Prozradím vám na rovinu, že po prvním dohrání The Last of Us Part II jsem tak nějak nevěděl, co se to vlastně stalo a co si o tom mám myslet. Bylo to především proto, že jsem hru zhltnul na jedno (dvacetihodinové) posezení a během něj jsem nahromadil i vybouřil obrovskou záplavu emocí, která mi do jisté míry zatemnila mysl. Jak jsem tam ale seděl, s třesoucíma se rukama a zarudlýma očima, začalo mi pomalu docházet, že podobnou emocionální skluzavku jsem ještě nehrál. Ellie měla pravdu, když v jedné z upoutávek říkala: „Tohle nezastavíte“. Od té doby jsem měl dostatek času vychladnout, nad celým zážitkem se v klidu zamyslet… a hru dohrát ještě dvakrát.
- Recenze The Last of Us Part II
- Platforma: PS4
- Oficiální název: The Last of Us: Part II
- Datum vydání: 19. 6. 2020
- Výrobce: Naughty Dog (USA)
- Žánr: Akční adventura/Survival Horor
- Česká lokalizace: ano, titulky
- Multiplayer: ne
- Dat ke stažení: 100 GB
- Herní doba: 20+ hodin
- Přístupnost: 18+
- Prodejní verze: krabicová i digitální
- Cena: 1.699,- Kč (Xzone)
Upozornění: I pro účely recenze The Last of Us II Sony nastavila přísná pravidla, kromě jiného nesmíme například použít vlastní screenshoty z hraní (což naznačuje, kolik překvapení hra skrývá) nebo rozebírat určité aspekty příběhu. Rádi jsme vyhověli, protože cílem všech zúčastněných je nezkazit vám zážitek.
Zatněte zuby
Úvodní menu hry vás uvítá bez jakékoliv hudby. Téměř prázdná scéna se ztrácí v mlze a tichu. Považujte to za varování. Mimořádná syrovost je nepřehlédnutelným rysem hry a v mnoha ohledech posouvá hranice toho, co jsme ve videohrách zvyklí vídat, nejen po stránce velmi realistického a grafického násilí, ale také pokud jde o jeho dopad na psychiku účastníků i svědků. Vy budete obojím – mimořádně brutální věci se ve hře budou dít vám i vašim blízkým – a na oplátku je budete páchat na vašich nepřátelích.

Kdyby tohle téma zpracoval kdokoliv jiný, nejspíš by nedokázalo zapůsobit tak silně. Naughty Dog jsou ale mistři v dokonalém propojování filmových technik s herními mechanikami. A právě díky této vtahující kombinaci vás ponoří přímo do centra veškerého dění a donutí vás aktivně se na něm podílet. Výsledkem jsou herní okamžiky, jaké jsem ještě nezažil – v jednom takovém jsem divoce bušil do tlačítek a jako smyslů zbavený neartikulovaně křičel na televizi, což se mi u her normálně neděje. Jindy jsem si uvědomil, že se mi těžko polyká a opravdu hodně třesou ruce, jako zimou. V téhle hře budou momenty, kdy budete mít chuť to vzdát. Kdy nebudete mít sílu pokračovat. V tom nejlepším smyslu slova.
Seděl jsem u hry s třesoucíma se rukama a zarudlýma očima.
Pokud vytrváte, dočkáte se vedle drásavých okamžiků také těch nádherných, kdy vám se stejnou bravurou autoři mistrně naservírují nezapomenutelné chvíle dojetí a štěstí, jako tomu bylo třeba v prvním díle s žirafami. Podobných momentů je zde relativně hodně, kromě jiného proto, aby vyvážily extra porci těch opravdu ponurých. Neil Druckmann kdysi prohlásil, že dobrý příběh střídá intenzivní kontrasty a mohu potvrdit, že tahle jízda vás bude pravidelně posílat ode zdi ke zdi. Jednu věc ale mají všechny tyto chvíle ve hře společnou: jsou mimořádně lidské a výsledkem jsou naprosto nezapomenutelné postavy, které si oblíbíte snad ještě více, než v prvním díle.
Kmotr nebo Sicario?
Ještě před vydáním hry se na ni začala snášet cynická kritika, že nepřináší nic nového a že po stránce hratelnosti jsme již podobné věci viděli stokrát. S tímhle přístupem by bylo možné kritizovat třeba Half-Life, že je to prostě další střílečka, jako byl Wolfenstein 3D. Ano, The Last of Us Part II obsahuje například mechaniky plížení a boje, které vycházejí z her tohoto žánru. Kromě jiného do značné míry „kopíruje“ sama sebe, tedy všechny elementy hratelnosti prvního dílu. Ale zároveň každičký aspekt povyšuje jeho zpracováním a všemožnými nuancemi, které ve výsledku z hraní dělají jeden z nejpůsobivějších a nejzábavnějších zážitků poslední doby. A to vše ve službách příběhu, který by nemohl takto účinně fungovat v žádném jiném médiu, než ve videohře.

The Last of Us Part II je jako vysoce kvalitní, až by se chtělo říct umělecký film, na který se nedíváte, ale účastníte* se ho. Už jsme si zvykli, že Naughty Dog nás umějí usadit do křesla spolujezdce během choreograficky bohatých automobilových honiček nebo nás nechat projít přímo skrz probíhající výpravnou scénu extrémní destrukce. Jinak tomu není ani tentokrát a například jistá honička v džípech patří k tomu nejlepšímu, co jste v tomto směru mohli vidět. Ale ještě obdivuhodnější je účinnost, s jakou vás donutí se vžít se do hlavní postavy. Pomocí herních mechanik podpořených excelentní dramaturgií budete doslova vlastníma rukama vykonávat pomstu Ellie s obličejem stejně pokřiveným nenávistí, jako je ten její v takových chvílích ve hře. Ale stejně jako ona se dřív nebo později ohlédnete na tu zkázu za vámi a budete mít problém to strávit. Je to inteligentní, dospělý a mimořádně drsný příběh.
