Dojmy z hraní otevřené bety Battlefield Hardline

Dojmy z hraní PC verze hry

Máte právo nevypovídat

Když mi bylo oznámeno, že mám napsat dojmy na otevřenou betu nejnovějšího Battlefieldu, nijak zvlášť jsem z toho nadšený nebyl. Ne že by se mi Battlefield nelíbil, ale posledním dvěma dílům jsem moc nepropadl. Vyzkoušel jsem si je, aby se neřeklo a zase je pěkně odložil pryč a dělal, jako bych nic takového nikdy nehrál.

Dobře, přiznám se, čtvrtý díl mě bavil o něco více než jeho nepovedený starší bratr, ale i tak jsem nenahrál více jak 10 hodin. Poslední Battlefield, který jsem si skutečně užil, byl Battlefield Bad Company 2. Od té doby ale utekla dlouhá doba a já pomalu, ale jistě hledám něco nového, v čem bych si mohl pěkně zastřílet. Občas si sednu ke konkurenčnímu Call of Duty, občas k Team Fortress. Ale ruku na srdce – všichni víme, že Battlefield umí být v něčem jedinečný. Ať už je to ta volnost nebo široké spektrum vozidel a jiných prostředků. Battlefield prostě umí dělat zběsilou akci po svém.

Přesto ale Battlefield Hardline nevypadá jako něco, co by mělo navrátit zašlou slávu série v očích mého hráčského já. Respektive jsem si něco takového myslel, dokud jsem hru úspěšně nespustil.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Zločin se jednoznačně vyplácí

V pořadí již druhá, a doufejme že poslední beta nám už pár dní neustále připomínala, že se blíží. Konečně jsme měli tu možnost si zahrát vylepšenou verzi Battlefieldu Hardline po úpravách, které tvůrci udělali na základě zpětné vazby novinářů i hráčů. Pro úplnost ale ještě připomínáme naše dřívější dojmy z uzavřené bety.

Otevřená beta kromě řady drobnějších vylepšení nabízí především nový herní mód a dvě nové mapy, konkrétně Dust Bowl a Bank Job. V první jmenované se ocitáme v malém městečku a cílem není nic jiného, než se pořádně vyřádit a zastřílet si v poměrně malé, přesto komplexní oblasti.

Naopak v Bank Job si pro nás tvůrci připravili velký areál banky a blízkého okolí. Mapu lze hrát jen v módu Heist, v němž mají zloději za cíl otevřít trezor a najít si cestu ven, aby odnesli tašky peněz, zatímco policie jim musí v počínání zabránit. Rozhodně ale nejzábavnější věcí, kterou beta nabízí, je mód Hotwire, o kterém jste pravděpodobně slyšeli ledacos.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Pokud jste si z dřívějších dílů užívali Conquest a máte rádi klasické akční hollywoodské filmy, z tohohle budete slintat až k sousedům. Hotwire sice funguje na stejném principu, ale místo běhání k vlajkám musíte krást (v případě policie zabavovat) auta. Proti vám se mohou postavit nepřátelé, kteří vás mohou klikatými cestami města nebo na zaprášených silnicích pronásledovat a eventuálně dostat nebo vás ztratit z dohledu. Samozřejmě dočasně. A věřte, že výbuchy a akcí se tu v žádném případě nešetří.

Policejní brutalita? Kdepak!

Spíše bych to nazval „policejní masakr”. Obecně vzato je celá hra jedna velká, šílená bitva. Ale přesně o tom vždy Battlefield byl. Nebo téměř vždy. Otázkou tedy je – co je jinak oproti předchozím dílům? Co dělá tuhle hru dobrou nebo naopak špatnou? Na to existuje jedna velmi prostá odpověď. Hra je v režii Visceral Games.

A přesně z toho jsem byl nadšený, ale zároveň jsem měl řadu obav. Neberte mě zle – DICE dělat hry umí. Koneckonců byl pro mě Battlefield, a konkrétně tedy Bad Company 2, jednou z hlavních multiplayerových stříleček, ale jejich poslední hry byly… Myslím, že chápete kam tím mířím. Obecně vzato se snažím držet otevřený postoj u všeho co hraji a snažím se na tom najít aspoň něco dobrého. Něco, díky čemu bych mohl hru hrát dál. U třetího dílu jsem nic nenašel a i u čtvrtého dílu jsem s něčím takovým měl opravdu potíže. A když se mi to konečně podařilo, hra mě začala naneštěstí nudit. Z toho důvodu jsem byl nadšený, že pro jednou si DICE dá oddych. Obavy ale spočívaly v tom, že z rukou Visceral Games už to prostě nebude Battlefield jak ho známe a v nejhorším případě to bude ještě horší než Battlefield 3 a 4.

 

1 z 2

- +

1.

