HW Test: WD_BLACK P50 Game Drive SSD

Bytelný a pohledný

Jak už je u disků Western Digital z designové řady WD_BLACK zvykem, jejich vzhled je naprosto nezaměnitelný. Také tento model připomíná bytelný kovový kontejner, jaké můžeme znát třeba z nákladních lodí, ale natřený do „vojenské“ matné černé (jako třeba některé moderní zbraně nebo vybavení) a označený neméně vojensky působícím, stylizovaným bílým nápisem. Bez uzardění se přiznám, že jsem ikonický disk tohoto vzhledu obdivoval na fotografiích ještě dlouho předtím, než se mi dostal do rukou.

 

1 z 6

- +

Jakmile se mi ale do rukou dostal, čekal mě obrovský šok z toho, jak maličký a lehoučký tenhle černý ďábel je. S ohledem na jeho velmi bytelné, nárazuvzdorné provedení jsem očekával relativně těžkou „cihlu“, prostě tak trochu jako staré HDD disky. Realita je ale (jak můžete vidět i ze specifikací v tabulce výše) někde úplně jinde, disk je lehký jako přívěšek na klíče a téměř bez problému ho schovám v sevřené dlani. Jeho odolnost se ale projevuje nejen ve velmi kompaktním provedení, ale také třeba v operačních teplotách – provoz zvládne v prostředí od 0 do 35 stupňů Celsia, ale vypnutý „přežije“ cokoliv od -20 do 70.

Odolný i vůči budoucnosti

Částečně i díky novým konzolím se diskuze o rychlosti SSD disků posunula na novou úroveň, kde výrobci i zákazníci začínají tlačit na nové standarty a rekordní čísla, pokud jde o rychlost přenosu dat. Z tohoto pohledu se ale nemáte s tímto diskem čeho bát, protože jeho specifikace (pro přenos pomocí USB rozhraní) byly nastaveny tak vysoko, že na ně nedosáhnou staré ale ani nové konzole, ba dokonce ani řada současných herních desktopů nebo notebooků.

Konkrétně se jedná o rozhraní USB 3.2 Gen 2×2, které dokáže dosáhnout rychlosti přenosu dat až 20 Gb/s. Pro představu, zatímco PlayStation 4 Pro a Xbox One X dosáhnou se svými USB 3.0 na 5 Gb/s, nové konzole se svými USB 3.2 Gen 2×1 dosáhnou na 10 Gb/s. Tento disk tedy nabízí až dvojnásobnou rezervu proti konzolím, které tu s námi budou nejspíš dalších 5-7 let. Lze očekávat že udrží krok i s většinou PC strojů v následujících letech. Zároveň je ale kompatibilní (včetně potřebných kabelů přímo v balení) s dosavadními USB zařízeními.

Praktické testy

S ohledem na výše popsané je to tedy docela overkill, ale schválně jsem odzkoušel, jakou ochutnávku SSD výhod mohou s tímto diskem zažít (stále ještě převažující) majitelé starých konzolí. V případě PlayStation 4 můžete disk po vybalení rovnou připojit ke kterémukoliv z USB slotů (jestliže jste s ním mezitím něco prováděli na jiných platformách, ujistěte se, že jeho formát zůstal exFAT). Po připojení ke konzoli se zastavte v menu Settings-Devices a potvrďte, že chcete využívat připojený disk jako rozšířené úložiště. Pak už můžete přesouvat a instalovat hry na něj. Zatímco Ghost of Tsushima se mi z interního HDD dostal po spuštění do hlavního menu hry za 50 vteřin, z tohoto externího disku to trvalo 30 vteřin. Tam si ale nějaký čas bere úvodní animace. Zajímavější již bylo samotné spuštění hry z hlavního menu, kde byl rozdíl zásadnější (20 versus 10 vteřin).

 

1 z 7

- +

Také v případě Xbox One můžete disk rovnou přibaleným kabelem připojit ke konzoli. Xbox ho sám detekuje a zobrazí dotaz, zda jej chcete využívat pro soubory (screenshoty, videa, hudba apod.) nebo jako instalační. Pokud zvolíte instalační, máte možnost rozhodnout, zda se stahované hry budou instalovat na něj automaticky (nebo bude potřeba jej ručně vybrat). Každopádně rychlost jsem v tomto případě testoval na Assassin´s Creed: Valhalla. Zatímco z interního HDD jsem byl schopen se dostat do hlavního menu za 70 vteřin, z WD_BLACK to trvalo 45 vteřin, nicméně v těchto časech opět hrají částečnou roli animace při spuštění hry. Nahrání uložené pozice pak trvalo 80 vteřin versus 40. Opět jsem tedy uspořil dobrou polovinu času. Možná vám to takhle nepřijde, ale když si uvědomíte, kolikrát za večer ve hrách loadujete, ono se to nasčítá.