Mario Kart 8 Deluxe – jen trochu přebroušený klenot

Recenzovaná verze: Nintendo Switch

Od vydání osmého Mario Kartu na konzoli Wii U už uteklo hodně vody. Tak hodně, že jsme v jiných hrách stihli rozmlátit kupy jiných aut a nesčetněkrát zachránili náš svět i cizí galaxie. Tyhle trochu ujeté arkádové závody vyšly už v květnu roku 2014. Ano, čtete správně. A po takřka třech letech dostáváme do ruky jejich vylepšenou verzi, která žhaví gumy na aktuálním nováčkovi v rodině konzolí Nintenda.

Má ale vůbec smysl tuhle verzi hry zkoušet? Má vůbec cenu do ní jít, pokud jste majitelem její starší verze? Vyplatí se nová investice? A je vůbec těch změn a inovací dost? Jestli jste původní Mario Kart 8 nehráli a uvažujete nad něčím, s čím byste se se Switchem trochu zabavili, bude to vůbec stačit? Nevím, snad vám poradím dobře, protože Mario Kart 8 Deluxe (dále jen MK8DX) nemusí sednout všem. Ale pokud máte chuť se pobavit s kamarády, nebo si odpočinout po náročném dni z práce nebo ze školy, jde o hru určenou přímo pro vás.

Motory burácí potichu

Od Mario Kart 8 Deluxe nemůžete čekat stejný pocit jako při nějakém jiném závodění. Ať už tvářícího se jako simulátor nebo jako arkáda. Zapomeňte tedy na nějaký Project Cars, sérii Forza, DiRT, Gran Turismo nebo NFS, protože všechny tyhle hry si zakládají hlavně na pocitu z řízení. Nasednete do ideální káry a užíváte si rychlosti, ovládání a ať se vám to líbí nebo ne, tak i krajiny. Když si ale do ruky (doslova, při handheld režimu) vezmete MK8DX, zažijete asi stejný pocit, jako když přesednete z traktoru John Deere 9R do zahradního traktůrku od Mountfieldu XDC 140 HD. Ano, pořád je to traktor, pořád to má nějaký výkon, ale už se necítíte jako kus chlapa. Stačí se ale 2x projet po zahradě dokola a zjistíte, že je to daleko větší sranda než s těmi nabubřelými obřími bratříčky.

Původní Mario Kart 8 nabízel hráčům 16 tratí recyklovaných z předchozích dílů série a 16 úplně nových. Tento počet zůstal zachován, ale rozrostl se počet závodníků, kteří mohou usednout za volant (řídítka, páčky a bůhví co ještě) vašich vozidel. Navíc přibyli Bowser Jr., Dry Bones, King Boo a Inkling Boy a Girl ze Splatoonu a tím pádem je výběr vašich řidičů opravdu obrovský. Vzhledově také nejde o nějak extrémní skok a tak je MK8DX spíše takový menší kočkopes. Nejde ani o remake, ani o port, ale o něco jako o rozšířenou edici.

Přestanu už psát blbosti a vrhnu se raději na samotnou hru. V singleplayeru Mario Kart 8 Deluxe začínáme u závodníků. Nejdříve si zvolíme postavičku z řad hrdinů a antihrdinů Nintendo her a pak přejdeme na závodní stroj. Ten se skládá z těla motokáry, z podvozku a nakonec z padáku, nebo rogalových křídel na občasné létání. Všechny komponenty ovlivňují několik základních vlastností vozidla, mezi kterými najdete obligátní maximální rychlost, zrychlení, ovládání, jak vám bude vůz sedět na okruhu a další obvyklosti. Můžete tak strávit hodiny laděním a kombinováním všech proměnných, ale i když si nakonec vyberete podle svého ideálního vkusu, nic nemusí být předem dané a vítězství samozřejmostí. Závodění ovlivňuje ještě kupa dalších věcí.

Jednou z nich je ovládání na gamepadu a tedy vaše vlastní šikovnost. Hra primárně využívá pouze tří tlačítek (plyn, brzda a páčka na určování směru) a vám se s nimi hned od začátku vyplatí zkoušet hlavně bezchybné driftování. Čím delší dobu zvládáte v zatáčce smyk, tím rychleji budete po jeho skončení vystřeleni dopředu. A další drobnůstkou, která ovlivňuje rychlost, je sběr mincí. Čím víc jich máte, nanejvýš ale 10, tím rychleji jedete. Zrychlit vás ale můžou i skokánky, pokud ve správný čas smáčknete R-kové tlačítko a podobně funguje také narážení od soupeře. Někdy.

