V prvním díle našeho speciálu o sérii Gran Turismo jsme se věnovali éře prvního PlayStationu, na kterém vyšly díly Gran Turismo a Gran Turismo 2. Nyní se přesouváme do generace PlayStationu 2, kde značka minimálně z hlediska prodaných kopií zažila svůj vrchol.
Gran Turismo 3: A-Spec (2001)
Konzole PlayStation 2 měla na japonském trhu premiéru 4. března roku 2000. V Evropě se začala prodávat koncem listopadu stejného roku. Nové Gran Turismo určené pro toto herní zařízení však v té době ještě hotové nebylo. Fanoušci závodních her se tak v nejbližších měsících po vydání PS2 museli spokojit s tituly jako Midnight Club: Street Racing, Driving Emotion Type-S, F1 Championship Season 2000 nebo Ridge Racer V. Právě pátý Ridge Racer byl v mém případě vůbec první hrou, kterou jsem si na PS2 zahrál a dokázala mi příjemně vyplnit čekání na nové Gran Turismo.
Vývojáři se chlubili tím, že každé auto složili ze čtyř tisíc polygonů.
Rozpracovaná verze třetího Gran Turisma byla světu poprvé prezentována na výstavě Tokyo Game Show ročníku 1999. Tehdy ještě chystaná hra nesla jméno Gran Turismo 2000. Její hratelnou verzi si mohli o několik měsíců později poprvé vyzkoušet návštěvníci tehdejšího PlayStation festivalu, který se konal v japonském Tokiu těsně před vydáním PS2. I v tomto případě byl titul prezentován jako Gran Turismo 2000. Tato verze ale z velké části vycházela z Gran Turisma 2 a od finální podoby třetího Gran Turisma se citelně lišila. V rámci zmíněného PlayStation festivalu se Gran Turismo 2000 kromě hratelného buildu dočkalo i vydání fyzické demoverze. Ta je dodnes poměrně ceněnou a vzácnou položkou, kterou by řada fanoušků série jistě ráda měla ve své poličce.
Příznivci značky se vytouženého třetího Gran Turisma nakonec dočkali 28. dubna 2001, kdy hra vyšla na japonském trhu. Hráči v Evropě si museli počkat až do 20. července stejného roku. Vývojáři ze studia Polyphony Digital se zaměřili především na využití technologických možností čerstvě vydané a na svou dobu výkonné konzole PlayStation 2. Výsledkem byl až překvapivě výrazný skok v grafice oproti dvojici dílů z éry PS1. Pokrok byl znát na modelech jednotlivých aut, okolním prostředí jednotlivých tratí i nasvícení a rozlišení obrazu. Vývojáři se například chlubili tím, že každé auto složili ze čtyř tisíc polygonů. V rámci závodního žánru šlo ve své době o vůbec nejvyspělejší hru, která dobře ilustrovala možnosti druhého PlayStationu. Technické inovace byly ale částečně vykoupeny menším množstvím obsahu.
Hry se prodalo více než 14,8 milionů kusů.
Zatímco Gran Turismo 2 nabídlo více než 600 vozidel, třetí díl obsahoval v závislosti na regionální verzi „pouze“ zhruba 180 aut. Z pohledu okruhů třetí díl disponoval 19 různými tratěmi. Většinu z nich bylo možné jezdit i v opačném směru, díky čemuž mohl i s touto možností celkový počet variant vzrůst na 34 včetně 4 speciálních tratí pro rallye. Autoři v čele s Kazunori Jamaučim i nadále kladli velký důraz na realismus a jízdní model, kterým se Gran Turismo ve své době výrazně odlišovalo od arkádovější konkurence. Kombinace vynikající technické stránky, propracovaného jízdního modelu a slušného množství obsahu přinesla ovoce. Novináři ve svých recenzích nešetřili superlativy a maximálními známkami.
