Začal nám poslední den roku.
Do začátku roku nového, nám mnoho času nezbývá. Už nám hodinové ručičky, minutu po minutě ukrajují poslední hodiny. Zítra začne další rok. Po půlnoci temnou oblohu rozzáří ohňostroje a rakety. Ozve se rachot vybuchujících petard a lidé v tom rámusu budou slavit bez ohledu na to, jestli je vlastně co slavit. Šampaňské poteče proudem. Oslavy vyvrcholí na náměstích, v hospodách, a nebo klasicky doma s rodinou, v obýváku u vychlazeného šampáňka.
Hned na úvod musím varovat před prováděním nejrůznějších silvestrovských blbin a ty co hodlají použít nějakou po domácku vyrobenou výbušnou šílenost důrazně před jejich odpálením varuji. Jinak vám hrozí, že počátek nového roku strávíte v lepším případě, na chirurgii se zafáčovanou rukou. Takže to bylo na začátek malé varování, věřte nemohl jsem si to prostě odpustit.
Rok nám utekl opravdu rychle. Doslova fofrem. Své o tom ví i Datan Fofrič.
Zkusme teď všichni hodit běžné starosti za hlavu a slavme …jezme, pijme,
bavme se, ale…změna je život.
Samozřejmě to má být všeho s mírou. Možná si teď kladete otázku, proč sem tahám politiku. Tak jednak proto, že se ne nadarmo říká, že politika je špinavé řemeslo a to vše se dotýká každého z nás. No a tak jsem vám ji představil i z jiné strany. Vždyť Silvestr je jeden z mála dní v roce, kdy si můžeme dělat srandu z věcí které po zbytek roku k smíchu vůbec nejsou. Pravdou je, že nejeden z nás by se s těch politiků a hlavně z toho co nám předvádějí už málem posr*l.
Tak to pomalu rozjedem …
Umíte si snad představit Silvestra bez Sylvestera? Já teda ne.
Sylvester, tedy ten Stallone opět letos zabodoval a ukázal všem pochybovačům, že je ještě stále ten nePostradatelný. Americká legenda akčních trháků nás opět nenechala ve štychu a zrežírovala opět skvělou podívanou. On a celá plejáda svalovců, dříve samotářů, tentokrát nevšedně táhnoucích až na malé výjimky za jeden provaz a na vlně nečekaně dobrého příběhu spojila své síly, aby ve stylu Ramba IV, rozsvítila naše plazmy, čím větší, tím lépe vyniknou efekty a bojové epizody.
Ve snímku The Expendables2: Postradatelní 2, nám snad čím dál víc osvalený, herec akčních filmů Sylvester Stallone, dnes už pětašedesátiletý, dokazuje, že do starého železa ještě zdaleka nepatří, ba naopak, že nám dozrává, jako dobře uleželý švýcarský sýr, či archivní vínečko. Jo holt nám roky přibývají všem stejně, ať makáme ve fabrice, sedíme u počítače, a nebo jsme hollywoodská celebrita, ale na někom se víc podepíšou. Sly a i Arny jsou prostě pořád Borci s velkým B a zase to potvrdili.
Sly se ve svém novém akčňáku Postradatelní 2 pokusil znovu, stejně jako v prvním díle, oživit skomírající akční žánr 80. let.
Pro ty „trošku starší co víc pamatujou“, zkrátka ta generace která na akčních filmech osmdesátých let vyrůstala je to pohlazení po chlapecké duši. Je to připomenutí starých filmových časů, kdy zlo vždy dostalo nakopáno s jistou grácií do zadku. Naštěstí Postradatelní neberou úplně nic vážně a ani se o to nesnaží, akce, výbuchy, hláška střídá hlášku a hrdinové se špičkují i mezi sebou. Ani mladší herci si ve filmu neutrli žádnou ostudu. Kdo čekal, že to bude trhák nominovaný na Oskara je vedle jak ta jedle. Ostatní intelektuálové buďte k tomuhle dílku shovívaví a prosím vypněte mozek, a nebo se o to aspoň snažte. V horším případě se nedívejte a zapněte si v televizi zprávy stanice Nova, ne že by tam bylo méně krve… Sylvestere díky za návrat v čase do oněch krásných let.
