S tituly ze světa Warhammeru se v posledních měsících roztrhl pytel. Většinou se jedná o díla střední kvality, která dopředu tlačí oblíbené univerzum. Občas se ale na scéně objeví projekt, který dokáže zaujmout jak svým zjevem, tak i zasazením. Právě takovým kouskem je Mordheim: City of the Damned. Tato neobvykle vypadající tahová strategie ze světa Warhammeru donedávna setrvávala v Early Accessu. V průběhu klidného období se tvůrci snažili vybrousit svůj diamant do dokonalého stavu. Povedlo se?
Město prokletých
Každý z nás asi zná příběh o Sodomě a Gomoře. Zmíněná biblická města byla zničena Bohem za jejich zkaženost. Po jejich stopách se vydala i slavná metropole Mordheim, jenž leží v temném světě Warhammeru. Počátečním krokem na cestě k jejímu zániku byla překvapivě předpověď, že do jejího srdce zamíří dvouocasá kometa. Z celkem normálního městečka se rychle stal gigant, do jehož centra se valilo čím dál tím víc lidí. Všichni se chtěli stát svědky návratu samotného Sigmara. Slavný comeback prvního lidského boha se ale nekonal, místo něj dopadl do středu degenerujícího města meteorit, který většinu obyvatel prakticky hned po dopadu zabil. Měli štěstí. Přeživší se totiž stali obětí chaotitových mutací, jež jim změnily jak tělo, tak i mysl. Do takového místa by se vydal snad jen šílenec.
Přesto se pár dobrovolníků našlo. Lépe řečeno čtyři žoldácké frakce touží po bohatství a slávě. V ukojení jejich tužeb by jim měla pomoci magická ruda chaotit. Ta se po dopadu komety rozšířila po celém městě. Její získání ale nebude snadné, na svých výpravách se jednotlivé skupiny budou muset potýkat jak s konkurencí, tak i s mutanty, kteří si v Mordheimu zajistili celkem slušnou živnost.
Před tím, než vyrazíte do ulic Mordheimu, musíte si vybrat jednu ze čtyř frakcí. Na svou příležitost čekají zástupci krysí rasy Skaveni, lidští žoldáci, Sigmarovy sestry a Kult posedlých, který má ve svých řadách nejednu podivnou existenci. Paleta uskupení není zrovna nejpestřejší, do budoucna můžeme v tomto směru jistě počítat s rozšířením. Prozatím si ale musíme kvůli balanci vystačit s tímto čtyřlístkem.
„Frakce jako takové se od sebe ale neliší jen cílem a sestavou. Jejich různorodost krásně podtrhuje pestré vybavení, které si na sebe jednotliví vojáci a hrdinovou mohou nasadit.“
Všechny frakce mají naštěstí originální sestavu, příběh a zaměření. Skaveni jsou orientováni převážně na agilní boj, v určitých fázích se snaží zaměřit na střelbu a útok ze zálohy. Pokud mají ve svých řadách obřího krysího lidožrouta, vrhají se do těžkotonážní ofenzívy. Jediným problémem chlupatého obra je snad jen jeho hloupost, díky které se mu občas tahy vyhnou obloukem. Tímto nedostatkem ale trpí většina velkých tvorů v této hře. Čím větší tělo, tím menší mysl.
Lidští žoldáci jsou na rozdíl od krysího národa více všestranní. Jejich výbava má agresivnější náboj. Sestava družstva je ale podobného ražení jako chlupatých protivníků. Obdobně formovaný je i Kult posedlých, najdete v něm ale víc chaotitem poznamenaných bytostí. Výrazně se od ostatních frakcí liší jen Sigmarovy sestry, které ve svých řadách nemají žádného lidožrouta či mutanta. Řád se jako celek snaží jít cestou čistoty. Velké tvory u nich tím pádem nenajdete. Místo nich tu máme fanatičky, které se nebojí pro svou víru obětovat vše.
