Recenze Age of Empires III: Definitive Edition

Fanoušci původních her i jejich vynikajících současných remasterů se konečně dočkali završení původní trilogie (byť za cenu přeskočení poněkud fantasknějšího spinoffu Age of Mythology) a bez zardění přiznám, že po naprosto vynikajícím zážitku z loňské definitivní edice druhého dílu jsem se na tenhle kousek těšil jako na máloco. Navzdory tomu, že samotná původní hra ve své době nezazářila tak, jako její předchůdci a někteří fanoušci ji tak považují pouze za dobrý, ale nikoliv nejlepší díl série.

• Platforma:  PC
• Datum vydání:  15. 10. 2020
• Výrobce: Forgotten Empires (USA)
• Žánr: RTS
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ano
• Dat ke stažení: 42 GB
• Herní doba:  50+ hodin
• Přístupnost: 16+
• Prodejní verze: digitální
• Cena: 19.99 EUR (Steam), 549 Kč (MS Store) nebo předplatné Xbox Game Pass pro PC

Poctivá restaurátorská práce

Jakožto definitivní edice hra obsahuje všechna rozšíření a vylepšení za posledních patnáct let, ke kterým navíc přidává dvě zbrusu nové civilizace s unikátními jednotkami (Inkové a Švédi), nabízejíce tak dohromady 16 hratelných národů. V praxi to znamená osm kampaní (ta hlavní vás provede dobýváním Nového světa), 54 misí a desítky hodin hraní, i když zůstanete jen ve hře pro jednoho hráče. Podobně jako u definitivní edice druhého dílu jsme se i zde dočkali „tréninkových“ misí Art of War a také zbrusu nových historických bitev, z nichž některé jsou opravdu extra zajímavé tématem i hratelností (jedna z nich například připomíná spíše MOBA hry, než klasické RTS). Fajnšmekři a veteráni si mohou dopřát novou extra náročnou obtížnost Extreme, kde jim dá AI opravdu zabrat. Nechybí ani podpora modování. A s ohledem na dnešní citlivější postoje společnosti k určitým tématům byly upraveny jisté stereotypy týkající se domorodých amerických kmenů.

 

1 z 7

- +

Navzdory tomu, že jde o strategickou hru z roku 2005, se autorům definitivní edice povedlo ji audiovizuálně vylepšit natolik, že i na vašich 4K monitorech hra vypadá opravdu nádherně. Kromě jiného si zaslouží vypíchnout mnohem detailnější modely, vylepšené efekty destrukce, skvělá práce s vodou, nebo stíny a v neposlední řadě také nově nahrané mixy původní hudby (unikátní pro každou civilizaci), které zní opravdu majestátně a velkolepě. Naprosto nejlepší novinkou jsou z mého pohledu nová nastavení UI, díky kterým je hra mnohem přehlednější. To vše přitom běží bez nějakých velkých problémů i v největší vřavě, ačkoliv bohužel ve hře zůstaly určité problémy s pathfindingem jednotek i skupin (lodě manévrují často hodně podivně a větší skupiny jednotek mačkající se na úzkém prostranství se navzájem přehnaně zpomalují, možná i proto, že se snaží neustále automaticky dodržovat smysluplné formace).

Na 4K monitorech hra vypadá opravdu nádherně.

Také multiplayer, ve kterém by fanoušci měli teoreticky trávit následující roky (nebo alespoň dobu do vydání vysoce očekávaného, zbrusu nového čtvrtého dílu série) se dočkal všemožných vylepšení, využívajíce funkce, rozhraní a servery předchozích definitivních edic, nabízející kromě jiného třeba žebříčky, matchmaking, početně neomezený divácký režim a další moderní funkce. Přesto jsem měl s hledáním zápasů občas určité problémy, dané možná tím, že řada hráčů se zatím věnovala spíš hře pro jednoho a tudíž nebylo tak snadné najít hru podle mého zadání. Za pochvalu nicméně stojí cross-play mezi oběma platformami, na kterých je hra dostupná (Steam a Windows Store).

Svérázná hratelnost

Třetí díl ve své době čelil nelehkému úkolu překonat kultovní a všemi respektovanou dvojku. Musí se nechat, že tvůrcům tentokrát nechyběla kuráž, jelikož místo nějakého opatrného stavění na úspěšné šabloně docela zariskovali a do hry vložili několik naprosto zásadních novinek, měnících celé paradigma. Tou nejdůležitější je systém tzv. „Domovského města“, kdy mezi jednotlivými hrami máte možnost nastavovat, jaký typ podpory vám bude v následující misi/hře k dispozici „na dálku“, zaslaný z vaší domoviny (mimo herní mapu). Během samotného hraní vám tak mohou dorazit extra zásoby nebo například unikátní jednotky jako posila. Autoři se tenkrát shlédli v hloubce RPG her (obzvláště World of Warcraft), ale celý systém je možná až příliš hluboký, takže se v desítkách kartiček a stovkách kombinací za každý národ hráč může nepříjemně ztratit.

Jejich cílem bylo očividně kromě jiného to, aby hráč měl méně práce s budováním ekonomiky a mohl se více soustředit na boj a taktiku. Tomu by odpovídala i skutečnost, že vaši dělníci již nemusí nosit zásoby do budov a dokonce se zde najdou i budovy, které prostě zásoby generují automaticky. AOE série ale nikdy nebyla vyloženě „akční“ a všechna tato zjednodušení jí ubírají na určitém kouzlu, kdy hráč přichází o kousek toho, co dělá strategii strategií. Přidávají se k tomu pak další omezení a zjednodušení, jako je například omezené maximální množství určitých budov. Ve výsledku se tak můžete více soustředit na teoretické jádro hry – boj – ale hra díky tomu působí o něco chuději. Přesto jde pořád o nádhernou a zábavnou záležitost, kterou lze i díky nízké ceně doporučit.