Rodinné deskovky, které se neztratí ani na větších akcích s kamarády se na trhu hledají těžko. Většinou totiž spadají do pouze jedné z uvedených škatulek. S trochou snahy se ovšem dá objevit řada klenotů, mezi něž patří Activity, Alias nebo Dixit. Právě poslední jmenovaná stolní hra dokáže uchvátit svým výtvarným zpracováním vířícím fantazii každého u stolu. Na podobném principu staví také její přímý konkurent Múza od Jordana Sorensona, jehož prvotina se stala cílem dnešní recenze. K imaginaci přidala týmově soutěživý prvek přidávající do každé partie doušek rivality. Necháte se inspirovat?
Promluvte svému soupeři do duše
Při prvním pohledu na naše fotografie se možná budete ptát, jestli Múza není pouze přeskinovaný Dixit. A už dopředu vám můžu říct, že ač oba tituly mají za úkol probudit vaši představivost, jdou na to dost odlišným způsobem. V Múze totiž dostáváte záludné úkoly od soupeřů a musíte se s nimi vyrovnat po svém. Princip totiž tkví v rozdělení hráčů na dva až tři týmy, které si budou navzájem házet klacky pod nohy, aby dospěli k vítězství v partii.
Tým, který je na řadě vybere ze svého středu odvážlivce, jenž se na chvilku stane múzou ostatním. Protivníci si mezitím vezmou z přibírací hromádky šest karet uměleckých děl a dvě karty inspirace. Prohlédnou si je a tajně se domluví na nejtěžším/nejzábavnějším/nejvíce matoucím zadání pro soupeře. Múza totiž dostane jednu kartu s obrázkem a jednu kartu pokynů, pomocí nichž musí svým spoluhráčům co nejlépe napovědět, aby byli schopni poznat dané umělecké dílko. To soupeři promíchají s pěticí ostatních a nechají hádat protivníky, ke kterým směřovaly myšlenky jejich múzy. Když uhodnou, získají kartu, v opačném případě putuje k soupeři.
Herectví výhodou
Zábavnost celého titulu tkví především v úporném snažení napovědět kamarádům tak, aby se nespletli. Zároveň ale múza musí počítat se záludností soupeřů. Co když dostane kartu, na níž je pes a použije zvířecí zvuk? Je to od protihráčů tak naivní, nebo je na stole více obrazů s čtyřnohým kamarádem? Proto musí napovídající vložit do štěkání a vytí ještě nějakou emoci, jež v něm kresba vzbuzuje, aby se dala jednoznačně určit mezi ostatními pěti. Jak se ovšem vypořádáte pomocí zvířecích skřeků s japonskou zahradou, to už je jiná otázka. Tento krátký náznak je jen zlomkem nabízených možností. Každá hra je zkrátka jiná, což značně podporuje znovuhratelnost.
Karty inspirací prověří všestrannost hráčů u stolu, od pantomimy přes nápaditost po výřečnost. Nikdy netušíte, co si na vás protivníci přichystají, takže vznikají komické situace schopné rozproudit večerní zábavu při posezení s přáteli nebo při odpolední siestě doma s rodinou. Autor zvolil sympatický přístup k počtu hráčů a myslel také na menší skupiny, takže s úpravou pravidel lze hrát i ve dvou.
Pohodovou atmosféru titulu podtrhuje citlivé grafické ztvárnění, jež se ovšem nemusí trefit do noty každému. Jste-li ovšem příznivci snových výjevů, v nichž se dají hledat i skryté symboly a náznaky, tak je Múza, kterou na českém trhu vydává společnost MINDOK, titulem právě pro vás. Cena do pěti set korun odpovídá výbavě a dlouhé životnosti této deskovky, k níž se budete rádi vracet. Rozhodně se jedná o zajímavou alternativu k Dixitu, který nepracuje tak silně se soutěživostí týmů.
Líbí se nám:
- nutnost improvizace
- vymýšlení naschválů na míru
- velký prostor pro představivost
- partie na půl hodinky
- grafické provedení karet
- hra pro různý počet hráčů (i když v týmech je lepší)
Vadí nám:
- některé karty inspirace jsou až moc snadné
- nic pro hráče bez představivosti
