První díl této série mi v roce 2012 učaroval natolik, že jsem pak docela dlouho používal jeho screenshoty jako profilové obrázky na sociálních sítích. Tuhle obskurní informaci uvádím proto, že hra tehdy možná tak trochu zapadla, ale přesto nakonec prodala 8 milionů kusů a stala se pro mnohé fanoušky vyloženě kultovním titulem, který bych se nebál přirovnat k původnímu vydání hry Demon´s Souls. Pokud jste tedy o této sérii nikdy neslyšeli, pak vězte, že je mnohem zajímavější a kvalitnější, než si možná myslíte. Není to tak docela snadné vysvětlit, protože na pohled může hra vypadat relativně genericky. Jakmile ji ale začnete hrát na vlastní ovladač, pohltí vás jako málokterá jiná, kromě jiného díky excelentnímu soubojovému systému, designu nepřátel a hlavně: naprosto úžasnému, živoucímu otevřenému světu.
- Platforma: PS5 (recenzováno), XSX|S, PC
- Datum vydání: 22. 3. 2024
- Vývojář: Capcom (Japonsko)
- Žánr: ARPG v otevřeném světě
- Česká lokalizace: ne
- Multiplayer: ne/asynchronní (Pawnové)
- Dat ke stažení: 64 GB
- Herní doba: 40+ hodin
- Cena: 1 799,- Kč (Alza)
Zemitost a svoboda
Jednou z věcí, která dokáže na obou dílech této série zaujmout na první pohled, je mimořádně přirozený a zemitý vizuál, který prakticky ničím (snad až na půvabné tváře téměř všech postav) nepřipomíná tradiční japonské hry. Mnohem více hra působí, jako kdyby se odehrávala v Evropě během středověku, případně jako kdyby vypadla ze stránek Tolkienových knih. Proti nim má ale méně absurdních velestaveb – zdejší vesnice, města nebo hrady také působí spíše jako z evropské historie, než jako přehnaná fantasy. Díky tomu všemu se samozřejmě našinec bude v tomto prostředí cítit mnohem více jako doma.
Důraz na realističnost prostředí či kostýmů se promítá i do samotné krajiny, jejíž pláně, hory a lesy také většinu času připomínají naši část planety, případně třeba Skyrim. Tenhle element je mimořádně důležitý, protože hra velmi záměrně navzdory gigantické otevřené mapě nenabízí možnost jízdy na koni – téměř vždy se budete touto nádhernou rozlehlou krajinou toulat se svojí družinou pěšky, pokud si odmyslíte dodatečné možnosti rychlého cestování (fast-travel), které ale mají omezenou strukturu a zdroje, takže stejně budete plno cest realizovat hezky po svých. A právě tady se ukazuje ta nejlepší vlastnost hry.
Právě tady se ukazuje ta nejlepší vlastnost hry.
Otevřený svět je zde totiž neskutečně oživený všemožnými monstry, kolemjdoucími, ruinami, jeskyněmi a zkrátka nepřebernou záplavou zcela nepovinných lokací a událostí, do kterých se můžete plynule zapojovat dle vaší nálady. Je to bez nadsázky jeden z nejlepších otevřených světů ve hrách, snese srovnání s tím úžasným zážitkem z objevování, jaký nám nabídly legendy typu Zelda, Skyrim nebo Elden Ring. Zážitek z průzkumu dále posilují relativně přísná pravidla, kdy fyzika hraje velkou roli v tom kam a jak se dostanete. Případně jsou zde opravdu děsivé noci, pokud uvíznete na cestě před setměním. Jednak noc znamená opravdovou tmu, bez lucerny prakticky není nic vidět – a hlavně, za tmy vylézá mnohem větší množství často mnohem nebezpečnějších monster.
