Remasterování her je takovou dvousečnou sekerou. Díky němu si občas můžeme zahrát stařičké hry, které například nefungují na nových operačních systémech, případně je jejich správné rozběhnutí poměrně oříšek, přičemž jsou častokrát zabalené do o něco vábnějšího vizuálního kabátku, aby to na dnešních FullHD a 4K monitorech aspoň trochu vypadalo. Zářným příkladem takového povedeného remasteru je třeba nedávné Age of Empires II: Definitive Edition.
- Platforma: PC (recenzováno), PlayStation 4 a Xbox One
- Datum vydání: 8. 9. 2020
- Výrobce: Kaiko
- Vydavatel: THQ Nordic
- Žánr: RPG
- Česká lokalizace: ne
- Multiplayer: ne
- Dat ke stažení: 35 GB
- Herní doba: 30+ hodin
- Přístupnost: 18+
- Prodejní verze: digitální a krabicová
- Cena: 999 Kč v obchodě Xzone
Pak jsou tu ale také upravené verze her, jejichž vylepšení nejsou ničím zvlášť výrazná a celý jejich smysl působí naprosto zbytečným dojmem a v některých případech hru dělají ještě horší, než tomu bylo v případě původní verze. Namátkově se tato slova dají aplikovat na nepříliš povedenou Assassin’s Creed: The Ezio Collection či Silent Hill HD Collection. Do jakého z těchto táborů ale spadá zítra vycházející Kingdoms of Amalur: Re-Reckoning? Bohužel, do toho druhého.
Pokud vás ale původní verze z roku 2012 pro PC, PlayStation 3 a Xbox 360 z jakéhokoliv důvodu minula (a rozhodně se není čemu divit, jelikož ve své době poměrně silně zapadla), tak jsou následující tři podkapitolky mířené pro vás, jelikož se v nich rozepíšu o hře samotné. Pokud vás však zajímá pouze to, co přináší samotný remaster, můžete je směle přeskočit.
Hrdina bez osudu
Každý správný RPG příběh začíná úvodní sekvencí, která hráči vysvětlí, kdo je jeho postava a jaký úděl v místní světě nese. Nejinak tomu je i zde, kdy si v krátkém úvodu vytvoříte svou vlastní postavu (ve velice jednoduchém editoru), jenž se následně k údivu místních obyvatel probouzí z mrtvolného spánku. Obdobně jako v dalších hrdinských příbězích vzápětí zjišťujete, že vy jste oním vyvoleným, který může zachránit místní svět před nepěkným osudem. A tady narážíme na první problém, jenž hru sužuje.
„Obdobně jako v dalších hrdinských příbězích vzápětí zjišťujete, že vy jste oním vyvoleným…“
Na hře a jejím příběhu se podílel spisovatel R.A. Salvatore, který je znám především pro svou brakovou (braková neznamená špatná!) fantasy literaturu, avšak to se tady příliš pozitivně neodráží, jelikož příběh je skutečně velice generický, přičemž jede po typických zajetých kolejí, nepřekvapující žádnými zvraty ani výraznými postavami (snad až na jednu až dvě výjimky). Tím rozhodně nechci říct, že by se jednalo o nějaký nepovedený blábol, ale spíše jde o to, že vám strasti místních obyvatel budou ve skutečnosti docela lhostejné, a to i přesto, že se častokrát řeší poměrně dospělá témata, mezi nimiž nalezneme sexismus a rasismus. Přílišnému nezájmu nepomáhají ani místní úkoly, které opět fungují na klasické šabloně „dojdi tam, zabij tohle a přines tohle“, jejichž počet je občas až vyloženě ubíjející (titul nezapře fakt, že byl vytvořen na kostře zrušeného MMO). Jako kulisa to tedy funguje, avšak větší zainteresovanost probuzena pravděpodobně nebude.
Omalovánky na steroidech
S problematikou generického příběhu je spojena ještě další věc, čímž je zvolená vizuální stylizace. Ta je velice podobná té, kterou známe třeba z populárního World of Warcraft, kdy místní svět hýří bohatou paletou barev, působící kresleným dojmem. Jenomže tato stylizace více než cokoliv jiného evokuje pohádku, což stojí v kontrastu s laděním samotného příběhu, jenž se snaží být drsný a relativně dospělý. Dá se však na to zvyknout. Každopádně tato osobitá stylizace může za to, že se i dnes na hru poměrně pěkně kouká, kdy oku lahodit budou i zajímavě navrhnuté potvory z tužky Todda McFarlane (komiks Spawn). Jen je škoda, že po lokacích se člověk může pohybovat jen v omezené podobě, kdy nepřekonatelnou překážkou se stane i větší větev či malinká vyvýšenina, kterou je nutno obejít, působíc v dnešní době vlastně poněkud směšně.
