Kdysi dávno, pradávno se počítačové hry hrály tak trošku jinak, než je tomu dnes. Vedle počítače na úrovni vědecké kalkulačky se nám válely čtverečkované papíry a hry se velice často rovnaly přijímacím zkouškám na vysokou školu. Takzvaný žánr dungeonů už ale pár let neletí a asi téměř každý by řekl, že krokování, krutopřísné herní principy založené na statistikách, monotónní prostředí starých kobek a pořádně nadsazená obtížnost jsou pouze věcí minulostí.
Tento názor však nesdílí indie vývojáři ze studia Almost Human, kteří si jeden takový dungeon ve stylu starých klasik jako je Dungeon Master a Eye of the Beholder tak říkajíc spíchli na kolenou. Jejich prvotina s názvem Legend of Grimrock se totiž právě k výše zmíněným časům vrací a současné generaci hráčů tak představuje žánr, který tady nebyl bezmála 15 let a budí představu o přílišné složitosti a překombinovanosti.
Uvězněni v kobce
Přitom se jedná o typ her vyloženě jednoduchých a přímočarých. Základem je čtvercový plán a temná suchá kobka. V tomto případě útroby hory Grimrock, kam jsou na začátku hry vhozeni čtyři trestanci odsouzeni k sežrání všemožnou havětí v hoře sídlící. Příběh opravdu není ničím překvapivým a ani důležitým. Časem sice pár temných tajemství hora vydá, ale příběhové pozadí jednoduše ve světle ostatních aspektů tohoto zjevení bledne závistí.
Jedná se o klasický dungeon se vším co k tomu patří, který nabízí až překvapivě vyrovnanou hratelnost.
Tento novodobý dungeon totiž stojí na zcela jiných pilířích, než je žvatlání. Ostatně ve hře nenajdete ani žádné příběhové předěly nebo dialogy. Tím hlavním, na co Legend of Grimrock klade důraz, jsou souboje a hádanky, které se spravedlivě dělí o herní dobu.
Čtyři nešťastní
Každému se asi po pohledu na první screeny do paměti vryje především bojová stránka, tak začnu právě s ní. Soubojový systém je téměř dokonalou kopií starých klasik a zcela samozřejmě tak ovládáte hned čtyři postavy. Na výběr máte kouzelníka, bojovníka, lapku, a abyste ukázali, že nejste úplní rasisti, tak jsou k dispozici také čtyři rasy. Předvolená sestava obsahuje všechny třídy a rasy, ale klidně si můžete vzít třeba čtyři mágy nebo čistě válečnickou kombinaci. Kouzlo Legend of Grimrock totiž spočívá právě v jeho jednoduchosti, jež nechává neuvěřitelný prostor taktice a hráčově invenci.
Podle úsloví méně je někdy více stojí herní principy na předem daných a jednoduchých základech. Po pár minutách je vám tak všechno jasné a hra vám otevírá doširoka své brány. Skoro by se dalo říct, že celá hra je nekompromisním dílkem, které vám vše vysvětlí a nechá vám takřka volnou ruku, ale za každou chybičku vás také pořádně švihne přes prsty.
Všechny principy jsou jasně dané, takže se do hry dostane opravdu každý. Díky své jednoduchosti pak nechává velký prostor hráčově invenci.
Když tak stane tváří v tvář většímu počtu nepřátel, můžete je klidně zkusit na férovku zahubit nebo to můžete vzít ústupovou cestou a slimáky, pavouky a další havěť jednoduše ubít. V okamžiku, kdy se ale dostanete do rohu, už vám není pomoci. A světe div se, můžete si za to sami! Hra má prostě nelítostně nastavené mechaniky, které neznají kompromis a vždy se tak musíte mít na pozoru.
Jasně daná pravidla
Na druhou stranu ovšem nelze říci, že by byla obtížnost nějak frustrující. Vždy přesně víte, kde se stala ona osudová chyba a lehce ji tak můžete po loadingu napravit. Pravdou totiž také je, že je Grimrock hrou poměrně moderní, která vždycky netlačí pouze na feeling starých časů a sem tam se přeci jen přizpůsobila době svého vzniku.
Docela často tak narážíte na nápovědy a díky poměrně tupé AI, která vlastně jen umí běhat vstříc smrti, bych neoznačil reboot žánru dungeonů za úplně autentický kousek. Obtížnost oproti roku 1997 prostě trošku slevila, ale v tomto případě to určitě není na škodu.
Geniální problémy
Co totiž šidí souboje, to bohatě vynahrazují hádanky. Grimrock bych se nebál přirovnat například k Portalu. Žánry jsou to sice rozdílné, ale chladnou logiku, nápaditost a někdy i slušnou porci humoru mají společnou oba dva tituly.
Inteligentní hádanky se špetkou vtipu jsou zlatým hřebem celé hry. Jednoduché, věcné a především děsně návykové.
Hádanky a různé logické problémky jsem si vyloženě užíval především kvůli jejich jasné vizi a jisté podmanivé záhadnosti. Řešení jsou skoro vždycky velice jednoduchá, jen nejsou na první pohled až tak zřejmá. Hra vám v tomto ohledu nic nedá zadarmo a vždy je přítomna pouze kraťoulinká nápověda, jež však přesně vystihuje povahu daného řešení.
I tady si však byli tvůrci dobře vědomi, že dělají hru v roce 2012 a tak vám hádanky potřebné k posunutí se dál nikdy nezaberou více než hodinku. Jiné už to však je s všemožnými odbočkami. Ten pravý závan starých časů je totiž ukryt především ve zdánlivě slepých uličkách s tajnými dveřmi a opravdu tuhými logickými oříšky, které skrývají lepší výbavu nebo různé sběratelské poklady a někdy se opravdu vyplatí si menší zacházku udělat.
