Recenze Marvel’s Midnight Suns – nečekaná kombinace

Ačkoliv nová strategická hra od studia Firaxis (XCOM, Civilization) vyšla již minulý měsíc, díky nechtěné organizační chybě jsme tehdy nemohli nabídnout recenzi. Protože se ale jedná o velmi nezvyklou kombinaci žánrů (a tématu) od velmi uznávaných tvůrců, přinášíme vám naše hodnocení alespoň nyní. Ostatně by nebylo nic zvláštního na tom, kdybyste během nabité vánoční sezóny hru také nestihli a zvažovali její pořízení až dodatečně. Než se pustíme do detailnějšího rozboru, rovnou prozradím, že fanoušci Marvelu mají šanci zažít nejlepší herní příběh jejich oblíbených hrdinů a fanoušci taktických strategií v duchu XCOMu budou také příjemně překvapeni, jak úspěšně se povedlo Firaxis vylepšit jejich šablonu. Co nemusí některým sednout, to je nečekaný rozměr sociální složky hry.

• Platforma:  PS5 (recenzováno), XSX|S, PC (PS4, X1 a Switch později v roce 2023)
• Datum vydání:  2. 12. 2022
• Výrobce: Firaxis Games (USA)
• Žánr: karetní RPG tahová strategie
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 50 GB
• Herní doba:  40+ hodin
• Cena: 1499 Kč (Steam)

Karetní RPG strategie?

Už od svého oznámení na předloňském Gamescomu tahle hra zamotala hlavu většině hráčů svojí nečekanou kombinací žánrů a tématu. Další tahová strategie od tvůrců XCOMu? No jasně! Ale kombinovaná s karetní hrou? Cože? A vyprávějící příběh těch nejznámějších superhrdinů Marvelu? Uf? To ale ještě nikdo netušil, že hra kromě toho všeho navíc obsahuje i velmi bohatou sociální část, ve které prostě trávíte čas na základně s postavami a věnujete se společným aktivitám či rozhovorům, abyste díky vybudování lepších vztahů pak byli ještě silnější a sehranější na bojišti (tahle žánrová větev zase dorazila z her jako jsou Persona nebo Fire Emblem). Aby toho nebylo málo, velkou část hry jsem myslel ještě na klasická RPG, obzvláště Dragon Age: Inquisition, protože vás hrdina v brnění s mečem, budující hnutí odboje ve starověkém panství, mi i tuhle hru velmi citelně připomněl.

 

1 z 10

- +

Příběh začíná v naší současnosti (respektive její variaci dle Marvelu, včetně přítomnosti superhrdinů jako jsou Avengers nebo Xmen), kdy „vědec“ organizace HYDRA vzkřísí démonickou Lilith se záměrem využít její schopnosti pro účely organizace. To se ale nehezky zvrhne a následně se z hlubin vesmíru vynoří tajemné vesmírné těleso „Midnight Sun“ (Půlnoční Slunce), jehož přibližování k Zemi má znamenat příchod prastarého temného boha Cthona (velmi citelně a zdařile připomínajícího mýtus Cthulhu). Avengers a (noví) Xmen se po zničení svých původních základen ukryjí v kapesní dimenzi, odkud pořádají výpravy na území nepřítele, aby katastrofu zastavili. Za tímto účelem vzkřísí po stovkách let také vás, smrtícího Huntera (Lovce nebo Lovykni, podle vašeho nastavení postavy). Jste zároveň dítětem Lilith i jejím původním vrahem, takže máte unikátní předpoklady pro její porážku. Pokud se tedy neukáže, že je vše trochu jinak.

Velmi citelně a zdařile připomíná mýtus Cthulhu.

Na hru jsem se velmi těšil kvůli očekávání zábavné strategické hratelnosti od mistrů žánru, ale ani ve snu mě předem nenapadlo, že jednou z jejích nejlepších vlastností bude příběh. Kromě nápaditě a napínavě (většinu hry například netušíte, co přesně způsobuje nebo čemu zabraňuje „magický“ obojek na vašem krku) napsané ústřední zápletky je to především až absurdně pečlivá a detailní práce s charaktery všech postav, kde záplava nepovinných dialogů kromě skvělého vykreslování historie postav dodává těmto také velmi příjemnou lidskost. Dialogy a postavy tak patří k tomu nejlepšímu napříč herními žánry a díky tomu mi v průběhu hraní přirostli k srdci takovým způsobem, že jsem si příběhovou kampaň schválně prodlužoval nepovinnými misemi, abych s postavami mohl strávit více času.