Film, na který se nedíváte, ale účastníte* se ho.
* „Účastnit se“ = být přítomen a aktivně se podílet na průběhu událostí.
Pokud vám to přijde jako příliš silná slova, připomenu, že autoři jako klíčové inspirace pro The Last of Us Part II jmenovali knihy Cesta od Cormaca McCarthyho nebo Město Zlodějů od Davida Benioffa. Pokud jste žádnou z nich nečetli, možná jste viděli alespoň filmovou verzi Cesty, jednoho z nejdepresivnějších a smutným způsobem nejlidštějších příběhů, zasazených do postapokalyptického světa. Kromě vynikajícího příběhu a nezapomenutelných postav byl tento film také mistrně natočený a ozvučený, což platí i zde. Naughty Dog například přesně vědí, kdy nechat velmi důležitou scénu zcela bez hudby, kdy dokonce zastřít zvuk hučením (jak vaší postavě hučí krev v uších) a kdy do scény vpustit mrazivě minimalistickou, ale extrémně silnou hudbu, která mi okamžitě připomněla soundtrack z filmu Sicario. S tímhle filmem má ostatně hra kromě stylu a hudby společné i téma ztráty iluzí a nevinnosti.
Samozřejmě ale dojde i na překrásně poetickou kytarovou hudbu Gustava Santaolally, ostatně Joel i Ellie ve hře na kytaru sami hrají. Všechny příběhové postupy, které jste obdivovali v prvním díle The Last of Us, povyšuje dvojka na novou úroveň. Když už jsme u těch filmových přirovnání, samotné logo záměrně odkazuje na film Kmotr II. Podobně jako tam vzali autoři i zde skvěle vystavěný svět a postavy, aby jednorázovou klasiku proměnili v něco většího, hlubšího a silnějšího. Když dvojku Last of Us oznámili, ptal jsem se sám sebe: „Proč? Není to škoda? Konec jedničky byl přece perfektní!“ Teď už si ale jedničku bez dvojky neumím představit, jsou jako dvě slabiky jednoho slova.
Zatraceně zábavná hratelnost The Last of Us 2
Před spuštěním The Last of Us Part II jsem měl rozehraných několik jiných her a těšil jsem se, že se k nim pak vrátím. To se ale moc nepovedlo. Zjistil jsem, že po téhle hře mne ty ostatní už tolik nebaví. Místo návratu k ostatním hrám jsem si dal raději TLOU2 znovu. A pak ještě jednou. Tím chci naznačit, že i po stránce hratelnosti se autorům povedlo něco mimořádného. Rozdělil bych to do tří pilířů.

Tím prvním je perfektní rovnováha vašich nástrojů při boji. Máte zbraně tiché (luk, pistole s tlumičem a jedno překvapení) i hlučné (lovecká puška, brokovnice a další), na dálku (obecně střelné zbraně) i na blízko (mačeta, páčidlo, sekera apod.), taktické pasti (nášlapnou minu, molotov) a „panic button“ (kouřovou bombu) řešení pro všemožné situace. Nikdy toho není příliš, do ničeho nemůžete mít víc než dva zásobníky a nikdy se neztratíte v nějakém složitém menu, když potřebujete v sekundě přejít z jedné taktiky a zbraně na druhou – provést to můžete pomocí rychlého kontextového menu nebo přehazovacím „swap“ tlačítkem. Výsledkem je každopádně pestrost řešení každé situace, kdy plynulé přechody mezi taktikami a zbraněmi opravdu vypadají tak dobře, jako na tom původním neuvěřitelném gameplay videu, takže se cítíte jako naprostý badass (schválně si připomeňte ty poslední minuty tohoto videa – hra takhle opravdu v akci vypadá).
Druhým pilířem zábavné hratelnosti je to, díky čemu tahle ukázka vypadá tak neuvěřitelně dobře, až tenkrát mnozí (včetně mě) zastávali názor, že nejde o skutečnou gameplay. Mám na mysli naprosto vynikající animace postav, které na sebe víceméně při každé srážce a bitvě reagují, jako kdyby šlo o skutečné pohyby lidských bytostí, o vyloženě režírovaný záznam pohybu – a nikoliv o systémové animace, skládané pomocí interaktivních herních mechanik. Právě po stránce herní animace postav je TLOU2 zřejmě největším pokrokem pro zpracování videoher – a je to kombinace pokročilých technologií i neskutečně drahého (množstvím natočených dat), detailního a pečlivého přístupu. Kromě jiného zdejší systém animace postav umí měnit věci za pochodu v reálném čase způsobem, jaký jsme ještě neviděli – přinejmenším ne v tomto rozsahu. Jedním z faktorů jsou tzv. „aditivní animace“, které se přimíchávají do běžné „herní smyčky pohybů“. V Uncharted jste se takhle třeba čas od času nečekaně dotkli stěny, když jste ji míjeli. Zde je tento systém cílených i náhodných nuancí zapracován přímo do animací soubojů a interakcí nepřátel na sebe navzájem, takže kromě jiného třeba vaše údery nebo úhyby často vypadají jinak, neopakují se. Tohle je zároveň něco, co si opravdu může dovolit jen projekt s obřím rozpočtem, protože to kromě jiného znamená natočení obrovské porce animací navíc. Animační data postav samozřejmě vychází z pokročilé metody „Dance Cards“ smyček pro plynulejší pozicování a změny směru. Skvěle napsané a používané hlášky protivníků nebo výrazy v jejich tváři jsou pak už jen třešničkou na dortu.