…osobitá stylizace může za to, že se i dnes na hru poměrně pěkně kouká, kdy oku lahodit budou i zajímavě navrhnuté potvory z tužky Todda McFarlane…
V čem však titul zcela neochvějně vyniká (kdy se do velké míry i jedná o důvod, proč si ho tolik lidí kdysi užilo), tak to jsou souboje. Ty jsou zde správně akční, kdy volně můžete přepínat mezi útoky vaší primární a sekundární zbraně, a nechybí ani mocná kouzla, která můžete vyvolávat mezi tím. Každopádně se nezapomnělo ani na vykrývání a uskakování. Tento systém vám umožňuje vytvářet plynulá baletní komba, z nichž má člověk nefalšovanou radost. V praxi je pak poměrně značně vidět větší důraz hry na konzole, kdy jsou boje více intuitivnější na gamepadu, na němž jedním tlačítkem použijete jednu zbraň a dalším zase druhou (na myši je třeba mezi nimi přepínat).
Bijec, tichošlápek a mág
Pochvalu si pak zaslouží i systém progrese, jenž není příliš košatý, aby hráče zavalil nepřebernými možnostmi, avšak je dostatečně variabilní na to, aby se v něm daly tvořit různé kombinace, vhodné pro vámi zvolený přístup k samotnému hraní. Při zvýšení úrovně vybíráte, zda dáte body do schopností ze stromu síly, hbitosti či magie, přičemž si ještě volíte z odemknutých karet osudu, dávajících vám další bonusy. Bodíky budete udělovat i do jednotlivých atributů, jako je kovářství, alchymie či páčení zámků, což vám zlehčí danou činnost, případně odemkne nové možnosti.
Pochvalu si pak zaslouží i systém progrese, jenž není příliš košatý, aby hráče zavalil nepřebernými možnostmi, avšak je dostatečně variabilní na to, aby se v něm daly tvořit různé kombinace…
Při své cestě taktéž narazíte na opravdu velkou hromadu vybavení od různých zbraní až po boty. Bohužel inventář patří k tomu nejhoršímu, co v RPG hrách můžeme zažít, takže třídění jednotlivých předmětů je vyloženě otravné a velkou porci času budete donuceni otrocky proklikávat a projíždět váš batůžek, hledajíc tu správnou věc. Pokud vás pak zajímá craftování, tak to zde přirozeně taktéž najdete, avšak do jeho používání nuceni rozhodně nejste. Hodí se ovšem poznačit, že místní craftovací systémy jsou velice prozaické, takže je poměrně zdatně mohou používat i lidé, kteří těmto věcem většinou moc neholdují.
Není všechno zlato, co se třpytí
O Kingdoms of Amalur: Reckoning se tedy všeobecně dá říci, že se nejedná o nijak převratný titul, ba místy možná až příliš generický, avšak rozhodně je schopný zabavit na poměrně dlouhé hodiny, a to především díky soubojům a hromadě obsahu. Toto tvrzení by tedy mělo platit i o tomto remasteru, ale realita je trochu jiná. Amalur totiž není kdovíjak starou hrou, která ještě navíc oplývá velice výraznou stylizací, jenž ve své původní podobě funguje dobře i dneska. Remaster by se tedy mohl zdát býti poněkud zbytečným, což bohužel musím potvrdit.
Nemohu vývojářům z Kaiko Games upřít zjevnou snahu o vylepšení, což znamená, že jsme se dočkali ostřejších a detailnějších textur. Nicméně do hry taktéž bylo zaimplementováno zbytečně příliš přepálené nasvícení, nevypadající příliš vábně. Proto jsem okamžitě v nastavení vypnul post-process efekty (jednotlivé efekty bohužel samostatně povypínat nelze), kdy jsem možná přišel i o další vychytávky, ale všeobecný dojem byl okamžitě lepší.
Celkově se ale nemohu ubránit dojmu, že takovýto vizuální upgrade nestojí za oněch tisíc korun (na PC si změn v běhu zase tak moc nevšimnete), za něž je upravená verze nabízena. Ano, autoři se sice snažili sáhnout i na hratelnost, kdy jsme se dočkali nové „Very Hard“ obtížnosti, upraveného generování lootu a kalkulace úrovní pro jednotlivé oblasti, ale nic z toho tuto cenovku jednoduše neubrání.
