This War of Mine – Válka prostého lidu

Ruiny nového města

This War of Mine je úchvatnou hrou v mnoha věcech. Bezkonkurenčně nejlepší na ní je ale příběh, který je na každém kroku. Není tu vypravěč, nejsou tu cut-scény ani žádné intro nebo komplexní rozhovory. Jste tu jen vy, vaše emoce a atmosféra tak hutná, že se jí sice můžete zkusit doslova prosekat, ale riskujete, že si ztupíte nůž i od Horsta Fuchse.

Právě na samotnou atmosféru hra sází nejvíc. Ve vašem obydlí můžete sledovat pocity vaší skupinky, zatímco při hledání zásob tam venku můžete narazit na spoustu situací, ze kterých vám nebude veselo. Ať už je to například postřelený civilista na náměstí, kterému můžete a nemusíte pomoci, nebo nemocný starší pár v klidném domě, který má zásoby co potřebujete, ale nevzdá se jich. Vaše rozhodnutí mají dopad na to, jak se vaše skupinka cítí. Pokud bezbranného civilistu přepadnete, později budete mít depresi. Pokud nepomůžete někomu v nouzi, může vám být smutno.

,,Ve vašem obydlí můžete sledovat pocity vaší skupinky, zatímco při hledání zásob tam venku můžete narazit na spoustu situací, ze kterých vám nebude veselo.“

Právě tyto nálady poměrně drasticky ovlivňují další vývoj. Buďto se z neštěstí ani nedokážete pohnout, nebo si dokonce jedna z postav bez hlídání sáhne na život a sbohem. V tu chvíli přichází ostatní členové skupinky, kteří se musí navzájem podporovat, aby zvýšili morálku.

Během vašeho hledání v ostatních domech můžete kromě kořisti narazit i na různé fotografie (pouze popis) nebo dopisy, které vám prozradí něco málo o daném místě nebo lidech, kteří tam žili. Sice vás to nerozbrečí, ale pokud máte dostatek empatie, určitě vás to zasáhne. Dodává tomu už jenom ta představa, že podobná situace může kdykoliv vypuknout kdekoliv ve světě  – nehledě na to, že takových konfliktů už dnes je tuna a jejich počet stále narůstá.

Narazíte také na spoustu problémů. Může jít o hlad, nemoc, zimu nebo třeba útočníky, kteří vás můžou v noci přepadnout. Většině problémů se dá snadno předejít. Proti útočníkům stačí zbraně a stráž. Na zimu si zase stačí postavit kamna a zabarikádovat díry ve zdech. Hledání jídla, vody a potřebných součástek je ovšem problém. Můžete jít v noci na opuštěné místo a najít jen málo věcí, nebo riskovat obydlenou budovu, která může a nemusí být vůči cizincům přátelská.

Můžete objevit obchodníka nebo také po zuby ozbrojené lidi, kteří si hlídají svoje věci. Jenže když ty zásoby potřebujete, troufnete si je zabít? Pro trochu masa? Všechno ve hře zkrátka vypráví svůj vlastní příběh, z každé lokace můžete vypozorovat ty těžké časy, ve kterých žijete. Hra vás nijak nevede za ručičku a cokoliv uděláte, budete mít na triku jen vy. Hra po vás nechce, abyste zavraždili tolik a tolik lidí a ukradli jim tolik a tolik zásob. Děláte to vy. Jen se pak dostaví pocit viny, když důchodce připravíte o jejich syna, zatímco je hlídal a vy jste jim zásoby kradli, protože to prostě potřebujete.

,,Narazíte také na spoustu problémů. Může jít o hlad, nemoc, zimu, nebo třeba útočníky, kteří vás můžou v noci přepadnout. Většině problémů se dá snadno předejít.„

Živobytí moderní společnosti

Na začátku hry vyfasujete do své skupinky pár přeživších. Většinou tři. Nejčastěji jde právě o trojici kuchaře Bruna, scavengera Marka a fotbalisty Pavleho. Je zcela náhodné, jestli je někdo nemocný, unavený nebo hladový. Proto musíte jednat rychle a efektivně.

