Mary Skelter: Nightmares – útěk z věznice Jail

Studio Compile Heart nemusím představovat už ani v našich končinách. Na svém kontě má celou řadu titulů a sérií, z nichž nejznámější je asi Neptunie. Zmínit můžeme ale také Fairy Fencer, Moero, Date A Live nebo Omega Quintet. V jejich repertoáru najdete i několik samostatně stojících her, určených třeba jen pro jednu platformu. Asi tak před rokem jste se mohli na našich stránkách setkat s jednou z nich, s RPG Trillion: God of Destruction a dnes zabrousíme do podobných vod a koukneme se blíže na dungeon RPG Mary Skelter: Nightmares. I když mají tyto dvě hry hodně společných prvků, originalitu v sobě Mary Skelter rozhodně nezapře.

Útěk z vězení není nikdy snadný

Představte si, že byste celý život žili ve vězení. A to úplně bezdůvodně. Prostě jen proto, že to někdo chce. V Mary Skelter: Nightmares se ocitnete právě v takovéto situaci, jen není vězení relativním lehárem, kde si chodíte do posilovny, koukáte na televizi a dáváte bacha, abyste se ve sprše neohnuli pro mýdlo. Tady žijí chlapi se ženskýma, ale dny mají okořeněné každodenním nekončícím mučením. Tento ústřední motiv hry je sice plný násilí, ale než začnete nadávat na jeho prvoplánovost a jednoduchost, zastavím vás. Dějová linie je totiž jedním z plusů celý hry a dovolím si tvrdit, že vás neopustí až do samotného konce.

Takže co se vlastně stalo? V jednom blíže nespecifikovaném místě v Tokiu se objevil obří kráter, vyplněný tajemným žijícím vězením, pojmenovaným jednoduše Jail (což je česky Vězení – pozn. vtipného překladatele). Jeho lidští obyvatelé jsou dennodenně mučeni a prožívají hotové peklo z rukou svých dozorců. Tito tajemní tvorové jménem Marchens jsou stvořeni jen za jedním účelem, šířit utrpení a bolest. Přitom nikdo z vězňů netuší, jestli jde z Jailu utéct živý, ale všeobecně se ví, že pouštět se do křížku s Marchens je blbost, protože nejdou porazit. Ani nijak zabít.

„V Mary Skelter: Nightmares se ocitnete právě v takovéto situaci, jen není vězení relativním lehárem… Tady žijí chlapi se ženskýma, ale dny mají okořeněné každodenním nekončícím mučením.”

Takto zde žije i dvojice outsiderů Jack a Alice, když se ale jednou Alice vrací po své tradiční dávce mučení do cely, je spolu s Jackem zachráněna podivnou dívkou jménem Red Riding Hood (Červená Karkulka – pozn. vtipného překladatele). Alici (nebo Alence z Říše za zrcadlem, chcete-li – poznámka vtipného překladatele) tvrdí, že ji zachránila protože je také jednou z Blood Maiden a že také dokáže bojovat s Marchens. Samozřejmě ji nikdo z dvojice nevěří, ale první souboj na sebe nenechá moc dlouho čekat a po něm všichni zjistí, že nic není tak beznadějné, jak se ze začátku zdálo.

 

1 z 3

- +

1.

2.

3.

Z mučeného vězně se stáváte členy skupiny lidí Dawn Resistance (Dawn, protože jste vlastně v podzemí – pozn. vtipného autora), kteří se vším, co dělají snaží vylézt na takzvanou Tower (Věž – pozn. vtipného překladatele) v centru Jailu a utéct z něj na povrch země. Aby se jim to povedlo, musíte nejdřív vyčistit Jail, což provedete ve skupině s dalšími Blood Maiden, které si propůjčily jména různých pohádkových postav. V jednom pokoji najdete princeznu Kaguyu, jinde Thumbelinu, Sleeping Beauty, Snow White, Cinderellu, Rapunzel a tak dále (jen pro doplnění, princezna Kaguya je postava z japonského folkloru a dále tady máme Malenku, Šípkovou Růženku, Sněhurku, Popelku, Lociku atd. – pozn. vtipného překladatele/autora).