Ostatně údaje z agregátoru Metacritic, kde se hra chlubí číslem 95 ze 100, mluví za vše. Podobně úspěšně se GT3 dařilo i z hlediska prodejů. Hry se prodalo více než 14,8 milionů kusů, což je v rámci celé série dodnes platný rekord. Nikdy předtím ani potom už jednotlivý díl nedokázal prodat takové množství kopií. Na tomto úctyhodném čísle se kromě kvalit samotné hry jistě podepsala i masivní popularita konzole PlayStation 2, které se v průběhu let prodalo více než 150 milionů kusů.
Gran Turismo Concept (2002)
Na nový přírůstek do série nemuseli hráči čekat dlouho. Necelý rok po vydání GT3 přijel nový díl s přízviskem Concept. Jak bylo tehdy u Gran Turisma zvykem, hra vyšla 2. ledna roku 2002 nejprve v Japonsku pod názvem Gran Turismo Concept 2001 Tokyo Collection. Titul stavěl na technologických základech GT3 a z hlediska obsahu nabízel řadu unikátních aut. Šlo o koncepty, které jednotlivé automobilky představily na autosalonu v Tokiu roku 2001.
Gran Turismo Concept se nakonec podívalo i za hranice Japonska.
Hráči si tak mohli zajezdit s auty, jež měly z výrobních linek sjet až v budoucnu. Mezi nejzajímavější kousky se řadil například koncept Nissanu GT-R, který se začal vyrábět až v roce 2007. S jeho poměrně raným konceptem si majitelé hry mohli zazávodit už o řadu let dříve. Ze strany vývojářů to byl bezesporu zajímavý a na svou dobu přelomový nápad, který by však nebyl možný bez spolupráce s jednotlivými automobilkami.
Díky prodejnímu úspěchu a rostoucí fanouškovské základně si minimálně některé automobilky brzy uvědomily, že jejich přítomnost v populární herní sérii může být z marketingového hlediska velmi zajímavá. Výsledkem byla například dlouholetá spolupráce s výše zmíněnou značkou Nissan a přítomnost většiny předních světových značek v následujících dílech série.
Více než 1,5 miliónu prodaných kopií není na větší datadisk vůbec špatné číslo.
Gran Turismo Concept se nakonec podívalo i za hranice Japonska. V květnu roku 2002 byla v Jižní Koreji vydána edice pojmenovaná Gran Turismo Concept: 2002 Tokyo-Seoul. Ta k obsahu z původní japonské edice přidávala další auta, která se ukázala na autosalonu v Soulu. Nového přírůstku do série se nakonec dočkali i hráči v Evropě, kde titul pod názvem Gran Turismo Concept: 2002 Tokyo-Geneva vyšel 17. července roku 2002. Tato verze nabídla obsah z obou výše zmíněných edic a navrch disponovala několika auty, které byly představeny na autosalonu v Ženevě.
Gran Turismo Concept překvapivě v plnohodnotné verzi nikdy nevyšlo na severoamerickém trhu. Hráči v tomto regionu se dočkali pouze krátkého dema s názvem Gran Turismo: Nissan 350Z Edition. Tato krátká demoverze obsahovala jen trojici tratí a jediný vůz v podobě Nissanu 350Z. Pokud se bavíme o evropské, japonské a korejské verzi, představovalo Gran Turismo Concept obsahově zajímavý vedlejší díl, který řadě hráčů zkrátil čekání na plnohodnotnou čtyřku. Ostatně více než 1,5 miliónu prodaných kopií není na v zásadě větší datadisk vůbec špatné číslo.
Gran Turismo 4 Prologue (2004)
V Polyphony Digital se rozhodli ještě před vydáním plnohodnotného čtvrtého dílu vydat jeho menší ochutnávku s přízviskem Prologue. Tento samostatně vydaný počin byl v podstatě větší demoverzí, který měl hráče v první řadě nalákat na blížící se čtvrtý díl. Už Prologue díky tomu představil některé z hlavních novinek Gran Turisma 4 v podobě nového fyzikálního modelu a vyspělejší technické stránky.
Po obsahové stránce ale samozřejmě nemohl velkým dílům konkurovat. Chyběla například stěžejní kariéra. Hráči se tak museli spokojit s klasickým arkádovým módem a exkluzivním režimem s názvem School. Ten fungoval na podobném principu jako licenční zkoušky v jiných dílech série a dobře prezentoval především zmíněné inovace v oblasti jízdního modelu.