Doprava, doleva, na stěnu nebo pod vodu

Hlavním tahákem osmého dílu Mario Kartu byly antigravitační části tratí a tuším, že i transformování vozidel. Toho si užijeme dost i v Deluxe verzi a právě k antigravitačním částem se váže ono narážení do soupeřů. Srážky vás kdykoli jindy a jinde zpomalí, tady ale mají opačný efekt a při správném načasování a směru vás dokážou pěkně popostrčit vpřed.

Ale ať už zvládnete drifty, dokážete rychle posbírat všech 10 mincí, odstartujete v ten správný čas anebo jedete celkově bez chyby, stále nesmíte zapomínat na vaše soupeře. Ještě pořád můžete zezadu dostat zeleným krunýřkem nebo najet na banán. Ještě pořád po vás někdo může hodit bombu nebo modrou želvičku, která vás neomylně sesadí z první pozice. Bohužel se mi v singleplayeru až nepříjemně často stávalo, že se v posledním kole sešlo více podobných “náhod” a když jsem byl ve finální kole první, začala být umělá inteligence hry nefér. Když totiž před cílem dostanete postupně nejdřív bleskem a pak klidně i 3 zelenými želvičkami, nemáte šanci ztrátu rozumně dohnat. Sami se naopak nedokážete moc bránit, protože až nepříjemně často dostáváte pouze bonusové mince a ne nějaké účinné zbraně. A aby toho nebylo málo, má Mario Kart 8 Deluxe oproti původní verzi dva sloty pro předměty, takže vás soupeři dokážou rychle zasypat až nepříjemně velkým množstvím zpomalovadel.

Abych ale jenom nehaněl, tratě samotné jsou postavené opravdu neskutečně zábavně. Projedete se pouští, kosmickou základnou, po klávesách klavíru, pod vodou, po stěně nebo stropě, často se proletíte vzduchem, a jestli znáte trošičku Nintendo univerzum, můžete se těšit na Mario-land, Bowserův hrad, tratě inspirované sérií Zelda nebo Animal Crossingem. Navíc jsou takřka všechny dost nevyzpytatelné, ale tak nějak příjemně a intuitivně. Najdete na nich kupu zkratek a kolem spoustu ikonických postav, takže se vážně nenudíte. Jeden okruh tak nemusí být stejný jako ten předchozí a když už nenajdete žádnou zkratku, může se vám trať klidně i změnit. Prostě jsou tak skvěle navrhnuté, že vám nefér umělá inteligence vůbec nevadí.

Jdeme závodit!

Jdeme závodit! Ale proč? Napadne vás hned poté, co se rozhodnete poněkolikáté zapnout Mario Kart 8 Deluxe. Tato otázka mne trápila po celou dobu testování singleplayeru. Ve hře totiž chybí jakýkoli důvod, proč procházet celou kampaní od začátku až do konce. Jedinými důvody tak zůstává vyzkoušení si všech závodních tratí a pak také šance odemknout si nové kastle, nové pneumatiky nebo křídla. Ty se vám zpřístupní po získání určitého počtu bodů, ale to se děje úplně náhodně, takže dopředu nevíte, co se vám příště odemkne. Navíc v kombinací s nemožností uložit si svůj vlastní profil jezdce a nutností tak pokaždé znovu definovat svou oblíbenou kombinaci závodník, motokára, pneu a závěsný kluzák, jde tak trochu o nedomyšlený herní koncept. Hra vám sice primárně nabízí poslední zvolený typ, ale stejně jej musíte zase potvrdit. A to všechno bohužel zbytečně zdržuje a otravuje.

Ani se nemusíte snažit odemykat závodní tratě, protože je máte v rámci šampionátu přístupné všechny hned od začátku. Nic vás tak nenutí snažit se být nejlepší. Jak jsem už řekl, vyhráváním šampionátů pouze odemykáte nové díly a dokonce mezi nimi chybí i minimální propojení. Jediným důvodem, proč jimi projít je příprava na split-screen režim nebo na multiplayerová klání. V prvně jmenovaném si navíc s kamarády užijte hodně srandy, protože si můžete za dobře odpálené power-upy z plných plic zanadávat. A do hry se mohou v klidu přidat mladší hráči, stačí zapnout pár drobných, ale podstatných, asistenčních prvků (s jedním už třeba nikdy nevyletíte z dráhy) a hned máte plnohodnotných soupeřů celý pokoj.