Celá hra je rozdělená na dvě části. Na den a noc. Ve dne budete ve svém úkrytu, stavět potřebné věci, vařit a starat se o jednotlivé členy skupiny. V noci přijde na hledání zásob. Do světa můžete vyslat pouze jednoho člena, zatímco ostatním můžete buďto nařídit, aby strážili nebo se vyspali.

Na velmi jednoduché mapce města si vyberete lokaci kam chcete zajít. Ty se odemykají postupně, jak ubíhají dny. Zprvu můžete zajít například jen do opuštěného domu nebo vily, později přibude i supermarket, nemocnice, kostel a další místa.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Vše je důležité si řádně naplánovat. Všichni musí jíst a spát, aby pořádně pracovali. Pokud totiž pošlete polo-ospalého, nemocného kuchaře na lov ven, moc nepochodíte. Je podstatné využívat veškeré prvky co hra nabízí, zjistit co je potřeba pro další chod a především myslet dopředu. Hra je totiž silně nekompromisní, takže jediná chybka může být váš konec. O to hůř, když vám často háže úmyslně klacky pod nohy. Nenajdete tu ani žádný load, takže pokud se stane něco, co jste nezamýšleli (a že něco takové se stane několikrát), nemůžete to nijak zvrátit.

,,Celá hra je rozdělená na dvě části. Na den a noc. Ve dne budete ve svém úkrytu, stavět potřebné věci, vařit a starat se o jednotlivé členy skupiny. V noci přijde na hledání zásob.„

Ve dne, jak už jsem psal, můžete spravovat svůj úkryt a členy skupiny. Crafting je zde vyřešen poněkud jednoduchým, ale zároveň komplexním způsobem. Máte zde totiž pracovní stůl, na kterém můžete ze začátku vytvořit jen pár věcí. Ať už je to postel, židle, rádio, topení, sběrač dešťové vody (rozumějte trychtýř a nádrž), sporák nebo Metal Workshop na výrobu kovových předmětů. Ten se, stejně jako pracovní stůl, dá vylepšit. Díky tomu můžete poté vyrobit daleko zajímavější, luxusnější a komplexnější, stejně tak jako na výrobu dražší a těžší, předměty.

Ty jsou všechny navíc něčím důležité. Díky sporáku můžete vařit, ze sběrače budete mít vodu, z rádia zase můžete poslouchat místní zprávy, dozvědět se něco o počasí, připravit se a pomocí stanice, kde hraje klasická hudba, i uklidnit přeživší.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Některé předměty vyžadují na výrobu dřevo, jiné komponenty, některé zase elektrické součástky. Nehledě na „realističnost” hry jsou suroviny poměrně generalizované, takže nemusíte hledat konkrétní typ součástek, abyste si něco vyrobili. Což je jedině dobře.

Náhodně vám také může na dveře zaklepat například obchodník, se kterým můžete vyměnit předměty a získat tak například jídlo, které akutně potřebujete. Na druhou stranu vás obchodník oškube o všechno. Záleží tedy na ceně určitého zboží, která se každý den mění. Inflace a deflace zde hrají zásadní roli. Jindy vám na dveře může zaklepat postava s tím, že se nemá kde schovat a můžete jí pozvat dál, tudíž do své skupinky, nebo jí ukázat východ. Také k vám mohou například zavítat děti, které potřebují léky. Vy jim je samozřejmě můžete dát, ale také nemusíte. Rozhodnutí je na vás a břemeno, které si z toho odnesete, je také vaše.

Každý svého neštěstí strůjcem

Když venku není ani hlásek a ostřelovač spí po „těžkém” dnu, vy se teprve probouzíte a jdete na lov. Celá tato část hry probíhá velmi jednoduchým point and click způsobem. Zjevíte se na začátku lokace, koukáte jak sůva z nudlí a hledáte symbol ruky, která znázorňuje, že zde můžete něco vyhrabat. V odpadcích, různých šuplících nebo skrýších nejčastěji najdete dřevo, komponenty, ale někdy také například střelivo a výjimečně i nějakou tu zbraň.