Všude plno krve!

Proč se jednotlivé dívky jmenují podle pohádkových postav jsem nějak moc nepochytil, ale některé atributy mají společné. Třeba taková „Sleepy” usne všude tam, kde se cítí bezpečně. Na druhou stranu ale nejde o nijak ploché charaktery (a teď nemám na mysli ženskou fyziologii – pozn. autora) a jejich nálady a názory dokážou táhnout hru pěkně dopředu. Časem je nebudete brát čistě jako prostředky pro boj, ale opravdu budete mít strach, aby vám při šarvátkách, holky jedny milované, neumřely.

Mary Skelter: Nightmares se ale v mnohém neliší od jiných, podobných JRPG. Hra je rozdělena na dvě základní části, na akční, bojovou, kde dochází k průzkumu okolí, nacházení zdrojů, předmětů, plnění úkolů, a na dialogovou, při které si odpočinete v pokojích, poberete odměny za splněné úkoly a kde probíhá naprostá většina rozhovorů. Ubikace ale necháme prozatím na pokoji a nejdříve si zajdeme do dungeonů.

V této části jde ve své podstatě o klasické prolézání 3D kobek se systémem FOE (field-on-enemy – pozn. autora), jak je známe z jiných dungeon crawling JRPG. Prostě chodby, občas místnosti nebo prostranství, sem tam pastičky, tajná chodba nebo díra v zemi. Někteří nepřátele jsou strategicky umístěni na důležitých křižovatkách, kterými musíte projít a vidíte je dopředu, a na ostatní narazíte náhodně a nevíte o nich. Boj s Nightmares je klasický na kola a vždy vidíte, kdo bude na tahu. Některé dívky jsou silné v boji na blízku, jiné na dálku, některé dokážou posílit zbytek skupiny nebo útočit na nepřátele magií. Holkám můžete dokonce určit místo ve skupině, kdy logicky silnější bijci, jako Alice nebo Snow White, půjdou dopředu a taková slabá, buffující čarodějka Thumberlina, je ideální do zadních řad.

 

1 z 3

- +

1.

2.

3.

Každá z holek má také sadu schopností, ale ty nejsou dány automaticky a musíte si je navolit sami. V boji získáváte zkušenostní body, za které dívky levelují a za každý level obdrží bod schopností. Odemknutí jedné slabé stojí třeba jen jeden bod, silnější, plošné skilly třeba i 3 body. Každou schopnost jde ještě následně za zkušenostní body levelovat, takže se časem dostanete do stavu, kdy uvažujete, jestli přidat další, třeba větrný, útok, nebo posílit vodní bombu. Nebo můžete za stejné body posílit pasivní skilly postav.

„Boj s Nightmares je klasický na kola a vždy vidíte, kdo bude na tahu. Některé dívky jsou silné v boji na blízku, jiné na dálku, některé dokážou posílit zbytek skupiny nebo útočit na nepřátele magií.”

A teď k té všudypřítomné krfffi… Holky mají své statistiky. Množství HP a SP, ale při útocích se jim naplňuje ještě jeden měřák, takzvaný Blood Meter (měřák krve – pozn. vtipného překladatele). Za jeho zaplnění může korupce, způsobovaná bolestí zásahů Nightmares při jejich útocích. A když se zaplní stupnice, způsobí spuštění Skelter režimu. Ten má dva možné výsledky, Confused a Berserkr. První je fajn, víceméně dojde k posílení dívky a při vhodně zvoleném útoku se jí dokonce obnovuje část HP a SP. Berserk režim je daleko silnější a totálně devastující. Jenom holky při něm můžou zaútočit i na své kamarádky. Jediná možnost, jak dívku dostat do normálu a zachránit, je použít Jackovu zbraň Mary Gun (vtipný překladatel tentokrát mlčí) a vystřelit na dotyčnou část své krve. Jinak je s ní ámen a zbytek života stráví ve svěrací kazajce.

