V předvánočním čase se vám v rámci našich (většinou) středečních speciálů pokoušíme představit hry, jež by se mohly vyjímat pod stromečkem méně deskově náruživých osob. Dnes se zaměříme na zážitkovou hru Escape Room. Určitě jste již slyšeli o fenoménu posledních dvou let – únikových místnostech. Dobrovolně se necháte zavřít do místnosti s bandou kamarádů a pokoušíte se vyřešit sérii hádanek, umožňujících nalezení klíče z pokoje v daném časovém limitu. Většinou na vás čeká příběh spojen s hrozbou vaší osobní likvidace či odhalení, v pozadí hraje podmanivá hudba a jste vtaženi do víru děje, během nějž vám nemilosrdně utíká čas. Vždy máte po ruce možnost nápovědy a nic vám tak nebrání užít si dobrodružství naplno. Tvůrčí tým nizozemských designérů Identity Games se rozhodl přenést únikovou zábavu do vašich domovů a díky českému distributoru deskových her ADC Blackfire si Escape Room můžeme zahrát v rodném jazyce.
Atmosféra houstne
Psát o deskové hře, která si zakládá na jednom intenzivním prožitku, se zdá být velmi složité. Jak se jen vyhnout příběhovým spoilerům a nenapovědět řešení záludných hádanek a přitom celý titul popsat? V naší recenzi se proto zaměříme na popis jednotlivých částí, jimiž se Escape Room vymaňuje z třídy domácích únikových dobrodružství a nastíníme dějové pozadí čtveřice dobrodružství, které po rozbalení v krabici najdete.
Na začátku každého ponoření do kritických chvil je potřeba si uvědomit základní principy časově omezeného dobrodružství, hlavně u nováčků, kteří nemají s podobnou kratochvílí žádnou zkušenost. Během řešení úkolů musí tým komunikovat a diskutovat nad řešením. Žádný artefakt není třeba ničit, ale můžete na ně psát či je skládat. Důležitá je tvorba poznámek, jež vás mohou navést k řešení zdánlivě nesouvisejících rébusů. Tvůrci doporučují používat chytrý telefon a všechny jeho funkce. My doporučujeme obrnit se trpělivostí, protože chvíle frustrace, kdy nemůžete přijít na hádanku (nebo ji třeba najít), nakonec střídá obrovská úleva a radost z jejího vyřešení.
Napětí během rozlouskávání prohnaných rébusů umocňuje tzv. chrono dekodér, který vám odpočítává čas. Tato užitečná krabička vám navíc dává zvukové signály, po jejichž zaznění si můžete přečíst důmyslně řešenou nápovědu (karty s nápovědou musíte vložit do dešifrovací kapsy). Každý dobrodruh rozhodně ocení design povrchu dekodéru, protože na něm najde šifrovací číselné a písmenné kotouče, šifru prasečích chlívků, Polybiův čtverec a Morseovu abecedu (nemusíte tak vzpomínat na táborové časy). Zároveň vám krabička slouží jako kontrolor správných odpovědí, protože do příslušných otvorů musíte vložit správné čtyři klíče. V opačném případě se vám za každý nesprávný tip odečte z času jedna minuta. Po odečtení hodinového limitu jste sice nesplnili výzvu, ale můžete pokračovat, zatímco se vám začne připočítávat záporný čas.
Nebezpečí na každém kroku
Po rozbalení krabice objevíte mimo dekodéru čtveřici plastových pytlů obsahujících všechny komponenty ke zdárnému vyřešení záhady. Každý scénář obsahuje tři na sebe navazující části, které jsou uzavřeny správným zadáním kódu pomocí klíčů. Po zdárném vyřešení uslyšíte fanfáru, která podpoří jedinečný zážitek z úspěchu.
V rámci posloupnosti příběhů doporučujeme začít tak, jak jejich pořadí zapsali tvůrci do manuálu. Jednotlivé linky na sebe sice nenavazují, ale občas se dočkáte úsměvného easter eggu. V první složce s názvem „Útěk z vězení“ najdete vyprávění o nespravedlivě odsouzeném vězni, který měl to štěstí, že zdědil celu po geniálním matematikovi, který si zašifroval plán útěku na zdi své cely. Druhý příběh jménem „Virus“ vás přivede do laboratoře, v níž neopatrná pracovnice rozbila baňku s nebezpečným virem a protilátka je schovaná v sejfu šéfa oddělení. Obě dobrodružství patří k lehčím startovním zážitkům, které vás připraví na další dvě výzvy.
