Vývojáři z Omega Force, japonského studia známého především díky Dynasty Warriors sérii, dostalo důvěru EA hledajícího způsob, jak si napravit svou pošramocenou pověst. Omega Force při vývoji čerpala ze svých zkušeností s vývojem Toukiden – herní série stejného žánru jako je jejich novinka. Wild Hearts je odvážný pokus o utrhnutí si části trhu v žánru, kterému už spoustu let vládne CAPCOM. To že se k tomuto kroku EA odhodlalo může být poněkud překvapivé, co je ale ještě větší překvapení je fakt, že se je vývojáři nezklamali.
- Platforma: PS5, PC, Xbox SX/SS
- Datum vydání: 17.2.2023
- Výrobce: Omega Force
- Žánr: Akce
- Česká lokalizace: ne
- Multiplayer: Ano – Co-op až tří hráčů
- Dat ke stažení: 80 GB
- Herní doba: 40+ hodin
- Cena: 1650 Kč (Steam)
Vítejte v Japonsku
Wild Hearts se odehrávají v zemi nazývané Azuma. Ta není ani tak inspirovaná Japonskem jako spíše je Japonsko, jen s fantasy prvky. Ty zde zastupují takzvané Kemono. Obří monstra, které migrují po Azumě v hledání takzvaného “celestial thread”. Azuma je ve válečném stavu, kde samurajové namísto obrany vesnic a měst vedou válku mezi jednotlivými klany. Lidské osady jsou tak nechráněné a Kemono tak mají možnost napadat lidské osady a cestující obchodníky jak je jim libo. A toho také naplno využívají. Do této situace přicestuje vaše postava. Vaše cesta vede přes posvátnou horu, kde narazí na Deathstalkera – obrovského mrazivého vlka, který vám patřičně natrhne kabát. Napůl v mdlobách zaznamenáte jakési divné zařízení které na Vás použije tajemný kolemjdoucí, a tím začíná vaše cesta za záchranou Azumy. Nebo alespoň nejbližšího města. Minato bývalo kdysi centrem loveckých výprav, ale teď je opuštěné samuraji, a pod neustálým útokem Kemono. Jeho obyvatelé tak nemají jinou možnost než se obrátit na vás, a doufat že vaše schopnosti společně se speciální schopností využívat výše zmíněný celestial thread v boji i mimo něj zachrání nejen jejich holé životy, ale i znovuoživí umírající Minato.
Minato funguje jako takový Hub, ze kterého se vydáváte plnit questy do několika od sebe oddělených lokací. Nejedná se tedy o open world v pravém slova smyslu, ovšem i tak jsou jednotlivé zóny opravdu obrovské a nápadité. Žádná nevypadá genericky ani se samy sobě nepodobají. Ruiny chrámu v horách, zasněžené trosky hradu nebo ostrov s plážemi… To je jen ochutnávka na to, na co se můžete těšit. Jednotlivé zóny se opravdu povedly jak po designové, tak po umělecké stránce a hra vypadá opravdu krásně. Totéž platí pro vaše nepřátele. Kemono monstra vypadají originálně, mají zajímavý jak vizuální design, tak nápadité mechaniky a souboje jsou tak stejně zábavné jako vizuálně líbivé. V designu monster jde výrazně rozpoznat vliv japonského umění a některé z nich jsou opravdu originální. Co se obtížnosti týče, hra nabídne relativně rozumný rozjezd, jen proto, aby později přitlačila na pilu. Zatímco některé souboje jako například proti obřímu kohoutovi Dreadclaw jsou na té lehčí straně, bitvy proti Deathstalkerovi nebo Amaterasu opravu vyzkouší váš postřeh i přípravu.
Světem Azumy vás bude provázet váš věrný společník Tsukumo, který nahrazuje roztomilé kočky a zároveň funguje jako collectible – na každé mapě jsou k nalezení desítky Tsukumo, které si spřátelíte a za čím více jich najdete, tím více si můžete svého společníka vylepšit. Kromě klasických hodnot jako jsou útok a obrana jeho vylepšení může například navýšit váš maximální limit Celestial Threadu. Tsukumo vás může léčit, doplnit vám zásoby Threadu, nebo dočasně získat pozornost nepřátel a dopřát vám tak potřebnou chvilku na vyléčení a nachystání protiofenzívy.
