Injustice 2 – komiksová řežba se vrací

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Na začátek bych asi měl nastínit svůj vztah k prvnímu dílu. V mých očích je to velmi slušná mlátička s komiksovými hrdiny a zajímavým, i když průměrně podaným příběhem, který bohatě vyvážila zábava při „gaučových” soubojích s kamarády. A protože má láska k hrdinům DC Comics je téměř nekonečná, druhý díl prostě nemůžu vynechat. To by mi Batman nikdy neodpustil.

Cool story, bro!

Příběh sice přímo navazuje na první díl, ale pokud jste ho nehráli, nic moc se neděje. Hra vám předchozí děj v rychlosti shrne, takže se neztratíte. Možná vám sem tam unikne nějaká bližší souvislost, ale není to nic zásadního.

Ve zkratce – v prvním dílu Supermanovi z alternativní dimenze trochu hráblo po smrti jeho těhotné partnerky Lois Lane a stal se z něj celosvětový diktátor. Země pod jeho vedením zrovna nevzkvétala, Batman se proto svému bývalému příteli postavil, společně s dalšími hrdiny vytvořil odboj a samozvaného vladaře porazil.

V Injustice 2 Batman napravuje škody po Supermanově vládě a snaží se na světě opět nastolit pořádek. Bohužel zbývá ještě spousta zastánců Supermanova bývalého režimu, nemluvě o nové hrozbě přicházející z temných hlubin vesmíru.

„Dějová linka je správně komiksově dramatická a má minimum hluchých míst. Zároveň dobře slouží i jako tutoriál, kde si přirozeně vyzkoušíte většinu postav a utříbíte si, jaký herní styl vám sedí nejvíce.“

Příběh je fajn. Je dobře podaný, charaktery si rychle oblíbíte (nebo začnete nesnášet) a pěkně to odsýpá. Dějová linka je správně komiksově dramatická a má minimum hluchých míst. Zároveň dobře slouží i jako tutoriál, kde si přirozeně vyzkoušíte většinu postav a utříbíte si, jaký herní styl vám sedí nejvíce. V určitých situacích si navíc můžete i vybrat, s jakou postavou chcete absolvovat následující souboj. Je to sice drobnost, ale možnost volby i tak potěší. Singleplayerová kampaň vám sice na střední obtížnost víc než pět šest hodin nevydrží, ale zas tak moc to nevadí – jádro hry stejně spočívá v mlácení se s kamarády v režimu dvou hráčů nebo po síti.

Pojďme si nejprve shrnout, co se od minule změnilo. Máme tu spoustu nových postav, ale některé charaktery z předchozího dílu naopak chybí, což je škoda (vraťte mi Deathstroka!). Herní mechanismy se prakticky nezměnily, zato interface prošel faceliftem a je mnohem přehlednější. Největší novinkou je ale určitě Gear systém – jinak řečeno systém upgradování hratelných postav prostřednictvím výstroje.

 

1 z 3

- +

1.

2.

3.

Suit up!

Již zmíněný Gear systém přináší herní mechanismy podobné klasickým RPG. Při postupu hrou získáváte (po vyhraném zápase nebo z Mother Boxů) náhodně generované části brnění různé kvality (common, rare, epic). Ty po nasazení přinášejí bonusy vašim statistikám a často i drasticky mění vzhled vašeho hrdiny. Ovlivňovat můžete 4 atributy – sílu (strength), schopnosti (ability), obranu (defense) a zdraví (health). Vyhovuje vám styl boje, ale připadá vám, že nic moc nevydržíte? Není problém, stačí mít štěstí na pár dobrých kousků, které zvyšují obranu. Vaše zdraví je v pohodě, ale máte slabé útoky? Nevadí! Obměňte pár hadříků v šatníku a sledujte, jak vaše síla roste.

„Gear systém do hry přináší slušnou porci customizace charakterů a obohacuje ji o příjemné momenty napětí, jestli už konečně padne ta část výzbroje, kterou nutně potřebujete.“

Musím přiznat, že zasadit do bojové hry systém výbavy podobný třeba tomu v Diablu mi ze začátku připadalo trochu zvláštní. Po pár hodinách hraní a sbírání nových částí výzbroje se mi to ale hodně zalíbilo. Gear systém do hry přináší slušnou porci customizace charakterů a obohacuje ji o příjemné momenty napětí, jestli už konečně padne ta část výzbroje, kterou nutně potřebujete. Navíc si můžete uložit až 5 loadoutů s jinou výstrojí a libovolně mezi nimi přepínat, což je super. A kdyby vám náhodou připadalo nefér, že vás hra může postavit proti někomu s mnohem silnější výbavou, můžete být v klidu. Na začátku každého online souboje máte možnost si vybrat, jestli chcete hrát s postavou vylepšenou, nebo její základní verzí.