Nekompromisní dílo

Se stejnou mravenčí pečlivostí a mimořádným tvůrčím talentem, jako dialogy/postavy/příběh je ale zpracovaná i ta hratelnost. Fanoušci XCOMu jistě s největší radostí uvítají, že zcela zmizel ten nepříjemný vliv náhodnosti během samotné akce, takže už žádné „94% šance, že se při výstřelu během následujícího tahu vaše postava trefí“. Kdepak, všechny vaše akce nyní mají 100% spolehlivost a je tedy pouze na vás, abyste svoje postavy správně rozmístili a využili jejich talenty či výzbroj. Určitá pestrost a náhodnost ale pramení z toho, že pro každý tah dostanete náhodně vybraných několik karet z balíčku, který jste si na základně nachystali pro každou postavu. I zde je ale v síti rafinovaných herních mechanik dostatek způsobů, jak náhodnost minimalizovat – obzvláště v pozdějších fázích hry, jak se stáváte stále silnějšími.

Celá hra má navíc dynamickou obtížnost, takže se vaši protivníci plynule přizpůsobují tomu, kolik času a péče jste věnovali vylepšování svých postav – každá mise je díky tomu dobře vybalancovaná, strhující a napínavá bitva, Máte zároveň možnost si na světové mapě vybírat, zda chcete jít do misí s vyšší odměnou a vyšší obtížností, nebo naopak. Celou hru jsem měl velmi silný dojem, že ať se rozhodnu soustředit na jakýkoliv aspekt nebo část hry, všude tvůrci nachystali dostatek obsahu i mechanik, abych se skvěle bavil. Vlastně bych se nebál v tomhle ohledu propracovanost a bohatost hry přirovnat k Elden Ring, kde jsem měl také pocit, že ať se vydám kamkoliv v herním světě, čeká mě tam skvělá zábava. Jednotlivé postavy jsou nápaditě odlišené chováním i konkrétními schopnostmi na bojišti, neustále objevujete nové typy nepřátel a výzev, prostředí se mění s postupujícím příběhem a některé mapy jsou vyloženě nádherné. Vrcholem všeho jsou rafinované „Challenge“ zkoušky na konci levelování jednotlivých postav, jejichž splněním odemknete jejich ultimátní útok. Místo aby šlo o nějaké extra tuhé boje, jde o rafinovaná bojová puzzle, která otestují, jak dobře jste pochopili herní styl a schopnosti dané postavy. Dokonale vybroušená hratelnost.

Každá mise je díky tomu dobře vybalancovaná, strhující a napínavá bitva.

Na co si někteří recenzenti nebo hráči stěžovali, to byla ona nečekaná přítomnost rozsáhlých společenských aktivit na vaší základně. Některým připadlo, že tato část hry příliš odváděla pozornost od bojů a jádra hry. Jak jsem ale psal výše, připadaly mi postavy a jejich vztahy tak skvěle napsané (zdravím knižní klub Bladea, kde se například kapitán Amerika dohaduje s kapitánkou Marvel o výkladu pasáží knihy Umění války od Sun-c’), že jsem si naopak večery na základně po bojích vyloženě užíval. Pokud jimi ale nechcete ztrácet čas, můžete všechny tyto věci bleskově proklikat a přeskočit. Ačkoliv jsem i měsíc po vydání ve hře na PS5 objevil hrstku drobných vizuálních bugů, celkově jsem byl ohromený výpravou (obzvláště plynulostí hry při některých velkolepých speciálních útocích a efektech) hry a hlavně: ovládání na ovladači je naprosto intuitivní, plus díky SSD disku jsem nikdy nečekal na nahrání další mise víc, než pár sekund. Nedávno jsem si tu pochvaloval technické zpracování Fire Emblem Engage pro Switch, ale tohle je proti tomu jako IMAX velkofilm proti televiznímu večerníčku.