Recenze Starship Troopers: Terran Command – jedinej dobrej brouk je mrtvej brouk

RTS nejsou zrovna žánrem, který by vzkvétal. Právě naopak, moc jich ročně nevychází a jen malému procentu z nich se podaří prorazit do povědomí širší veřejnosti. Krutě vypadající strategie Starship Troopers: Terran Command vsadila hodně na jméno. Kdo by ve světě neznal kultovní Hvězdnou pěchotu, že? Zda jí značka postačila k úspěchu, vám řekneme v naší recenzi.

• Platforma: PC (recenzovaná verze)
• Datum vydání: 16. června 2022
• Výrobce: The Artistocrats
• Žánr: RTS
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 10 GB
• Herní doba: 10 – 15 hodin
• Cena: 617 Kč (Steam)

Tažení ve stylu filmové série

Příběh Starship Troopers: Terran Command je zasazen do vesmíru, kde lidská společnost dává přednost státu před jednotlivcem. Když chcete opravdu něco znamenat, musíte svou životní cestu odstartovat v armádě, která se stabilně vrhá do bitev proti vesmírným nájezdníkům. Tedy přesněji řečenou broukům, jejichž expanzivní strategie už stála lidi nejeden dobře fungující svět. Tentokrát je středobodem bojů pouštní planeta Kwalasha, napadená z nenadání obří armádou mnohonohých nepřátel. Její lid potřebuje pomoc, již mu může poskytnout pouze Hvězdná pěchota vedená nikým jiným, než vámi.

 

1 z 5

- +

Křížová výprava proti broukům je v tomto strategickém díle složena z více než desítky scénářů. Ty se odehrávají především na koridorových mapách, kdy kráčíte od jednoho bodu k druhému a plníte různé cíle. Samozřejmě je tu pár kousků, které vybočují ze šablony a nabízí větší rozsah bojů. Není jich však mnoho, což je škoda kvůli skutečnosti, že právě tyto výjimky jsou vám schopny dát k dispozici širší spektrum taktických možností a tím pádem i vyšší znovuhratelnost než bojiště, kde před sebou máte několik údolíček a víceméně jasně definované podmínky nutné k dosažení vítězství.

Scénáře se odehrávají především na koridorových mapách.

Velmi pěkně mi přišla zpracovaná kupříkladu mise, která se točila okolo nastartování elektrárny. Jednalo se totiž o scénář, jenž se odehrával na opravdu velkém prostoru s více základnami, z nichž jsem si na startu musel vybrat tu startovní. Nebudu lhát. Poprvé jsem si zvolil špatně. Daná pozice sice na první pohled vyhlížela jako fajn bod, ale hodně rychle jsem zjistil, že z obklíčení se neprostřílím a tak jsem celou misi restartoval, vybral si lépe usazenou bázi a dal se do čištění krajiny od brouků. Ani druhý pokus však nebyl procházkou růžovým sadem, protože díky prostoru jsem měl opět příležitost dělat chyby. Především tedy neuváženě pracovat s jednotkami, na což jsem samozřejmě nakonec v jisté fázi hraní doplatil jejich ztrátou.

Velmi pěkně je zpracovaná kupříkladu mise nastartování elektrárny.

Fanoušky této filmové série zřejmě nepřekvapí, že příběhová kampaň představuje po stránce děje béčkový zážitek s hrstkou zářných momentů, kter vám příliš dlouho v hlavě neutkví. Těšit se můžete na některé vtípky z filmů a především na hromadu kultovních hlášek, jež vojáci opakují stejnou rychlostí, jakou pálí po nepřátelích. Reálně bych si dokázal představit komplexnější dějovou linku, nejsou tu však pro ni žádné základy. Samotná délka jednotlivých misí navíc představuje minimálně v polovině případů zklamání. Osobně mám kromě jejich rozsahu vyložený problém s tím, že jsou až příliš vázány na skript, kvůli čemuž často kolidují s bugy. Jako krásný příklad uvedu situaci, kdy pro mé hochy v závěru akce měla přiletět loď a nepřiletěla, čímž je odsoudila k smrti a mě k restartu akce.