Obtížnější hádanky vás čekají v „Jaderné hrozbě“, kde se vžijete do člena týmu likvidujícího nastražené výbušniny. V bytě atentátníka Viléma Tellera najdete řadu vodítek, která by vás měla dovést ke zneškodnění nebezpečné trhaviny. Na otrlé jedince čeká poslední, nejtěžší příběh „Chrám Aztéků“, který prožijete v týmu lovců pokladů pídících se v džungli Mexika po bájném diamantu Oko Aztéků. Středoamerické dobrodružství už chce opravdu pevné odhodlání a plnou koncentraci na řešení hlavolamů, protože bez těchto vlastností neuspějete.
Komplexní zážitek
Při překonávání záludných nástrah každého scénáře zažijete útrapy, které většinou potrápí váš mozek. Úplně nejhorší chvilky si zažijete v momentech, kdy si myslíte, že správné řešení neexistuje, ale zároveň víte, že k jeho rozlousknutí stačí chladná logika. K prolomení záhad totiž není třeba žádných faktických znalostí ze školy. Proto je Escape Room opravdu pro každého. Asi největší překážkou pro vás bude naladit se na správnou vlnu tvůrce šifer. Protože pokud nepochytíte jeho styl zadávání hádanek, ocitnete se brzy v úzkých.
Za sebe můžu říct, že jsem si hru užíval a frustrace se několikrát pokoušela podkopat mou vůli k pokračování. Naštěstí jsem kolem sebe měl dost lidí s jiným typem myšlení, kteří se podívali na řešení z odlišného úhlu. A to je vlastně nejpodstatnější podmínka pro zábavné hraní Escape Room – banda lidí pevně rozhodnutá překonat jakýkoliv rébus. Pokud si hru nadělíte pod vánoční jehličnan, pořídíte si zábavu na přesně čtyři hodiny. Celková částka tisícikoruny se může někomu zdát vysoká, ovšem ve své podstatě platíte 250 Kč za scénář, což už jde pochopit. Navíc chrono dekodér vám zůstane a vy si můžete přikupovat další scénáře, které v zahraničí již v anglické verzi vyšly. Navíc si do mobilu můžete stáhnout aplikaci, přes kterou si můžete pustit doprovodnou hudbu komponovanou přímo na hodinový prožitek jednotlivých scénářů.
Líbí se nám – napětí, které by se dalo krájet Vadí nám – pokud nepochytíte princip zadávání hádanek, budete možná ztraceni |
Po některých částech se píše, něco se skládá, ale na žádný trhací kousek a jinak ničitelný jsme nenarazili… Mno a znovuhratelnost neexistuje, jakmile vyřešíte, tak víte, jak se poprat s každou hádankou.
A jak to je se znovuhratelností? Resp ničí se sada hraním?
Mno ona to není ani tak párty hra. Rozjívení kamarádi se asi moc nesoustředí na docela zapeklité hádanky, které se mají v limitu zvládnout. Spíše je potřeba odhodlání a koncentrace na pokoření každého z příběhů…
Odpověď na komentář uživatele Jakub Němec
A je to fakt hodně návyková party hra? ? ?
Díky za informace
Mno doporučují se tři až pět hráčů, ale první dva scénáře jsme s ženou zvládli sami (i když ten druhý skřípal a dal nám na frak) .
Kódy jsou zastoupeny klíči, které jsou oboustranné a musí se zasunout do přístroje, takže kombinací je dost. Představuju si to tak, že pozná první správnou kombinaci, zařadí si ji k algoritmu dalších posloupností, podle kterých kontroluje další postup (každý příběh má tři kódy) . Ale možná se pletu. Přesto je to vysoce funkční.
Zní to ohromně zajímavě, asi si to časem pořídím
Akorát se mi nikde nepovedlo dohledat, jestli doporučují nějaký určitý počet hráčů?
Plus by mě zajímalo, jak to přesně funguje s těma kódama – jak hra přesně ví, kde jsem a jestli teda zadávám správný kód?
Odpověď na komentář uživatele Jamajčan
Musel bys zjistit někde na netu, ja tuhle hru nikdy nehrál
Odpověď na komentář uživatele Draper
Já bych se chtěl zdejšího plebiscitu zeptat: Nevíte jestli je v Kroměříži, či Havířově nějaká herna, kde bych si mohl zahrát Magic: The Gathering? Vím jen, že existuje obchůdek a herna ve Frýdku-Místku.
Únikové místnosti už se dají najít na každém kroku, stačí aspoň jeden nadšenec. Už jsou v každém větším městě.
Únikové hry deskového charakteru (nejčastěji karetní) se dají koupit všude. Tahle recenzovaná je výjimečná tím dekodérem.
Na zatrolených hrách najdeš plno klubů a měst, kde se lidi schází k hraní deskovek, pokud myslíš přímo únikovou místnost tak vím, že na ní byla sestra v Olomouci.
No o fenoménu únikových her jsem cosi zaslechl, no jenže kde si to tak zahrát? Všecko je akorát nasáčkované v Prahe a tu v Moravsku nic.