dokonalé odreagování. Rozhodně byste ale neměli podcenit, že hra skutečně je ve svém jádru tím, čím se tváří být.
Pokud vám ale základní herní premisa a smyčka sedne, druhá herní vrstva už je mnohem tradičnější: nelineární dialogová adventura velmi citelně připomíná hry ze série Life is Strange. I zde budete aktivním členem komunity na malém městě a svým rozhodováním ovlivníte, s kým a jak budete nebo nebudete trávit čas, zda uspěje například místní hlasování proti kácení lesa nebo jak dopadne ono nelegální sázení. Já během těch dvou týdnů zažil plno příjemných okamžiků, našel jsem dokonce i lásku a když na konci toho všeho došlo k rozhodování, zda zůstat nebo se vrátit k rušnému životu ve velkém městě, měl jsem jasno. Jaký bude váš příběh v Providence Oaks?
Recenze
Lake
Každodenní rozvážení pošty na malém městě u jezera rozhodně není zábavou pro každého. Pokud ale například hledáte odpočinek od rušného pracovního života jako hrdinka tohoto příběhu, třeba vám tahle venkovská rutina sedne stejným způsobem. Na pozadí pomalého tempa hry se přitom odehrává milý nelineární příběh, srovnatelný se sérií Life is Strange (proti které je ale naprosto všední a bez nadpřirozena).
Líbí se nám
- Odpočinková hratelnost
- Příjemně lidský nelineární příběh
- Milé audiovizuální zpracování
- Výběr hudebních skladeb
- Vypointované rozhodnutí na konci
Vadí nám
- Pomalá hratelnost není pro každého
- Hudba se často opakuje
Kdyby byla ještě k dispozici Babeta a vodník „co mi říká Fando“ tak do toho jdu…
Ta hra se zabyva necim, co me zajima. Fungovani lidske spolecnosti a vlivu v ni na rozhodovani a zebricek hodnot jedince. Hrdinka, ktera se pravdepodobne narodila na venkove, stravila tam detstvi, pozdeji se „za prilezitosti“ odstehovala do mesta a ted se vraci a nejspise i zustane.
To dobre vystihuje trend, ktery pozoruji kolem sebe. Mladsi lide, zijici na vesnici, se chteji casto dostat do mesta, kde maji vice prilezitosti (nejen) pro praci. Starsi lide (predevsim ti zamoznejsi), zijici ve mestech se casto snazi dostat na venkov, kde maji vice klidu a kontaktu s prirodou a „prirozenosti“.
Sam ziji na vesnici, ktera v minulosti ziskala oceneni „Vesnice roku“. Mozna to ma souvislost a mozna by se lide k nam stehovali i tak, ale poslednich nekolik let k nam prichazeji novi a novi „lide z mesta“ a kupuji si pozemky a stavi nove domy nebo rekonstruuji ty koupene. A samozrejme to jsou lide, kteri maji vetsinou nadprumerny plat nebo jsou uz zajisteni, aby si to mohli dovolit. Nebo treba jeden muj byvaly spoluzak ze zakladni skoly nejaky cas pracoval a zil v Praze a po letech se i s rodinou vratil zpatky.
Take je znamy dobre viditelny zasadne rozdilny trend volebnich preferenci ve velkych mestech a na venkove. A nejde jen o politicke volby. Tyto skupiny lidi nejen ze souhrnne typicky ziji jinak, ale predevsim mysli a vnimaji jinak, nez druha strana. (Ano, toto je zevseobecnujici generalizace, ve ktere se samozrejme najdou vyjimky odporujici pravidlu, ale trend je zrejmy.)
A co je nejzajimavejsi, tyto postoje zahrnujici zpusob mysleni a zebricek hodnot nemusi byt u jedince nemenne cely zivot, ale prave souvisi s tim, kde dany jedinec zije, a pri zmene prostredi se take mohou zmenit. To souvisi s poznanim a vseobecnym prehledem, ktery se postupem casu rozsiruje a proto to koreluje s vekem, ale vek sam o sobe neni pricinou, pouze nespolehlivym ukazatelem zkusenosti.
Z toho plynou dalsi zajimave konsekvence, ktere se projevuji predevsim v tech volbach a zpusobech jak se politicke strany snazi zaujmout (nebo zmanipulovat) sve potencialni volice, ale to uz bych prilis odbocil od tematu.
Hezké zenové dílko. Já jsem se po letech vrátil do kopců, strání a údolí The Hunter: Call of te Wild. Zjistil jsem, že přibylo nové DLCčko Bloodhound (Bloodhound je největší pes lovící čichem na světě. Má vynikající nos. Tito psi mají až 40krát více čichových receptorů než člověk.). Vlastní lovecký pes, který člověka doprovází a umožňuje interakci, to je prostě paráda. Mapu jsem rozšířil o nádherně zmrzlou krajinu DLCčka Medvěd – Taiga a výlety mohly začít.
Není nic krásnějšího než za rozbřesku, kdy se slunce prodírá jehličnany, číhat na jelence u jejich napajedel. Fotit krajinu i zvěř. Nebo se jen tak cournout se psem x kilometrů nádhernou krajinou, která konkuruje výjevům z Red Dead Redemption 2. Úžasná zákoutí. No a když se podaří skolit nějakého toho losa nebo laň… prostě relax jako prase.
Sice tato hra není pro každého, ale já u ní krásně relaxoval po večerech, na nic nemyslel a užíval si projížďku, doručovaní balíků a pošty v krásném městečku.