2.

A jak někdo z vás ví, já se velmi často mýlím. A popravdě, mýlím se rád. Zrovna teď mi Battlefield prostě padl. Hledal jsem šílenou hru se šílenou akcí, která se nebere vážně. A přesně to jsem také dostal. Visceral dokázal vzít celý Battlefield, obléct ho do uniformy nebo kukel a poslat do ulic. Kromě toho vylepšil několik věcí, včetně odemykání zbraní a vybavení, trochu lepšího ovládání a několik dalších vychytávek, které v podstatě už z tak rychlé akce udělaly ještě o několik stupňů rychlejší hru. Pokud si ale rádi poležíte v trávě nebo vyvýšených místech, pak pro vás mám dobrou zprávu, protože za takového snipera se teď hraje jedna báseň. Ačkoli něco trefit, zatímco to jezdí hlava nehlava skrz celou mapu, na to je potřeba buďto trocha štěstí, nebo talentu.

Zároveň ale pár věcí zcela nevyšlo. Ať už je to stále stupidní respawn, který si s vámi hraje, ačkoli musím uznat, že se do středu dění dostanete nyní v podstatě během několika vteřin po zrození; nebo naprosto otřesná fyzika aut, která se chovají jako by byla přiražená k zemi, a když jen trochu drknete do jiného auta, vyústí to v jízdní model nákupního vozíku. Mimo to se nepovedl ani zpětný ráz zbraní, které buďto nekopou vůbec, nebo tak moc, že by to urvalo ruce i Schwarzeneggerovi.

Co se hraní na PC týče, samotné ovládací schéma se od předešlého dílu nezměnilo. Všechno funguje na stejném principu. Což je na jednu stranu dobře, protože je všechno přehledné a snadno ovladatelné, a na druhou stranu trochu škoda, protože je zde stále pár věcí, které prostě na klávesnici a myši a případně gamepadu chybí nebo nefungují jak mají. Mluvím například o možnosti podržet granát před výbuchem  (tzv. cooking) nebo o ručním vyklánění pomocí Q a E. Ve hře totiž nalezneme jenom možnost kontextuálního vyklánění, které není až tak přesné a ve zběsilé přestřelce je tím pádem úplně k ničemu. V předchozích dílech mi nic takového většinu času nechybělo, ale jakmile se hra soustředí na úzké chodby a ulice, klasické vyklánění by přišlo vhod.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Celkově vzato se mi ale nový Battlefield opravdu zamlouvá. Především to bude tím, že sem od toho nečekal téměř nic. Nabízí řadu vylepšení, úprav a potěší i česká lokalizace, ale hra také nabízí řadu starých i nových chyb. Pokud však nemáte peníze navíc, nebo vás beta nějak extra nechytla, doporučuji počkat na nějakou slevu. Je dost velká šance, že hra začne po chvíli nudit, ačkoli to může být způsobeno i tím, co aktuálně beta nabízí. Takže ti z vás, kteří se k betě ještě nedostali – stahujte. Když už je to zdarma, za zkoušku nic nedáte.

A i když má hra opravdu pěkný audiovizuální kabátek, který je zase o trochu vylepšený, myslím, že my se těch šílených světel prostě nezbavíme.

Útok supernovy: část 3.

Samozřejmě, že „vylepšený audiovizuální kabátek” je opravdu široký pojem a myslím, že vy z toho zrovna dvakrát chytří nejste, ale věřte, že já taky ne. Kdybych tu měl popsat věci, co se změnily, udělal bych asi tolik chyb jako dělám běžně v matematice (rozumějte hodně), takže na to půjdu trochu laicky.

Změnilo se všechno a zároveň nic. HUD, osvětlení, stíny, kvalita modelů – všechno je to naprosto totožné, ale přesto jiné. Filtr hry je pěkně barevný a nemusím konečně používat SweetFX k tomu, abych na to mohl koukat. Textury jsou kvalitnější, všechno je to ostřejší a prostě to vypadá lépe. A ve stejném duchu jdou i zvuky a hudba. Samotné zvuky jsou zase o trošku kvalitnější a zřetelnější a hudba hrající v autech (i když osobně takový styl hudby neposlouchám) nebo po skončení zápasu hře sedí. Prostě je to všechno lepší, ale zároveň nenajdete ve hře nic, z čeho by vám spadla čelist a všechno je to prostě svým způsobem stejné. Naneštěstí také zůstala supernova v podobě slunce a přenosné supernovy, které se maskují jako baterky. I malý laser vás za bílého dne oslepí jako pěkně mířená pěst mezi oči.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Hledat ale v grafickém kabátku a ozvučení výhrady, to jde opravdu jen ztuha. A stejně těžce jde hledat chyby i co se týče výkonu na PC. Ačkoli nerozjede hru kdejaký šrot, zahrajete si prakticky na většině průměrných sestav a jestli jste rozjeli čtvrtý díl, tady se bát nemusíte. Co je ovšem překvapující, je to, že hra jede na ultra nastavení lépe než na low. Což je možná i k užitku. Pěkných efektů není nikdy dost.