Příliš neohromila ani skromná nabídka padesáti vozů a pěti tratí. I přes tyto limity dokázal tento předkrm ke čtvrtému dílu oslovit 1,4 milionů hráčů. Tohoto čísla dokázal Prologue dosáhnout i bez hráčů na severoamerickém trhu, kde se oficiálního vydání nedočkal. Fanoušci v Evropě měli větší štěstí, jelikož se GT4: Prologue nakonec dočkali 26. května roku 2004, tedy necelých šest měsíců po vydání v Japonsku.
Gran Turismo 4 (2005)
Plnohodnotné čtvrté Gran Turismo vyšlo tradičně nejprve v Japonsku 28. listopadu roku 2004. Vydání v Severní Americe a Evropě následovalo 22. února respektive 9. března roku 2005. U Gran Turisma 4 se do určité míry opakovala situace z éry prvního PlayStationu, kdy první díl přinesl technologický základ společně s robustním jízdním modelem a druhý díl tento koncept rozšířil o úctyhodné množství vozidel a tratí. Právě množství obsahu bylo hlavní devízou čtvrtého Gran Turisma. Pro ilustraci nejlépe poslouží porovnání mezi GT3 a GT4. Zatímco třetí díl nabízel zhruba 180 aut, tak Gran Turismo 4 se pochlubilo bezkonkurenční nabídkou více než 720 vozů.
Jednou z nejvýraznějších inovací byl nový fyzikální model.
Přesné počty aut závisely na konkrétní regionální verze, které se od sebe lehce lišily. Vývojáři se u čtvrtého dílu ještě více zaměřili na různorodé složení vozového parku, který obsahoval sériová auta, reálně neexistující koncepty i závodní speciály. Vyzkoušet jste si mohli i takové kousky jako například Mercedes-Benz Patent Motor Wagen (první automobil se spalovacím motorem) nebo vzácný Chaparral 2J s ground efektem.
V Polyphony Digital zapracovali i na tratích. Výsledkem bylo 72 okruhů, do kterých jsou započítávány i obrácené verze jinak identické trati. V počtu aut i tratí Gran Turismo 4 vytvořilo rekord v rámci série, který byl překonán o řadu let později pátým dílem. Vůbec poprvé v sérii si hráči mohli zazávodit třeba na legendárním Nordschleife. Čtvrté Gran Turismo však nabízelo mnohem víc než jen více aut a tratí. Nově jste mohli například po zajetí do boxů sledovat pěknou animaci mechaniků při výměně kol a doplňování paliva. Poprvé v sérii byl rovněž k dispozici Photo Mode nebo režim nazvaný B-Spec, ve kterém jste auto při závodech přenechali umělé inteligenci a jednoduchými pokyny pouze určovali, kdy má počítačem ovládaný závodník přitlačit na pilu a kdy naopak držet aktuální pozici.
Jedním z důležitých prvků GT4 měl být původně online multiplayer.
Na svou dobu přelomově působila rovněž podpora rozlišení 1080i u americké NTSC verze. Gran Turismo 4 se tím zařadilo mezi pouze čtyři PS2 hry, které toto rozlišení podporovaly. Díky standardům tehdejších zobrazovacích zařízení si však tak vysoké rozlišení mohl vychutnat málokdo. Jednou z nejvýraznějších inovací byl nový fyzikální model, který sérii ještě více přiblížil k simulaci a z hlediska hratelnosti přinesl největší rozdíl mezi třetím a čtvrtým dílem. O tom, jak moc má Gran Turismo 4 blízko k realitě se chtěl v jednom z dílů motoristického pořadu Top Gear přesvědčit i jeho moderátor Jeremy Clarkson. Ten nejprve odjel ve hře několik kol s Hondou NSX na trati Laguna Seca, aby následně se stejným autem a na stejné trati udělal to samé v reálu. Rozdíl mezi časy byl pro zajímavost necelých 17 sekund ve prospěch hry. Celkově byl „Jezza“ příjemně překvapen zejména rozdíly v chování jednotlivým modely aut.
