Seznamte se s Andreasem Malerem. Nadějným mladým malířem, který vystudoval teologii na stejné univerzitě jako Martin Luther. Když prožíval deziluzi při analýze různých náboženských textů, přičichl i k okultismu, což musí před konzervativnějšími lidmi skrývat. Andreas nicméně vždy patřil mezi oblíbené studenty – přátelé si ho cení pro jeho řečnické nadání a neskrývanou zálibu v pití a ženách. Nikdo neví jak, ale dokáže se “vykecat” snad z každého maléru.
- Platforma: PC, Xbox One, Xbox Series X/S (recenzovaná verze)
- Datum vydání: 15. 11. 2022
- Vývojář: Obsidian Entertainment
- Vydavatel: Xbox Game Studios
- Žánr: RPG, adventura
- Česká lokalizace: Ne
- Multiplayer: Ne
- Dat ke stažení: 10 GB (Xbox)
- Herní doba: 20 hodin
- Cena: 19,99 € (Steam), 499 Kč (Xbox Store), dostupné ve službě Game Pass
Tedy, to je alespoň můj Andreas Maler. Mohl by to být i introvertní milovník knih a latiny. Nebo student medicíny, který rád pozoruje hvězdy. Záleží jen na vás, jaký bude hlavní hrdina hry Pentiment.
A nerozhodují jen jednoduché škatulky, do kterých Adrease hned na začátku jeho příběhu zařadíte. Pentiment je především hra o dialozích. Dlouhých rozhovorech, při nichž budujete charakter hlavního hrdiny a vytváříte lidskou bytost s vlastním přesvědčením a viděním světa.
Na rozhodnutích záleží
Lidskou bytost, která právě získala nového přítele a rovnou o něj taky přišla. Šestnácté století nebyla nijak radostná a bezpečná doba, kdy by se všichni ve zdraví dožívali stovky let. Nicméně na smrti tohohle vzdělaného, možná trochu namyšleného barona něco nesedí. Možná ta kaluž krve okolo?
Nejhorší je, že vrah se s jistotou skrývá v opatství Kiersau nebo přilehlé alpské vesničce Tassing. Andreas tu má zrovna za úkol vypomáhat ve skriptoriu, písařské dílně, kde zároveň pracuje na svém mistrovském díle. Jako jediný je zcela nezávislý, a tak se stane samozvaným detektivem.
Před vámi se v tu chvíli otevře 25leté pátrání, do kterého zasahují skutečné historické události a projevuje se vztah poddaných k vrchnosti.
Lidé umírají a jiní se narodí.
Pentiment ve spoustě prvků není standardní hrou. U jiných titulů bývá běžné, že hráč krok za krokem otevírá různé části mapy, a ač se příběh odehrává v krátkém časovém úseku, prostředí se mění. Zde je tomu naopak. Mapa zůstává až na pár detailů stejná, a tak se po pár hodinách naučíte ji ani nepoužívat. Zato čas postupně plyne, protože hra se odehrává ve třech krátkých úsecích první poloviny 16. století v Bavorsku. Přináší to řadu poučných momentů, kdy například opětovné setkání s nesympatickou jeptiškou po několika letech přinese vysvětlení, proč se v mládí chovala jako neuvěřitelná čůza. Lidé také umírají a jiní se narodí. Vesnička i opatství se mění a s tím vztah lidí ke katolické církvi.
A také vztah k vám. Pentiment je poctivé RPG, kde na rozhodnutích záleží. Byli jste drzí na místního obejdu? Pravděpodobně se z vás nestanou přátelé a při nejbližší příležitosti vám poradí, abyste si políbili zadinku. Nu, a taky vám neřekne, co ví o vraždě. Protože i když mnoho dialogů přináší vtipné, přisprostlé výměny názorů, hlavní je vyšetřování a získávání informací.
Souboje slov místo rvaček
Vývojáři už předem avizovali, že Pentiment rozhodně neobsahuje žádné souboje. K tomu dodávám: neobsahuje standardní souboje. Řada momentů je totiž řešena větvenými dialogy, během nichž se jedna strana snaží přesvědčit druhou a je jen na vašich schopnostech, rozhodnutích učiněných v průběhu hry nebo Andreasových atributech, zda tenhle “souboj” vyhrajete.
Skvělým příkladem může být jeden z prvních takových rozhovorů hned na začátku hry, který Andreas vede s řádovou sestrou Illuminatou. Pomáhá jí sklidit knihy v písařské dílně a zjistí, že jedna z nich musí být na příkaz shora zničena. Illuminata nevypadá, že by to úplně podporovala, ale je loajální. Pokud vyberete správné dialogové možnosti, oslníte řeholnici svou upřímnou vášní pro knihy nebo oplýváte řečnickými schopnostmi, kniha souboj slov přežije a vy možná v budoucnu od jeptišky získáte informace týkající se baronovy smrti.