Bez revoluce, ale přesto zajímavé
Herně je Wild Hearts velmi jednoduché popsat. Je to opravdu velmi nestydatý klon Monster Hunter (nejvíce mi připomíná MH: World). To ovšem nemusí být na škodu. Tím spíš, že má hra několik prvků které ji dostatečně odlišují od velmi populární a v srdcích hráčů zabydlené série od Capcomu. O těch ale později.
V každé zóně se kromě Kemona které je cílem questu vyskytují ještě další monstra. Ty můžete ulovit během plnění úkolu, nebo do daných zón skočit jen tak a užít si volnější lov. Na předem určených místech si můžete postavit představené základny, které slouží jako waypointy pro fast travel a lze je dovybavit spoustou dalších funkcí jako je ohniště, sušička na maso (pokrmy vám vylepšují statistiky podle toho co zrovna zkonzumujete) nebo dokonce lokální kovářskou stanici, pro výrobu výbavy. Některé stavby lze postavit i mimo tyto “bezpečné” zóny, ale jen v omezeném počtu – každá stavba spotřebuje určité množství zdrojů které daný sektor má, a tudíž nelze mapu zastavit například lanovkami. Limit zdrojů se dá ovšem navýšit vylepšováním speciálních bodů nodů. Je to zajímavý způsob jak si přizpůsobit herní svět, ale s členitostí kterou jednotlivé zóny nabízí jsou zdroje zbytečně omezené a kempů je nedostatek.
Questy jsou víceméně klasika kterou zná každý veterán Monster Hunter her – ulov nějaké to Kemono nebo najdi a dones určitý materiál. Většinou je to obalené nějakým příběhem, kde vám některé z mnoha NPC vysvětlí, proč je daná aktivita extrémně důležitá. Vyjímkou jsou pak souboje s “bossy” daného aktu, které jsou unikátní ať už tím, kde se odehrávají, nebo způsobem jakým je boj proti nim veden. Do boje můžete vyrazit sólo spolu s vaším věrným Tsukumo parťákem, nebo v partě tří hráčů. Stejně jako v případě sólo hraní quest skončí v případě tří smrtí, nicméně v coop módu hráč nejdříve omdlí, a spoluhráči mají čas na jeho oživení. Coop lze iniciovat přes vyhledávač, nebo interakcí s miniaturním portálem, který vás připojí k hráči který v místě onoho portálu požádal o pomoc v průběhu lovu.
Do boje můžete vyrazit sólo spolu s vaším věrným Tsukumo parťákem, nebo v partě tří hráčů.
Zbraňový arzenál je sice chudší než je tomu jinde, ovšem i zde se najdou neobvyklé kousky. Kromě klasik jakými jsou katana a kanón je tu i Bladed Wagasa – slunečník plný čepelí, nebo vcelku originální Karakuri Staff. Tato hůl se stisknutím tlačítka může změnit v jeden ze čtyř unikátních typů zbraní. Změna zbraně, takzvaná mutace, uprostřed útoků prodlouží daný řetězec útoků. Řetězení útoků zároveň nabíjí speciální měřák, po jehož naplnění můžete použít extra silný útok. Každá zbraň má nějakou specialitu jako výše zmíněná Karakuri Staff. Katana se nabíjí každým úspěšným útokem a po dosažení maxima můžete zbraň transformovat do druhé formy – čepel katany se rozpojí do podoby biče, tím se prodlouží její efektivní dosah a každý úspěšný útok zraní hned několikrát. Tyto speciality však oživují soubojový systém jen napůl. Druhá – a mnohem zajímavější – novinka nese jméno Karakuri.