Gotham je moje město

Prostředí, ve kterých se souboje odehrávají, jsou jednoduše krásná. Podíváte se do Metropolisu a Gothamu, Batmanovy tajné jeskyně, Gorilího města a spousty dalších lokací. Všechny mají jedinečnou atmosféru, jsou plné detailů a v pozadí se neustále něco děje. Navíc obsahují spoustu interaktivních předmětů, kterými můžete protivníka praštit přes hlavu a ukrojit mu tak trochu zdraví. Stejně jako v prvním díle mají prostředí více úrovní, takže lze svého soka mocným pravým hákem poslat skrz několik zdí (ulic, měst, vesmírů) do další části arény, kde souboj pokračuje. Samozřejmě tento bolestivý proces ubírá nemalou porci zdraví, dost často tedy budete mít co dělat, abyste se po takovém úderu vůbec vzpamatovali.

Mě osobně si nejvíc získala mapa Slaughter Swamp. Do tmy zahalený kus vlhké bažiny, kterou jen tu a tam osvětlují lucerny, svíčky a okna z nedalekých chatrčí. Všude okolo navíc stojí totemy z lidských kostí, které dávají tušit temnou minulost tohoto místa. Atmosféra jako řemen.

Grafika obecně vypadá velmi dobře, ženy na rozdíl od prvního Injustice konečně vypadají jako ženy (čelist Wonder Woman z jedničky mě straší dodnes) a obličejové animace ušly za těch pár let opravdu velký kus cesty – vypadají naprosto skvěle. Hrdinové jsou správně hrdinští, záporáci záporní, jejich kostýmy jsou provedeny pěkně detailně a všechno to bojování se navíc odehrává v krásných kulisách. Tady není skoro co vytknout.

 

1 z 3

- +

1.

2.

3.

Praštil mě přes hlavu planetou

A když už jsme probrali arény, ve kterých se potyčky odehrávají, pojďme se mrknout na vyražený zoubek samotným soubojům. Bojový systém je prakticky identický jako v prvním Injustice, jen je podstatně rychlejší a dynamičtější. I od přírody pomalé charaktery se pohybují svižněji, což je příjemné. Svůj velký návrat také hlásí super útoky známé z předchozí hry a stejně jako dříve jsou správně předimenzované, efektní a neskutečně cool. V praxi fungují tak, že mlácením protivníka se naplňuje ukazatel v dolní části obrazovky, ze kterého čerpáte energii na silnější útoky. Pokud se rozhodnete energii si šetřit, po dosažení maximální hodnoty můžete použít takzvaný super útok, který je pro každou postavu unikátní. V případě třeba mého oblíbeného Swamp Thinga to znamená, že svého protivníka stáhnete pomocí kořenů a úponků hluboko pod zem, omlátíte o toho nebožáka polovinu větví z bažiny a potupně ho vrátíte zpět na povrch, kde souboj pokračuje. Scéna jako vystřižená ze stránek komiksu.

„Celkově jsou ale souboje v Injustice 2 napínavé, mají skvělé tempo a jednotlivé arény se vám jen tak neokoukají. Když si navíc nedáte pozor, můžete rychle prohrát i zdánlivě vyhranou bitvu, což může vést k rozpadu nejednoho přátelství.“

I bez použití super útoku je ale o co stát. Autoři si dali se ztvárněním rozličných úderů a superschopností hrdinů práci a na výsledku je to znát. Každá postava sice oplývá pouze jedinou verzí super útoku a závěrečné vítězné pózy (po chvíli trochu stereotyp), na druhou stranu jsou všechny charaktery vybaveny bezpočtem unikátních hlášek ušitých na míru tomu, s kým se zrovna bojuje. A to si rozhodně zaslouží pochvalu. Dabing a hudba jsou ostatně na vysoké úrovni – postavy jsou namluveny skvěle a místy až monumentální hudba opravdu navozuje atmosféru, že zachraňujete svět.

Jestli můžu soubojovému systému něco vytknout, tak je to věc, která mě hrozně vytáčela už u prvního dílu. Ten zpropadený blok. Injustice totiž nemá blokování úderů namapováno na samostatnou klávesu, ale musíte podržet šipku směrem od vašeho protivníka. Správné načasování je tedy klíčové. Určitě se na to dá zvyknout, ale přijde mi to tak strašně krkolomné, že bych si z toho nejradši vrazil Scarecrowův hák do oka.

Celkově jsou ale souboje v Injustice 2 napínavé, mají skvělé tempo a jednotlivé arény se vám jen tak neokoukají. Když si navíc nedáte pozor, můžete rychle prohrát i zdánlivě vyhranou bitvu, což může vést k rozpadu nejednoho přátelství. Za mě super a už se na mě nezlob, Martine.

 

1 z 3

- +

1.

2.

3.

Dobrý charakter nade vše…

Kromě obligátního Batmana a Supermana zaskočí rozdat pár ran celkově 28 charakterů v základní hře. Ke slovu se dostanou i méně známé postavy Black Canary, Captain Cold nebo Gorilla Grodd, které můžete znát třeba ze seriálů Arrow a The Flash. Trochu DC podezírám, že si chtěli přihřát svoji televizní polívčičku a nalákat tak na novou hru i pár fanoušků jejich seriálové produkce. Postavy jsou to ale zábavné, takže kdo by jim to měl za zlé, že?