Zoceleni bojem
Frakce jako takové se od sebe ale neliší jen cílem a sestavou. Jejich různorodost krásně podtrhuje pestré vybavení, které si na sebe jednotliví vojáci a hrdinovou mohou nasadit. Zmíněné Sigmarovy sestry kupříkladu bojují jen s kladivy. Meče a sekery v jejich výstroji rozhodně nenajdete. Sigmar se přeci taky oháněl hlavně kladívkem. Zapovězeny jsou jim díky tomuto faktu i střelné zbraně. Naštěstí je možné jim nasadit lehkou, střední i těžkou zbroj.
Jednotlivé kusy výbavy se liší hlavně v jejich statistikách a postizích. Čím slabší na sobě máte zbroj, tím vyšší je vaše pohyblivost, navlečené postavy naopak víc ustojí. Vytrvalostní běhy od nich ale nečekejte, moc toho totiž neuběhnou. Krom toho se z nich, díky silnému brnění, stávají snadné cíle zbraní, jejich zásahu se ale v Mordheimu nevyhne nikdo, takže je dobré být neustále připraven.
Zbraně se podobně jako zbroje odlišují hlavně svou efektivitou a limitacemi. S dýkou v průběhu kola provedete dva zásahy, její účinnost se ale rozhodně nemůže rovnat kladivu. Tím udeříte jednou, ale pořádně. Obdobně jsou na tom i palné zbraně. Pušky jsou pomalé ale výkonné, luky naopak rychlé ale méně průrazné. Každá smrtící hračka má něco do sebe, otázka je, jakým stylem budete chtít Mordheim: City of the Damned hrát. Osobně jsem se zaměřil hlavně na defenzivní hradbu štítů, která dala mé skupině potřebnou výdrž.
„Zocelování bojem je jedním ze zásadních aspektů Mordheim: City of the Damned. Postavy, které dostanete na začátku hry, se budou v průběhu kampaně zdokonalovat po všech stránkách.“
Smrtící výbava ale není jedinou zbraní vašich oddílů. Všechny postavy mají totiž své specifické dovednosti. Kouzla, pokřiky a údery mají buď jednorázový anebo dlouhodobý efekt. Pro boj jsou překvapivě zásadnější ty s delší trvanlivostí. Jednorázová kouzla většinou bitvu výrazně neovlivní, jejich síla a vliv ale rozhodně nejsou zanedbatelné. K novým schopnostem se hrdinové dostávají v průběhu hraní. Čím víc jsou bojovníci na bojišti, tím zásadnější pro vás jsou.
Zocelování bojem je jedním ze zásadních aspektů Mordheim: City of the Damned. Postavy, které dostanete na začátku hry, se budou v průběhu kampaně zdokonalovat po všech stránkách. Vylepšovat se jim budou jak základní atributy, tak i bojové a smyslové schopnosti. To, jak body rozdělíte, bude jen na vás. Vypiplaná postava bude pro skupinu nepostradatelná, její smrt v boji pro vás může být hodně bolestivá. Vývojáři se v tomto směru drží plně stolní předlohy, kde jste též mohli přijít o vypracovaného reka.
Při vývoji, zbrojení a správě družiny budou velkou roli hrát peníze. Bez nich se moc daleko nedostanete, pokud žoldákům neplatíte, nemá to na ně zrovna dobrý vliv. Primárním zdrojem příjmu je sběr a následný export chaotitu. O vaši přízeň se ucházejí tři obchodní kartely, u kterých si vytváříte reputaci. Čím lepší vztahy s nimi budete mít, tím zajímavější zboží, schopnosti a slevy vám nabídnou.
Náhoda je blbec
Pokud již máte zkušenost s hrami, které se točí kolem světa Warhammeru, jistě víte, že většina z nich pracuje se systémem z deskových předloh. Mordheim: City of the Damned se v tomto směru výrazně neodlišuje. Podobně jako v originálním vyobrazení i zde máme určité šance na zásah, vyhnutí a sebepoškození. Teoretický hod kostkou se využívá i v případě seskoku či šplhu. Náhoda tu hraje prakticky jednu z hlavních rolí. Neustále s ní musíte počítat. Pokud od ní moc nečekáte, příjemně vás překvapí. V opačném případě vás dokáže srazit na kolena.
