Recenze System Shock – remake pro náročné

Leckdo by mohl rozporovat, zda je kultovní System Shock z roku 1994 střílečka, akční adventura, nebo něco docela jiného – nepřátele můžete mlátit nablízko, plížit se, hra obsahuje řadu RPG prvků, hackování formou puzzlů nebo létání ve virtuální realitě… navíc na palubě vesmírné stanice Citadela, která funguje jako propracovaný ekosystém dokonale propojený dohromady. Z dnešního pohledu bychom v terminologii herních žánrů řekli, že šlo o jednoho z klíčových zakladatelů žánru „imerzivní simulátor“, kde jsme kromě jiného poprvé v historii her sbírali zvukové nahrávky (mrtvých obyvatel stanice). Ve skutečnosti ale většinu času budete střelbou likvidovat zástupy mutantů, robotů a kyborgů. Vymodlený remake tuto skutečnost jen podtrhuje, kromě jiného díky tomu, že se mu to střílení (gunplay)  povedlo zábavně modernizovat.

• Platforma:  PC (recenzováno), plánováno také pro PS4, PS5, X1, XSX|S
• Datum vydání:  30. 5. 2023
• Výrobce: Nightdive Studios (USA)
• Žánr: FPS
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 10 GB
• Herní doba:  20 hodin
• Cena: 949 Kč (Steam)

Modernizovaný sci-fi horor

Ačkoliv je zcela relevantní zahrát si tento remake kvůli děsivé hororové atmosféře, neměli byste mít příliš velká očekávání, pokud jde o příběh: stejně jako původní hra, i remake nabízí víceméně pouze dvě „příběhové sekvence“ – pár minut na začátku a pár minut na konci. Zatímco v původní hře se jednalo o animované sekvence, v remaku dostaly zpracování přímo v herním engine, což bylo nejspíš levnější na výrobu, ale zároveň to dobře ladí se zbytkem hry. Ani tyto dvě příběhové sekvence se ale neberou příliš vážně. V té první se na Zemi roku 2072 jako hacker nabouráte do korporátní sítě firmy TriOptimum, za což jste okamžitě zatčeni a odvlečeni na vesmírnou stanici Citadela, na oběžné dráze Saturnu.

 

1 z 7

- +

Zde vám jeden z ředitelů firmy předloží nabídku, která se neodmítá: stáhne žalobu proti vám, pokud se nabouráte do umělé inteligence SHODAN, která řídí veškerý provoz na stanici. Konkrétně od vás potřebuje, abyste odstranili „etické pojistky“ této umělé inteligence. Jako bonus za odměnu dostanete také vytoužený mozkový implantát a související náročnou operaci, vše na účet firmy. Samozřejmě přijmete a následně jste v hibernační kóji uloženi do šestiměsíčního kóma v rámci zahojení po operaci. Když se ale probudíte, potemnělé chodby vesmírné stanice jsou nezvykle tiché a pocákané krví. Zatímco jste spali, SHODAN se vymkla kontrole a rozjela na stanici nejen ničivý masakr, ale také sérii brutálních experimentů.

Potemnělé chodby vesmírné stanice jsou tiché a pocákané krví.

Ačkoliv výraznější příběh chybí, budete nacházet mnoho zvukových nahrávek, ze kterých se zpětně dozvíte, jak boj o stanici probíhal. V určitém okamžiku s vámi ale začne napřímo komunikovat samotná SHODAN a právě její posměšné výhrůžky, ve kterých vás nazývá dotěrným hmyzem a sebe skutečným bohem, představují některé z nejslavnějších citátů z této hry. Ačkoliv jsme tu nedávno měli hned dva podobné sci-fi horory (Callisto Protocol a remake Dead Space), žádný z nich netrefil tak nádherně tu „ošuntělou a uvěřitelnou“ atmosféru klasického prvního filmu Vetřelec. Je to z velké míry díky záměrné stylistické zastaralosti, která atmosféře propůjčuje jedinečné „analogové“ kouzlo: například hlas SHODAN není deformován moderními hlasovými modulátory (jako třeba Transformeři), ale změnami rychlosti jeho přehrávání. Nepřehlédnutelné je to samozřejmě v rámci vizuální stylizace hry, od prostředí po UI nebo font písma.

Nelítostný design

Ačkoliv remake hry disponuje opravdu pěknou grafikou, postavenou na Unreal Engine 4, velmi důsledně se drží původního designu hry z roku 1994, který byl na dnešní poměry docela nelítostný: ve složitém labyrintu navzájem podobných chodeb stanice je snadné zabloudit a hra vám docela často neřekne, kde přesně máte hledat další cíl vašeho snažení. Je to druh hratelnosti, který by mohl nehezky zaskočit některé mladší hráče, odkojené moderními koridorovými střílečkami. Veteráni ale nejspíš budou ve svém živlu a s nadšením vytáhnou čtverečkovaný zápisník, aby si začali kreslit vlastní mapy a psát vlastní poznámky, jak to bylo v devadesátých letech u podobných her naprosto běžné.

 

1 z 7

- +

Podobně nelítostná je také obtížnost – ačkoliv máte možnost ji podrobně nastavit (zvlášť pro akci, puzzle, podmínky misí i kyberprostor), možná budete zaskočeni tím, jak početné zástupy silných nepřátel na vás hra občas vrhne, přičemž zdroje jako munice nebo lékárničky jsou zde podobně vzácné jako v survival hororech typu Resident Evil. Naštěstí najdete (skoro) na každém patře stanice oživovací stanici, ale musíte ji nejprve aktivovat. Zkrátka a dobře, nečekejte nějakou procházku růžovou zahradou: tahle hra vás potrápí svojí celkovou náročností, ale jak už to u podobných věcí bývá, ve výsledku si z ní díky tomu odnesete mnohem silnější zážitek – je to do značné míry součást jejího kouzla.

Veteráni s nadšením vytáhnou čtverečkovaný zápisník.

Z čeho ale nejspíš budou nadšeni úplně všichni, to je samotná akce: zpracování zbraní i nepřátel dodalo remaku obrovskou porci dynamiky, díky které bude těžké se vracet k původní hře a naopak je velmi snadné pochopit, proč se do relativně náročné hry rádi zakousnou i fanoušci moderních stříleček. Pohromadě s parádní atmosférou prostředí je snadné hře naprosto propadnout. Navíc se zdá, že je dobře optimalizovaná – na mé sestavě (i7-9700F, 16GB DDR4, RTX 2070 Super) běžela zcela bez problémů ve 4K 60 fps a na velké televizi vypadala opravdu nádherně. Bude tedy velmi zajímavé sledovat, jaký bude mít remake úspěch, protože tvůrci již sice oznámili „enhanced“ vylepšenou edici druhého dílu, ale to ještě neznamená, že by se v budoucnu nemohli pustit také do jeho plnokrevného remaku.