Jedním z důležitých prvků GT4 měl být původně i online multiplayer. Ten se však i přes snahu vývojářů a odkladu hry do finální verze nakonec nedostal. Po vydání hry v Japonsku. Jižní Koreji a USA proběhlo pouze několik online testů, díky kterým si několik málo tisíc vybraných hráčů mohli oficiálně nikdy nevydaný online režim vyzkoušet. S dodatečným vydáním online módu pro GT4 se však v té době již nepočítalo a testování sloužilo zejména k přípravě tohoto režimu pro chystané Gran Turismo 5. Původně slíbený a nakonec nikdy nevydaný online režim se tak zařadil k několika málo věcem, které novináři hře ve svých recenzích vyčítali.
Vydáním Gran Turisma 4 série ukončila své působení na konzoli PlayStation 2.
Ke slabším prvkům se dále řadil rozporuplný kolizní model a tradičně chybějící model poškození. Jinak si ale Gran Turismo 4 podobně jako jeho předchůdci vedlo v recenzích i prodejích více než dobře, což dokládá 89 bodů ze 100 dle Metacritic a přes 11,7 milionů prodaných kopií. Z pohledu prodejů se tak Gran Turismo 4 v rámci série řadí na třetí místo. Překonat ho dokázal pouze výše popsaný třetí díl a následující pátý díl, kterého se však hráči dočkali až dlouhým šest let po vydání čtyřky. Vydáním Gran Turisma 4 série každopádně ukončila své působení na konzoli PlayStation 2.
V mezičase si vývojáři z Polyphony Digital odskočili k motocyklovým závodům Tourist Trophy, které po technické i obsahové stránce vycházely právě ze čtvrtého Gran Turisma. Tyto povedené motocyklové závody vyšly na PS2 v polovině roku 2006. Poté už se autoři plně přesunuli k další důležité evoluci série Gran Turismo na konzoli PS3. V závěrečném díle našeho speciálu o historii této série se proto budeme věnovat právě dílům z éry třetího a čtvrtého PlayStationu.
Připravované Gran Turismo 7 si můžete zakoupit v Xzone.
Fantastický článek! Díky moc. Těsím se na další díl. Doufám, že se bude věnovat i GT Academy, kvůli kterého vyšlo nějakolik speciálních dem.
K článku mám jen dvě drobné poznámky. Překlep u data vydání GT4: Prologue – ten vyšel v EU již v květnu 2004 (a ne 2006, což by bylo po vydání plné čtyřky).
Dále by bylo dobré napsat, že rozlišení 1080i u GT4/Tourist Trophy podporovaly pouze NTSC verze her (americké). Na evropské PAL toto bohužel podporováno není.
A další zajímavostí GT4/TT je podpora více monitorů/televizí. Bohužel každá televize potřebuje vlastní konzoli s vlastní hrou. Tudíž 3x PS2, 3x TV, 3x disk s GT4, několik LAN kabelů a switch/router.
Mimochodem GT5 podporuje zobrazení krom 3 dokonce i na 5 televizích/monitorech. Osobně jsem to zkoušel na třech, protože 5 konzolí s 5 hrami jsem nesehnal k zapůjčení.
Děkuji za pochvalu a doplnění. GT Academy se budu v příštím díle určitě věnovat
GT2 a GT4 ze me top dily a nic je neprekona 3,5 a 6 za me odpad
Souhlasím 2 a 4 jsou i pro mne tím nej ale na GT7 se těším jako malý jen už vlastnit tu PS5 a budu spokojen.
GT4 je sice můj nejoblíběnější díl, ale GT6 bych rozhodně nenazýval odpadem.
Žiadna časť GT série sa nedá nazvať odpadom. A už rozhodne nie je GT3 A-Spec (15 mil.) a GT5 (12 mil, ak rátame aj Prológ tak 17 mil.), dva najpredávanejšie diely v sérii.
Jo, to že jsem nezmínil ty ostatní díly neznamená že souhlasím s tím, že by to byl odpad. Jen konkrétně v GT6 jsem nechal hned za GT4 nejvíc hodin a bavilo mě docela dost.