Tipy pro hraní The Callisto Protocol

Touhle dobou už je nejspíš dostatečně jasné, proč skoro nikdo z novinářů nedostal přístup ke hře předem a proč bylo embargo na recenze nastaveno až po jejím vydání. Bohužel to nesouvisí jen s kontroverzním stavem PC (a do určité míry i Xbox) verze, ale také s některými designovými rozhodnutími tvůrců. Tyto problémy vás mohou obzvláště frustrovat v druhé polovině hry, kde jste často nuceni s nedostatkem munice čelit většímu počtu silnějších nepřátel zaráz – nebo pokud se rozhodnete hrát na vyšší obtížnost. Následující rady by vám měly pomoci trochu tu frustraci zmírnit a hru úspěšně dokončit.

Nacvičte pořádně uhýbání

Jádrem soubojového systému je boj na blízko a pokud nebudete dávat dostatečný pozor během tutoriálu, dříve nebo později vás neznalost tohoto systému položí na lopatky. Zdaleka nejdůležitějším aspektem těchto soubojů z hlediska přežití je schopnost uhýbat, což provádíte poměrně netradičním způsobem: stačí DRŽET směrovou páčku (nebo klávesu) na levou nebo pravou stranu a vaše postava automaticky uhne útoku nepřítele.

Je úplně jedno, zda držíte na levou nebo na pravou stranu, bez ohledu na to, z jaké strany protivník útočí. Pokud ale udělá několik útoků po sobě, musíte strany střídat – tedy držet na jednu stranu při prvním útoku, pak podržet na druhou stranu při druhém útoku a na třetí zase podržet na původní stranu. Nepřátelé nemají delší „komba“ útoků než 4 po sobě. V závislosti na obtížnosti nebo protivníkovi je tohle naprosto nezbytné používat a zvládnout. Bohužel to ale nijak neřeší problém, že se přitom vždy vaše postava „uzamkne“ na jediného protivníka, přestože jich na vás často útočí několik zároveň.

Upgradujte zbraně, co nepotřebují munici

Váš obušek a gravitační rukavice jsou to jediné, na co se můžete spolehnout vždy – do střelných zbraní nikdy nebude tolik munice, aby jste se mohli spolehnout výlučně na střelbu. Kromě toho zde ale mnohem víc než v řadě jiných her platí, že vylepšení útočné síly těchto zbraní je opravdu velmi citelné. Stačí jejich poškození zvednout už na prostřední ze tří stupňů a budete masakrovat nepřátele mnohem účinněji. Nemluvě o tom, že třeba v případě obušku máte možnost odemknout vylepšení typu prorazení nepřátelského blokování útoku.

Brokovnice vládnou

Během hraní získáte přístup ke dvěma různým typům brokovnic. Obě se mi opakovaně osvědčily jako mnohem silnější, než ostatní střelné zbraně ve hře (snad s výjimkou alternativního „výbušného“ režimu základní pistole, ale ten zase strašlivě plýtvá munici). Navíc s nimi nemusíte mířit zas tak přesně. A jelikož se vás většinu času snaží hra natlačit do boje tělo na tělo, budete mít skoro vždy jistotu, že výstřel z brokovnice schytá protivník v plné síle. Za sebe rozhodně doporučuji upřednostnit vylepšování těchto dvou zbraní (obzvláště Riot shotgun) a šetřit si (nebo i nakupovat/vyrábět) munici do nich na ty těžší pasáže hry nebo minibossy.

Otravný miniboss

Zhruba v polovině hry vás poprvé čeká miniboss, který se pak ještě několikrát opakuje – poznáte ho podle toho, že má dvě hlavy. Tohoto protivníka se tvůrci rozhodli nadesignovat nejen s hodně vysokým zdravím, ale také s mechanikou zabití jednou ranou, pokud se vám dostane na tělo. Právě tady se ukáže, zda jste se naučili ono uhýbání zmiňované na začátku článku – jelikož vás tento miniboss docela snadno doběhne, jediné řešení je otočit se k němu čelem a úspěšně uhnout jeho kombu útoků na blízko. Naštěstí během uhýbání můžete zároveň i přebíjet zbraně. Jakmile minobosse srazíte na kolena, je potřeba ho „dorazit“ údery obuškem, než se znovu postaví.

Přepínání střelných zbraní

Nevím jak dobře funguje přepínání střelných zbraní na klávesnici, ale na ovladači je to docela utrpení. Musíte si rozbalit nabídku, která není organizovaná do kruhu, takže se skrz ni „lineárně“ proklikáváte z jedné strany na druhou – což docela trvá a během boje na to doslova nebudete mít čas. Naštěstí je zde ještě možnost přehazovat dvě kategorie zbraní jedním kliknutím (na Dualshocku je to směrové tlačítko doleva). Myslete ale na to, že tohle rychlé přepínání nepřehazuje dvě poslední zvolené zbraně ze všech možných, nýbrž aktuálně zvolený nástavec na každé ze dvou kategorií/platforem, co máte u sebe. Pokud chcete změnit nástavec (typ zbraně) v rámci jedné kategorie, musíte vlézt do oné složitější/pomalejší nabídky, nemluvě o tom, že animace tohoto procesu bolestivě dlouho trvá – stejně jako dlouho trvá doplnění zdraví z lékárničky.

Většinou je poblíž nějaká pomůcka

Vývojáři hovořili o tom, že chtěli vytvořit obtížnou hru, ale zároveň hráči vždy dát nějaké prostředky pro překonání náročné pasáže. Pokud tedy narazíte na složitější pasáž, většinou je poblíž něco, co vám ji může usnadnit – například výbušné kanystry (pro hození na nepřátele pomocí gravitační rukavice) nebo bodáky na stěně (pro nabodnutí nepřátel pomocí gravitační rukavice). Před těžšími pasážemi je také většinou někde v prostředí odbočka nebo schovka pro extra munici.

Slepí nepřátelé

V druhé polovině hry se setkáte se slepými nepřáteli, kteří se orientují jen po zvuku nebo hmatu (kdepak jsme takové „zombie“ už viděli?). Zde tedy dává smysl se pohybovat přikrčený a šetřit munici jejich obcházením. Na druhou stranu je ale můžete všechny vybít bodnutím do zad (ačkoliv to moc nedává smysl s ohledem na to, jak je „backstab“ hlučný, tak vás při jeho použití ostatní slepé příšery neuslyší/nedetekují). A pokud na vás přijdou, je možné je pobít tradičně – jen jich většinou bývá hodně zaráz.

Na ležící nepřátele stačí dupnout jen jednou

Opravdu. Opakované dupání vám nedá víc lootu ani je „více nezabije“.

Na hru jsme se velmi těšili, stejně jako většina z vás. Bohužel nedopadla úplně nejlépe, tak to s dovolením trochu rozdýcháme, než nabídneme recenzi. Mezitím přejeme všem fanouškům žánru pevné nervy.