Pokud nepatříte mezi znalce Nintendo scény, možná vás napadne, proč má hra v názvu dvojku (Dark Moon je mezinárodní podtitul, v Japonsku se hra jmenuje pouze Luigi's Mansion 2), vždyť se přece v poslední době žádná jiná hra s názvem Luigi's Mansion neobjevila. Ano, v poslední době se první díl neobjevil. On se totiž objevil už před jedenácti lety, a to jako exkluzivní launch titul pro konzoli Nintendo GameCube. Proto se ihned nabízí klíčová otázka, zdalipak se duchařský comeback po tak dlouhé době vydařil, zvlášť když je jen pro Nintendo 3DS.
S vysavačem na duchy
Příběh Luigi's Mansion 2 začíná jednoduše. Jistý profesor E. Gadd si za pomoci záhadného artefaktu jménem Dark Moon ochočil řadu nijak přátelských duchů, kteří mu pomáhají v práci. Věci se však trochu zkomplikují, někdo Dark Moon rozbije a duchové se rozutečou do blízkého údolí, což nevěstí nic dobrého. Profesor proto povolá svého dávného spojence Luigiho a pošle ho všechny duchy pochytat, posbírat kousky rozbitého Dark Moonu, což by mělo vyřešit všechny problémy, a samozřejmě také zjistit, kdo má vůbec vše na svědomí.
Luigimu nezbude než skákat jak profesor píská, a tak se vydá lovit duchy do prastarých a temných domů v údolí, kam se všichni duchové uhnízdili. Samozřejmě je ale nebude lovit holýma rukama, takže brzy po startu hry dostane do rukou zařízení s velkolepým názvem Poltergust 5000. Stručně řečeno, jedná se o poupravený vysavač s baterkou určený především k chytání všech druhů duchů. U řadových přízraků přitom většinou stačí ducha oslepit baterkou a následně ho doslova vysát, čemuž se ale samozřejmě brání. Při vysávání duchů přitom Luigi's Mansion 2 evokuje proslulé Krotitelé duchů, na které si při hraní určitě nejednou vzpomenete.
Připravte se na to, že duchů na vás čeká opravdu dost. Od klasických zelených šmejdů přes žluté tlusťochy a útlé modrásky s oblibou schovávat se kde to jen jde až po psy a ikonické bílé a zubaté koule Boo, se kterými se často setkal ve svých titulech i Luigiho slavnější brácha Mario. Právě tito duchové přitom fungují jako takoví mini-bossové, zvlášť z počátku, ale proti regulérním bossům jde jen o nepřátele, se kterými nebudete mít nejmenší potíže.
Vysavač Poltergust 5000 nabízí zábavné souboje se všemi typy duchů, které okamžitě evokují slavné Ghostbusters
Což se přirozeně o skutečných bossech nedá říci. Při nich se totiž vážně zapotíte, přitom ale většinou stačí jen přijít na vhodnou taktiku a hned je po problému. Třeba při prvním bossfightu s obřím pavoukem jsem z počátku neskutečným způsobem nadával, ale stačilo přijít na určitý postup, ten párkrát zopakovat (což není tak jednoduché, jak se zdá), a měl jsem vyhráno. Ve výsledku mě tak souboje s bossy dost bavily. Což se koneckonců dá říci i o soubojích s normálními duchy, kteří postupem času začínají představovat slušnou výzvu. Možná se vám bude zdát, že zelený duch si docela věří, když na vás vezme lopatu nebo váleček na nudle nebo se začne chránit slunečními brýlemi, ale záhy zjistíte, že takové bestie není až tak snadné porazit. Nemluvě o faktu, že na vás duchové často zkoušejí početní převahu. Občas také narazíte i na poněkud odlišný druh protivníků, třeba na masožravé rostliny, myši nebo pavouky.
Dům za domem
Náplní Luigi's Mansion 2 přitom není jen chytání duchů, ale třeba i bedlivé zkoumání prostředí, které v naprosté většině případů tvoří již zmíněné temné domy. Duchové vám hned neskáčou před ústí vašeho vysavače, většinou je musíte hledat. Kromě nich se ale vyplatí hledat i peníze, za které si postupně odemykáte vylepšení Poltergustu, nebo drahokamy všech barev a tvarů, což uvítáte především v případě, že vás postihla sběratelská mánie. Napříč prostředím se navíc schovává i množství zprvu neviditelných předmětů, při jejichž zviditelnění využijete další funkcePoltergustu 5000, a to jakýsi duhový paprsek, jenž ze skrytého předmětu vyžene drobné kulaté duchy, které musíte chytit, a následně se předmět plně zviditelní a ve většině případů vám zajistí slušný přísun peněz, eventuelně z něj můžete získat i jeden z drahokamů. Zkoumat prostředí do posledního detailu se tedy rozhodně vyplatí a můžete si při něm dobře odpočinout od nahánění duchů.
