Recenze Endling: Extinction is Forever – depresivní vize budoucnosti

Vliv lidstva na naši planetu je něčím, o čem se nedá diskutovat. Lidé prostě jasně formují nejen podobu samotné krajiny, ale také to, jaká fauna a flóra v ní žije. Endling – Extinction is Forever je hrou s environmentální tématikou, která by měla tuto problematiku prozkoumat detailněji. Zda se jí to podařilo, se dočtete v naší recenzi.

• Platforma: PC (recenzovaná verze), PlayStation 4, Xbox One, Nintendo Switch
• Datum vydání: 19. července 2022
• Výrobce: Herobeat Studios
• Žánr: Adventura
• Česká lokalizace: Ano
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 2.3 GB
• Herní doba: 8 hodin
• Cena: 735 kč (Steam)

Rozhodněte v Endling – Extinction is Forever o osudu celého druhu

Každá hra přichází s vlastním zpracováním světa. Endling – Extinction is Forever se nám snaží ukázat verzi Země, na níž se lidstvo naprosto vykašlalo na ekologii a namísto záchrany životního prostředí se naopak pustilo do bitvy proti přírodě za pomoci pesticidů a plamenometů. Většina živočišných druhů to tady má už dávno za sebou a ty, které ještě existují, musí o svůj život každý den svádět vysilující boj. Hlavní hrdinkou celého dobrodružství je poslední zástupkyně liščího rodu, jež má rozhodnout o tom, zda jej zachrání, nebo naopak bude důvodem jeho úplného vyhynutí. Ve svých útrobách má totiž několik krásných liščátek, o něž se musí postarat a zajistit tak tím pádem naději pro další generace.

Už od samého počátku je příběh Endling – Extinction is Forever hodně temnou záležitostí. Okolní svět na vás dýchá své výpary, kdysi čisté řeky jsou plné odpadků a přilehlé lokality taktéž nejsou o mnoho čistší. Prostě verze budoucnosti, po které minimálně za sebe úplně netoužím. Z této alternativní Země vyloženě čiší to, že se jedná o umírající planetu, která má své nejlepší dny už dávno za sebou. Zpracování map se mi hodně líbí, jde z něj totiž cítit jistá snaha v hráči navodit pocit obav z toho, co přijde v následujících dekádách.

 

1 z 7

- +

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

I když se to v prvních minutách nezdá, ve finále pointa děje nemíří ani tak na lišky, jako spíše na lidstvo a konec cesty, po níž se aktuálně ubírá. Upřímně ale nevím, zda se mi zamlouvá celkové vyznění tohoto příběhu, protože mi přijde relativně křečovité. Možná bych více uvítal, kdyby se celek zaměřil na intenzivnější budování vztahu liščí mámy s jejími mláďaty, jež je tu právě kvůli ekotématice až na druhé koleji, která ale dle mého názoru nabízela daleko větší emoční potenciál.

Co noc, to stejný zážitek

Jak už bylo řečeno v předchozí části, tento titul je dílem, kde je základním prvkem hratelnosti hledání potravy, aby liška nasytila svá mláďata. Za tím účelem doslova každou noc vyrážíte ven ze své liščí nory a pokoušíte se najít svým mladým něco k snědku. Už po prvních dvou výpravách vám Endling – Extinction is Forever ukáže, že zdroje jsou omezené a vy tím pádem musíte pečlivě přemýšlet nad tím, zda prckům přinesete králíka na zaplnění bříška do plna, nebo naopak raději vsadíte na obsah pytle s odpadky obsahujícího nejen poklady, ale také nástrahy. Tím jim sice nedopřejete maximální komfort, avšak ušetříte tak maso na horší dny.

 

1 z 7

- +

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Krajina se tu opravdu rychle vyčerpává a tam. kde byla jeden den říčka plná odpadků a ryb, je po několika nocích pouze prostor přetékající odpadky. Vaše dítka mají navíc čím dál tím větší apetit, takže se časem pouze s myškou nebo ohryzaným jablíčkem už nejsou schopna spokojit. Naštěstí pro vás začnou v jistý moment chodit mimo noru spolu s vámi, takže se nebudete nadále nuceni vracet s jídlem do vašeho útočiště, ale rovnou jim mrtvolku předhodíte a společně pak vyrazíte za další kořistí.

Během cest za potravou procházejí dětičky v Endling – Extinction is Forever jistou formou vývoje, která je spojená s událostmi, jež vás potkají. Když kupříkladu jedna z lišek neuspěje při přeskoku překážky, je třeba jí pomoci z prekérní situace. Takže seskočíte dolů a vytvoříte pro ni škvíru v plotě, čímž si osvojí schopnost prosmýknout se, zatímco její sourozenci postupem času získají jiné dovednosti užitečné k přežití. Zajímavé je hlavně jejich zpracování, které pracuje s myšlenkou adapce. Moc však nechápu, proč se od jednoho nemohou učit i ostatní. Zvířecí svět přeci jen na takovém principu reálně funguje.

 

1 z 7

- +

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Hned ze startu máte dostupnou pouze část mapy, již budete vyjídat. Ta vám dlouho nevydrží, takže vám tvůrci během dalších dní otevírají další kousky herního světa. Ne, že byste se vždy hnali pouze za potravou. Je tu ještě jeden prvek, který starou lišku bude zajímat. Je jím ztracené lišce, o něž přijde relativně brzy. Občas zachytíte jeho pach, čímž odstartujete vždy třídílnou sérii obrazů, jež vyvolávají nalezené stopy. Právě tyto části dobrodružství Endling – Extinction is Forever vás vytrhávají z monotónního lovení a bloumání po vizuálně zajímavém, avšak jinak dosti nudném herním světě.

Endling – Extinction is Forever vám ukáže viníka budoucích katastrof

Jistě vás příliš nepřekvapí, když zde uvedu, že za všechno tady může člověk. Endling – Extinction is Forever ve finále jistými náznaky ukazuje na samotného hráče. Upozornění na tuto problematiku je tu zpracováno velmi pěkně. Dokázal bych si však představit, že by byl dán větší prostor liščí rodině. I když je totiž liška prezentována jako hlavní hrdinka, je spíše jistou formou průvodkyně, k níž váš vztah po čase kvůli absenci osobnější interakce jednotlivých zvířátek vychladne stejně jako ke zbytku rezavé famílie.

 

1 z 7

- +

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

A to je vcelku škoda, protože právě na emocích a generování pout se dá stavět. Jako celek minimálně za sebe však považuji příběh za silnou složku Endling – Extinction is Forever, jen málo her se totiž toto téma reálně pokouší jakkoliv uchopit. Hlavním problémem je monotónní hratelnost, jež vás nutí dělat stále to samé až do okamžiku, kdy se na scéně objeví nový pach vedoucí za ztraceným mládětem, po jehož vyčenichaní se opět vrátíte do starých kolejí lovení a návratů do nory.