Bohužel se dostáváme k problému s ovladači, protože jednotlivé Joy-Cony nemusí úplně každému sednout do ruky (přeci jen jsou dost malé) a je lepší zainvestovat do něčeho většího. Kombinace Joy-Conů v gripu a profi ovladače se u nás doma osvědčila, ale možná se vyplatí pořídit raději i volant.

Já vs. svět

Tu pravou zábavu ale přináší Mario Kart 8 Deluxe až s opuštěním singleplayeru a přechodem na muliplayerová klání. I když se dokážete s kamarády dostatečně vyblbnout při závodění na rozdělené obrazovce, je souboj se všemi živými hráči úplně něco jiného. Nejdříve sice musíte překousnout ten zvláštní pocit, kdy se z neohroženého vítěze v singlu propadnete na úplné dno závodního pole, ale po troše cviku jde všechno zvládnout.

Paradoxně mne ale obyčejné závodění přestalo bavit po objevení režimu Battle. Obyčejné závodění totiž nenabízí žádnou přidanou hodnotu. Žádné žebříčky, žádné profily, žádné boje skupinek závodníků, prostě to, co byste v dnešní době od závodního multiplayeru očekávali. Nintendo holt uvažuje jinak a místo toho nám nabídlo něco úplně jiného a lepšího. Jde o režim bitev, se kterým jsem ve finále strávil asi nejvíc času. Kromě Ballon Battle, kdy se snažíte ostatní připravit o nafukovací balónky, se do hry vrátil Bob-omb Blast (házíte po sobě bomby) a Shine Thief z Mario Kartu Double Dash. Nejvíc zábavy si užijete při Coin Runners (sbíráte mince a ostatním se je snažíte sundat) a pak u novinky Renegade Roundup, kdy jedna skupinka nahání druhou. Dost hodně to připomíná starou dobou hru na policajty a zloděje, hraje se na 4 kola a v každém se vaše role obrací.

Na chvíli i do rána

Mario Kart 8 Deluxe se může na Switchi tvářit jako taková z nouze ctnost. Na jednu stranu není novinek moc, ale zároveň vám to vůbec nevadí. Počet šampionátů v singleplayeru se rozrostl, Deluxe obsahuje i všechna dodatečná DLC, postavičky navíc a najdete v něm i obrácené (Mirror) závodní okruhy. Ty mají ale spíše funkci rozšíření obsahu. Když už máte závodní dráhy zafixované, můžou pobavit, ale časem si začnete všímat, že jsou i nápisy okolo trati převrácené, a dostaví se pocit spíchnutí horkou jehlou.

Když se ale na hru podíváme komplexně, nabídne vám přesně to, co momentálně Switch a hráči potřebují. Ačkoli recenze může vyznívat záporně a že si v ní pořád na něco ztěžuji, opak je pravdou. Za každým dojetým závodem, multiplayerovým kláním nebo bitvou se dostaví obrovský pocit uspokojení. Pořád dokola vás baví objevovat novinky kolem tratí a zkoušet to vzít jednou po zdi, jindy vodou.

Jde o hru, se kterou můžete strávit celý večer při on-line zápasech nebo si ji vzít na 5 minut na záchod nebo klidně do vlaku při cestě na obchodní schůzku. Všechno jsem měl možnost v minulém týdnu vyzkoušet a vždycky jsem měl dobrý pocit jak z fungující konzole, rozmanitosti tratí, tak z velkého množství hráčů, se kterými můžete změřit své síly nebo nabrat nové zkušenosti.

Motokáry od Nintenda tak na Switchi zaplňují s nonšalancí chybějící místo závodních her, které se neberou až tak vážně. Když si odpustíte jakoukoli chybějící příběhovou linku, nebo cokoli, co by jednotlivé šampionáty spojovalo dohromady, dostáváte za své peníze ještě stále víc než optimální porci zábavy. A když vám to přijde málo, stačí do hry dostat pomocí Amiibo figurek další in-game předměty.

Mario Kart 8 Deluxe koupíte na Xzone.cz a GameExpres.sk.