Systém hodu kostkou ale není jediný aspekt, který si Mordheim: City of the Damned bere od své deskové předlohy. Druhým přejatým prvkem jsou mapy, jež mají podobný návrh jako v originálním stolním modelu. Lokace, do kterých se s oddílem dostanete, jsou hodně atmosférické a hlavně flexibilní. Celková ohebnost dává prostor pro různé typy taktik. Můžete se bránit, útočit či přepadávat ze zálohy. Je čistě jen na vás, jakým stylem budete Mordheim hrát.
„Kvalitně zpracovaná bojiště jsou velkým bonusem pro multiplayer, který je jedním z primárních aspektů Mordheim: City of the Damned.“
Prioritou ve většině map bude likvidace protivníka. Krom toho, se budete ještě věnovat sběru chaotitu a různého vybavení. Obohacovat se dá mnoha způsoby. Při průchodu dějovou linií ale narazíte i na speciální příběhové lokace, v kterých budete mít specifický úkol, bez kterého oblast nebude možné dokončit. Za Sigmarovy sestry se kupříkladu první akt točí okolo očisty chrámu jejich boha. Cílem akce je zlikvidovat bosse a následně provést opětovné posvěcení svatostánku. Každá frakce má trošku jinou dějovou linku, v sekundárních mapách se ale od sebe výrazně neliší.
Kvalitně zpracovaná bojiště jsou velkým bonusem pro multiplayer. Ten je jedním z primárních aspektů Mordheim: City of the Damned. Krásně na něm jde vidět balance jednotlivých frakcí, které se střetávají v městských uličkách. Povedený je též matchmaking, který proti sobě staví hráče se stejným či podobným ratingem družiny. Nedochází tedy k tomu, že byste se potkali s někým, kdo by byl nad vaše síly.
Kámen úrazu
Tím je technická stránka hry. Popravdě mi přijde jako by se Mordheim: City of the Damned plně nevyhrabalo z Early Accessu. Postavy se totiž stále zasekávají o objekty. Díky tomu se často nedostanete ke svému cíli a budete muset hledat alternativní cestu. V titulu, kde záleží prakticky na každém tahu, to není zrovna ideální.
Dalším zásadním nešvarem je optimalizace. Vzhledem k tomu, že má sestava bez problému přesahuje doporučené požadavky, čekal bych plynulost a stabilní fps. Těch jsem se ale v uličkách Mordheimu nedočkal. Chtělo by to ještě pořádně vyladit a hlavně zbavit hru jak propadů fps, tak i dlouhého načítání.
Jen pro náročné?
Kvalitních her podle stolní předlohy není nikdy dostatek. Pokud se tvůrcům podaří vypořádat s pokulhávající technickou stránkou, bude Mordheim: City of the Damned jedním z nejvýraznějších tahových titulů současnosti. Díky propracované správě družiny, vysoké náročnosti, hutné atmosféře a vyladěným mapám je to ale již nyní dílo, které stojí za pozornost. Otázka je, jaká ho čeká budoucnost.
Počítač do redakce zapůjčil Grunex.com.
Recenze
Mordheim: City of the Damned – vydařená adaptace legendy
Mordheim: City of the Damned je hodně vydařená adaptace jedné z deskových legend. Škoda jen, že dojem z celku kazí nedoladěná technická stránka. Pokud se jí tvůrcům podaří napravit, neměla by vám tato perfektní tahová strategie uniknout.
Líbí se nám
- propracovaná tvorba a správa družiny
- atmosférické mapy
- vysoká náročnost
- balance frakcí
- aspekt náhody
Vadí nám
- nekvalitní optimalizace
- dlouhé načítání map
- zasekávání o objekty
Markos: Je to lepší než v EA ale i tak by to mohlo být o něco lepší Jinak hra je to skutečně vydařená.
Love IT. "Dlouhé načítání map" už snad není nebo stále ano ? Dřív to byla hrůza ale teď je to rychlé. Ale jinak paráda.