Po stránce herní animace postav jde o mimořádný pokrok.
Třetím pilířem zábavných a vtahujících soubojů ve hře je samotná umělá inteligence. Zmutovaná monstra samozřejmě pořád disponují těmi triky, které nám učarovaly v prvním díle The Last of Us – slepí Clickeři reagují na zvuk, rychlí a draví Runneři vám skočí do úsměvu, než mrknete (a jsou jich zde v některých speciálních pasážích hry celé hordy). Mí oblíbenci jsou Stalkeři, kteří vás pozorují s odstupem ze stínů nebo zpoza rohů a čekají na příležitost zaútočit zezadu. Bloateři jsou pořád tanky, ze kterých jde hrůza. Noví Shamblerové umí útočit na dálku i vzít vás sebou při vlastní smrti. Některá monstra číhají v temnotách a odlepují se nečekaně od prohnilých stěn porostlých houbami, jako správní vetřelci. Samozřejmě jsou zde i nějaké zbrusu nové mutace, které vám nebudu prozrazovat.

Ultimátní lovnou zvěří jsou ale lidé. A ty jsem nikdy v žádné hře neviděl „lovit“ tak jako tady. Pokud je napadnete, umí velmi přesvědčivě a přirozeně semknout formaci pro krytí jeden druhého – nebo ji naopak roztáhnout do vějíře, aby vás následně dokonale obklíčili. Záleží na tom, kolik jich je a jak brutálně jste zahájili útok. Je mi jasné, že hodně toho kouzla je dosaženo také prací s hláškami nepřátel (obzvláště stresující jsou signály hvízdáním, kdy nevíte, co znamenají a co nepřátelé chystají, naopak mrazivý je nářek protivníka nad mrtvým parťákem nebo třeba psem, kterého jste mu zabili), ale celkově jejich manévrování během boje vytváří parádně „filmové“ situace, které vám pokaždé vženou adrenalin do žil. Zážitek ze soubojů samozřejmě můžete obzvlášť okořenit zvýšením obtížnosti, které lze provést kdykoliv mimo boj a je velmi podrobné.
Slzy v dešti
Tu sobotu, kdy jsem hrál The Last of Us: Part II, celý den pršelo, což bylo pro můj první zážitek ze hry nejlepší počasí. Kromě jiného proto, že déšť hraje velkou roli také v samotné hře a troufám si říct, že ji kromě podpory atmosféry také nádherně oživuje. Obecně jsem vždy říkal, že voda je zdrojem těch nejhezčích grafických efektů ve hrách. Co s ní ale předvádí Naughty Dog zde, to je opravdu jiná liga. Když v rozpadlém a divoce zarostlém městě vytrvalé bubnování deště čeří kaluže a čechrá stromy i trávu, člověk téměř může cítit vůni deště v jarním lese. Připomnělo mi to, proč mi tak učarovala atmosféra Skyrimu – jsem prostě původem horal. Každopádně pak ve hře nastávají okamžiky, kdy se z výšky díváte na zatopenou ulici a pod průhlednou hladinou, čeřenou deštěm, vidíte obrysy utopených zrezivělých aut a ryby, jak plavou mezi nimi. A to je pořád nic proti tomu, když přijde pořádná bouře, město opravdu zaplaví a mezi rozpadlými mrakodrapy vytvoří parádní vodopády.

Strašně mě mrzí, že jsem zrovna pro tuhle pasáž recenze nemohl použít vlastní screenshoty, protože mám doslova stovky neuvěřitelně krásných záběrů na scenérie, kde ruiny lidského světa pohlcuje divoká příroda za podpory všudepřítomných vodních ploch. Jinými slovy, herní prostředí místy vypadá naprosto úžasně a velmi často se mi dělo, že jsem se dlouze zastavil a jen se rozhlížel po té nádheře, nasávajíce její atmosféru. Kromě již známých prostředí – městečka Jackson uprostřed lesů ve státě Wyoiming (během několika ročních období) a zarostlého velkoměsta Seattle je ve hře ještě několik doposud utajených lokací, z nichž každá nabízí unikátní biom nebo architekturu. Musím říct, že mi z nádhery herního prostředí čelist padala na zem od začátku do konce hry a ukázat někomu určité screenshoty bez kontextu, asi by mi nevěřil, že to nejsou fotografie. Tohle je opravdu hra generace po technické i výtvarné stránce, což kromě jiného připomíná i mimořádně zoufalé hučení ventilátorů vaší konzole (vřele doporučuji hrát s kvalitními sluchátky).
Herní prostředí místy vypadá naprosto úžasně.
Nejlepší na tom ale je, že hra nepoužívá nádherná prostředí samoúčelně. Naopak. Celá řada z nich je překvapivě promyšlená a propracovaná vize lidské civilizace po pádu většiny technologií a struktur. Během hry navštívíte domovy několika různých komunit a každá z nich se s novým světem vypořádala radikálně odlišně. Mezi ty nejpůsobivější patří přestavby velkých lokací pro nové účely, kdy například na bývalém sportovním stadionu nyní najdete ohrazená pole a výběhy pro zvířata v hřišti uprostřed, s větrnými elektrárnami po obvodu na hledištích. Oproti této svérázné přestavbě vypadá třeba městečko Jacskon vyloženě jako návrat do venkova ve stylu divokého západu… nebýt těch obřích zdí okolo. Po strhujícím příběhu a adrenalinových soubojích tedy hra nasazuje další triumf, kterým je samotná explorace a odhalování nových ohromujících míst v postapokalyptickém světě. Pohyb tímto světem je přitom naprosto plynulý, jediné nahrávání uvidíte při spuštění hry nebo po smrti. A ačkoliv jsou mnohé lokace větší a rozvětvenější, než v jakékoliv minulé hře Naughty Dog, pořád plynule přecházejí jedna do druhé s tím, že vrátit se pak už nemůžete.