Dvě strany zákona – dva odlišné dojmy

Autor: ElementGamer

Abych řekl pravdu, od nového Hardline jsem toho moc nečekal. Po oznámení hry jsem se zase spokojeně vrátil k ostatním hrám a starším Battlefieldům. Ovšem uběhlo pár měsíců a měla následovat první, uzavřená beta. Řekl jsem si tedy „proč to nezkusit” a nakonec mě hra uchvátila. Vždy jsem byl spíše příznivcem novějších dílů (ať už toho třetího či čtvrtého), a tak mi Hardline perfektně padlo do stylu. Během těch pár dnů usilovného testování jsem si našel i pár spoluhráčů. A jako ve všech multiplayerových hrách – bez parťáků je to nuda. Po skončení bety bohužel opadala i radost a nadšení ze hry. Po pár týdnech jsme se nakonec dozvěděli, že byla hra odložena a já tak tenhle díl nadobro uložil k ledu.

Každopádně, když jsem zjistil, že se chystá další, tentokrát finální beta, a to necelý měsíc a půl před vydáním, nemohl jsem odolat (a spousta dalších fanoušků a hráčů také ne). Netrpělivě jsem tak čekal na vypuknutí pouličního boje a kontroloval novinky.

Po úspěšném spuštění hry jsem nabyl negativního dojmu, že se od poslední bety nic nezměnilo. To jsem si ovšem jen myslel, dokud jsem se nepřipojil do prvního zápasu. Přibyla nejen nová mapa, která se mimochodem vzhledově velmi podobala Atacama Desert z Battlefield: Bad Company 2, ale dokonce jsme se dočkali i přespříliš akčního módu Hotwire. Proč přespříliš? Oproti poklidnějšímu Conquest módu a „taktickému” Heistu tady byly k vidění výbuchy a exploze doslova na každém kroku. Každému muselo být jasné, že střet zločinců, policistů a asi deseti vozidel musí vyústit v něco epického.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Občas se tahle podívaná stala i silně frustrující a mé obavy se naplnily – nešetřilo se totiž ani spawn killy. Oproti předešlým dílům, v nichž jste se plahočili i několik minut k nejbližšímu dění a vozidla zmizela během pár sekund, je tady pro každého dost. Hratelnost je mnohem rychlejší a spíše než starším kouskům se podobá konkurenčnímu Call of Duty. A to je dobře. Na Bad Company 2 jsem nahrál dost hodin na to, abych uznal, že mě nejnovější počin od Visceral Games baví mnohem více. A to právě z důvodu neutuchající motivace ke hraní.

Zlepšila se i optimalizace a hra dostála (ne)náročnosti svých požadavků – hru jsem si zahrál i na pár let starém PC na slušné detaily. Jediné, co mi kazilo požitek ze hry, byl občasný stuttering (nezávisle na nastavení detailů), hlavně při velkém množství hráčů na scéně.

Audiovizuální stránka mi dech nevyrazila, ale je – ostatně jako u každého Battlefieldu – líbivá, intuitivní a řekněme že i originální. Jestli se mi ale něco opravdu nelíbilo, byla fyzika vozidel. Poletují si jak chtějí a z pohledu třetí osoby se nedají skoro řídit. Ovšem pohled z první osoby je velmi pěkně propracovaný a musím se přiznat, že většinu svého pobytu v čtyřmístných sedanech jsem přemýšlel nad GTA a jeho first person pohledem.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Překvapil mě i výběr hudby, která se ke stylu hry dokonale hodí a nejednou jsem si připadal jako v hollywoodském filmu. A pocitu dynamičnosti také pomohlo to, že všechno se dělo nezávisle na sobě a nic nebylo naskriptované. Občas tedy hráči nevědomky vytvořili velmi zajímavou scénu.

Budu upřímný – v hlavě mi víří hodně myšlenek. Na jednu stranu jsem si hru krásně užil, obdivoval dobrou optimalizaci a spolu se svým týmem potlačil nadvládu zločinců (a naopak). Ale na tu druhou mi nadšení zchladila nepovedená fyzika aut, nepříjemné trhání a drobnosti, bez kterých by se hra mohla hravě obejít. I tak šlo ovšem o šílený zážitek v šílené hře a mám takové tušení, že tahle hra alespoň zčásti změní veřejné negativní mínění o směru této série. Jde rozhodně o pozitivní změnu.

Battlefield: Hardline předobjednáte v našem obchodě GameExpres.cz.