Zpackaný remaster
Možná nejhorší na této upravené verzi ale je, že místo toho, aby opravovala některé problémy z původní hry, tak je buď nechává být, případně je dělá ještě horší. To znamená, že se nedočkáme přepracovaného inventáře, jenž vám častokrát bude pít krev, ba ani opravení několika bugů. Z pohledu bugů je to posléze ještě smutnější kvůli tomu, že se ve hře objevují zcela nové, kdy není úplně nezvyklé, že se vám nepřátelé budou vymršťovat do vzduchu, budete se zasekávat za různými objekty a narazíte na několik grafických glitchů, kdy vám třeba kompletně zmizí model zbraní. Já jsem ve svém průchodu dokonce narazil na takový bug, který mi nespustil správný skript v jednom rozhovoru v rámci hlavní příběhové linie, díky čemuž mi bylo zcela znemožněno hru dohrát. Problém jsem zkoušel vyřešit se samotnými vývojáři, kteří mi nabídli možné řešení, to však v mém případě nefungovalo, ba nefungovalo ani načtení savu z dřívějška či rozehrání hry znovu na kompletně nové pozici, takže věřím, že se s tímto problémem může potkat poměrně velký počet hráčů.
Možná nejhorší na této upravené verzi ale je, že místo toho, aby opravovala některé problémy z původní hry, tak je buď nechává být, případně je dělá ještě horší.
Kingdoms of Amalur: Re-Reckoning je tedy ve výsledku trochu hezčí, avšak daleko více rozbitější verzí původního titulu, která si v žádném případě nezasluhuje svou cenovku kolem 1 000 Kč. Jedinou polehčující okolností mohlo být připravované příběhové DLC Fatesworn (to vyjde v roce 2021), jenomže to je jen do doby, kdy zjistíte, že to si majitelé základní edice musí dokoupit, přičemž edice, která ho v sobě obsahuje, stojí kolem 1 400 Kč, kdy se již dostáváme do relace cen za kompletně nové hry, v níž má smysl hru pořídit jen v tu chvíli, pokud nemáte přístup k původní verzi a v případě, že ji vývojáři opraví. A je to docela škoda, jelikož samotná hra rozhodně na několik hodin zabaví, a to i přes svou občasnou obyčejnost.
Poznámka autora – aktuální update vyřešil bug, který znemožňoval pokračovat v hlavní linii
Pokud vás recenze příliš neodradila, můžete si hru zakoupit v obchodě Xzone.
Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex 2020.
Recenze
Kingdoms of Amalur: Re-Reckoning
Kouzlo možná trochu obyčejné, avšak pořád zábavné původní verze v sobě sice Re-Reckoning stále obsahuje, ovšem to je mírou vrchovatou degradováno nánosem nových bugů, znemožňujících dokonce hru v některých případech dohrát. Pokud bychom si však tyto problémy odmysleli, tak stále dostaneme naprosto zbytečný remaster, jenž sice oplývá o něco málo lepším vizuálem, avšak jeho pořízení za nešťastně nastavenou cenovku se vyplatí snad jen hráčům, kteří si titul opravdu chtějí zahrát, ale k původní verzi se žádným způsobem nemohou dostat.