Odevzdejte se příběhu The Last of Us: Part II
Stejně jako první díl, také TLOU2 je v první řadě příběhovou hrou. Rozebírat relativně drobné nové přídavky hratelnosti, jako je skákání, přenosná lana apod. nemá smysl, o tom prostě hra není. Když už dojde na hratelnost, jednoznačným těžištěm je mimořádně živelné zpracování soubojů a jeho kořením pak explorace v unikátním a promyšleném světě. Nad tím vším ale jasně dominuje příběh, který vás zaskočí už procítěným úvodem a následně vás bude v pravidelné kadenci ohromovat i ničit. Naughty Dog prostě díky Uncharted stanovili svoji šablonu a tu teď pečlivě brousí. Tou šablonou je dramaturgicky pečlivě vystavěná cesta „koridorem“ lineárního scénáře s promyšleným tempem a mimořádně výpravnými kulisami, ve kterých se pohybujete za doprovodu chytře napsaných a excelentně zahraných postav. Ačkoliv jsem nové postavy, jakými jsou třeba Dina nebo Jesse, zpočátku příliš neřešil, během hraní mi přirostli k srdci a troufnu si tvrdit, že minimálně stejně účinně, jako postavy z prvního dílu. Kromě jiného i proto, že na rozdíl snad od všech podobných her vás nikdy neprudí opakujícími se hláškami, když je někde necháte čekat. Obecně nejsou nikdy přítěží, nezkazí vám žádný souboj a parádně podporují atmosféru i příběh. Budete rádi, když je budete mít vedle sebe.
Během hraní mi přirostli k srdci.
Na druhou stranu nemá cenu zastírat, že tohle je mnohem ambicióznější příběh, než ten z první hry – díky tomu sebou přináší momenty, které pro vás může být těžké skousnout. Připomeňte si ale, že primárním tématem hry je přežití v extrémně drsném světě, které není pro nikoho snadné ani jisté. Ne nadarmo se některé postavy ve hře zdraví hláškami typu „Ať (pře)žiješ dlouho… ale když už, ať je tvá smrt rychlá.“ Připravte se tedy na to, že příběh je místy ke všem postavám nelítostně krutý a když už někdo umře, vždycky je to ošklivá smrt. Tohle mi k dospělém příběhu dokonale sedlo a hra díky tomu dosahuje většího napětí. Je ale na čase si potvrdit, že zde najdete také LGBT prvky, jejichž přehnané expozice se někteří obávali. Nuže, čtěte pozorně prosím: jsou tam, ale většinou vkusně a představují doslova pár minut z dvacetihodinové pouti. O lesbické orientaci Ellie již víme z prvního dílu a zpracování těchto scén je i zde na vysoké úrovni, snad kromě jedné specifické výjimky. Druhým prvkem tohoto typu je jistá transgender postava, jejíž přítomnost je kvalitně zapracovaná do příběhu – a jde o někoho úplně jiného, než tu svalnatou dívku z „Paris Game Week 2017“ traileru. Pokud jde o přítomnost feminismu, docela bych se hádal, že některé z nejsympatičtějších postav ve hře jsou muži. Tvůrci se každopádně snaží o rozšiřování obzorů i na jiných frontách, takže třeba Dina je židovského původu a nevyhnete se diskuzím o holokaustu nebo o užitečnosti či zbytečnosti modliteb. Chtěl bych ale uklidnit případné odpůrce všemožné propagandy, že tyhle věci opravdu představují jen hrstku momentů v mnohem větší hře a většinou jsou zapracovány vkusně.
Každopádně pokud máte žaludek na všechno to násilí, je velká zábava The Last of Us Part II hrát. Používá velmi rafinovaně unikátní vlastnosti videoher jako interaktivního média pro vtáhnutí do příběhu, který je ve výsledku jedním z těch nejdospělejších a nejsilnějších, co jsme si kdy mohli zahrát. Vlastně jsem si u toho mockrát vzpomněl nejen na jedničku, ale také na Red Dead Redemption 2, se kterou má The Last of Us: Part II hodně společného vypravěčsky, tématicky i esteticky. Pořád je to ale „jenom hra“, takže s trochou snahy se vám může podařit ji „rozbít“ a donutit k typicky herním problémům: v jednom takovém případě se mi třeba povedlo nalákat docela početnou skupinku nepřátel po jednom na stejné místo, kde na konci toho všeho ležela tradičně videoherní hromada mrtvol. Stalo se mi to ale jen jednou a podle všeho prostě proto, že jsem zrovna vyhmátl hodně specifickou geometrii herního prostředí, kde AI nezvládla náležitě uplatnit své taktiky. Snažím se tím kromě jiného říct, že při mém druhém a třetím průchodu hrou jsem zkoušel vyloženě najít věci, za které bych ji mohl kritizovat. Protože můj dojem z prvního dohrání byl, že něco takového tu ještě nebylo a že před sebou skutečné máme definující hru této generace konzolí. A víte co? S každým dalším zahráním jsem se v tom jen utvrdil, přičemž jeden z hlavních důvodů je ten samý, jako před lety u jedničky: tyhle postavy a jejich pouť mi přirostly k srdci, jako žádné jiné.
Přečtěte si také první dojmy z hraní hotové hry The Last of Us: Part II nebo odpovědi na konkrétní dotazy čtenářů, které doplňují tuto recenzi.