Dlouhá cesta
Jak totiž postupně překonáváte patro za patrem, objevují se stále tužší a záludnější potvory, na které je potřeba nějaký ten lepší meč nebo kouzelnická hůlka. Vrací se tak staré dobré syslení předmětů a zběsilé propočítávání statistik.
Přítomnost pokladů a speciálních předmětů pak navíc zajišťuje slušnou znovuhratelnost. Na první zahrání vám hra zabere zhruba 15 hodin, které si ještě můžete prodloužit nějakým modem od kreativní a oddané komunity, jenž již nyní vytváří opravdu zajímavé kousky.
Atmosféra ponuré hory
Aby také ne, když engine Grimrocku je vyroben na míru danému žánru a plně využívá principů krokovacích dungeonů. Díky skvělému odladění hra navíc disponuje smířlivými hardwarovými nároky a také vůbec nevypadá ošklivě. Autoři pak skvěle pracují s nasvětlením a především s ozvučením.
Pokud vás u Grimrocku neudrží svěží hratelnost, pak by mohla skvěle budovaná temná atmosféra.
Hudbu zde sice prakticky nenajdete, ale všemožné tajuplné až strašidelné zvuky v kombinaci s příšeřím dělá z Grimrocku naprosto atmosférickou záležitost, která vás jen tak nepustí a vtáhnutí do děje, nebo lépe řečeno do prostředí je zvládnuto podobně jako zbytek hry na jedničku.
Stará krása
Celkově nabízí Legends of Grimrock za málo peněz hodně muziky, která vyloženě páchne, respektive voní starými časy, kdy ještě byly hry o něčem jiném, než o maximalizaci zisku. Díky vyrovnanému poměru poctivých soubojů a opravdu špičkových hádanek navíc ani v dnešní době nenudí a jeho nekompromisní pojetí a lehce vyšší obtížnost, která je však stále v mezích snesitelnosti, působí až překvapivě svěže. Zapomenout nakonec nesmíme ani na závěrečnou tečku ve formě obstojné grafiky a především povedené atmosféry, která výborně pracuje se zvuky a výsledný dojem jen podtrhuje. Pro pamětníky je Grimrock božím zjevením a pro současné hráče příjemnou změnou, jež zbytečně netlačí na staré principy a místy se nebojí vyjít současné době trošku více vstříc.
Recenze
Legend of Grimrock - jako za starých časů
Old-school hra, která dělá minulosti čest a stejnou měrou dokáže oslovit jak pamětníky, tak i moderní hráče svými poctivými principy a skvělým zpracováním.
Líbí se nám
- slušná grafika
- hutná atmosféra
- skvělé hádanky
- jasně dané principy
- poctivé souboje
- poměr cena/hodnota
Vadí nám
- AI nepřátel
- pro někoho přeci jen až moc old-school
Sprite: Nezapomeň na Dragon Age: Origins
mohly tam udelat jeste jak v dungeon masteru oznaceni postavy aby se dala otevirat a zavirat pravou mysou
Ochh
Hra je vážně supr a za tu cenu. Hned jsem si vzpoměl na moje opravdu dětská léta. Věřím, že ale nemisí sednout každému.
Je to peckovní old-school Rpg a jsem za něj hodně vděčný. Tohle takdy chybělo po těch všech revolučních, rozlehlých a rádoby inovačních Rpg. I když Risen 2, Skyrim a Diablo 3 se hodně povedly
pro me jednoznacne jedna z nejlepsich her letosniho roku, hned po Diablu… tak jako u tyhle hry jsem se uz dlouho nebavil (ze by naposledy u Dungeon Mastera? ) a musim rict ze tech 15euro nelituju
Old school je tam s výhradou a jak se někomu líbit může, někoho také může odradit. Já byl také ze začátku lehce rozladěn.
Mr. Lolendo: Určitě máš pravdu, ale stejně jako je Grimrock netradičním zjevením, tak jsou i hádanky podobného ražení velkou vzácností a určitě mně nepřišly všechny zase až tak jednoduché.
Hru jsem sice zatím nehrál (samozřejmě časem plánuji) , ale nějak už teď nechápu ty zápory. AI, kterou si přestavuji ve stylu Brány Skeldalu 2 (jak já jsem na to dostal chuť) a podobné hry, je přece zcela typická.
Dát do záporu old-school? O tom ta hra přeci je, naopak bych ji rozhodně dal do kladů. Popravdě tahle hra zcela jistě není určena pro dnešní hráče, kteří jsou vychování dnešními hrama (ať už FPS hrama nebo dnešními RPG) , ale pro ty, kteří ví o čem kdysi hry byly.
Mě hádanky přišly moc jednoduché. Mě by se líbilo kdyby byli více komplexní a s indíciemi pro jejich řešením. Jako třeba různé šifry přesmyčky nebo čistě vědomostní věci. Že by i vyžadovalo použít internet a najít si ty informace a přebrat si je tak abych to vyřešil. "Tato místnost je šachovnice. Doplň ji" To je opravdu primitivní. A podobné věci. Že je to old-school je dobře. To je prostě ten typ hry jak se patří. AI lepší? No nevím ale když se všechno pohybuje po šachovnici, tak nemá cenu co vymýšlet moc. Že by si kompl vypočítal dopředu všechny vaše tahy a vaší sílu postav? Tak to by si asi nikdo ani neškrt při více nepřátel. Mě u hry docela dost zklamal konec (od 11 patra dolů) Neoriginální, příliš jednoduchý a tokový neuspokojivý. Jinak celkově hra na dnešní dobu parádní.