Sedm let čekání na nový produkt, patnáct let čekání na novou značku, id Software rozhodně není společnost, která by měla ve zvyku být ukvapenou ale i přesto tak trochu působí… Ptáte se jak tato hra dopadla? Inu, něco tomu chybí a to, v čem se hra snaží excelovat, si sama vykrádá…
veni vidi vici
V první řadě je třeba říci, že nenaplněné sliby se rovnají chybám fatálních rozměrů, v kontrastování s problémy hru vůbec rozjet nedávají zkušeným matadorům z id Software vůbec dobré renomé. Nejdříve tu máme žánrové klišé které se snaží vydávat za příběh, kdy přes pád asteroidu, přežijí pouze někteří vyvolení, né nadarmo se říká štěstí přeje připraveným. To by ale páni vývojáři museli být zasaženi ještě v negližé a převlečeni do rolý dam takříkajíc pro všechno, protože jak jinak si vysvětlit jejich neutuchající potřebu tvrdit, že hra bude přímo reflektovat PC platformu jako takovou a bude podle toho i vypadat, to znamená vytěžit z ní maximum.
Načež dojde k vydání hry a co se nestane, hra potvrzuje pravý opak dřívějších slibů a John Carmack prohlásí, že PC platforma je de facto zbytným artiklem a háže jí přes palubu… Brňáci by to nazvali jako ukázkový příklad šméčka a dozajista bych jim dal za pravdu.
Výsledná hra je konzolovitá až hanba, na čemž by v dnešní době nebylo nic tak divného, jen kdyby se přiznalo ihned zač je toho barva a nemazal se PC hráčům med kolem huby, to je vysoce amorální jednání, které si u PC hráčů musí zákonitě vybrat svou daň. Piráctví je jeden úhel pohledu, tento strašák číslo jedna není příčinou ale důsledkem jednání. Pro boj proti němu je nutné dávat do her jakousi přidanou hodnotu, ať už jde o MP část či prosté splnění slibů, které vývojáři mnohdy dávají či prosté dbaní na výslednou kvalitu titulu.. Když se nechovají morálně samotní vývojáři, kde potom mají tu morálku brát samotní hráči?
Na těchto zásadách staví Valve společně s firmou Blizzard a myslím, že prodejní výsledky na PC platformě tomu i odpovídají. Jejich hry jsou herní skvosty, kdy se i po letech prodávají ve velkých počtech. Kdyby tyto aspekty pochopili všichni vydavatelé a vývojáři, PC platforma by začala jen vzkvétat a spolu s ní i celkový herní průmysl jako takový.
Let’s Start! Please, take seat & buckle up
Pokud jste jeden ze šťastlivců, co vůbec hru bez jákyvkoli neduhů rozjeli, můžete mít radost. Mnoho hráčů to štěstí nemělo. Což je právě chyba v tom, že technické zpracování & optimalizace na PC není taková, jaká by si to platforma žádala.
Nicméně začneme velmi strohým úvodem, kdy vyjdeme z jakési „archy“ a pomalu začneme podnikat první krůčky do světa, jehož zcenérie možná působí graficky slušně ale jakoukoliv krásu prostředí znesvěcuje strohost světa a herního prostředí. Kde především v dungeonech si uvědomíte, že je to všechno, jen né živé a plně na vás dopadne konzoloidní strohost. Což je zklamání číslo jedna.
Samotné uvedení do příběhu není z nejpovedenějších. Od samého začátku se vše děje v přítomnosti a pro přítomnost, nehrozí nějáké hlubší zaujetí do atmosféry a více rozvedených okolností, o hrdinovi se také nedozvíme moc, takže to vám co do kvality příběhu také moc nepřidá. Prostor mezi FPS částmi hry je ale využit velmi dobře a v celkovém pohledu se díky nim buduje atmosféra, která jediná stojí za to. U některých nápadů tvůrců, jako je rozmanitost nepřátel a zbraní, by mohla být řeč o pochvale, některé aspekty se jim zkrátka povedly na výbornou.
Postapokalyptický svět RAGE je zablácený, špinavý a celkově velice zdařile provedený. Dává vědět, o co se zde hraje především a sice holý život. A tak si tak jdete s bezejmeným hrdinou dál a dál příběhem, až to celé skončí jaksi nemastně neslaně.
Má úsměvné momenty, třeba vzpomíná na svět Falloutu, kterému vzdává očividný hold figurkou Vault Boye na stole starosty Wellspringu. Ale takových momentů je zde žalostně málo.
Řekl bych, že hře hlavně chybí celistvost, hra by se dala rozdělit na tři kraťoulinké části a konec zvonec. Ve výsledků hra stojí a padá pouze na kratičké formulce, bojujících nezávislých vládců malých usedlostí s všudypřítomnými punkovými bandity, mutanty a mocnou skupinou Authority, která se snaží ovládnout Zemi k nastolení „nového pořádku“. Pokud by jste například chtěli ujasnit trochu více pozadí děje, tak se toho jednoduše nedočkáte. Pro náročné publikum tato hra zkrátka není dělaná a ve výsledku ono ani náročné není, ve výsledku se všechny negativa hry ve všech recenzích s pompou přehlížejí. Hra vás neobtěžuje čtením stohů osobních deníků nebo kronik, ze kterých byste se měli dozvědět, co se vlastně na Zemi stalo. Když už nějakou knížku najdete, dozvíte se jen, že se „hodí na podpal“. Ač by mohla hra mít velký přesah i coby do RPG žánru, což hře ani náhodou nevyčítám, jakémukoli obsahu „navíc“ se brání zuby nehty.