Monstra, meč a magie
Někteří znalci série by možná namítli, že její nejlepší vlastností je přece boj. Souhlasím s tím, že ten je také výjimečný a ve druhém dílu je pochopitelně posunutý ještě dále, především zbrusu novými povoláními, jako je teleportující se „magické kopí“ či zákeřný „sabotér“, který se do bojů prakticky vůbec nezapojuje ručně, ale ovlivňuje je kouzlením všemožných halucinací, pastí, jedů a tak dále. V jádru hry je ale čtveřice základních povolání, která jsou tím klasickým lákadlem fanoušků fantasy – bojovník s mečem a štítem, kouzelník s magickou holí, lovec s lukem a hbitý zloděj s dvěma noži. Rozdíl mezi hraním každého z těchto povolání je obrovský: například za lučištníka hratelnost připomíná spíše střílečku, než cokoliv jiného (jelikož časem odemknete věci jako zoomování, rychlopalbu, vějířovou palbu, magické či živelné šípy a tak dále).
Velkou pozornost si zaslouží také nepřátelé – s ohledem na zmiňovanou „realističnost“ hry byste se možná divili, jak nebezpečné může být setkání se smečkou obyčejných vlků. Nebo o kolik děsivěji působí, když se jim v noci zeleně lesknou oči ve světle vašeho ohniště či lucerny. Kromě tradičních nepřátel ale hra poměrně štědře dávkuje i gigantická mytická monstra, jejichž nástup na scénu je prakticky vždy epický i děsivý zároveň. Stačí, když se z lesa vyřítí nějaký ten pětitunový desetimetrový obr s pěti „healthbary“. Ještě děsivější je ale nálet obřího Gryfa nebo dokonce draka (kterých je více druhů). Úplně samostatnou kapitolou je potom vlézt třeba do doupěte Medúzy, jejíž zářící oči v temnotě jeskyně nelítostně způsobí zkamenění každého nešťastníka, co se do těch očí podívá v nesprávný okamžik. Pokud jde o monstra, i zde ona „zemitost“ audiovizuálního provedení hry velmi pomáhá silnému a uvěřitelnému dojmu z nich.
Ještě děsivější je ale nálet obřího Gryfa.
Zážitek ze setkání s většími monstry dramaticky zlepšuje možnost chytit se během boje jejich těla a šplhat po něm, tak jak to proslavila třeba hra Shadow of the Colossus. Nepřátelé často mají nejvíce zranitelná místa skrytá výše nebo třeba pod křídly, takže je potřeba se k nim propracovat (pokud tedy nehrajete za lučištníka nebo mága, ti mají zásah konkrétní věci na dálku snadnější). S ohledem na realističnost hry se vám ale nejednou stane, že se třeba zraněný Gryf rozhodne boj vzdát a odletět pryč, takže zatímco se zoufale držíte jeho trupu, vznese se s vámi kilometr nad krajinu, což v případě pádu pochopitelně znamená jistou smrt. Výsledkem tedy je, že stejně ve hře vznikají úžasné zážitky spojené s objevováním krajiny, vznikají v ní také úžasné zážitky z bojů.
Příběh klame, Pawni kralují, konzole nestíhají
Pokud jde o příběh, přestože upoutávky viditelně slibují osudové dialogy a výrazné postavy, zápletka se zdá být až absurdně generická: zlý drak pohltil vaše srdce, tím z vás učinil nesmrtelného Arisen hrdinu, předpovězeného osudem, aby zachránil zemi, draka našel a porazil. Jenže tohle obrovské klišé ve skutečnosti velmi klame. Kdo dohrál první díl, tak ví, že celé to „Dračí dogma“ v jádru příběhu je pouze záminkou pro něco mnohem složitějšího a zajímavějšího. Pokud to ale nevíte, nebudu nic prozrazovat a pouze slíbím, že druhá polovina tohoto příběhu vám předvede věci, o kterých se vám ani nesnilo a pouze pár her si na něco takového trouflo – jako určité přirovnání bych mohl jmenovat třeba Nier. Tahle vlastnost hry byla naprosto úžasná již v jedničce, ale v tomto druhém dílu jde ještě dál a ještě lépe.