Recenze
The Last of Us Part II
Všechno, co dělala jednička, dělá dvojka lépe. Především jde tedy o další mimořádně výpravnou a emotivní pouť s nezapomenutelnými postavami. Zároveň také o posun v technickém i výtvarném zpracování videoher. Jako vždy, to neznamená, že je The last of Us: Part II úplně pro každého - obzvláště pokud máte slabší žaludek a vadí vám explicitní násilí. Pokud jej ale skousnete, čeká na vás jedna z nejlepších her generace.
Líbí se nám
- Silný příběh
- Nezapomenutelné postavy
- (Úspěšná) snaha o posun žánru
- Špičkové audiovizuální zpracování
- Strhující bojový systém
- Nádherné, unikátní, propracované prostředí
- Česká lokalizace
- Detailní nastavení obtížnosti
- Pomůcky pro hendikepované hráče
- Foto režim
Vadí nám
- Extra porce hlučnosti ventilátorů konzole
- Hrstka poněkud nucených LGBT momentů
- Česká lokalizace zřejmě vznikla bez přístupu ke hře
Martine, jelikož Cestu zbožnuju a četl jsem ji několikrát a nejen česky, tak jsem si na vaše doporučení sehnal i Město Zlodějů. Bylo to naprosto fantastické čtení a díky za něj
To rád slyším! A také děkuji
Kdybyste měl další tip na takové knižní putování, dejte vědět
V první řadě, s recenzí naprosto souhlasím, ale co s hodnocením? O spoilerech jsem četl jen nadpis a od toho okamžiku jsem vypl notifikace z YouTube, Insta atd., abych se neokradl o překvapení, které při hraní opravdu několikrát přijde. Teď jsem se přistihl, že jsem chtěl napsat „kluci“, ale, s klidným svědomím mohu napsat „chlapi“ z Naughty Dog, protože opět předvedli, že jdou za hranice klasické videoherní branže a z hráčů se stávají herci v jejich filmu pro dospělé publikum. Tímto thrillerem jsem si prošel za circa 30 hodin, kdy z čtyřiašedesáti procent této herní doby jsem pociťoval hypertenzi a z šestatřiceti procent vychutnával počátky environmentální výchovy z postapokaliptické alternativní reality. Předpokládám, že na druhé hraní už snad budou tyto hodnoty invertované.
Gameplay byl organicky syrový, místy až neuvěřitelný. Audiovizuál – takový next-gen na nynější generaci. Postavy jedinečné se svým vlastním osudem. Příběh dospělý s přirozenou eskalací. Ke konci jsem měl srdce až v krku a k akutní hypertenzi se přidala nezastavitelná tachykardie. O příběhu přemýšlím pořád, a jen co naberu síly a čas, zahraji znovu. Je to jako film, který ve vás něco zanechá a vy o něm nechápavě přemýšlíte i několik dní dokud si ho nepustíte znovu (např. Memento, Donie Darko, Vynález a kdysi, v mém prepubertálním věku, i 2001:Vesmírná odysea).
Jako velký fanoušek prvního dílu jsem byl natěšený a skeptický zároveň a můj názor? Shodný s touto skvělou recenzí!
Polarizaci herní veřejnosti nerozumím, pokud do ni nejsou zainteresovány děcka, co si to nemůžou zahrát.
Je to balada, která zaslouží maximální možné hodnocení, tedy pokud máte silný žaludek (a mozek)! 10/10.
Děkuji a chválím skvělý vkus nejen na hry, ale i na filmy
Také děkuji
jsem takový malý movie maniac 
Bylo by možné z mínusů recenze odebrat „Extra porce hlučnosti ventilátorů konzole“ jelikož je to docela lež.. Teda záleží na majiteli konzole, pokud recenzent měl X let starou nečištěnou konzoli, je to jeho chyba. Mám pročištěné PRO a o ventilatorech nevím že ta konzole nějáké má… Díky
To mi ve skutečnosti dělá velkou radost, že vám stroj při hraní běží potichu.
Ale jelikož ten problém zmínilo více recenzentů po celém světě – a má jasný dopad na zážitek z hraní – nebudeme recenzi dodatečně editovat.
Nj konzole je spotřební zboží, nikdo se o ně moc nestará.. takova PC master race nedovolí do PC vniknout ani smítko
Výborná a hlavně odvážně pojatá recenze. Alespoň někdo se v ČR, nebojí, tak trochu tnout do živého
https://www.kinobox.cz/clanek/18515-recenze-the-last-of-us-part-ii-playstatuib
Recenze je díky sony stylem že člověk ví že nic neví, četl jsem už jednu recenzi před pár dny a taky padají samé desítky. Jakmile padají desítky, hra je kontroverzní, šokující a recenze osekaná tak jsem sakra na pozoru. Člověk už je za ty roky vycvičen a rozhodně kvůli zjištění nebude investovat peníze jen tak.
Je mi trochu líto pana recenzenta. Tohle řešit co píšete, na zbláznění. Vidím, že závist u téhle hry nemá hranic. Recenze určitě skvělá, ale už si nic nechci vyzradit v pátek se do hry pouštím sám.
