Recenze Crisis Core: Final Fantasy VII Reunion – důležitá příprava

Tento výrazně vylepšený remake původně handheldové (PSP) hry z roku 2008 je zcela jednoznačně určen novým fanouškům Final Fantasy VII, kteří ji objevili díky návratu v roce 2020. Crisis Core totiž doplňuje naprosto zásadní pasáž (předehru) do příběhu hlavních postav sedmičky, která bude očividně hrát velmi důležitou roli v chystaném pokračování Final Fantasy VII Rebirth. Pokud se tedy mezi nové fanoušky řadíte a příběh celé ságy vás alespoň trochu zajímá, jednoduše nemůžete tenhle „prequel“ vynechat. Leckterý letitý pamětník si jej ale také rád osvěží, v čemž pomůže kromě radikálně vylepšeného zpracování také mnoho vylepšení samotné hratelnosti.

• Platforma:  PS5 (recenzováno) PS4, XSX|S, X1, PC, Switch
• Datum vydání:  13. 12. 2022
• Výrobce: Square Enix (Japonsko)
• Žánr: JRPG
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 21 GB
• Herní doba:  20+ hodin
• Cena: 1199 Kč (Steam)

Zackův příběh

Pokud jste dohráli Final Fantasy VII remake, pak jste nejspíš byli poněkud zmateni z tmavovlasého bojovníka, který se mihne na konci této hry. A to nejen proto, že jeho účes nebo uniforma nápadně připomínaly hlavního hrdinu, blonďatého Clouda, ale především díky tomu, že nesl nezaměnitelný Buster meč. Zack, tajemný Cloudův „dvojník“, bude samozřejmě náležitě představen v budoucím pokračování série, nicméně pokud chcete o jeho příběhu vědět mnohem víc a dokonce si zahrát jeho nejdůležitější momenty, právě vám je určena Crisis Core, odehrávají se před událostmi titulní Final Fantasy VII.

 

1 z 9

- +

Zack je rekrutem soukromé armády firmy Shinra, který se snaží propracovat na nejvyšší možnou hodnost, aby se stal hrdinou podobně jako jeho vzor Sephiroth. Plní tedy celou řadu nebezpečných bojových misí po celém kontinentu, přičemž přijde do styku nejen se Sephirothem, ale také s dalšími mimořádnými bojovníky, jako jsou Angeal nebo Genesis. Začne se přitom také zaplétat do velmi temné sítě vědeckých experimentů Shinra korporace, odhalujících kromě jiného pravdu o děsivé hrozbě, kterou firma našla v tisíce let starých ruinách. Nezapomíná přitom ale ani na svoji minulost a venkov, odkud do města přišel.

Odehrává se před událostmi titulní Final Fantasy VII.

Jedním z největších lákadel hry je setkání s mnoha oblíbenými postavami série, včetně Aerith nebo samotného Clouda. U všech zúčastněných postav se přitom dočkáte klíčového doplnění jejich historie, díky čemuž doceníte souvislosti i osudy zúčastněných v hlavní sérii ještě více. RPG hry většinou lidé hrají především kvůli příběhu a z toho pohledu je Crisis Core naprosto nezbytnou součástí Final Fantasy VII ságy, obzvláště s ohledem na to, že se ji tvůrci v následující hře zřejmě chystají citelně obohatit nebo dokonce pozměnit. Nehledě na to, že Crisis Core vypráví vynikající příběh sama o sobě, i bez znalosti zbytku. Ačkoliv místy sklouzává k poněkud úsměvným či vyloženě komediálním anime klišé (což ještě podtrhuje poněkud nevhodný styl rockové nebo country hudby, citelně horší než epické skladby z hlavní hry série), jiné pasáže jsou naopak až šokujícím způsobem vážné či brutální.

Vylepšení na všech frontách

Vývojáři samozřejmě moc dobře vědí, že cílem pro tento remake je především nové publikum, které sérii objevilo až s verzí Final Fantasy 7 z roku 2020. Také proto udělali co mohli, aby Crisis Core Reunion maximálně ladila s touto novou verzí hry – ať už jde o shodné modely postav (dramaticky vylepšené proti původní Crisis Core), přemluvení všech dialogů dabéry z nové verze sedmičky, celkovou úpravu uživatelského rozhraní nebo dokonce zásahy do unikátního bojového systému Crisis Core, aby více připomínal Final Fantasy VII remake (hlavní rozdíl je unikátní prvek „náhodné rulety“, který ale můžete zcela ignorovat, jakmile dostatečně posílíte své vybavení). Výsledkem vší této snahy je, že spolu obě modernizované hry velmi dobře ladí. Jedinou vadou na kráse hry je skutečnost, že filmové sekvence nejsou renderovány v tak vysokém rozlišení jako zbytek hry (zřejmě jde jen o upscaling původních zdrojů).

Přesto ale nelze tak docela zastřít fakt, že Crisis Core byla původně „mobilní“ hrou pro hraní na cestách, byť na výkonném handheldu PlayStation Portable, vybaveném UMD mechanikou (díky čemuž má hra záplavu dlouhých „filmových“ sekvencí). Struktura celé hry je tedy rozdělena do několikaminutových kapitol, které buď tvoří soustavu propojených sekvencí v jedné z delších příběhových misí, nebo naopak představují jednu z tří stovek(!) nepovinných vedlejších misí. Dávkování hry je tak relativně nezvyklé, ale jakmile se do něj dostanete, může vám naopak velmi příjemně sednout, obzvláště pokud jste kompletionisté.

Obě modernizované hry spolu velmi dobře ladí.

Jelikož i zde najdete možnost sbírat a kombinovat magické kameny „materie“, propůjčující vám unikátní schopnosti, útoky či kouzla, velmi snadno můžete propadnout chuti posbírat je všechny a stát se díky tomu naprosto nezastavitelnou silou na bojišti. Hra samozřejmě i na takové hráče myslí a některé z oněch nepovinných 300 misí jsou nastaveny tak, aby potrápily i ty nejvyzbrojenější hráče. Pokud byste ale naopak běhali pouze hlavní příběhové mise, rozdělené do deseti kapitol, budete se zřejmě s některými bossy poněkud trápit a hra vás tak donutí si alespoň do pár těch vedlejších misí pro nějaké to posílení odskočit. Výsledkem je, že podle vašeho přístupu ve hře můžete snadno strávit od 15 do 50 hodin.