Ono v úvodu zmíněné tajemné zařízení vám poskytuje možnost používat Celestial Thread v boji i mimo něj. Každé použití vám něco ubere ze zásobníku, ale úspěšnými útoky do monster a sbíráním ze zdrojů rozmístěných v otevřené přírodě si zásobník doplníte. Jeho použití v boji je tím nejzajímavějším a nejoriginálnějším herním prvkem, který Wild Hearts nabízí, a musím přiznat že mě zábavnost této části hry svou zábavností a neotřelostí opravdu velice příjemně zaskočila. Používání této schopnosti připomíná na první pohled Fortnite – uprostřed akce můžete stavět malé konstrukce, které vás mohou buďto ochránit, pomoci v útoku nebo naprosto razantně vylepšit mobilitu vaší postavy. Vše začíná schopností postavit malou bedýnku na kterou můžete v běhu naskočit a odrazit se z ní. Následovat může buďto velmi silný útok ze vzduchu, nebo během skoku postavíte malou vrtuli, která vás zvedne do ještě větší výšky. Ať už za účelem lepší pozice pro ještě silnější útok, nebo jako způsob útěku před masivním AoE útokem, který bývá v některých případech opravdu zdrcující.
Karakuri je ta nejzajímavější novinka, kterou Wild Hearts přináší
Karakuri lze, jako většinu věcí ve hře, vylepšovat v extenzivním technologickém stromu ve kterém se zároveň odemykají i silné, více pokročilé pasti. Ty vytvoříte postavením několika základních konstruktů přímo na sebe podle předem daného vzorce – například čtyři pružiny a dvě bedny vyústí v nášlapnou past. Další kombinace zase vyprodukuje harpunu a podobným způsobem se dá stavět několik zajímavých variací těchto složitějších konstrukcí. Co je ale opravdu překvapivé je to, jak plynule a přirozeně to vše funguje v akci. Trochu jsem se obával jak to bude s ovládáním, protože v tomto herním žánru je každá vteřina důležitá, ale vše je opravdu vyřešeno intuitivně a i díky tomu je Karakuri ta nejzajímavější novinka, kterou Wild Hearts přináší.
Staré známé s trochou úprav
Poté co s pomocí Karakuri ulovíte nebezpečné Kemono, je čas na odměny. Ty přijdou v podobě materiálů (a po vzoru konkurence si můžete přilepšit ničením nebo useknutím částí těl jako je ocas, rohy a podobně) z kterých si vytvoříte nebo vylepšíte svůj zbraňový arzenál nebo brnění. Opakovaným lovem si tak postupně stavíte výbavu se kterou se pak můžete odvážit na silnější a silnější monstra.
Herní smyčka je tedy identická s konkurencí, ale samotný systém tvorby a vylepšení výbavy má svou vlastní specialitu. Zde jsou vidět změny oproti zaběhlému systému v Monster Hunter. Každá zbraň Má kromě hodnoty útoku, šance na kritické zranění a případného elementu ještě pasivní skill. Ten je důležitý při vylepšování. K výrobě chtěné zbraně jde většinou jít po technologickém stromu několika cestami. Jedna z nich je levnější na materiály tím, že není třeba vyrobit tolik předcházejících kusů. Nevýhoda této metody je ovšem spojená s tímto “kladem”. Pasivní skilly ze zbraní se totiž přenáší ze staré na novou a pokud se k požadovanému kusu vydáte delší cestou a nasbíráte jich tak více, výsledný instrument pak může fungovat značně odlišně než jeho “urychlená” varianta.
Stejně zajímavý je princip tvorby brnění. Poté co získáte jednotlivé kusy je můžete modifikovat. Modifikace jdou dvěmi směry – Lidský a Kemono. Modifikace zvedá defenzivní statistiku lehce poupraví elementální rezistence. Každý oblečený kus modifikovaného brnění je reflektován v měřáku purity daného směru. Pokud máte maximalizovanou hodnot Kemono nebo lidského stylu, aktivuje to pasivní schopnosti na výbavě, které danou hodnotu vyžadují. Vcelku zajímavé je to, že ikdyž k modifikaci brnění potřebujete základní verzi, modifikaci ji nespotřebuje, a zůstane vám tak neutrální i modifikovaný kus. To velice zmírňuje potřebu opakovaného farmení pro případ změny preferovaného stylu.
Posledním kusem výbavy jsou talismany. Získat se dají jako odměna za questy, lze jich mít naráz zvolených až pět a poskytují další pasivní efekty a fungují tak jako další zdroj grindu pro minmax typ hráčů. Celkově se mi itemizace ve Wild Hearts líbí a to i přes to, že množství výbavy (a s ním spojená variabilita) není tak početné jako například v Monster Hunter World.