Líbí se nám
- I po letech zábavné souboje, které vás u hry udrží hodiny
- Design nepřátel
- Tak akorát schopností k vylepšování a jejich kombinování
- Příjemně nepřekombinovaný systém craftění
Vadí nám
- Generický příběh a úkoly
- Omezený pohyb po lokacích
- Velké množství bugů a glitchů
- V některých případech nejde dohrát hlavní kampaň
- Bolestivý inventář
- Přestřelená cenovka (připravované DLC bude třeba dokoupit)
- Necitlivá práce s nasvícením (na PC lze vypnout)
…tak jsem dnes jen tak z legrace (po včerejším vybalení sběratelky) vyzkoušel remaster Kingdoms of Amalur: Re-Reckoning a musím napsat, že nelituji ani koruny a ačkoliv fakt nemusím stylizaci a la Warcraft, tak tohle mi sedlo. Asi je to tím, že vše je takové „fableovsky“ pohádkové a monstra navrhoval sám mistr Tod McFarlane, což je opravdu znát (mám od něj doma několik figur ve sbírce – Spawna – a samozřejmě komiksů). Příběh je zcela standardní (psal jej fantasy spisovatel R. A. Salvatore, který se specializuje na příběhy ze světa Forgotten Realms), co ale musím vyzdvihnout je hudba. Jsem velice rád za soundtrack ve sběratelce, protože hudba je vskutku nádherná a dabing je překvapivě na dost vysoké úrovni. Hra díky komiksově-pohádkové stylizaci příliš nezestárnula a co tedy fakt potěšilo, je vyloženě parádní soubojový systém a jak strašně jednoduše člověk přejde ze stealthu, kdy vraždí potichu dýkami, k (například) plamenné holi a metá kolem sebe elektrické salvy Vše je strašně takové intuitivní, nezdržující a prostě to sedí jako hrnec na prdel. Je to jednoznačně i tím, že primárně je ovládání ušité na gamepad a strašně dobře to na ovladači funguje. Vyloženě takové adrenalinově-oddechové souboje. Nic člověka příliš netrápí a u soubojů se cítí jako král. Grafika je nádherná. Hodně mě baví, že je všude spoustu ukrytých věcí a tak je pořád co přebírat a vyhodnocovat, co si na sebe veze má sličná sexy elfka (plus je tu i něco ko čtení – knihy, svitky, což naprosto miluji).
Překvapuje mě, že jsem Amalur tehdy, kdy byla hra aktuální, nehrál/vynechal. Asi právě kvůli oné stylizaci? Možná jsem hrál něco jiného, už nevím. Pravděpodobně mě odradila ta konzolovitost, což pro mě v oněch dobách bylo sprosté slovo Dnes mě to kupodivu zase tolik nevadí a líbí se mi jak jsou všude nějaké houbičky a kytičky a jak to všechno krásně září a světélkuje To já můžu tyhle fantasy kýče. Vlastně jsem rád, že jsem tehdy Amalur nehrál; teď si mohu hru užít ve vyleštěnější grafice a hlavně jsem si mohl pořídit sběratelku, což tehdy nešlo páč neexistovala a příští rok vyjde dokonce datadisk rozšiřující zážitek! Takže super, co více si přát?! Budu Amalur střídat s aktuálním hraním Death Stranding, protože tu temnotu a sci-fi musím něčím vyvážit
Tak na ps4pro to zas tak hrozné není. Hráno s Day one patchem, který měl něco pod giga, protože byl stáhlý dřív než sem si zalel kafé.
Ano, když je tma je tma jak prasa a když je světlo leskne sa všecko jak psovi gule. Po cca třech hodinách žádný bug, jen jeden glitch kdy vlk půlkou těla propadl zemí. Také zamrzí občasné skoky hlasitosti v rozhovorech a nemožnost zpomalení otáčení kamery v ose y.
Za mne je to víceméně stejná hra jako před lety, akorát ju autoři vylepšili pomocí rozhašení barevné palety a jemně, fakt jenom jemně přeleštili.
Docela tristní hodnocení. Nicméně krásná sběratelka je doma + mám tu velkou výhodu, že jsem původní hru nehrál. Čili u mě to asi za 4 bodíky nebude…
Rozhodně. V takovém případě to bude určitě minimálně šestka (možná sedmička, ale je fakt, že ta původní hra poměrně dost zestárla), ještě s tím, že patche opraví určitě většinu problémů (ostatně už ten první toho vyřešil docela dost).
Nutno dodat že ač je plná cena vysoká a neodpovídající kvalitě, tak hra je od vydání v 60% dvoutýdenní slevě, což je podle mě dostatečné aby každý kdo si to chce koupit z nostalgie a nebo pro že to v minulosti nehrál a chce to nově zkusit, mohl v pohodě koupit.
Jen možná upřesním, že ta sleva 60 % platí pouze pro majitele původní verze (50 % za původní hru a 10 % klasická sleva).
Noví hráči mají k dispozici pouze slevu v podobě 10 %.
A já ještě doupřesním, že se to týká pouze steamu, pokud člověk vlastní hru na jiné platformě, sleva je taky jen 10 %.
Tak to jsem nevěděl, dík za upřesnění.
No musím říct že po přečtení té recenze z toho mám dosti rozporuplné pocity. Původní hru jsem hrál až dlouho po vydání a velmi jsem si ji užil, přestože musím uznat že stylizace hry nemusí sedět každému a příběh není zrovna dvakrát originální. Možná patřím k těm méně náročným hráčům, ale s invenrářem. (Nevadil mi ani inventář ve Skyrimu na který kde kdo nadával).Velké plus za mě tahle hrá má u soundtracku, krerý mi příjde velmi luxusní. Takže sběratelku bral jako možnost pořídit si sběratelskou edici ke hře, která mě bavila natolik abych ji dohrál dvakrát a u které jsem neměl možnost si ji pořídit v době vydání. + plus se těším na to nové dlc. Ale po tomhle nevím no.