A všude kde dojde v dungeonech k souboji, zůstanou na stěnách cákance krve. Tady zobrazované růžovou barvou, ale všem je jasné, co to znamená.

Tradiční, ale jiná

Prozatím vám může hra Mary Skelter: Nightmares připadat celkem nezajímavě a tradičně, ale pokud ji vyzkoušíte, zjistíte, že je přes své zobrazované násilí na začátku příjemná a zábavná. Holky můžete silně přizpůsobit svým potřebám, v dungeonech jim dát optimální výbavu, na centrále předměty zase vylepšit za nalezené Blood Crystals (kupodivu to nejsou diamanty, ale krystaly a jejich kvalita je rozlišena písmeny A, B, A+, B-, C, D atd. – ne moc vtipná poznámka autora). Stejné krystaly jde použít i na odemčení nových povolání pro dívky nebo rozšíření počtu aktivních skillů.

„Obyvatelé centrály jsou kapitolou samou pro sebe. Nejsou nijak černobílí, a dokonce bych řekl, že je často spíše nebudete mít rádi a taky jim nebudete moc věřit.”

Z průzkumu si donesete taky peníze a v obchodu je třeba můžete utratit za lektvary nebo za doplňky do dívčích pokojů – za rustikální postýlku, gothický stoleček nebo různé druhy tapet. Rtěnky, polštářky, míče, vším si můžete u holek zvednout oblibu, ale co se líbí jedné, může druhou naštvat. Zastavit se jde i u místního řádu, fungujícího spíše jako nové náboženství. Tady posbíráte vedlejší úkoly a za jejich splnění si vyzvednete různé odměny, nejčastěji drobnosti pro holky.

Obyvatelé centrály jsou kapitolou samou pro sebe. Nejsou nijak černobílí, a dokonce bych řekl, že je často spíše nebudete mít rádi a taky jim nebudete moc věřit. Ale takoví prostě lidi jsou i v reálu. Zvláště ve vypjatých situacích.

 

1 z 3

- +

1.

2.

3.

Do vězení se rádi vrátíte

Pár věcí jsem si nechal na závěr. Jail je rozdělen na několik částí, a kromě klasické chůze, ovládané křížkem, můžete pro pohyb v již navštívených místech využít autopilota. Bohužel jeho ovládání je krapet kostrbaté a šlo by určitě vyladit. Ale nejde ani tak o chybu, spíše si na to jen musíte zvyknout.

Další věcí je hudba a zvuky. V každé čtvrti Jailu hraje jiná melodie. Celkově jich není moc, ale jsou zkrátka bezvadné a neomrzí vás, jen ty z centrály zní jako by je složil Shoji Meguro pro nějaký díl Persony. Zaposloucháte se a máte pocit, že hrajete něco jiného.

Nevyvážená mi přišla také obtížnost. Nebo její stupně. Lehká obtížnost je spíše pro srandu a souboje nejsou žádnou výzvou. Třetí obtížnost Nightmare je neskutečně těžká a dost se u ní zapotíte, ale střední není prostě střed. Souboje jsou už tady hodně o strategizování a umírat budete také dost často.

Přes všechny zápory je ale Mary Skelter: Nigthmares jedno z nejlepších dungeon RPG, které jsem v poslední době hrál. Optimální vyváženost dialogů v poměru s průzkumem a souboji, velmi dobrá příběhová linie, doplněná o bonusy v podobě doprovodných novel k přečtení (pouze v angličtině) a pro milovníky původní japonský dabing, ale doplněný o opravdu velmi kvalitní anglickou hlasovou stopu. Dovolím si říct, že pokud ještě nemáte doma PS Vitu, kupte si ji a k ní Mary Skelter: Nigthmares, víc na ni nebudete potřebovat.