Hráno na: Xbox One
Překonal Ubisoft své prokletí „evil corpu“, na který byl pasován po svých sériově vyráběných sandbox hrách? Po neúspěchu posledních Assassinů a kopírování sebe sama? Na to dokáže odpovědět již pár hodin v jejich posledním velkém počinu, který nese název známého autora válečných románu Toma Clancyho respektive název oblíbené jednotky duchů Ghost Recon, která je proslulá svým tichým a taktickým eliminováním cílů.
Ghost Recon je tu s námi již několik let na poli herních taktických akcí. Své fanoušky, které si získal právě taktickým postupem a na dnešní dobu hardcore hratelností, může zarazit fakt, že se tentokrát Ubisoft pokusil vsadit na zcela víc přístupnější casual přístup. Ale vše není tak, jak se může zdát.
Pojďme si vytvořit sebe sama jako člena speciálních jednotek. Nejlépe s plnovousem
Při prvotním zapnutí jsem byl příjemně nebo nepříjemně vracen časem, který mi nápadně připomínal začátky v rok staré hře The Division. Ze startu, než se vrhneme do tolik probíraného obřího světa, musíme se pustit do tvorby vlastního člena Ghostů s předpřipraveným krycím jménem Nomád (Něžné pohlaví zaplesá, hra počítá i s ženským avatarem). Editor nabízí variabilní vyhrání si s tvorbou postavy a čeká tak na vás výběr z mnoha příjemných vizuálních serepetiček. A co by to bylo za moderního vojáka, který by nenosil károvanou košili, šik kšiltovku a plnovous ve stylu moderního dřevorubce?
Jakmile vaše postava projde konkurzem módní policie, je načase vrhnout se do onoho zmiňovaného obřího světa, který byl zasazen do jihoamerické Bolívie. Kde drastické hrůzy páchající drogový kartel Santa Blanca rozložil stát, jako když levný kokakolový nápoj z Kaufu nalijete na svůj oběd. Santa Blanca je vedená obří potetovanou hlavou El Sueñem, z kterého vlastně ani strach nejde a charismatu byste na něm těžko dohledali. Ale než se k samotnému nesympatickému šéfovi kartelu dostaneme, bude na nás čekat dlouhá cesta likvidace jeho pobočníků a buchonů. Vše vám hra představuje v obřím rozvětveném stromu organizace, který lehce připomíná organizační strom z poslední Mafie. Nehledejte v tom Nemesis systém z Shadow of Mordor. V odehraných 15 hodinách jsem zatím nepocítil žádnou výraznou změnu, kterou by herní svět projevoval z již zlikvidovaných hlav kartelu.
Japonec s kalkulačkou aneb stereotyp nalezneme i zde
No a jak se k likvidaci samotných darebáků dostaneme? Plněním misí, které varovně můžou zavánět stereotypem a repetitivností. Jak už to tak u velkých her bývá, tak se svým způsobem dostaví, ale je tu jedno ale. Opakující se náplň tady prostě existuje. Region po regionu na vás čekají postupy, které se opakují jako megafilmy na Nově. Dostanete echo od „své ženy na telefonu“, která vám o dané lokaci řekne několik informací, kdo ji velí a koho je třeba odstranit. Se svou jednotkou naleznete důležité informace, které vás poté navádějí k hlavním misím, a ty vás zase vedou k dalším hlavním misím. Zní to nudně? Neříkal jsem, že je tu jedno ale? Dlouho se mi nestalo, aby mě v tak velké hře plnění úkolu bavilo a naplňovalo. Hlavní mise se můžou pochlubit drobným kouskem inovace, které, ač nevěřím, že to řeknu, lehce připomínají poslední GTA. Jednou budete likvidovat herní stroje v casínu, podruhé vyšlete svého dálkově ovládaného pomocníka drona, aby špehoval důležitého politika při hrátkách s místní prostitutkou, a nebo vás čeká likvidace výrobny kokainu či ukradnutí super auta, které jsou tak význačné pro žoldáky všech světových kartelů. Hlavní mise servíruji snahu inovace a to se musí ocenit. Navíc, průchod misemi je striktně nelineární a záleží jen na vaší taktice a fantazii, jak úkol splníte.