Proroctví slíbilo, že Arisen na své tažení dostane podporu unikátních pomocníků. Říká se jim „Pawn“ (významově lze volně přeložit jako figurka „pešce“ v šachové terminologii), jsou také nesmrtelní a kromě našeho světa se pohybují také „Rift“ dimenzí, odkud je možné je přivolat pomocí speciálních kamenných svatyň. Stejně jako si budete moci vytvořit vzhled a vlastnosti vámi ovládané postavy, budete si moci vytvořit také svého hlavního Pawna. Dobrá kombinace je třeba hrdina bojovník a pawn mág/léčitel. Kromě toho ale do své čtyřčlenné družiny postupně přibíráte pawny ostatních online hráčů, které ale nemůžete levelovat, takže je musíte pravidelně střídat. Pawn, který ve hře zažije nebo objeví něco zajímavého u jednoho hráče se pak ozve ve hře jiného hráče a nabídne mu, že ho na dané místo zavede. Je to fascinující systém, který je také plný jedinečných a skvělých situací. Ovládáte vždy jen svoji postavu, ale můžete dávat pawnům příkazy. Velmi dynamicky fungují také jejich automatické doprovodné dialogy s vámi a mezi sebou.
Pawn, který objeví něco zajímavého, se pak ozve ve hře jiného hráče.
Hře jsem velmi rychle propadl, stejně jako před lety jejímu předchůdci. Proti mnoha jiným hrám vás tahle nijak netlačí do hlavní příběhové linie, můžete se klidně desítky nebo i stovky hodin toulat světem a plnit všemožné nepovinné aktivity. Vedlejší questy jsou často hodně zajímavé, například poslíček se rozhodl utéct s klenotem svého pána, ale ztratil jej po cestě – máte možnost klenot najít a dát jednomu z nich, případně vyrobit jeho falešnou napodobeninu, nebo kombinaci obojího. Vede to k docela šíleným, vtipným i tragickým situacím. Dění v herním světě plyne realisticky i bez vás, takže pokud se třeba na záchranu někoho nevypravíte včas, umře a máte smůlu. Po prvním dohrání příběhu jsem okamžitě naskočil do New Game Plus, kde jsem svoji silnou postavu z prvního průchodu začal učit novým povoláním a všelijak jejich schopnosti kombinovat. Nemuset recenzovat další hru, hrál bych Dragon´s Dogma 2 doteď, potřetí.
Ke hře mám víceméně jedinou výtku, ale je hodně ostrá: plynulost na PS5 je nepřijatelná. Odemknutý framerate občas vyleze nad slíbených 30 fps, ale poměrně často se propadá i ke dvaceti, což je opravdu hodně nepříjemné a komplikuje to třeba i ovládání během divočejší akce. Nedělám si legraci, když řeknu, že se mi z toho místy dělalo až fyzicky špatně, podobně jako někdo má třeba závrať při hraní ve virtuální realitě, já měl vyloženě bolehlav z toho, jak jsem zíral na místy až absurdně trhanou podívanou v této hře. Tohle měli vývojáři za každou cenu nějak zkrotit, i kdyby hra třeba vypadal hůře. Možná už spoléhají na PS5 Pro? Pevně doufám, že kritika ze strany hráčů bude dostatečně hlasitá na to, aby nějaký ten budoucí patch tohle ještě dořešil. Nicméně jiné technické problémy jsem nezaznamenal.
Recenze
Dragon's Dogma 2
Jedna z nejlepších fantasy her s otevřeným světem, jehož průzkum se díky zpracování, pestrosti i mimořádně přirozené živosti řadí mezi ty největší velikány žánru. Boje se zdejšími monstry jsou naprosto epické, nelineární úkoly v hlavních i vedlejších příbězích zajímavé a online pawni jsou úžasná herní mechanika. Tohle si zahrajete víc než jednou.