Kdo chce pravé recenze jděte na youtube lidi co to dohráli už tam mluví o všem ze hry , A spousta jich nemá názor že je to hra na 10
třeba hodně lidí říká že nepřátelé na normal jsou furt hloupí a že musíte vyvraždit 5 skupin nepřátel než se dostanete k dalším příbĕhovým částem a po pár hodinách v podstatě dělaní toho samého je to nebaví a jediná možnost jak je odlákat je hození cihli a to je ten vrchol hratelnosti o kterém tu mluvíte? ta hra má tak 7 z 10 ale každej krom lidí na youtube tu známku přepálil aniž by řekl něco zajímavého plus velké části hry jsou na youtube taky a kdo je viděl má stejnej názor jako já ( další věc co se tu neřekla , jediné dvě věci co děláte je posun popelnice asi 20 krát za hru a 10 hodíte lanem přitom uncharted 4 měla tolik zajímavých mechanik a tady jen lezete po popelnici ten gameplay je to samé co před 7 lety beze změn ale stejnak tomu dáme 10 z 10
Konečně se vám povedl příspěvek bez spoileru, děkuji
Názory lidí z Youtube, kteří už tu hru dohráli? Ok, tady jsou rovnou 4 pohromadě:
https://youtu.be/ybGkrQCHPDI
Budu vděčný za odkazy na ty příklady, které zmiňujete vy.
Popelnice je ve hře dohromady myslím 3x.
Stačí zadat TLOU 2 not so good a dát nejnovější videa
a jít na komentáře
lidi nezajímá že je ta hra jaká je když ji necháte zničit špatně napsaným scénářem stejně jako film ,tu hru jsem sám bránil když byl leak ale když jsem viděl už 5H že hry tak mám jinej názor a právě ty špatné věci v normal recenzích nejsou
Tak tohle se vám moc nepovedlo.
Zadal jsem dle vašich instrukcí „TLOU2 not so good“ a vyskákaly mi jen pozitivní recenze.
Jediné dvě negativní mezi nimi byly ve skutečnosti clickbait někoho, kdo hru nehrál.
P.S. Ještě jednou napíšete spoiler do komentáře a neoznačíte ho pomocí funkce spoiler (stačí ho zvýraznit a kliknout na tlačítko spoiler nad tělem zprávy), tak se asi budeme muset rozloučit. Mne váš názor zajímá, ale respektujte prosím pravidla webu.
To je marný, celou dobu říkám, jak je u té hry gameplay průměrnej, ai stupidní (což musí vidět i slepej) a jak dojebali příběh, ale lidi si tady pojedou pořád to svoje
Jsem zvědavej na jejich hodnocení, až si to zahrajou, minimálně půlka z nich svůj přehnaně pozitivní názor změní doufám.
ja rikam, ze desitkova hra nemusi bejt dokonala, ale musi bejt specialni. To, ze TLoU nema dokonalej gameplay uz vime, ale minmalne jednicka specialni byla, takze tam je tech 10/10 za neco jinyho, tady se jim klidne muze povest to same, nehodnotim, dokud jsem nehral, nebo alespon cely nevidel.
„Desítková hra nemusí být dokonalá, ale musí být speciální.“
Perfektní shrnutí.
„Desítková hra nemusí být dokonalá, ale musí být speciální.“
To jako, že TLOU je speciální?
To není nijak speciální hra, akorát klasická tuctová akční adventura se zombíkama, kde dokáže šokovat akorát to, že někdo umře. To bylo originální a speciální možná v roce 2010. Možná na takovej Death Stranding by tohle sedělo, ale na TLOU fakt ne 
Je vidět, že píšete o něčem, co jste nehrál.
Stovky zkušených novinářů napříč planetou si hru zahrály a zhodnotily ji jako mistrovské dílo, ale vy jste viděl pár ukázek a víte to lépe, než oni.
Jedna věc je vyslovit svoje domněnky, očekávání… ale něco jiného je odsoudit věc, aniž byste ji vyzkoušel.
Byl by to vlastně docela extrémismus… kdyby to nebylo tak dětinské.
Pardon, ale věřit dojmům a hodnocení nějakých „zkušených“ novinářů z komerčních světovejch magazínů, pro který jsou vrchol herní scény hry od Ubisoftu, může v dnešní době maximálně člověk, kterej má dvouciferný IQ nebo člověk, co o gamingu ví absolutní hovno a stačí mu minimum jako každoroční CoD nebo FIFA…
Já jsem „zkušený“ novinář z komerčního „světového“ magazínu a vrchol herní scény pro mne nejsou hry Ubisoftu.
Plus ty recenze, o kterých se tu bavíme, jsou minimálně ze třetiny od nezávislých recenzentů z Youtube apod., když vám komerční média tak vadí.
Kai 😂mě by hrozné zajímalo ,co je pro tebe v dnešní době vrchol hratelnosti ?
Popřípadě jaká hra ,dáš nám prosím příklad ,ať víme ,které hry si můžeme zahrát a budou 10kove, dle tvého skromného názoru samozřejmě. ?
10 hry jsou hry jako RDR2 GTA5 protoze to jsou hry co vždy mají nejlepší prodeje
a vždy přinesou něco co tu nebylo v hratelnosti svět v RDR2 je nejlíp udělanej líp než witcher 3 nebo cokoliv jiného ,další 10 je God of War 4 která dokázala posunout hranice všech předešlých GOW her a udělat mechaniky které nikde nebyli jako sekera co se vrací jako Thorovo kladivo , nejlepší grafika a napsané postavy to předčilo RDR2 a nemusela tam bejt lesba ani černoch
pak máš zaklinače 3 ale to už je 6 let stará hra v tě době ale nejlepší RPG ale když si to zahraju teď tak už to tak kouzelné není a Mass effect 2 když vyšel byl taky na vrcholu taky 10 hra žádná jiná mě nenapadá hrál jsem asi přes 200 her na steamu jich mám přes 90 zbytek na PS 3 až 4 takže názor na hry mám ale až v dnešní době se všude cpe nějaká tematika co ve hrách by neměla bejt 
Bokas: Už jsem to z něj zkoušel dostat a bezvýsledně… Kai je odborník na hru, kterou vlastně vůbec nehrál a o který jenom četl někde komentáře/leaky. A když milion hráčů napíšou o TLOU superpozitiva, tak se všichni pletou.