Bohužel, prostředí je v několika případech poměrně nepřehledné, a tak se může dostavit i trocha frustrace. Pokud někdy tápete, většinou jen stačí na důležitě vypadajících místech vyzkoušet vše, co nabízí Poltergust 5000, ale někdy je nalezené správné cesty slušný extrém. V jedné z úrovní jsem třeba bloudil prostředím přibližně hodinu, což mě samozřejmě řádně znechutilo. Kvůli tak nepřehlednému prostředí by rozhodně neuškodilo, kdyby vývojáři mysleli na nějaký pořádný systém checkpointů a nenechali automatické ukládání jen mezi jednotlivými úrovněmi. Z počátku všechny úrovně zmáknete poměrně rychle, ale když hodinu tápete prostředím a pak musíte z různých důvodů hru ukončit, abyste mohli později začít bloudit nanovo, neskutečná frustrace a chuť hru okamžitě zahodit na sebe nenechá dlouho čekat.
Prostředí je řádně detailní, atmosferické, ale místy matoucí a nepřehledné. Skoro až frustrující.
Pokud ale zrovna někde nebloudíte, určitě se vám prostředí bude zamlouvat. Vývojářům se podařilo skvěle zachytit jedinečnou atmosféru (zdánlivě) prázdných domů a sídel, které sice navzdory duchařské tématice nepůsobí nijak zvlášť děsivě, ale i tak se často dá atmosféra hry krájet, kromě toho se prostředí jednotlivých domů poměrně liší, takže vás nečeká kdovíjaký stereotyp a prostředí jako přes kopírák. Zvlášť když na vás uvnitř domů čeká slušné množství variabilních úkolů.
Chytání duchů nikdy nebylo lehčí
Další věc, kterou musím pochválit, je ovládání. I když nový Luigi's Mansion využívá prakticky všechny ovládací prvky Nintenda 3DS, což může působit dost komplikovaně, vše se ovládá opravdu snadno, tedy až na některé komplikovanější úkony, třeba snahu vysát pavučinu ze stropu, což už chce trochu cviku. I tak si ale na ovládání není problém zvyknout. Škoda jen klasického neduhu snad všech her od Nintenda, a to relativně pomalé a v hektických chvílích neohrabané kamery. Pokud jde o grafickou stránku, hra je vybavená ideálním komiksovým feelingem, který možná nepůsobí jako nějaký grafický zázrak, ale pro potřeby takového titulu bohatě stačí, zvlášť když slušně přispívá k už tak skvělé atmosféře. Té ale samozřejmě nejvíc přispívá povedené ozvučení.
Abych nezapomněl, Luigi's Mansion 2 samozřejmě obsahuje i multiplayer. Lokálně nebo přes internet se můžete spojit s až třemi dalšími hráči a lovit duchy bok po boku v prostředí věže Thrill Tower. K dispozici máte tři herní módy – Hunter, spočívající ve vyčištění jednotlivých pater věže od duchů, dále Rush, v němž je vaším hlavním nepřítelem čas, a nakonec Polterpup, v němž musíte stopovat a hledat psí duchy. Hra více hráčů už by se skutečně dala označit jako komiksová verze Krotitelů duchů, v níž chybí snad jen bílé kombinézy, vřískající siréna auta a silácké hlášky Billa Murraye a Dana Aykroyda (celá hra si z hlediska rozhovorů vystačí jen s titulky a nesrozumitelným žvatláním, což v tomto případě bohatě stačí). Snad netřeba říkat, že pokud seženete dobré spoluhráče, stává se z multiplayeru opravdu skvělý a řádně neotřelý online zážitek.
Vlastně by se o celé hře dalo říct, že jde o skvělý a neotřelý zážitek. Navzdory zjevné inspiraci Krotiteli duchů je totiž Luigi's Mansion 2 neskutečně originální počin, který nabízí především zábavné chytání rozličných duchů, působivé bossfighty, povedené prostředí nasycené skvělou atmosférou a množstvím sběratelských předmětů, solidní ovládání a audiovizuální stránku, stejně jako chytlavý kooperativní multiplayer. Jen škoda pomalejší kamery a absence pořádného ukládání ve spojení s občasnou nepřehledností jinak povedeného prostředí, která občas hraničí s frustrací. Jinak řečeno, Luigi's Mansion 2 je určitě skvělé dílo, které ale působí dojmem, že tvůrci nedomysleli úplně všechny prvky. I tak jsem ale přesvědčen, že vás hra zabaví a že se mezi současnými tituly pro Nintendo 3DS neztratí.
Recenze
Luigi's Mansion: Dark Moon - Vysavač versus přízraci
Nintendu se skvěle podařilo vytvořit vlastní verzi Krotitelů duchů, která dokáže zabavit na dlouhé hodiny, ale která zároveň dokáže naštvat několika nedomyšlenými herními prvky. Pokud vás ale láká myšlenka lovit duchy vysavačem a zároveň hledáte neotřelou a originální hratelnost, Luigi's Mansion je přesně pro vás.
Líbí se nám
- chytání rozličných duchů
- působivé bossfighty
- povedené prostředí
- skvělá atmosféra
- solidní ovládání
- slušná audiovizuální stránka
- chytlavý multiplayer
Vadí nám
- občasná nepřehlednost prostředí
- místy pomalejší kamera
- že chybí pořádný systém ukládání hry
ty jo vypadá to fakt pěkně.
rawneox: A to si predstav, že taký dúchodca nostalgicky spomína na všetko…
Ach jo, nostalgicky vzpominam na gameboye. .