Je zima roku 1980 a dvanáctiletý chlapec jménem Szymon putuje zdemolovanou pustinou, která vznikla po mnohačetných jaderných úderech na konci druhé světové války. V této alternativní historii válka trvala mnohem déle a skončila ještě tragičtěji. Szymon nicméně objeví opuštěný bunkr nacistů a rozhodne se jej prozkoumat. Co zpočátku vypadá jako relativně běžný protiatomový bunkr, jaký známe třeba i z reálného českého prostředí, to se postupně ukáže být mnohem větší a hlubší. Mnoho pater pod zemí tak ukrývá celé podzemní město a jeho pochmurné tajemství. Pokud vás zajímá historie druhé světové války nebo vás bavil první Bioshock, tahle hra od našich polských sousedů by mohla být přesně pro vás.
- Platforma: PC (recenzovaná verze), X1, PS4
- Datum vydání: 24. 3. 2021
- Výrobce: PolyAmorous (Polsko)
- Žánr: FPS Adventura/Walking Sim
- Česká lokalizace: ne
- Multiplayer: ne
- Dat ke stažení: 30 GB
- Herní doba: 4 hodiny
- Přístupnost: 16+
- Prodejní verze: digitální
- Cena: 399 Kč (Steam)
Tajemství opuštěného bunkru
Zdaleka největší dojem na mě udělala první hodina hraní, kdy potemnělými chodbami vstupujete do bunkru. Nepořádek nafoukaný zvenku a zbytky venkovního světla brzy vystřídají úhledné, ale zaprášené betonové zdi a naprostá tma. V ní se skrývá starý předválečný nábytek, opuštěné kulomety v obranných střílnách a zaprášené dokumenty minulých událostí. Zažil jsem období v devadesátých letech, kdy podobná místa v České republice ještě nebyla pořádně podchycena a jako dítě jsem se do podobných bunkrů plazil jejich zbořenými vchody, se svíčkou v ruce. Mohu potvrdit, že hra vystihuje jejich atmosféru naprosto perfektně a měl jsem u hraní pořádnou husí kůži.
Bohužel velká část této atmosféry se ztratí, jakmile se vám podaří nahodit generátor bunkru a rozsvítí se elektrická světla. Obzvláště v nižších patrech je pak těchto světel tolik, že mi to připadalo až směšné. Nicméně i tak vás čeká několik náležitě mrazivých pasáží, třeba při průzkumu podzemního nádraží, kam vlaky svážely vagóny s budoucími obyvateli bunkru – můžete si zde prohlédnout jejich opuštěné kufry s osobními věcmi a další pozůstatky. Vlaky pak mimochodem dělníci rozebírali a železo z nich používali v podzemní slévárně pro výrobu dalších potřeb, včetně zbraní. Celý bunkr je tak promyšleným ekosystémem, jehož fungování je fascinující odhalovat a přemýšlet nad ním.
Jako dítě jsem se do podobných bunkrů plazil jejich zbořenými vchody.
Bohužel čím hlouběji se dostáváte, tím víc přebírají fantastické a mystické prvky vládu nad realitou, což podle mě atmosféře hry škodí. Pokud jde o ty fantastické prvky, tak během dekád v podzemí nacisté sestrojili alternativní technologie včetně počítačové umělé inteligence. A co se týká mysticismu, část obyvatel bunkru postupně zešílela a obrátila se na víru v zapomenuté slavické symboly. Tato dvě témata se pak trochu bijí mezi sebou, ale zdaleka nejvíc mi zážitek z nich zkazily osobité, nicméně mizerné herecké výkony a skutečnost, že pointa příběhu až příliš připomíná geniální hru SOMA, přičemž i bez toho ji prokouknete dlouho dopředu.
Zážitkový chodicí simulátor
Přestože by šlo hru díky občasnému sbírání a používání předmětů klasifikovat jako adventuru, vaše mozkové závity nijak zvlášť nezatíží a naštěstí nenabídne ani nějaké bojové nebo stealthové pasáže (píšu „naštěstí“, protože podobné pasáže v podobných hrách většinou nejsou moc povedené a spíš prudí, než baví). Paradise Lost tedy především vypráví příběh (o délce dvou filmů) a nabízí zážitek z průzkumu zajímavě vystavěného podzemního města, které v těch nejlepších okamžicích připomíná realističtější „evropskou“ verzi města Rapture z Bioshocku. Upřímně mne bavilo jej zkoumat a číst všechny zápisky (či poslouchat všechny magnetofonové nahrávky) jeho obyvatel. Těšil jsem se na každé nové patro, čemuž pomáhala i velmi slušná grafika.