Během těchto situací se také dozvíte mnoho o vedlejších postavách a dostanete příležitost se zamyslet nad jejich postřehy. Když Andreas nabídne řádové sestře pomoc, má dojem, že hned první hledaná kniha, Aeneida od Vergilia, silně promlouvá k různým čtenářům. Postupně se ale dozví, že Vergiliův epos je pro vzdělanou Illuminatu další z mnoha knih, které akorát staví ženy do pasivních rolí zlých svůdnic nebo křehkých “princezen”, čekajících na záchranu.
Jakou roli má církev, když zvyšováním daní ubližuje chudým lidem?
Pentiment ale rozpitvává spousty dalších témat, ze kterých si leckterý hráč vybere. Jakou roli má církev, když zvyšováním daní ubližuje chudým lidem? Co je doopravdy autorské dílo a jak moc lze čerpat od svých vzorů, aniž bychom kopírovali? Máme si jít za svými sny i přes výslovný zákaz rodičů?
Tvůrci ale nic nepodsouvají. Nesouhlasíte s řádovou sestrou? Žádný problém, šlo jen o její úhel pohledu, který můžete přijmout, nebo také shodit ze stolu jako nesmyslný. Stejně jako v reálném životě si v nejhorším “nesednete”. Hra je vyvážená, a pokud nezískáte dostatek informací od první postavy, pomůže vám možná jiná. Nelze v jednom průchodu zažít vše a každého vyslechnout, což nabízí i celkem dobrou znovuhratelnost.
Škoda jen, že právě tohoto větvení se týkají občasné technické nedodělky. Párkrát se stalo, že určitá postava nereagovala správně na to, co jsem už zjistila od někoho jiného. Nebo někdo dvakrát za sebou oslovil Andrease, jako by ho viděl poprvé. Jde ale o problémy, které se snadno dají odstranit, a tak je možné, že do vydání zmizí.
Narážky na Čechy
Není moc překvapivé, že technické potíže Pentimentu se týkají dialogů, protože právě ty jsou jádrem gameplaye. Andreasův den je rozdělen do různých částí, kdy může pátrat, pomáhat vedlejším postavám, debatovat s nimi nad obědem nebo jinak získávat informace. Hratelností jde jednoduše o ukecané RPG, kde narazíte jen na pár miniher nebo hádanek.
Právě to ale může být kámen úrazu pro některé hráče. Pentiment totiž rozhodně není pro každého – a ani nechce být. Stejně jako Disco Elysium z roku 2019 klade důraz na dialogy a silný příběh. Na nic jiného ani necílí, což je v záplavě akčních adventur nebo soulslike titulů velmi osvěžující. Pro někoho.
K napínavému rozuzlení vede pro někoho pomalá cesta.
Časové úseky, na které je Pentiment rozdělen, mají vlastní tempo. Začínají postupným seznamováním se s okolím a postavami a až později naváže vyšetřování. To vygraduje v napínavé rozuzlení, ke kterému ale vede pro někoho pomalá a rozvláčná cesta. Titul, za kterým stojí studio Obsidian a tým s Joshem Sawyerem v čele (ten má na triku třeba i Fallout: New Vegas nebo Pillars of Eternity), ale najdete v Game Passu, což přináší skvělou možnost do něj alespoň nahlédnout a na pár hodin ho vyzkoušet.
Druhým faktorem, který musí hráči zvážit, je pak chybějící čeština. Ve srovnání se zmíněnými Pillars of Eternity je angličtina v tomto případě jednodušší – sama jsem si hledala jen pár slovíček, většinou spojených s církví nebo fungováním opatství. Textu je ale hodně, a kdo si s cizím jazykem moc nevěří, měl by zvážit, jestli mu nevadí otevírat slovník.
Na Čechy se tu ale přesto myslelo, i když trochu jinak. Sawyer má německé předky a už před tvorbou her se zajímal o historii. V případě Pentimentu on a jeho tým nezapomínají, že nedaleko Bavorska ležely i české země a Praha. Několik vedlejších postav tak pochází právě odtud, třeba sympatický mnich Wojslav. Nebo romský dráteník Vácslav, který se s hlavním hrdinou rád dá do řeči o jeho vlastním (avšak heretickém) pohledu na Bibli. Jiné postavy zase znají Prahu nebo učení Jana Husa. A nakonec tu vlastně čeština i zazní, byť v trochu „jiné“ podobě.
Místo dabingu kudrlinky
Množství textu ale není jediné, co na první pohled praští do očí. Pentiment je především také nádherná hra s neobvyklým designem, která skutečně vypadá jako něco z šestnáctého století. Konkrétně jako manuskripty – rukou psané knihy s nádherným písmem plným kudrlinek, doplněným barevnými či zlacenými kresbami.