Líbí se nám
- Přirozenost a zemitost zpracování
- Rozloha a pestrost zdejšího světa
- Bohatý a zábavný bojový systém
- Pestrost a děsivost nepřátel
- Pawni jsou geniální systém
- Velká překvapení v příběhu
- Nápadité nelineární úkoly
Vadí nám
- Nepřijatelná "plynulost" konzolové verze
Čekám na optimalizaci pro Steamdeck
To je celkem bída , že jen ta 9 :/
Zajímavý že ani na games, ani tady, není žádný rozepsání o kvalitě (designu a scénáři) sidequestů a postav. Jako příklad je tu uveden jeden sidequest, a je to ten nejprimitivnější fetchquest co si lze v RPG představit (najdi a přines klenot). Tak se zeptám aspoň tady. Snesou sidequesty, postavy a dialogy srovnání se špičkou žánru (např. New Vegas, Witcher 3), nebo je to o ničem podobně jako v jedničce? Přeci jen, od devítkový hry bych už měl nějaký nároky.
Je pravda že se postavám, vedlejším questúm atd. Vyhli i na IGN. Pokuď chceme mluvit o RPG, tak je to zásadní informace.
Očividně jsem tedy ten příklad špatně podal, protože tenhle quest byl ve skutečnosti zábavný a docela napínavý, zkusím to tedy znovu a lépe:
2) Později jsem potkal toho pána, který v doprovodu dvou žoldáků hledal sluhu a klenot. Zadal mi separátní úkol, abych mu jedno nebo druhé našel a doručil.
3) Klenot jsem nenašel, ale rozhodl jsem se zajít k vetešníkovi, který umí vyrobit napodobeninu jakéhokoliv předmětu, který mu dáte.
4) Napodobeninu jsem odnesl pánovi, který ale řekl, že musí ověřit její pravost a ať jdu s ním – jeho žoldáci mne samozřejmě budou hlídat, kdyby se ukázalo, že jsem se pokusil o podvod. Slíbenou peněžní odměnu dostanu až po ověření.
5) K mému překvapení to pán odnesl na ověření k tomu vetešníkovi, který to vyrobil. Docela mi zaskočilo.
6) Vetešník nedal nic znát, řekl že potřebuje 24 hodin na ověření.
7) Pán a žoldáci se ubytovali v hospodě a já běžel za vetešníkem. Nabídl jsem mu peníze za to, že zalže o pravosti klenotu. Odmítl, že tím příliš riskuje, reputaci i život.
8) Zkusil jsem mu nabídnout víc. Odmítl. Ještě víc. Odmítl. Ještě víc. Přijal.
9) Druhý den přišel pán, vetešník potvrdil pravost a dostal jsem odměnu, takže mi z toho všeho nakonec přeci jen nějaké peníze navíc zbyly.
10) Později jsem v jeskyni našel pravý klenot, odnesl ho sluhovi a ten se s velkými díky vydal žít nový život v sousedním království, kde jsem jej pak také potkal. Všechna NPC se vám zapisují do seznamu a můžete se je kdykoliv vydat zkontrolovat.
Mě to tedy přišlo jako dobrý vedlejší úkol se zajímavými zvraty a momenty. A takových je tam hodně.
Pěkný úkol. Jen mě zmátlo jak tam píšete „…který umí vyrobit napodobeninu jakéhokoliv předmětu, který mu dáte.“ a přitom jste ten předmět (originál) neměl. Tak podle čeho ho vyrobil?
Pravda, on má kromě té duplikace v nabídce několik „univerzálně oblíbených napodobenin“, kterých zřejmě vyrobil víc (něco jako se třeba svého času prodávaly napodobeniny „Srdce oceánu“ pro fanoušky filmu).
To zní slušně. A dialogy a postavy?
Ve hře je tuším 1000+ NPC, všichni mají povolání/roli a domov/adresu, s kteroukoliv/kterýmkoliv z nich je možné mít romanci, pokud vím. Jejich migrování herním světem v reakcích na děj příběhu je fascinující.
Pár postav je výraznějších, ale celkově jsem k žádné příliš nepřilnul.
V tomhle ohledu to určitě nesnese srovnání s BG3 nebo něčím podobným.
Působí ale hodně přirozeně, což je u japonské hry celkem obdivuhodné (většinou mívají tyhle hry tendenci prezentovat postavy jako hodně afektované).
Zato dialogy mezi pawny během cestování a bojů jsou naprosto geniální a působí totálně přirozeně, plus mají na sobě tu správnou vrstvu staroangličtiny jako třeba v Elden Ringu. Stejně jako v prvním díle, vztah s vaším pawnem je hodně speciální a bude vám na něm záležet víc, než si možná zpočátku myslíte.