Teď si dáme malou „reklamní“ pauzičku 🙂 Jak by řekl dobrý voják Švejk:
„ Reklama přeci muší bejt, i kdyby na chleba nebylo.“
Zároveň tu zabiju dvě mouchy jednou ranou. Mnozí z vás by mě tu neodpustili, kdybych tu nedal něco legračního s nějakým českým komikem. Vše ale má své mouchy.. Jsem napsal mouchy.Jen dodám to že to že je něco úplně zadarmo jsou jen keci. No však to znáte….
Pozor nyní jsme asi tak v polovině. Tak ještě vydržte a nepřepínejte na jiný program.
Silvestr to je taky čas dobrého jídla a pití. Mnozí z nás stráví oslavu konce roku v širším kruhu přátel či rodiny. Je to čas zábavy a lidi jak je vidět na videu níže se rádi bobře baví…
Pokračujeme na plné koule…
Jenže to má háček, zrovna koule vám tady ukazovat nebudu, těch máte na vánočním stromku doma dost. A tak mám tu pro vás jednu tyč.
A co mně v poslední době dostalo? Tak určitě řada věcí a pár podivuhodných komentářů lidí, kteří v tom mají očividně jasno. Jasno mám i já a to v jedné věci. Sranda prostě musí bejt i kdyby na chleba nebylo.
Ve dvířkách lednic už na nás čeká obvyklé šampáňko. O půlnoci přijde řada i na něj. Pffffíí….prásk, a ta rána bude znamením konce letošního a zároveň začátku nového roku. Tak bacha ať někoho nepicnete do oka, a nebo něco nerozbijete. Ne vždycky nutně střepy znamenají štěstí. Rozloučení se starým a přivítání Nového roku, v sobě spojuje různé pocity. Smutek, že jsme o něco starší a bilancování co se nám povedlo a nepovedlo dokončit, a také většinou marné očekávání, že tenhle rok bude pro nás snad o trochu lepší.
Letošní rok byl v televizní zábavě prezentován jako souboj všelijakých talentů. Ty pořady plné rádoby zpěvu se mezi sebou byli jako kohouti na jednom smetišti plném žížal. Jen tady neplatilo, že když dva zápolí třetí se směje. Ono žádný třetí nebyl. Byl to tvrdý souboj nejen o televizního diváka, ale hlavně souboj lidí co přišli ukázat, že mají nějaký talent. Ač uznávám, že talentovaných lidí máme jako národ dost a dost a jistě by si někteří zasloužili více místa v televizi, aby nás mohli pobavit a někdy také udivit svým nevšedním uměním a touhou něco dokázat. Někteří jedinci to však asi zcela nepochopili a ukázali všem, že oni nic takového jako talent nemají. Nyní je dohráno sláva vítězům a čest poraženým. Nějaké ty nové umělce uvidíme i dnes na Silvestra v TV, a tak se nám zase trošičku připomenou. Mám tady pro vás jednoho rádoby umělce, kterého jste tam na sto procent neviděli. Nebo vám snad někoho připomíná? Dámy a pánové na pódium přichází lonský objev jedné takové show, Pišta Lakatoš.
Rozhovor s Pištou pokračuje…
„ Ty Pišto tak mě se zdá, že jsi loni na tý Talentmánii zrovna dvakrát nezazářil.“
„ Vieš to je ťažké. Z môjho úhla pohľadu, to bolo veľmi úspešné vystúpenie. Všetky ohlasy predčily moje očakávania. Však ani ty sa tu nevyhneš tvrdej kritike. Vieš ľudia radi kritizujú druhých, a to hlavne tý, čo nič nevedja, alebo nemajú žiadny talent.