Pěkné, ale ne zadarmo
Recenzovaná verze hry byla hrána na platfomě PC, takže jsem byl zvědavý na optimalizaci, která v poslední době u spousty multiplatformních titulů často pokulhává. Ikdyž na rozumě silné sestavě hra na maximální úroveň detailů běžela stabilně a bez nějakých vážnějších problémů, dost citelně zde chybí DLSS nebo FSR. Bez těchto technologií totiž hra patří mezi ty náročnější kusy, a moje RTX4080 měla co dělat, aby v ultrawide rozlišení udržela stabilních 70-80 snímků. Autoři sice slíbili, že výše zmíněné možnosti brzy přidají, ale otázkou je kdy a v jaké verzi. Hra vzhledově určitě neurazí a fantasy verze feudálního japonska místy vypada opravdu nádherně, ale cenou za to je náročnost na hardware.
Dost citelně zde chybí DLSS nebo FSR
Ikdyž se v budoucnu nevidím při poslechu Wild Hearts soundtracku, hudební doprovod sedí k tomu, co se na obrazovce děje a některé melodie jsou celkem chytlavé. Se zvukovými efekty jsem nezaznamenal žádný problém a naopak oceňuji že jsou všechny NPC plně dabované. Je až překvapivé jak málo problémů hra má. Za celou dobu hraní jsem našel jen pár drobných nedostatků.
Jakožto docela veterán žánru jsem narazil na problém s funkcí “animation cancel”. U her tohoto typu je velice důležité aby úskok fungoval vždy kdy je třeba, což se v této hře podařilo napůl. Spousta útoků ma dlouhé animace které nejde úskokem přerušit a končí to pak zbytečným zraněním nebo rychlým přesunem do kempu. Podobný problém má léčení, kde postava vyloženě nezareaguje na příkaz a namísto vyléčení se zůstane jen stát na místě.
Oba problémy jsou jen maličkosti, které ovšem občas způsobují frustraci přímo úměrnou tomu, jak velký problém právě způsobily uprostřed boje. Další nedostatek vidím v množství unikátních monster.V den vydání hra bohužel obsahuje menší množství množství kemono než by se mi líbilo. Tvůrci sice přislíbili první DLC s novými Kemono na březen, ovšem to stávající stav neomlouvá. Reskin již známých monster a přidání pár útoků opravdu nestačí pro dlouhodobé hraní.
Recenze
Wild Hearts
Wild Hearts je vynikající konkurence pro vlajkovou loď Capcomu. Ač v mnoha případech využívá prvky se kterými přišla konkurence, zachovává si dostatečně vlastní identitu a přináší dostatek unikátních prvků na to, aby si získala zaslouženou oblibu, čas i peníze hráčského publika. Design Kemono monster je v některých případech opravdu nádherný a Karakuri zvedá hratelnost mnohdy na novou úroveň. Pokud autoři udrží zájem hráčů přidáváním nových monster v DLC, mohla by mít značka Wild Hearts světlou budoucnost.
Líbí se nám
- Karakuri
- Design Kemono
- Léty ověřená hratelnostní smyčka
- Vizuální styl Azumy
- Zajímavý crafting systém
Vadí nám
- Hardwarová náročnost
- Drobné nedostatky v ovládání
- Menší množství velkých Kemono monster
Ta monstra jsou tak hezká. Je mi líto, že je musíme zabíjet.
V recenzi se píše: „Kemono tak mají možnost napadat lidské osady a cestující obchodníky jak je jim libo. A toho také naplno využívají.“, ale já tomu nevěřím. Jsou roztomilá.
Musím to už dostahovat na víkend a vyzkoušet. Na PC to prý běží příšerně, což je velká škoda, protože z toho co jsem slyšel to zní jako Monster Hunter, který by mě bavil. Hlavně kvůli rychlejšímu soubojovému systému.
je to opravdu narocne na HW. moje sestava je z tech vykonnejsich (RTX4080, Ryzen 5800X3D a 32GB RAM) a stejne na 3440×1440 nebyla schopna stabilne drzet vic nez 70FPS. Tim ze chybi DLSS/FSR si HW narocnost vyslouzila minus v hodnoceni.
DLSS nic neresi, hry maji byt optimalizovane bez toho, pritomnost DLSS ci FSR vzdy vnimam jako neschopnost optimalizovat hru.