Díky. Škoda, zase promarněná příležitost.
Hezký no těším se moc. A jak je to s počasím? Pamatuju, že v jedničče nebylo.
Dynamické počasí ve hře je a může způsobit změnu stavu postav (déšť = drenched), což má pak vliv i během boje.
zdravim , ma prosim tahle hra dlss 3 frame generation . nvidia se tim chvasta a nakonec prej nic coz me pekne nas… dik
Tady je asi nejpodrobnější rozbor technického stavu PC verze, co jsem zatím našel:
https://www.rockpapershotgun.com/dragons-dogma-2-pc-performance-best-settings
Myslel jsem si, že tu hru skipnu, ale díky této recenzi jsem jí hned objednal
Moc děkuju Martine
Tak snad se hra bud líbit stejně, jako recenze – dejte pak vědět
Graficky teda nic moc, vypadá to jako několik let stará hra, gameplay snad bude lepší.
EDIT: Hm tak toto nebude hra pro mě. Koukám na review od Fextralife po 100+ hodinách https://www.youtube.com/watch?v=85WLMaP3G_4 a hláška „This is not a skill-based game“ „The winner or loser of the battle is determined before it begins“.
Graficky nic moc… hele tyhlel komenty jsou uz totalne sileny… jakoby je psala AI nebo neco na ten zpusob
Co je, pravda ti vadí? To vypadá jak 6 let stará hra, možná i víc.
Youtuber řekl, tak je to pravda!!!!! Nekupovat
Grafika jako taková je vcelku pěkná. Není to žádná topovka, ale má to pestré barvy, které nejsou křiklavé a práce s osvětlením vypadá taky dobře. Tady je tma opravdu tma. Některé postavy jsou pravda slabší, ale jako celek to vypadá dobře. Kdyby to byla grafika na úrovni AW 2 nebo RE 4, v otevřeném světě plném boji s velkými monstry, kde oheň a magie létají všude kolem, tak ty nároky by byly šílené.
Počkám si na remaster na PS6, I jedničku jsem hrál až na PS4. Stejně nevím. co hrát dřív.
O co, že nevydržíš čekat?
9 hre ktera jede 20 fps….ehm co je za rok 1995?
Ta kritika má přicházet v prvé řadě od vás novinářů a pak až od nás hráčů. Ale když dáte v roce 2024 hře ,která běží ve 20 fps známku 9 z 10,tak to je pak těžký… Pro mně je to v tomhle frameratu prostě nehratelný a může být ta hra sebelepší….
Ta plynulost není stabilní ani na jednu stranu, takže místy (díky tomu odemknutému framerate) hra běží třeba mnohem více než 30, klidně i hodinu a déle.
Pal jsou ale ty momenty, kdy se to opravdu propadne hodně a je to horor, což jsem myslím velmi důrazně popsal v textu recenze i vyzvedl v jejím verdiktu (záporech).
Nic to každopádně nemění na tom, že jsem se během všech tří průchodů hrou obrovsky bavil a musel jsem se vyloženě nutit, abych to odložil a šel dělat něco jiného. Jakmile budu mít možnost, naskočím do hry znovu. Tohle je myslím to hlavní a to také vystihuje výsledná známka.
To, že fps lítají nahoru dolů je ještě horší než kdyby to jelo stabilně 30. Jsem zvědavej co na to řekne váš na fps zaměřený kolega z podcastu A ti vývojáři nebudou číst tu recenzi,je zajímá výsledný číslo. A když tam vidí 9 ,tak si řeknou, že to to je v pohodě ,že ten technickej stav nikomu nevadí…
Myslím že ten problém jejich pozornosti neunikne, protože z toho pravděpodobně youtubeři a X udělají pořádnou kauzu, nebo třeba i vyloženě kampaň proti hře.