Strohost některých NPC, které vám nabídnou pouze několik málo možností, se v dnešní době nedá tak úplně vytýkat, protože tímto neduhem trpí mnoho her v současné době. Nicméně NPC jsou udělány opravdu dobře, u některých z nich vám bude až líto, že dialogy s nimi nenabízejí více možností, a že se nedozvíte o jejich životech další podrobnosti. Už jejich základní jednání a svět, který si kolem sebe vybudovali, nedá vaší fantazii spát a přináší otázky, které zůstanou bez odpovědí, ostatně stejně tak, jako mnoho dalších věcí, to už by byla stejně prázdná slova do větru, když zaměření na konzole je jasně patrné, což je de facto odpověď té vzpomínané strohosti.
Jak tvé jméno, Bože, tak i tvoje chvála zní až do končin země. Bible, Starý zákon, Žalm 48,11
Rage není nic pro slabé povahy. Vztek akce a nic než akce, která se snoubí s přímočarostí sobě vlastní, dává vědět s kým máte tu čest a sice se skutečnými zakladateli a mistry žánru, kteří oplívají opravdu velkým talentem. Nenajdete zde žádný systém krytí nebo složité taktizování. Všechno se přesně v rámci tradice id Software řeší rychlostí, přesností a úkroky a v rámci dnešních her to působí velice osobitě a až překvapivě svěže. Co na tom, že interaktivita s prostředím je minimální, a že střelbou zničíte tak maximálně dřevěné bedny nebo prostřelíte trubky s vodou. Ve výsledku ale, pokud by hra tyto a některé další prvky splňovala, jednalo by se o revoluci žánru, podobně tak silnou, jakou byl právě Doom či některé další.
Arzenál zbraní je obvyklí, zde je na místě ocenit alespoň nějákou invenci, kdy občas narazíte na opravdu originální kousek. Takže je vidět, že se zbraně přizpůsobovali celkovému pojetí hry, což je určitě jenom dobře. Používání zbraní je zábavné, každá zbraň v sobě skýtá jakési osobité kouzlo, kdy vás prostě baví používat a jste zvědaví, na jakou narazíte příště. A přesně tak to má být.
Když byla řeč o ovlivňování celkového pojetí hry, s tím souvisí i možnost vybrat jaké střelivo do té či oné zbraně použijete. Účinnost se kus od kusu liší, což má vliv na celkovou hratelnost. Pokud si necháte pouze základní typ střeliva, takříkajíc levný šmejd za pár šupů, tak věřte, že se to na výsledném Bossfightu projeví. Což je opravdu kladný aspekt hry, byť do celkového hodnocení titěrné váhy, stejně se počítá. (Upgrady získáváte většinou ve vedlejších misích, které jsem myslím splnil všechny).
Vybavenost na mise se rozumí sama sebou, takže obchodníci mají pro vás náruč otevřenou a vy si tak můžete nakupovat munice a kdo ví čeho všeho co hrdlo ráčí. Velké pozitivum hry tkví ve vlastní dovednosti vyrábět věci, jako jsou droni a autíčka na ovládání, čehož vás hra naučí sama plynule využívat.
Když jsem mluvil o tom, že vám Rage nenabídne nic navíc, přeci jenom to nebude úplně tak doslovné. Velký plus je ve vozové části hry, kdy vaše bugina, hraje ve vašem putování neodiskutovatelnou roly, která, řekněme si to upřímně, by mohla dát na pamětnou ještě většímu využití a spjatosti se samotným příběhem. K buginám se váže i vylepšování, jakož i různé druhy, které se vám budou postupem času otevírat. K čemuž se nyní dostáváme k závodům, které dávají hře alespoň něco navíc. Hra vám v rámci příběhu vše předvede, a pak už je jen na vás, zda se závodění chytnete. Vedle závodů by se daly vymyslet i jiné kratochvíle, to ale ponechme stranou.
Já jsem respawn bojující za otravu hraní!
Tak přesně tak by se dali charakterizovat vaši protivníci při projetí krajinou herního světa. Což vám na zážitku rozhodně nepřidává, spíše naopak to dává tušit s jakou hrou máte co dočinění, konzoloidní paskvil je možná poněkud tvrdé přirovnání, bohužel se však při hraní neubráníte tohoto dojmu. A samozřejmě si můžete zavolat odtah vysílačkou, čehož ve hře prakticky ani nemusíte využít, pokud jste zručný hráč.
Technická stránka hry je ale jinak poměrně slušná a některé scény, hlavně co se týče pohledů do dálky, stojí za to, byť je na nich poznat určitá prvoplánovost. Své slabší chvilky si grafika RAGE vybírá především v interiérech, kde vyniknou slabší textury, což je zřejmě daň za to, pro jaký účel se John Carmack snažil nový engine vytvořit, tedy na míru exteriérům a velkým plochám. A především, na míru konzolím, které značne limitují to, co je možné zobrazit. Kdyby hra byla dělána primárně na PC, separátně s tím by se tunila na možnosti konzolí, mohl tento titul dopadnout o mnoho lépe.
Recenze
Rage
Rage je na PC platformě jen průměrným titulem, který potvrzuje pravidlo, že lidé jsou chopni za peníze prodat i vlastní matku. Vždyť právě díky PC platformě studio id Software vzešlo a sklidilo tak bouřlivý pozitivní ohlas, v podobě úspěchu napříč všemi kritiky a hráči. Ten se nyní ale ve výsledné formě hry nereflektuje, takže pjet chorály na hru mohou pouze konzoloví hráči, kteří si k výslednému hodnocení mohou ještě dva body připsat a pro které byla dělána hra především.
Líbí se nám
- akce
- hratelnost
- rozmanité úkoly
Vadí nám
- grafické bugy
- optimalizace na PC není taková, jaká by si to platforma žádala