pokud by nekoho zajimalo, jak hra jede na PS4 PRO vs PS4, tak na PRO to mistama jede hur, nez na klasice:
https://youtu.be/8hx2PPwBYoQ?t=270
Tak to,že to na klasik PS4 pojede lépe než na Pro verzi jsem fakt nečekal 🤔
Hra na ps4 pro jede hůř protože má větší rozlišení a pro to nezvládá easy na normal to má nižší a proto to jede líp ale o tom se taky v recenzi nedočtete ale na youtube jo XD
Nejlepší objektivní hodnocení má stejně PS store 😂 Hra není venku a už dovolila těm co maj předobjednáno hodnotit hru 😀 3525 5* recenzí u deluxe edice a 2750 5* hodnocení u standard edice. Pak se snaž být objektivní,když tam přibude 100 3* recenzí,200 2* apod. a s celkovým hodnocením hry to ani nehne
Tak sem procetl nekolik recenzi a Last of Us 2 vstoupi do dejin jako hra o ktere se v recenzich nesmi nic rict.
Z recenzi se hraci nedozvi hromadu podstatnech veci, Sony a Naughty Dogs majo z toho jak hraci prijmou pribeh a hratelny postavy asi docela bobky, a tak jakskoliv zminka o tomhle je v recenzich zakazana.
Ale hlavne tam napiste ze je ve hre transka
Jinak je to klasicka propaganda, hlavni postava je bila, ale zase musi mit jinou orientaci, jeji pritelkyne zidovka ktere vsichni ublizujou, takova zidovska klasika, pritom veskery bohatsvi sveta patri zidum, tak moc se jim ublizuje ze sou to nejbohatsi lide sveta, a tak se da pokracovat.
Jasny ze hromada lidi tam tohle videt nebude, hromade to vadit nebude, ale je to takova prvni vlastovka totalni agitky, a casem tohle bude vsude, filmy, tv, serialy, hry.
Diky nechci.
😃😂😃😂člověk tam vždy uvidí ,co tam chce vidět ,je jedno jak dopadnou recenze,je jedno že jsi tu hru nehrál ,proste od začátku se někteří vezou na vlně hateu,i kdyby ta hra měla kladné celosvětové hodnocení i od hráčů v poměru 9:1,tak stejnak se tito lidé přikloni k tomu ,co tam chtějí vidět….ale takový už hold někteří jsou.
Já si třeba hru napřed zahraji a pak budu nad něčím vynášet rozsudky.
Mě přijde, že někteří hráči prostě už teď nepřekousnou některá ta témata a hra je tím zcela odradila.
Díky tomu ji ani nezkusí a tak zůstanou zatvrzení v tom svém přesvědčení, že hra je prostě špatná, přitom ona třeba ve skutečnosti i ta „pro někoho nepříjemná“ témata řeší povedeně, nebo na tak malém prostoru, že je to vlastně jedno.
Kdybych měl třeba trauma z toho, že jsem pracoval v bance, když ji přepadli ozbrojení lupiči, možná bych se taky vyhýbal filmům a hrám, kde podobná scéna je, nehledě na to, o jak kvalitní díla by šlo.
Je to fér, každý má právo si vybrat svou zábavu… ale neměl by nám ostatním kázat o tom, proč jsou hry s postavami různé etniky nebo různé sexuální orientace špatné z principu.
Ja jenom Martine pisu svuj nazor, nemusim ho obhajovat nebo tocit nekam jinam.
Proc Sony nedovolila napsat recenze se vsim vsudy?
Všichni z toho dělají obrovskou konspiraci, ale přitom je naprosto běžné, že NDA embarga obsahují seznam věcí, které se v recenzích nesmí objevit, aby hráčům nezkazily příběh.
Tahle hra holt má těch překvapení extra porci, navíc je extra příběhová a extra očekávaná.
Když dvojku poprvé oznámili a vyšel první trailer, všichni hráči (včetně mě) spekulovali „a sakra, jeden z nich určitě umře!“. Opravdu by nějaký fanoušek chtěl, aby mu recenze prozradila, zda se tak opravdu stane – nebo třeba jak celá hra dopadne?
V pátek embargo vyprší a pak si bez problémů můžeme popovídat o čemkoliv, protože kdo hru nechtěl mít vyzrazenou dopředu, bude ji už hrát.
Do té doby takové fanoušky budu, jako jeden z nich, vytrvale bránit před úniky.
Martine, díky za recenzi. Bude ještě jedno povídání o Last of US, kde se bude mluvit otevřeně o všech věcech, který jste jako rezenti měly zakázaný? Zatím na mne recenze spousty autorů působí jako velký hype a modla pro Sony příznivce. U toho jsem už opatrný, protože dost podobně hodnocených her mě neskutečně zklamalo. U téhle hry se v některých recenzí vyskytují modly za věci co jsou dávno v jiných hrách… Navíc ta přílišná a prý i mnohdy zbytečná brutalita mi nepřijde jako dobrý nápad. Dobrý hry jdou dělat i bez toho.
Tady to na mě působí jen jako pomalejší Uncharted s velkou brutalitou a lepším příběhem. No po hraní Uncharted po 10 letech, znovu kdy byl Uncharted diky Covid zdrama – tak tyhle pro mě dříve super cool hry, jsou dnes stupidy s 1/3 hodnocením a to ty hry mají podobné hodnocení jako Last of US série :O.