Za sebe jen zopakuji, že známka v mé recenzi odráží, jak dobře jsem se u hraní bavil. Je to ten případ, kdy ani technické nedostatky nepřevážily nad výraznými kvalitami celku a byly to jedny z nejlepších hodin, co jsem hraním za poslední měsíce strávil. Nepochybuji o tom, že to plno lidí bude mít podobně (jak je patrné i z recenzí řady dalších novinářů).
P.S. Velmi oceňuji, že diskutujete a argumentujete slušně, děkuji.
Ale ono to na konzolích reálně nikomu moc nevadí a nikdy nevadilo. Nejprodávánejší konzole je Switch.
Řeší to akorát pár nadšenců na internetu, zbytku je to jedno, nebo si koupili PC.
Pouze se rozhoduji mezi PC verzí a PS5. Ta technická stránka mě tedy děsí na PS5. Asi to tedy vypadá, že to koupím na kompa a budu muset kvůli DD2 ručně odpojovat monitor a připojovat k televizi Ale asi lepší tohle, než obětovat plynulých 60fps. Teď otázka, aby to ten komp dal na 1440p bez problémů (RTX 3080). Doufám, že to bude dobře optimalizované…
Hra je hodně závislá na výkonu procesoru. PC Gamer udělal benchmarky na několika sestavách.
Mimo města hra běží dobře, ale ve městech se i na výkonných procesorech hra propadá ke 40fps i pod. Asi něco jako Baldur’s Gate 3.
Díky za recenzi, vypadá to skvěle, jen škoda té optimalizace.
Evidentně je to mnohem víc příběhovější než jsem si myslela a tak mě napadá klasická otázka u pokračování příběhových her – vyplatí se zahrát si předtím jedničku nebo aspoň zkouknout nějaký plot summary video? Nebo je naopak lepší nic o tom nevědět? Z textu vyplývá, že druhá možnost je správně, ale jistá si nejsem. Vzhledem k tomu, že to začíná stejně jako první díl, působí to možná spíš jako reimaginace než jako pokračování… nebo jsem mimo?
A ještě jeden dotaz:
“Dění v herním světě plyne realisticky i bez vás, takže pokud se třeba na záchranu někoho nevypravíte včas, umře a máte smůlu.” – to je předpokládám myšleno tak, že čas plyne, jen když je hráč ve hře? Nebo je to tak, že to tři týdny nezapnu a půlka npc umře?
Je to ten vzácný případ, kdy budou mít z příběhu mimořádný zážitek znalci i neznalci jedničky.
Znalci budou nadšení, že již tak naprosto šílený lore se ještě víc prohloubí, způsobem, který rozhodně zaskočí i je.
Neznalci budou stejně omráčení jako před 12 lety byli omráčení tehdejší hráči jedničky, až zjistí, kolik toho skrývá příběh této hry pod povrchem a jak šílené věci se dějí v jeho druhé polovině.
Čas plyne jen během hraní, takže není problém hru na tři týdny vypnout (tedy je to problém, protože budete mít absťák)
„Dragon’s Dogma 2 is every bit the equal of your Witcher 3s and your Elden Rings whilst remaining entirely its own unique and beguiling thing. And if that doesn’t sell it to you, maybe you’re just more of a FIFA person.“ – Pure Xbox 10/10, PJ O’Reilly
Dragon’s Dogma 2 | Reviews
10 – RPG Site
10 – Twinfinite
10 – GamingBolt
10 – TheSixthAxis
5/5 – VGC
5/5 – VG247
5/5 – Dexerto
5/5 – Eurogamer
9.5 – PSU
9.5 – MP1st
9 – PSX Brasil
9 – Gamespot
9 – Shacknews
8.5 – TechRaptor
8 – IGN
Meta: 85, 87, 92 (PS5, Xbox, PC)
No dle recenzí se to dá shrnout asi takto. Skvělý otevřený svět a souboje. Průměrné questy a děsivá optimalizace. Za mé tedy spíš 8.
Jinak nechápu jak to někdo může chtít hrát na konzoli na 20 FPS. Tohle je jasná varianty na PC. Tam těch 60 prostě potřebuješ.
Snad mě to chytne.
Paráda, takže už jenom počkat, až dorazí pošťák s balíčkem 😁💪