Původně jsem chtěl vypsat věci, které byly ve Far Cry 2 nejčastěji kritizovány a porovnat, jak to s nimi dle recenzí vypadá ve Far Cry 3. Jenže jsem to nestihl, hra už vychází a obrázek si tak každý může udělat rovnou při hraní.

Níže proto jen shrnuji dvacet negativ Far Cry 2 a omezím se na konstatování, že většina z nich je ve Far Cry 3 „opravena“:

(následující zápory někomu vadí více, jinému méně, někdo je za zápory ani nepovažuje… osobně řadím Far Cry 2 spolu s jedničkou a prvními díly FEAR a Crysis mezi vůbec nejlepší PC střílečky)

1. Respawn nepřátel ve všech lokalitách. Nejznatelnější byl při projíždění kontrolními stanovišti – po jejich vystřílení se stačilo vzdálit několik set metrů a nepřátelé se znovu objevili.

2. Malá různorodost misí. Jejich náplní bylo vystřílení daného místa, s případným vyhozením něčeho do povětří či sebráním předmětu.

3. Slabá nestřílečková náplň. Krom střílení se daly jen hledat diamanty a audio nahrávky (plus zlaté akáčko).

4. Pro někoho slabý příběh. Co si pamatuju, hráč v něm coby žoldák přijíždí do Afriky, aby zabil muže přezdívaného Šakal. Jenže se to zkomplikuje, hlavní hrdina onemocní malárií, zjistí, že Šakal je jiný, než se o něm prohlašuje… podobně to dopadne s hráčovými novými přáteli… do toho se zaplete s konkurenčními frakcemi, je vtažen do jejich vzájemných intrik, pronikne do obchodování s diamanty, zbraněmi, projde vězením a ve finále dochází k sebeobětování těch, kteří se snaží pomoct uprchlíkům přes hranici.

5. Nevýrazná příběhová proměna hráče. Přerod neznámého žoldáka v obávaného místního zabijáka byl podchycen jen textovým zvyšováním pověsti a chováním vojáků ve městech s příměřím.

6. Reakční doba a přesnost nepřátel. Po hráčově výstřelu jej protivník okamžitě detekoval a neomylně na něj začal pálit (alespoň na nejvyšší obtížnost).

7. Odolnost nepřátel. Protivníci vydrželi víc, než odpovídá realitě (na nejtěžší obtížnost). Ale tak je to asi v každé hře.

8. Nefungující stealth při použití mačety. Pokud hráč zabil protivníka mačetou, nepřátelé v dané lokalitě ho zaslechli.

9. Omezené možnosti ukrývání v porostu. Koupil-li si hráč maskovací vestu a zůstal v ní za slunečného dne přikrčený v trávě, za skálou či stromem, nepřátelské hlídky ho zpravidla neviděli (nedalo se na to ale spolehnout). Oproti tomu, ve Far Cry 1 platilo, pokud hráč pro hustý porost nevidí protivníky, nevidí ani oni jeho (navíc se tam dalo plížit).

10. Nemožnost odlákání hlídek kamenem. Ve Far Cry 1 tato možnost byla.

11. Neexistence civilistů. Na kohokoliv hráč narazil, vždy šlo o nepřítele, který se na hráče okamžitě vrhl. Výjimkou byly dvě osady s vyhlášeným příměřím, bar s kámoši plus novinářem, safe house s kámoši a chajdy s uprchlíky.

12. Neexistence predátorů. Pobíhající divoká a hospodářská zvířata nebyla hráči nebezpečná.

13. Málo míst umožňujících rychlý přesun. Konkrétně hra obsahovala takovýchto míst deset. Šlo o autobusové zastávky, pět na jednu a pět na druhou mapu.

14. Opotřebovávání zbraní. Docházelo k němu příliš rychle.

15. Malárie. Na jedné straně chytře ohraničovala herní plochu, na straně druhé dostával hráč záchvaty vprostřed boje.

16. Noc nebyla nocí. Místo tmy hráči okusili noční krajinu ozářenou úplňkem. Ale chování nepřátel (včetně zhoršeného vidění) noci odpovídalo.

17. Nepříjemný pocit při pohybu. Ten mohl být pro některé hráče obtěžující kvůli kombinaci malého zorného pole, pohupování a rozostřování obrazu při běhu a usazení hráčovy hlavy nízko nad terén.

18. Quicksave ukládání nepřepisovalo starší pozice. Kdo jej používal často, mohlo mu vzít i 1 GB na disku.

19. Bug znemožňující dohrání hry. Ve hře zůstala neopravena chyba způsobující, že hráč při plnění všech misí mohl narazit na zavřené dveře velitelství zadávajícího příběhové úkoly, čímž byl odříznut od dalšího postupu.

20. Editor neumožňoval vkládání NPC postav do map. V editoru se daly vytvářet pouze „mrtvé“ mapy pro multiplayer a i přes snahy moderů se jej nepodařilo využít k tvorbě singleplayerových lokalit s nepřátelskými NPC postavami.