K tomu všemu vám dopomáhají parťáci vaší ghost jednotky. Pokud nemáte s kým hrát nebo vaše okolí zanevřelo na Ubi hry, nebojte se. AI řízení vašeho týmu je na docela pokročilé úrovní a hra vás netrestá za prohřešky. Vše stoji na vás, jakožto hráči. Když máte na zbrani nasazen tlumič, parťáci tak automaticky ví, že chcete hrát stealth. Když se kryjete, i vaši členové se kryjí. Je sice vtipně vypadající, když váš kolega stojí tváří v tvář nepříteli a hra dělá, že se nevidí, nebo když prostřelí klidně i dvě zdi a zasáhne tak vámi označeného sicaria.
Teď se musíme dostat k misím vedlejším, které tady jsou, je jich jen několik typů, jsou naprosto dokola se opakující, ale bez nich bych se open world hry neobešly. Vedlejšáky vás zde alespoň odměňují surovinami nebo vylepšením rebelských pomocníků, takže pokud chcete, co chcete, musíte vylepšovat sebe a svou jednotku, abyste se netrápili proti převaze nepřátel a otevřeli jste si například větší výdrž baterie u drona nebo lepší mušku vaší ruky, tak nezbude nic jiného, než zatnout zuby a přetrpět dávky stereotypu.
Potěší alespoň fakt, že v místě kde se hlavní i vedlejší mise odehrávají, naleznete nové zbraně, zbraňové součástky, dovednostní body a medaile. Ty se hodí při odemykání dalších vašich skillů. Body rozdělujete v jednoduchém RPG systému, který se postupně odemyká na přibývajících levelech vaší postavy. Nic stěžejního zde nehledejte, tohle není Zaklínač. Ale i tento zjednodušený skill tree potěší. A pokud by nějak měl vypadat akční RPG systém, tak takhle nějak bych si ho představoval.
Ghostův průvodce po Bolívii
Ubisoft se vytahoval obřím světem a měl na to plné právo. Tak obrovskou a navíc nádherně zpracovanou krajinu, jsem ještě neměl tu možnost ve hrách poznat. Regiony vynikají škálou prostředí, které střídá džungle, pouště, hory, lesy a k tomu všemu, aby toho nebylo málo, dojde i na sníh. Pokud máte dost střílení a likvidace, vemte jeden z dostupných dopravních prostředků a udělejte si výlet po Bolívii. Zažijete a objevíte nepoznané. A říkám vám, potřebovali byste hodně dlouhou dovolenou, abyste prozkoumali každý kout tohoto rozsáhlého herního hřiště.
Nebojte se usednout za volant jednoho z aut, za řidítka motorky nebo za knipl vrtulníků, po chvilce a trochu tréninku si řízení a pilotování osvojíte. Rozhodně to není taková tragédie, o které se při Beta verzi mluvilo. Ba naopak, po pár odehraných hodinách jsem si na systém řízení zvykl a nakonec mi přišel i chytře proveden.
V půli cesty za osvobozením
Konečné hodnocení si nechávám po dohrání hry. Ale již teď jsem rozhodnutý, o jakou známku by se Ghost Recon: Wildlands zasloužil. Pochybuji, že v dalším hraní, hra nabídne něco nového nebo mě naopak začne něčím frustrovat. V hodnocení počítám i s hraním v kooperaci, na kterou naváže článek o průchodu hrou s kamarády nebo s cizími připojenými lidmi. Kde může být zážitek z hraní opoznání rozdílný.
Ubisoft se snaží naslouchat komunitě a jde na jeho hrách znát. Po dlouhé době zde máme vojenskou akci, která nefrustruje a dokáže vtáhnout hráče do boje.
VÍTE, ŽE?
• Bolívie si stěžovala, že hra vrhá na stát špatné světlo a Ubisoft tak ze země dělá drogovou velmoc.
• Při hrání solo nemusíte čekat na AI parťáky než nastoupí do vozidla. Hra je automaticky „posadí“ sama, když už si užíváte jízdy.
• Hra je protkána přemrštěnými makrotransakcemi.
• Nekupujte si zbraně za reálné peníze, dají se snadno získat. Stačí jen hledat.
• Ani v této hře nejde vykolejit vlak – Video ZDE