Velmi často se může stát, že narazíte na zabarikádované nebo zamčené dveře. Ty první můžete otevřít pouze z té strany, kde jsou barikády. Pro ten druhý typ dveří potřebujete něco, čím se přes to dostanete. Postačí například šperhák pro tichý přístup nebo páčidlo (tuto cestu by Dr. Freeman jistě podpořil). Můžete také narazit na mříže nebo hromadu smetí, kterou bez lopaty budete sklízet opravdu, opravdu dlouho.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Nedělejte si ovšem moc velké naděje co se vašeho lupu týče. Do batohu se vám vejde opravdu jen pár věcí, takže se musíte velmi dobře rozmyslet, co si s sebou vezmete a co tu necháte na další dny. Většinou je dobré upřednostnit hlavně jídlo – jestli se vám vůbec poštěstí nějaké najít.

Velmi často se stane, že narazíte na obydlenou budovu nebo prostředí, které je pod nájezdem banditů. Ti někdy bývají klidní, jindy vás zabijí bez mrknutí oka. Právě v tomto momentě hra přechází do dvou možných způsobu hraní. Buďto půjdete na jistotu a všechny zmasakrujete jako Chuck Norris po kafi, nebo budete potichu našlapovat a pokusíte se všem vyhnout. Oba způsoby nejsou zvlášť lehké, a pokud půjde do tuhého, radši utečte. Riskujete ovšem málo zásob a vaše skupinka nebude nijak šťastná, že jste málem umřeli.

,,Nedělejte si ovšem moc velké naděje co se vašeho lupu týče. Do batohu se vám vejde opravdu jen pár věcí, takže se musíte velmi dobře rozmyslet, co si s sebou vezmete a co tu necháte na další dny.„

Zabíjení ze stínu nebo zezadu není žádný problém. Stačí vytasit zbraň, přikrást se, kliknout a je konec. Problém přichází v otevřených bojích, kdy je soubojový systém opravdu strašný. Protivník vás většinu času dokáže odstrčit, a tudíž zranit a než najdete způsob jak ho porazit, hra vám mile oznámí, že jste umřeli. V případě, že máte střelnou zbraň, musíte naopak šíleně klikat na ikonku u protivníka. Většinou jako jediné východisko existuje útěk nebo přechytračení, kdy se ztratíte z dohledu a nějak nepřítele obejdete. Není to zkrátka jednoduché. Zmíněný soubojový systém tomu ale také moc nepomáhá.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Hvězdná noc války

Hra ovšem není skvělá pouze v případě atmosféry a hratelnosti. Audiovizuál je také rozhodně velkým plusem. Hudba možná není tak výrazná, jak se může na první pohled zdát a očekávat, ale to co dělá, dělá na jedničku. Stejně tak zvuky. Ty v pozadí, jako je střelba nebo výbuchy, tvoří atmosféru téměř neustále. Naopak zvuky v popředí, tudíž běh, otevírání dveří a další, jsou poměrně minimalistické, ale svou práci dělají také výborně. Na dabing zde ale nenarazíte, což je možná škoda, ale naštěstí zde ani neuslyšíte nesmyslné žvatlání jako například u The Sims.

Co se musí ale pochválit, je grafika. Jednoduchá, tmavá, depresivní, přesto vyzařující naději. Celý styl vizuálu se velmi těžko popisuje, ale můžu vás ujistit, že nezklame ani v nejmenším.

This War of Mine je definitivně hra, kterou by neměl žádný hráč podobných žánrů minout za žádných okolností. Její atmosféra je rozhodně největší předností, ale také není jedinou. Příjemná hratelnost a vynikající grafické i hudební ztvárnění je něco, co dělá z This War of Mine téměř uměleckou hru. Samozřejmě má své nedostatky. Ať už je to soubojový systém, který mohl být o něco lépe vyřešen, pár designových nedostatků, nebo několik bugů, které sice neruší samotný zážitek ze hry, ale vždy je bez nich líp.

Někomu navíc může vadit stereotyp, který se po nějaké době dostaví, nebo větší absence náhodných a generovanýchh událostí, které tvůrci slibují. Pokud začnete hru hrát od začátku, většinou se bude dít téměř to samé jako předtím.