Terazky keď prídem do krčmy, vela ľudí ma spozná. Stačí ak niečo predvediem zo svojho bohatého repertoáru a ľudia platia. Porúčajú rundy, pitie tečie prúdom. Platí veľa aj keď si … naozaj no stačí si len prdnúť. Ja som malá hviezda, ale kamoš, ma to stačí ja toho k životu moc nepotrebujem.“
„ Pišto ten tvůj jazyk je takový…no zvláštní.“
„Tak áno moja slovenčina sa môže zdať volako čudná. Nechcel som to prezradiť, ale ide o môj ďalší talent. Teda skôr zlepšovák, taký vynález môj to je. Vieš raz takhe premýšľam, ako je ťažké pre ľudí medzi sebou sa dohovorit a tú som dostal perfektný nápad. Vytvoril som pomocou Google prekladača Google slovenčinu, Gooogle češtinu a dokonca Gooogle angličtinu. Proste taký specifický a aj vela univerzálny jazyk, to je tá moja Gooogle slovenčina. Rozumieš jej snáď, hej?“
„ Tak já ano, ale myslíš že se to chytne?“
„ Raz pomocou Google slovenčiny bude hovočit veľa ľudí po celom svete a všetci budú vedieť, že som ju vytvoril ja, Pišta Lakatoš. „
Pišta má letos obrovskou konkurenci. Konkurenci tu největší …
Jozef Pátrovič: letos vyhraju ČeskoSlovensko má talent 2012 !
Necháme Pištu a ikonu zábavy pana Patroviča trošku odpočinout a pokračujeme…
Televize na nás celé tyto sváteční dny chrlí jeden pořad za druhým. Ne jinak tomu bude i v poslední večer roku. To zas bude kritika v novinách. Nikdy se nikdo všem nezavděčí a máme každý jinou představu o tom co by chtěl dělat a vidět právě v závěrečný den roku. Je tedy na každém z nás jaký si večer uděláme a s kým poslední hodiny roku prožijeme. A taky jak si je užijeme.
Stoly jsou stále ještě plné různých dobrot a specialit. Tácy se prohýbají pod tíhou chlebíčků, jednohubek a sladkého cukroví. Stále je co na zakousnutí. Stále ještě je co pít.
A teď ještě přidáme …Dámy a pánové na scénu opět přichází …
Časy se mění, stárneme a svět kolem nás se mění také. Lidi se mění z neúplatných na úplatné a o tom, že zrovna já bych byl neúplatný, tak o tom nemůže být přece ani řeč.
„ Hej, more daj tam ešte jedno moje videjko,“ huláká zas na mě a já honem schovávám štůsek pomačkaných eur do kapsy.
„ Vieš ja sa vela ľuďom libim, kamoš“, chválil se Pišta a vypíná hruď.
„Ale čéče na teho Patroviča…teho už nedam.“
„ Ehm… neviděl mě někdo“. Rozhlížím se kolem sebe.
„ Kto by ťa videl, ved’ tu nikto nie je“.
„ Ty pre prachy, alebo tej pro ně urobíš čokoľvek, nie“. Mudroval dál Pišta a hned se neváhal zeptat:
„ Kamo mohol by si mi požičať pár tych eur, tych co máš vo vreci?“
„ Jsem myslel, že jsou moje když jsi mi je dal?“
„ Počuj nemysli kamo a daj ich sem. Ty a počúvaj ma a čo by si si s nemá robil? Len by si ich minul za nejaké voloviny. A to by jich bolo naozaj škoda.“
Pravda. Tím mě totálně dostal a je konec debaty.
Příští rok bude začínat hned změnou DPH a podobných jobovek bude více. Doufám ale, že pořekadlo …a bude hůř!“ se nenaplní.
Změna příjde ať už chceme, nebo nechceme. Co všechno se ve světě změnilo nám poví zcestovalý Pišta Lakatoš jehož hláška „Kebysi dačo v životě potreboval, hoci čo, tak si to kup“ hovoří zcela jasně.
To co se pomalu naplňuje je zdejší prostor, a tak teď prozradím, že jsme už téměř na samém konci.
__________________
Jo a pamatujte …nic není zadarmo.
Rok 2012 byl divný rok. Pár měsíců nám hrozili koncem světa. Zbytek roku zase ujišťováním a údajnými důkazy, že nebude. No jak víte dopadlo to dobře a konec světa se nekonal a to je dobře.
Přeji vám do nového roku 2013 vše jen a jen nejlepší.
Díky moc, že jste tady na Zingu.
Mějte se moc a moc fajnově.