Dvourozměrná hra zcela rezignovala na realistickou grafiku, zato se vydala originálnějším směrem. Malý tým z Obsidianu obsahuje navíc Hannah Kennedy v roli art directora, která přinesla citlivou volbu barev a dostatečný kontrast tak, že je vše přehledné.
A taky sám Andreas, vesničané nebo vzdělaný opat “mluví” jako postavy ze stovky let staré knihy. Bubliny s jejich replikami jsou vyplněné někdy škrabopisem, jindy vypiplaným písmem – fonty se liší podle jejich vzdělanosti nebo zájmů. Nemají žádný hlas, zato je slyšet, jak jakýsi virtuální brk měkce škrábe na papír slova, která jim právě vycházejí z úst. Občas je text hůř čitelný, čímž navozuje jakousi archaičnost. Naopak jazyk je moderní a nemusíte se bát žádné angličtiny a lá Canterburské povídky. Kdo zvláštnímu písmu nefandí, může ho v nastavení vypnout.
Proč i na první pohled nevinný člověk může mít důvod spáchat vraždu?
Název tři roky staré hry Disco Elysium tu už padl, Pentiment se ale inspiruje ještě v jednom titulu. Tedy, spíš je téměř jeho poctou. Řeč je o Jménu růže, “knize knih” od Umberta Eca, která byla v 80. letech zfilmována s Seanem Connerym a Christianem Slaterem v hlavních rolích. Ostatně při sledování titulků po emotivním konci hry zahlédnete název knihy i mezi využitými zdroji.
Pentiment obsahuje nespočet podobností i vyslovených narážek od neviditelného inkoustu z citronové šťávy až po téma nerovností ve společnosti na pozadí detektivního pátrání. Nakonec právě to bylo cílem celé hry. Zobrazit různé motivace lidí a poměry, ze kterých pocházejí. A následně ukázat, proč i na první pohled nevinný člověk může mít důvod spáchat vraždu.
Není to akční. Nedá se tu bojovat a puzzlů je poskrovnu. Leckomu může vývoj připadat pomalý. Jde ale o něco, co se odlišuje od ostatní videoherní produkce: komplikovaným příběhem s dlouhými dialogy, které umožní nahlédnout do osobních i společenských potíží obyvatel jedné alpské vesničky.
Recenze
Pentiment
Pentiment je malá hra od malého týmu pro malé publikum. Využívá ale mechaniky, na které ve vysokorozpočtových titulech už nejsme tolik zvyklí. Vyšetřování mordu na benediktinském opatství přináší dlouhé dialogy o proměně společnosti, o tom, co znamenalo být chudým rolníkem s políčkem ležícím pod klášterem na vyvýšeném kopci. Hádanek je pomálu, souboje žádné. Jenže o ty tu vůbec nejde. Hlavní je originální grafické zpracování a dlouhé, výborně napsané texty, které i z takové banality, jako je sbírání klacíků v lese, pomalu vybudují napínavou detektivku.
Líbí se nám
- Vizuál podobný starým rukopisům
- Napínavé vyšetřování
- Rozhovory o společnosti a církvi
- Zajímavé a pestré vedlejší postavy
- Dopady vlastností hrdiny a jeho rozhodování
- Narážky na české země a dějiny
- Humor
Vadí nám
- Pár technických problémů v dialozích
- Pro někoho chybějící čeština
Paráda, tak jsme se přece jenom dočkali, začal překlad této povedené hry:
https://prekladyher.eu/preklady/pentiment.1588/
V průběhu čtení recenze jsem si čím dál častěji říkala – vždyť to zní úplně jako Disco Elysium. Budování charakteru hrdiny prostřednictvím dialogových voleb; žádné souboje (respektive ne ty standardní); víceméně stejná mapa, ale plynoucí čas (i když na jiné škále než v DE); řešení vážných sociologických témat, kdy tvůrci nic nepodsouvají; znovuhratelnost – to je prostě Disco Elysium v pozdním středověku! A nakonec to i padlo
Ze začátku mě Pentiment nijak moc nezajímal, ale teď jsem přesvědčená, že si to časem zahraju. Díky za recenzi, skvěle napsáno!
Věděl jsem, že to dopadne dobře! Holt Obsidiani! Vždy dodají dotaženou peckou. Tuhle středověkou detektivku si jako milovník Jména růže nenechám ujít. Parádní recenze. Díky.
To ja dekuju!
Tohle by se mě i líbilo a šel bych do toho. Jenže bez českých titulku to nedám. Snad se toho někdo ujme neoficiálně. Pak bych si to koupil. Vizuál je moc pěkný.
Ja verím, že ten preklad snáď niekedy bude lebo tento titul si ho určite zaslúži.