Pro začínající vývojáře není v dnešní době jednoduché prosadit se na herním poli. Musí přinést buď velmi návykový koncept, což platí především u akčních záležitostí, nebo inovativní přístup k herním mechanikám a představování světa, jež se často projevuje v adventurních počinech (což víte, pokud sledujete recenze Terezy „Ylbirdy“ Fukové na našich stránkách).
Z toho důvodu přišlo studio Worm Animation ve své prvotině s netypickým konceptem 3D adventury, v níž s prostředím komunikujete pouze hudbou. Díky vstřícnému kroku vývojářů jsme mohli nakouknout pod pokličku Beat The Game a předat vám naše rané dojmy z tohoto zajímavého projektu.
Noční vyjížďka s podivnou zastávkou
Jedu si na své motorce pouští a užívám si hudbu, která mi bije do uší. Noční krajina příjemně ubíhá, dokud nedojde k defektu. Letím přes řídítka a probírám se v prkenné pozici na zemi. Vůbec netuším, co se stalo. Vrhnu se ke svému stroji, ale zjišťuju, že se jen tak nerozjede. Nu což, rozhlédnu se po okolí.
Asi jsem nenaboural v úplné pustině, protože z písku trčí prorezlý zapomenutý automat na divnou značku koly. Ale na poušti člověku vyprahne, takže nepohrdnu a pokračuju v obchůzce. Zřejmě tady žijí hodně velcí podivíni, protože na kopci je podivné stříbrné křeslo, které přímo láká, abych si do něj sedl a kochal se horizontem. Ale co to, byl jsem vlákán do pasti!
Probírám se v podivném podzemním komplexu. Zřejmě nejsem držen jako vězeň či rukojmí, protože dveře jsou dokořán. Neváhám ani minutu a pádím pryč. Cestou narazím na starobylou audiokazetu. Když už s sebou mám svůj přehrávač, tak proč ji nevzít a neposlechnout. Není to špatná hudba, jen by chtěla trošku upravit. Škoda, že tady nemám svou audiobanku, mohl bych z toho namixovat slušnou pecku. Během mého myšlenkového pochodu najdou moje oči žebřík na povrch. Co bych byl za průzkumníka, kdybych nedal poušti druhou šanci, jak mě překvapit.
Sotva vykouknu hlavou zpod poklopu, vidím, že mě někdo sleduje. Jakmile si ženština s kočičí čepicí všimne, že mi padla do oka, okamžitě mizí. Asi se ji vydám hledat. Místo, kterým procházím, vypadá jako dost opuštěná a zapadlá venkovská osada nebo šrotoviště. Nemůžu se rozhodnout. Obejdu zřícenou zeď a najednou na mě hledí okřídlená oční bulva. Tady asi nebude všechno zcela v pořádku.
Hudba jako univerzální jazyk
Okolí na mě začne mírně padat a já pozvolna začínám propadat panice. Vyzkouším svůj přehrávač, který umí také chytat vlnové signály z širého okolí, protože nutně potřebuji vidět normální lidskou bytost. Nasadím si sluchátka a najednou přede mnou ožije pustina novým, prozatím nepoznaným životem. Okamžitě si získá mé srdce, protože každý tvor, ať je sebedivnější, má svou melodii, kterou může vyjádřit své pocity. Neváhám ani chviličku a začnu je postupně nahrávat.
U zvláštní sochy hlavy jsem narazil na podivnou hmotu. Tady už mě nic nepřekvapí a hlady se mi kroutí žaludek, tak proč to neochutnat. Podivně se mi točí hlava a obraz se vlní podle zvuků hudby. Propadám se vědomím neznámo kam a proberu se až v noci.
„Tady už jíst raději nic nebudu,“ říkám si a pokračuju v průzkumu apokalypticky ztemnělého tábořiště. U vykotlaného, prolezlého robota najdu na zemi plechovku a paličku. Jsem od přírody hravý, tak zkusím, jak plechovka ladí. Má to slušný rytmus a já jsem si přes den „nalovil“ slušnou zásobu samplů. Zkusím to v mém příručním mixážním pultu dát dohromady.
Nezní to špatně, až to přilákalo blobovitého tvora, který začne kroužit po okolí v rytmu mé hudby. Každý si moje diskžokejské umění užívat nemůže, protože je třeba mrtvý. Se zvědavostí se dívám na přehrávač tlející mrtvoly v lehátku. Nebožtíkovi už nijak neposlouží, tak se obohatím o další kazetu do sbírky.
Konečně se mi podařilo najít záhadnou dívku. Má podivný přístroj, kterým nahrává zvuky linoucí se z potrubí. Asi si nebudeme souzeni, protože po zaregistrování mé přítomnosti opět prchá. Zvuky z podzemí mě přimějí zamyslet se nad hlubším prošmejděním sklepního komplexu, v němž jsem se probudil. Čeká tam na mě stromovitý tvor, jenž pouští muziku kořenům, aby lépe rostly. Tady naše krátká návštěva hudebního světa končí.
Netradiční koncept
Co jsme si tedy zjistili v rámci našeho průzkumu podivné pouštní krajiny? Tvůrci vytvořili svět, v němž se můžete pohybovat tradičně jako v 3D point&click adventurách nebo se chopíte gampadu a objevujete záhady hudebního světa pomocí analogu (resp. klávesnice). Samozřejmě najdete i tradiční inventář, který jsme ovšem během preview verze moc nevyužili. Jako největší lákadlo se pravděpodobně jeví komunikace se světem pomocí hudby. K dispozici máte příruční mixážní pultík, jímž se dorozumíváte se světem mícháním zvuků, které jste ulovili ve světě. Odvážný koncept, který snad bude fungovat.
Jsme opravdu zvědaví, jak se vývojářům podaří dotáhnout velmi zajímavý projekt do finále. Prozatím nemůžeme nic říct k ději, byli jsme během jeho objevování zmatení jako pes v uzenářství. Vše vypadalo lákavě, ale netušili jsme, co to znamená, nebo jak se k dané věci dostat. Zcela nás uchvátila možnost práce se zvukem a nezvykle působící grafický kabátek, za nějž by se nestyděl ani Salvátor Dalí.