Hvězdná pěchota se ničeho nezalekne

A jakže vlastně probíhají boje proti broukům? Vcelku jednoduše. Vždy dostanete k dispozici několik praporů pěchoty, která funguje v podstatě stejně jako vojáci v sérii Company of Heroes. Jedná se o menší oddíly s jasně danou specializací. Základem vaší armády jsou hoši s útočnými puškami, prostě ideální materiál do první linie, za který stavíte ty opravdu důležité bojovníky. Mezi pomyslnou smetánku, již neposíláte bez rozmyslu na smrt, patří třeba odstřelovači, chlápci s raketomety, velitelé s podpůrnými schopnostmi, těžkotonážní roboti, elita v energetických oblecích a samozřejmě radisti. Ti poslední zmínění sice na první pohled vypadají vcelku neužitečně, ale jsou tu hlavně kvůli stabilnímu dodávání masa do mlýnku, protože s nimi můžete doplňovat jednotky.

 

1 z 5

- +

Pokud přemýšlíte nad tím, proč tu ještě nepadlo ani slůvko o budování, je to kvůli skutečnosti, že tu žádná stavba základny není. Tedy abych byl přesný, za pomoci technika můžete postavit pár věžiček a v rámci jasně stanoveného kontrolního bodu nechat vystavět produkční struktury, ale to je tak vše. Žádné budování defenzivních valů, ani komplexní práci na chodu báze v Starship Troopers: Terran Command nejsou, což je škoda, jelikož se tu myšlenka formování obrany vyloženě nabízí. Přítomné tu nejsou ani příliš komplexní vývojové stromy spojené s laboratořemi. Namísto nich je tu osobní rozvoj, díky kterému pak veteráni dostanou vždy přístup ke speciální schopnosti dle vaší vlastní volby. Otevřít si tak můžete třeba plošné útoky, podpůrné výsadky, nebo různé návnady pro broučí armádu.

Nepadlo slůvko o budování, jelikož tu víceméně žádná stavba základny není.

Hmyzí vojsko na tom není o nic hůře než Hvězdná pěchota. Právě naopak. Doslova každý broučí válečník je smrtícím nástrojem, který v momentu, kdy se dostane na dosah své kořisti, startuje smrtící tanec. Lidské jednotky si je proto musí držet od těla. Nejsou tu však pouze broučci s obřími pařáty. Kromě nich disponuje roj ve Starship Troopers: Terran Command také monstry plivajícími kyselinu nebo plazmové výboje, schopné eliminovat klidně několik praporů najednou. V každé misi je nutné čelit trošku jiné sestavě, souboj s nimi je však vždy výzvou.

Hmyzí vojsko na tom není o nic hůře než Hvězdná pěchota.

Hra vás dokáže velmi efektivně trestat za každý přešlap. Vysoká obtížnost se mi tu líbí, i když jsem za ni Starship Troopers: Terran Command občas slušně nenáviděl. Stačil jediný špatný krůček či nepromyšleně vyslaná jednotka a už se celý můj plán hroutil jako domeček z karet. Brouci se s tím nepářou a v mžiku vše nepřátelské rozpářou. Jejich AI však není nikterak komplexní, prostě jen jdou za svým cílem bez ohledu na ztráty.

Jediný dobrý brouk je ten, který je na zádech

Starship Troopers: Terran Command se zpočátku tváří jako hodně primitivní záležitost. Na jedné straně jsou dobře vyzbrojení vojáci, zatímco druhá je zastoupena hmyzem, který podniká doslova sebevražedné útoky. Nic moc, co? Jenže broučci časem prochází jistou formou vývoje. Posílají do pole zajímavější odrůdy a pomaličku ukazují, že jsou schopni tuhle bitvu formovat nejen pouze za pomoci tupé síly, ale také jisté dávky taktiky. Neříkám, že je v jejich chování kdovíjaká hloubka, ale minimálně v určitých okamžicích člověka dokáží zaskočit a vytvořit jeho věrným slušné ztráty. Hlavně v momentech, kdy se vykašlete na taktizování.

Znáte to, podceňovat protivníky se nevyplácí a u brouků tahle známá myšlenka platí dvojnásob. Stejně tak ji je možné aplikovat i na Starship Troopers: Terran Command. I když se tahle hra do strategických análů zapíše asi těžko, rozhodně se jedná o titul, který značce Starship Troopers výrazně neškodí. Právě naopak. Je to dobrá RTS se silnou orientací na taktickou stránku, za jejíž ignorování vás dokáže kdykoliv napíchnout na pařát prvního broučího válečníka. Když zkousnete krátký béčkový příběh plný jednotek neustále sypajících stereotypní hlášky, bugy a skutečnost, že celek za pomoci své grafiky asi žádnou soutěž krásy nevyhraje, může vám nabídnout napínavý zážitek, v jehož rámci záleží na každém kroku. Prostě něco, co se hodí do portfolia HC vydavatele Slitherine Ltd.