TrapDoor je možná malé studio a Warp jen arkádovka, ale stejně je zarážející, že se EA hru ani nesnaží nějak smysluplně propagovat. Podle všeho je ve vývoji už nějaký ten pátek, ale klidně se vsadím, že spousta z vás o ní do dnešního dne ani neslyšela. Nebýt předváděčky Electronic Arts asi bych ji minul taky. A to bych si nejspíš neodpustil. Hned po Kingdoms of Amalur je totiž Warp tím nejsympatičtějším, co jsme mohli na břehu Temže vyzkoušet, a po právu si zaslouží naši pozornost.
Celý princip hry spočívá v tom, že se v roli malého čehosi, jménem Zero, budete snažit uniknout z vědeckého komplexu, kde se vám banda šílenců v bílých pláštích snaží pod záminkou vědeckého výzkumu implantovat anální sondu. Nebo tak něco. To by se zcela logicky líbilo málokomu. Náš malý, nažloutlý mimozemský kamarád má však to štěstí, že se celý experiment tak nějak zvrtne a hlavní hrdina skončí s možností teleportovat se. A nebo je to jen jedna z celé řádky jeho schopností, těžko říct. Ty nicméně půjdou postupem času vylepšovat a vývojáři nejen díky tomu slibují téměř nekonečnou replayabilitu.
A zatím není důvod tomu nevěřit. Zero se sice může přemístit pouze pár metrů před sebe, ale jelikož jsou tomu všechny levely přizpůsobeny tak, aby to bylo jasné, ale zároveň to nebylo do očí bijící, je o kvalitní zábavu postaráno. Zpočátku se mělo za to, že je Warp v podstatě akční hra, ale po pár minutách strávených u gamepadu můžu s klidem konstatovat, že tohle je v první řadě logická hříčka. Čeká vás proto nejen vymýšlení toho nejlepšího způsobu jak obejít nebezpečné lasery, či se dostat do další místnosti, ale rovněž toho jak se zbavit dotěrných protivníků, kterým není vaše nově nabytá svoboda pochuti.
A možností je skutečně nepřeberně. Před lasery můžete uskakovat, nebo se schovávat do nejrůznějších objektů, do místností se lze přímo portovat, nebo dostat přes ventilaci a nepřátelé, no, to je kapitola sama pro sebe. Pokud se vám podaří k nim dostat nepozorovaně, můžete se přemístit do nich … doslova. Rychlým pohybem analogů pak stejně jako v případě neživých objektů svou oběť roztrháte zevnitř. Což je něco, co vypadá na obrazovce hrozně stylově. Zvlášť když na vás kromě krve běžně ulpívají i kusy nešťastníka. Pokud jste ovšem mírumilovná osoba, můžete využít svého klonu (jenž ostatně pomáhá i s obrannými věžkami) a jeho prostřednictvím ostatní postavy teleportovat. Většinou někam, kde se o jejich zabití postará něco jiného.
Zero je velice schopný chlapík (nebo dívka, kdo ví), s nímž si není radno zahrávat. Jeho dobrodružství je navíc poháněno Unreal Enginem 3, díky čemuž je zajištěno, že hra vypadá na poměry arkádových titulů po čertech sympaticky, i když občasné grafické bugy se nevyhnuly ani jí. To by ovšem neměl být výraznější problém, uvážíme-li, že s vydáním Warp se bohužel počítá až na zimu příštího roku. Původně se mělo za to, že to na trh stihne ještě letos. Závěrem jen doplním, že titul nabídne online žebříčky, real-time statistiky a takzvané Challenge Rooms, v nichž budete moci změřit síly s kamarády i cizími hráči (jak zatím netušíme), a nedá mi to se nezeptat: Proč, že už hru dávno netrpělivě nevyhlížíte?
To by mohla být i sranda když to tak čtu a vidím. .