Rozhodně se plánuji hře věnovat otevřeněji znovu, jakmile bude venku a více hráčů ji bude mít dohranou
Na youtube jsou necelý 3 hodiny ze začátku hry. Když unikly leaky, lidi psali, že bez kontextu to může vyznít špatně a podobně. Teď jsem ten kontext viděl a už ABSOLUTNĚ NECHÁPU ty hodnocení, že je to příběhovej masterpiece. To si musíte dělat prdel nebo být citově ovlivněnej. Příběh nebyl žádnej zázrak ani v jedničce, ale tady to vypadá, že to solidně zmasakrovali. Není to sice celý, ale to, kam ten příběh směřuje je vážně špatný.
Kdo se pořád rozhoduje, jestli to koupit nebo ne, počkejte na hodnocení hráčů a fanoušků, kteří se nebojí vytknout nějaký chyby svýmu dítěti. Ty desítkový recenze jsou dost pochybný. Ale chápu, že pokud chtějí pořád dostávat v budoucnu hry dopředu na recenze, asi o ní nebudou psát nic špatnýho.
Edit: sotva jsem to dopsal, video už je pryč
Z každé ukázky hry i z každého článku o ní čiší, že je hra extra drsná a nelítostná.
Oficiální stránky shrnují zápletku jako že se jde o cestu pomsty po násilné události.
Tak je asi zřejmé, že ten začátek prostě musí být „maso“, jinak to ani být nemohlo.
To důležité je, co se děje pak…
P.S. Celý den tady mažu příspěvky jednomu člověku, který se dokola snaží do diskuze protlačit spoilery. Prosím, pokud nechcete aby vaše příspěvky byly mazány, používejte na jejich formátování tlačítko „spoiler“ nad oknem pro psaní textu zprávy (je potřeba předtím označit část textu, kterou chcete schovat – klidně i celou zprávu).
Nejde o to, že je to „maso“, ale o to, jak hloupě a nelogicky je napsanej ten příběh.
A to je jenom malá ukázka toho, co bylo v prvních třech hodinách a nevěřím, že tam podobných blbostí nebude víc.
Důvodů, proč pak rychleji nevycouvali může být hned několik – druhá skupina už byla v přesile, nebo třeba mohli chtít zjistit, zda jde o hrozbu pro městečko, nebylo kam jít kvůli té sněhové bouři atd.
Taky je to o několik let později a někde jinde, takže tam třeba už tolik problematických cizinců nemívali apod. Zkrátka napadá mě celá řada vysvětlení té situace.
Možná porušily NDA ¯\_(ツ)_/¯
O příběhu, který byl tak rozpitván v době leaků a na který si mnoho lidí stěžovalo, toho moc nenajdete nikde, kvůli embargu, což za mě… nevypadá dobře.
Kdyby tam čekala nějaká strašná zrada a příběh byl mizerný, tak by ho snad skoro všichni, kdo jej dohráli od začátku do konce, nevynášeli do nebe, ne? Embargo na klíčové zvraty příběhu není nic neobvyklého, naopak.
Recenze od kritiků a webů, co hru dostali od Sony několik týdnů před vydáním a nedali za ni ani korunu, nejsou v dnešní době moc relevantní, co si budem povídat.
Ok, to asi vážně nemá smysl rozebírat, přijde mi to jako vysvětlovat ateismus věřícímu.
Sám se těším na názory „obyčejných hráčů“, ostatně si na den vydání domlouvám s jednou takovou partičkou společnou pařbu, abych ty reakce viděl z první ruky.
P.S. „Nedali za ni ani korunu“ – já mám soukromě objednanou sběratelskou edici.
Netvrdím, že je to případ zrovna téhle recenze. Ale tvrdím, že je pravděpodobnější, že někdo, kdo tu hru dostal a kdo chce dostávat hry do budoucna dál, bude ke hře míň kritickej než kdyby si ji koupil sám. A to je čistej fakt.
Ano, když to napíšete takhle, zní to rozumně.
Ale tak si může dovolit fungovat jen malý blog nebo začínající youtuber, kterému jde o to dostávat hry zadarmo víc, než o reputaci a prestiž.
Pro velká profesionální média je MNOHEM důležitější, aby jim věřili (a vraceli se) čtenáři, protože ti je ve skutečnosti svými pageviews živí.
Ja treba nemam ani PS a presto tehle hre fandim. Tuto hru si koupi urcite a hlavne jen fanousci tehle 2 dilne serie. I kdyby tito hraci, zadne recenze necetli, tak i presto si hru koupi. Je to jejich znacka, tak proc ne.
Můj poměr hraní PC vs PS je asi tak 85:15 … V roce 2013 jsem si koupil PS3 kvůli TLOU a GTA V. později jsem přešel na PS4 a kde jsem pořídil TLOU remastered a vidim to tak, že v budoucnu si koupim TLOU1 a 2 Remastered i na PS5.
Tim chci říct, že i já PC hráč musím mít tuhle „musthave“ hru
Tolik desítek, to vůbec není podezřelý
Hodně lidí si to koupí kvůli těmhle přehnaně pozitivním recenzím a vsadím se, že půlka z nich pak bude akorát nasraná, protože na ty nejdůležitější negativní věci je v recenzích embargo 
A co mají říkat ti, co si koupili RDR2 na PC, a pak jim to nefungovalo nebo to fungovalo dost špatně? Přitom recenze byly vcelku pochvalné.
U nás se na technické problémy RDR2 na PC poukázalo.
Jo, asi jsem na to zapomněl. Přece jen to bylo nějakou dobu, co jsem si o hře četl. Každopádně nevím, zda na to upozorňovali u konkurence, protože občas mají v určitých internetových magazínech tendence tyhle detaily vynechávat.
To chápu