Jen málo her dokáže navodit podobné pocity.
V roce 1992 jsem hrál naprosto nezapomenutelnou střílečku Bio-Hazard Battle, ve které jste se vraceli na planetu (podobnou) Zemi dekády po totálním zhroucení ekosystému, zničeného a zmutovaného toxickými výplody. Byla to napůl děsivá, hororová cesta do útrob nechutných hnízd zmutovaného hmyzu - a napůl depresivní připomínka toho, jak může naše planeta dopadnout. Stejné téma si nyní vybrali vývojáři z polského studia Far From Home pro svoji hru Forever Skies, ve které se také vracíte na naši planetu poté, co zůstala pohřbena pod vrstvami zmutovaných toxických biomů. Žánrově se ale tentokrát jedná o naprosto očividnou poctu legendární Subnautice, kterou jsem mimochodem před časem označil za nejlepší hru dekády. Spojení tohoto tématu s tímto žánrem zní jako splněný sen - a také se tak hraje.
Měl jsem možnost si zahrát relativně krátkou, zhruba hodinovou ukázku ze začátku hry. Ta začíná velmi skromným (očividně nehotovým) úvodem, ve kterém přilétáte k planetě z vesmíru a sestoupíte do vrchní části biosféry pomocí jednosměrného výsadkového modulu. Z velmi stručné navigace a dialogů počítače ve vašem skafandru pochopíte, že jste přistáli v místě, odkud se naposledy hlásila minulá expedice. A brzy také začnete nacházet jejich těla. Nejprve ale pořádně nasajete tu cizost a přízračnou "nádheru" světa kolem vás: přistáli jste na střeše jednoho z obřích pobořených mrakodrapů, které se tyčí nad neprohlédnutelnou vrstvu toxicky žlutých mraků. Vzduchem výří chomáče plastu a celá scéna působí dojmem podivně syntetického života.
Cizost a přízračná "nádhera" světa kolem vás.
Nemůžete se ale rozhlížet do nekonečna, protože jak se na survival hry sluší, postupně vám klesá výdrž a naopak stoupá hlad i žízeň. V první fázi obojí uspokojíte nalezenou zmutovanou plodinou v maličkém skleníku předchozí výpravy a usrknutím vody, kondenzované na satelitním disku pod širou oblohou. Tady ale narazíte také na další smrtící aspekt tohoto světa a mechaniku hry: nefiltrovaná voda vás nakazí prvním z vražedných virů, o jejichž léčbu se během průzkumu budete muset starat. Ostatně právě proto jste se na Zemi vrátili, jelikož právě zde je naděje na nalezení léku proti jednomu z virů, decimující zbytky lidské civilizace.
Abyste ale mohli prozkoumat více než tuhle jednu budovu, tyčící se nad otrávenými mraky, budete muset zprovoznit svoje plavidlo - hi-tech vzducholoď, poháněnou energetickým motorem. Na její palubu přitom budete muset instalovat základní potřeby k přežití - lůžko, systém na filtrování vody, fabrikátor pro výrobu složitějších nástrojů a také lovecký hák na lovení zmutovaného hmyzu pod mraky, který bude sloužit jako jeden z hlavních zdrojů vaší obživy v této fázi hry. Některé prvky jsou podobné tomu, co známé ze Subnauticy, ale nové zasazení do tohoto unikátního světa jim dává dostatečně svéráznou příchuť. Nehledě na to, že máte možnost více ovlivňovat tvar a funkcionalitu svého plavidla.
Jakmile jsem vzducholoď zprovoznil, mohl jsem se poprvé proletět labyrintem rozpadajících se mrakodrapů. Byl to silný zážitek, obzvláště když se setmělo a přišla bouře, bičující okna mého plavidla proudy vody v záblescích blesků. Na sousedních budovách jsem pak začal nacházet pozůstatky i vzkazy od minulé expedice, což mi pomohlo zlepšovat moje technologie i nasměrovat další bádání. Je očividné, že dalším krokem bude sestoupit pod mraky, do nižší biosféry tohoto toxického pekla. Tam už ale bohužel současné demo hry skončilo. Splnilo však přesně to, co bylo potřeba: dodalo mi silnou důvěru v tuto hru a obrovskou chuť vrátit se do tohoto světa, abych jej prozkoumal hlouběji.
Předběžný přístup do hry bude spuštěn v roce 2022, můžete si ji přidat do Wishlistu na Steamu.