No, sám jsem sběratelku zrušil, ale samotný remaster si nejspíš na psku zahraju … možná až to vyjde v bundlu příští rok s rozšířením. Sběratelka mě zklamala obsahem vzhledem k ceně a jediné co mě lakálo byla soška, která ale podle unboxingů a fotek vypadá v obličeji docela odflákle, a proto raději počkám na zítřejší reakce. Každopádně, měl by být day one patch, který má plno problémů opravovat. Nevím, jestli to všichni recenzenti hráli opatchované nebo ne, ale možná to dost problémů vyřeší.
A vůbec celková propagace ze strany THQ mi přijde divná … informace uvolňovali až poslední týden, žádné záběry z hraní až do minulého týdne, pořád jenom mlžení … přijde mi to jako špatný marketing, který není zacílený na nové hráče, což je určitě škoda.
Podle toho na co jsem se díval, tak Day One patch má přidat do hry „Very Hard“ obtížnost, možnost nastavení osmi schopností místo čtyř a další možnosti, které jsem v mnou recenzované verzi již měl dostupné, tedy to nejspíše vypadá, že mnou hraná verze byla s Day One patchem.
Jinak s tím slabým marketingem nemohu jinak než souhlasit, ale dost možná THQ tušilo, že ta hra má své mouchy (nebo tomu zase tak moc nevěřili), tak ji schválně takto „podtaktovali“.
chtěl bys požádat pana Nitram1980CZ o jeho reakci na recenzi. když jsem před před týdnem psal, že podle traileru to vypadá úplně stejně, akorát s přepáným nasvícením, tak mi odporoval, přitom to recenze potvrdila. těšil jsem se, že opraví alespoň tu tunu bugů, které rozbíjejí průchod hlavní dějovou linkou, což se také nestalo, naopak se tam zavlekli další. takže zapomenutá hra, která zůstávala v srdcích fanoušků sice ožila, ale místo uznání novým publikem získá akorát (zaslouženou) negativní kritiku.
jinak nováčkům doporučuji ukládat velmi často do samostatných pozic a dělat questy zásadně po jednom, aby až narazíte na breaking bug, tak neztratíte několik hodin hraní
Každému vyhovuje něco jiného remaster jsem ještě nehrál a nějakou dobu hrát nebudu to že je pro někoho přepálené nasvícení neznamená že je to i pro druhého stejné v původní verzi jsem se na PS3 ani steamu nesetkal s žádným bugem či glitchem a hry jsem několikrát dohrál nevím možná štěstí .
Tak pokud by hra stala sama za sebe tak beru ze je vnimana jako zbytecny remaster ale remaster vysel kvuli tomu, aby mohl byt rozsiren blizicim se DLC (ktere snad bude poradne- a je obsazena v te nestastne vysoke cene). Je to myslim udelano proto, aby se nemuseli delit s EA ktere ma stale pod placem starsi verzi hry… Jasne takze tu mame remaster hry ktera nepotrebovala remaster ale za cenu toho, ze znacka bude rozsirena a snad se nekdy docka plnohodnotnyho pokjracovani a to uz uplne zbytecne neni…
Otázka ovšem je, jestli to DLC bude vůbec stát za to (věřím, že ano, ale s určitostí to zjistíme až příští rok), takže jsem recenzoval přímo jen aktuální remaster (až DLC vyjde, tak se dost pravděpodobně dočká své recenze).
Chápu, že pro značku to po těch problémech může znamenat hodně a osobně bych se na dvojku rozhodně těšil, každopádně si stále myslím, že se jednoduše remasteru mohlo věnovat daleko více práce.
A ku*va… Collectorka na cestě xD
Musím se přiznat, že jsem po napsání recenze předobjednávku sběratelky zrušil.
Každopádně pokud jste nehrál původní titul a budete mít štěstí na to, že na vás nevyskočí hromada bugů jako na mě (já v tomhle v poslední době mám echt smůlu), tak se furt jedná o zábavnou hru, která se rozhodně dá užít (i přesto, že ta čtyřka může vypadat hrůzostrašně).
A ta postavička v té sběratelce je přeci jen taky moc pěkná.