Na hratelných charakterech je krásné to, jak je každý svým způsobem unikátní. Injustice 2 tak nabízí nepřeberné množství herních stylů – já osobně jsem nejvíc zápasů odehrál v roli Batmana, Green Arrowa a Black Canary, ale vám pravděpodobně sedne někdo úplně jiný. Ale jak praví staré pořekadlo: když můžeš být Batman, buď Batman.

Hratelných charakterů časem ještě přibude v rámci placených DLC, což je takový nepěkný trend naší doby. I slavný Darkseid, jeden z největších záporáků DC vesmíru, vás hned po spuštění hry prosí o zakoupení, ačkoli byl původně dostupný pouze jako bonus k předobjednávce. Bohužel to na mě působí jako evidentní snaha z hráčů vyždímat ještě pár korun navíc, ačkoli jim právě do kasičky přisypali nemalý obnos. Možná jsem staromódní, ale když si v den vydání přinesu domů novou hru, nechci mít pocit, že si musím ještě něco dokoupit, aby byla opravdu kompletní.

„Možná jsem staromódní, ale když si v den vydání přinesu domů novou hru, nechci mít pocit, že si musím ještě něco dokoupit, aby byla opravdu kompletní.“

Kupuj krystaly, jsou dobré

A když už jsme nakousli dokupování postav, musím zmínit další nepříjemnost tohoto titulu – mikrotransakce. Videoherní puritáni se možná začínají křižovat, ale nebojte – zas tak zlé to nebude. Injustice 2 zavádí novou herní měnu v podobě Source krystalů, které získáváte během hry (pomalu) nebo se dají koupit za reálné peníze. Za zmíněné krystaly si můžete pořídit nové shadery (mění barevnost výzbroje) nebo Premiere skiny, které kromě standardní změny kostýmu vaši postavu promění na zcela jiný charakter, včetně hlasu a namluvených hlášek. Třeba z „obyčejného“ Flashe si tak můžete za pár korun vytvořit jeho nemesis Reverse Flashe. Krystaly vám naštěstí nezaručí výhodu v boji, lze za ně pořídit jen věci kosmetického rázu. O nechvalně proslulý model „pay to win”, známý z mobilních her, se tedy nejedná, stále ale zastávám názor, že mikrotransakce do vysokorozpočtové hry prostě nepatří.

 

1 z 3

- +

1.

2.

3.

Teorie mnohovesmíru

Pokud jste zdárně prošli příběhovou část a na online zápolení zrovna nemáte náladu, můžete se vesele pustit do módu Multiverse. Tento režim pracuje s teorií alternativních dimenzí, podíváte se tedy na Zemi v rozličných variantách. V podstatě se jedná o časově omezené mise – souboje probíhající za různých podmínek, zaštítěné lehkým příběhovým pozadím. Pokud se zdárně probojujete až na konec, čeká na vás sladká odměna v podobě Mother Boxu, uvnitř kterého najdete pár nových kousků výzbroje. Čím lépe se vám bude v soubojích dařit, tím lepší dostanete odměnu. Pokud tedy prahnete po novém ohozu, Multiverse je asi nejlepší cestou, jak se k němu propracovat.

„Krystaly vám naštěstí nezaručí výhodu v boji, lze za ně pořídit jen věci kosmetického rázu. O nechvalně proslulý model „pay to win”, známý z mobilních her, se tedy nejedná, stále ale zastávám názor, že mikrotransakce do vysokorozpočtové hry prostě nepatří.“

A pokud vám to ještě nestačí, můžete se přidat k jedné z mnoha gild, které fungují podobně jako Multiverse, jen plníte denní a týdenní úkoly společně s dalšími členy. Samozřejmě za odměnu v podobě gildovních kreditů a Mother Boxů.

Musím říct, že tento „motivační” systém funguje výborně, často jsem se přistihl, že v honbě za cenným obsahem Mother Boxů ubíhá čas jako voda a já nemůžu přestat. Co kdyby v tom dalším boxu konečně byl ten hrudní pancíř pro Flashe, který tak nutně potřebuji?

Posledních pár úderů

Co říci závěrem? Na rovinu – druhý díl Injustice je pro fanoušky bojovek a komiksů skoro splněným snem, na kterém se chyby hledají opravdu těžce. Oproti prvnímu titulu přináší největší změnu v podobě Gear systému, vylepšuje ale i samotné herní mechanismy, hratelnost a grafiku. Myslím, že můžu bez uzardění prohlásit, že tu máme jednu z nejlepších her využívajících licenci komiksového univerza DC a výbornou bojovku, která šlape na paty i mnou milovanému Mortal Kombatu X. A teď mě prosím omluvte, jdu se pokusit mému Green Arrowovi vybojovat hezčí klobouk.

Injustice 2 koupíte v našich obchodech Xzone.cz a GameExpres.sk.