Hrdina v kostce – deskovka

Možná jste zaznamenali, že se v našich speciálech objevují také abstraktní hry, v nichž záleží na vašem důvtipu a kombinačním talentu. Ano, myslím tím velmi zdařilé tituly Azul a Sagrada. Druhé jmenované se trošku přibližuje také dnes recenzovaná deskovka Hrdina v kostce, protože tzv. dice placement představuje hlavní mechaniku i v jejím případě. Americký tvůrce Keith Matejka (Herbaceous, Bullfrogs) ovšem základní princip posunuje ještě o několik řádů výše, jak se dočtete v následujícím textu.

To se sejde paladin a čaroděj…

Máte rádi tradiční RPG počítačové hry, v nichž se desítky minut pipláte se svým avatarem, aby do puntíku splňoval vaši představu o jeho existenci ve fantasy světě? Tak to deskovkovému Hrdinovi v kostce pravděpodobně velmi rychle propadnete. Na základě navolených vlastností totiž plníte předem dané cíle vedoucí k zisku vítězných bodů znamenající vavříny slávy. Nejdříve se musíte rozhodnout, jakou rasu svému udatníkovi (nebo udatnici) přisoudíte – pětice z nich je klasického původu, tedy člověk, elf, trpaslík, půlčík a ork, u šestého zavzpomínáte na Elder Scrolls, protože patří k drakorozeným.

Ve chvíli, kdy máte vybranou desku svého původu, se teprve zahříváte, protože jste v počátku sestavování charakteru svého hrdiny. Jako správný spasitel či ničitel světů si musíte zvolit své povolání. V tom vám poprvé pomůže pytlík plný barevných kostek. Na základě vytažené barvy získáte oboustrannou kartu, z níž si vyberete vám sympatické povolání. Rozdíly mezi nimi nejsou velké, spíše se zamyslíte nad bonusovými vlastnostmi hrdiny – chci silného barbara nesoucího až čtyři zbraně, nebo raději připraveného bojovníka využívajícího nákupů zbroje k dalším akcím?

Nedílnou součástí každé postavy musí být příběh o jejím původu, jenž určuje preference hrdiny v rámci jeho budoucí kariéry ochranitele spanilých slečen a postrachu všech záporáků na míle daleko (tedy pokud se nerozhodnete vytvořit jednoho z absolutně záporných hrdinů, že…). Doprovodný text pouze dotváří atmosféru, mnohem důležitější je tabulka vpravo, kde se vyskytuje rozložení barev kostek, za něž budete na konci partie odměněni příslušným počtem vítězných bodů.

Nakonec si nalosujete hrdinovo přesvědčení – od klaďasů vyznávajících pouze dobro (strážce), přes milovníky řádu (soudce, šampion), až po vyloženě chaotické (podivín) či zlé postavy (narcis). Z počátku se zdá malá kartička s devíti políčky a maximálně třemi získanými (popř. ztracenými) vítěznými body jako nepotřebná malichernost, ale opak je pravdou. Pokud se totiž nebudete po plánku obratně pohybovat, tak nemůžete nakupovat talenty postavy a využívat jejich dovednosti.

Tajemství černého pytlíku

Konečně tedy máme nachystanou tabulku hrdiny a můžeme se pustit do zápolení o co nejmocnější postavu. Ta se dotváří přidělováním kostek k šestici vlastností se třemi volnými políčky a věřte, že se vám z jejich plnění dost zavaří mozkovna. Pro maximální bodové ohodnocení totiž musíte sledovat několik proměnných – součet bodů na kostkách vzhledem ke zvolenému povolání a barevné schéma určené příběhem. Muselo by jít o moc velkou náhodu, kdybyste splnili všechny vlastnosti (pokud ano, uznale vám plácám po zádech). V těžkém úkolu draftování kostek vám mohou pomoci jednotlivé dopady aktuálně doplněného atributu – síla umí přetočit kostku na druhou stranu (z jedničky je šestka), obratnost dvě kostky vymění, inteligence je libovolně přetočí a odolnost zvýší či sníží jejich hodnotu.

Výběr kostek se navíc musí skloubit s tím, jak moc chcete získávat lákavé artefakty či dovednosti při fázi nakupování. Nižší hodnoty kostek znamenají přednostní pozici při utrácení peněz. Správně, pořadí je pouze jedním z předpokladů, jak se dostat k mé oblíbené dvouruční kuši (zlevňuje další nákupy). Abyste se dostali k vysněné kartě, musíte u sebe mít dostatečný obnos zlaťáků, jež dostáváte za plnění řádků vlastností, za umisťování zlatých kostek či odstraňováním artefaktů, které nechcete v nabídce (jeden z mála způsobů, jak škodit ostatním hráčům).

Zbraně disponují lákavými vlastnostmi při dobírání zlaťáků či při umisťování kostek, zatímco získávání zbroje do série je založeno spíše na sběratelské mánii (čím kompletnější zbroj, tím samozřejmě více bodů). Průběhem partie hodně zamíchají dovednosti a talenty. Talenty posunují automaticky kostičkou po schématu přesvědčení a dodávají vašemu hrdinovi bonusové vlastnosti do závěrečného sčítání bodů, načež mohou rozhodnout ve váš prospěch. Nákup dovedností zpočátku nemá vliv, ale jejich vlastnosti se mohou využít kdykoliv během partie, kdy je karta v připravené pozici, opět s náležitým přesunem na poli přesvědčení.

Variabilita na prvním místě

Jestli jste dočetli až k závěrečným řádkům této recenze, tak zřejmě už tušíte, že Hrdina v kostce nabízí logikou a kombinatorikou protknutou zábavu na dlouhé letní večery až pro čtyři hráče. Každá partie bude úplně jiná, protože už jen základní setup hrdiny vám vytyčí nové překážky a cíle. To ani nemluvím o variabilitě při hodu kostkami a nahodilosti při nakupování dovedností a vybavení. Dlouhá životnost titulu, na jejíž české lokalizaci a distribuci zapracovali lidé ze společnosti REXhry, je tak zajištěna.

Osobně nejvíce oceňuju fakt, že se tato deskovka tváří neobyčejně komplexně (poprávu), ale dokážete ji začátečníkovi vysvětlit během pár minut a vrhnout se hned do víru tvorby budoucí legendy fantasy světů. Jestli vám u Sagrady chyběla nějaká hlubší motivace a větší variabilita, tak u Hrdiny v kostce se jí dočkáte víc než dost. Je ovšem škoda, že svého válečníka, kouzelníka či zloděje tvoříte pouze v teoretické rovině a nemůžete jej prověřit přímo v bitvě proti nebezpečným tvorům.

Kluci z REXhry ovšem naznačují, že pokud se bude dnes recenzovaná stolní hra dobře prodávat, rozšíření právě s tímto tématem by se mohlo dostat také na náš trh. Z mého pohledu se cena pohybující okolo tisícovky nezdá za nabízený obsah mnoho a rád si počkám na dobrodružné výpravy, pokud k nim dojde.