Jak už jsem zmínil, kromě předvídatelnosti příběhu jsem měl hlavní problém se zvukovou stránkou. Nejvíce dialogů namluvila ženská herečka, která má sice roztomilou a příjemnou intonaci, nicméně docela hodně přehání a kazí tím kromě jiného uvěřitelnost některých pasáží. Podobný problém jsem pak měl i s hudbou, která je – zřejmě s ohledem na rozpočet – velmi umírněná a působí poněkud lacině. Pusťte si pro srovnání soundtracky z her Frostpunk nebo Everybody´s Gone to the Rapture a budete přesně vědět, co tím myslím. Přesto jsem ale s hrou strávil příjemný večer, dohrál jsem ji jedním dechem a na ty realističtější pasáže z jejího úvodu budu dlouho vzpomínat.
Hra vychází dnes a zakoupit ji můžete na Steamu , PS4 nebo Xboxu.
Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex 2020.Recenze
Paradise Lost
První okamžiky v potemnělém protiatomovém bunkru na vás dýchnou velmi silnou atmosférou, připomínající skutečné stavby na našem území. Postupně se ale hra více odkloní do mysticismu a fantastiky. Navzdory slabším hereckým výkonům jde o zajímavý zážitek, podpořený kvalitním grafickým zpracováním.
Líbí se nám
- Využití polské historie
- Design a grafika prostředí
- Působivá melancholická atmosféra
- Odsýpající tempo příběhu
- Charisma hlavní herečky
Vadí nám
- Přehnanost hereckých výkonů
- Předvídatelnost příběhu
- Spíše slabší zvuková stránka
Tak dohrána GOG verze a zanechala ve mě akorát hroznou pachuť. Starší grafiku bych přešel, ale že do těch zajímavých kulis autoři zapomněli vložit hru, to už nepochopím. Toto je ukázková verze toho nejsyrovějšího walking simulátoru, který lze udělat. Je to jen o chození (často k uzoufání pomalému), mačkání tlačítek, čtení dopisů a sem tam o volbě odpovědí. Nehledě na ty hromady bugů – prolínání textur, poklop, který se neotevře i když děláte pohyb otevírání, zůstane zavřený, ale stejně jím proskočíte, ač to vypadá divně, vypadávající titulky a ztráta aktivních bodů (což vyřeší načtení checkpointu, ale je to opruz). A ta spousta nelogičností (léta opuštěný bunkr s funkční elektřinou, tavící kotle v provozu, atd). Vlastně od poloviny hry je to jedná velká šílenost. Jediné, na co jsem dostal po zahrání chuť, je pustit se do Wolfensteina a nebo do ještě lepšího datadisku Old Blood. Do atmosféry, co autoři dokázali vytvořit v těchto herních kulisách by to sedělo víc než jen nudné chození a čtení. Vzpomněl jsem si kolikrát i na podobně průměrnou hru Close to The Sun. Paradise Lost si u mě víc jak 5/10 prostě nezaslouží a pozornost má jen díky hernímu suchu, co zatím letos panuje. I když s tou úvodní atmosférou s Martinem souhlasím a sám mám podobné vzpomínky na pohraniční bunkry a školní výlet na Boudu.
Nechapu, ze nejsou schopni hodit do hry nastaveni pohybu pres sipky, nepouzivam wsad, a jakmile to hra neumoznuje, tak ji nehraji
Díky za recenzi, zní to opravdu zajímavě, ale v tomhle směru jsem škrt a víc jak 10€ za to asi nedám… no a co se týče délky dvou filmů.. no nevim nevim, třeba takovej Zack Snyder’s Justice League je asi delši než tahle gamesa xD
Momentálně je to ve slevě za 8 EUR
Wow, super, díky za info! Jdu to hodit do knihovny!
Bratře škrte. A co draku, líbila se ti Zackova verze?
Nazdar Virdo, ty kluku pandemická, co jsem tě neviděl, tak jsi trochu povyrostl hele líbilo a moc Nevim jak tady a teď fungujou zprávy, ale přesunul bych se jinam, ať tu nespamuju s offtopicem kdyžtak mi pošli pm
Ále, jenom do šířky a zestárnul jsem aspoň o 5 000 let, jak nemohu na pivo se vědecky a intelektuálně socializovat. I mě se to líbilo, je to jiné kafe. Popravdě ani já nevím ale nenápadně to tam převedeme. A já si dnes dočtu večer recku, a napíši taky něco věcného, bo hra mě zaujala.
P.S. Zkusil jsem ti poslat SZ přes fórum profil. Jestli to nepude, tak skype to jistí.