Mass Effect: Andromeda, kterého jsme se dočkali v březnu, nakonec neuspěl tak, jak mnozí čekali, a některé fanoušky spíše zklamal. Po trojici povětšinou kladně přijímaných her jsme se zkrátka dočkali rozporuplného titulu, který se do paměti hráčů určitě nezapíše tak jako jeho předchůdci. V oblasti knih, které herní Mass Effect doprovází už od jeho zrození, jsme se ale s tendencí sestupné kvality setkali již dříve. Tři solidní romány od Drewa Karpyshyna následovala nepříliš povedená kniha s podtitulem Klam, která si to u fanoušků nejvíc zavařila především faktickými chybami, s nimiž se naštěstí čeští překladatelé do značné míry vypořádali. A nyní, po pěti letech od vydání Klamu, tu máme další knihu, která slouží jako prequel Mass Effectu: Andromeda. Jedná se o návrat ke hvězdám, nebo může jít o další zklamání?
Nová galaxie, nové problémy
Vzpoura na Nexu se zaměřuje jen a pouze na stanici Nexus, klíčový prvek ve snaze o kolonizaci galaxie Andromeda. I přes sebelepší plány se stanice po příletu do Andromedy setká se značnými potížemi, přičemž řešení jejich následků kniha sleduje očima několika postav, z nichž většinu můžete znát z herní předlohy. Nejvýraznější je nepochybně ředitelka bezpečnosti Sloane Kellyová, která se s ničím nepáře, často disponuje dost nevybíravým slovníkem a trpí závislostí na kávě srovnatelnou s Tondou Blaníkem. Pak tu máme salarianského ředitele stanice Tanna, kroganku Kesh, turianského šéfa inženýrů Calixe nebo lidskou ředitelku koloniální správy Foster „má tvář je moc unavená“ Addisonovou. Tu proslavily kontroverzní animace tváří v Mass Effectu: Andromeda.
Všichni se musí naučit spolu vycházet a hlavně musí spolupracovat, aby mohl být Nexus opraven a aby jeho obyvatelé, kteří spali stovky let ve stázi, přežili a mohli pomoci s kolonizací nové galaxie. Nemluvě o snaze vypořádat se s vesmírným jevem známým jako Zkáza, který pustoší celý Nexus i okolní planety. Jak ale napovídá název knihy, ne všechno se tak úplně podaří splnit a jeden problém rázem střídá další.
Nehodlám tu příliš zacházet do příběhových detailů. Řeknu jen tolik, že Vzpoura na Nexu se žánrově odchýlila od ostatních projektů, které využívají značku Mass Effect. Tohle vážně není dobrodružný sci-fi román, je to spíše komorní drama, jehož účastníci prakticky neopustí Nexus. To s sebou přináší značné zaměření na postavy. Doménou knihy je tak možnost poznat hrdiny, s nimiž jste se mohli setkat ve hře, v jiném světle. Při hraní potkáte většinu z nich v jasně dané roli, ale kniha popisuje, jak se vlastně do těch rolí dostali a co předcházelo jejich konečnému výstupu. Vzpoura na Nexu je zkrátka v první řadě sondou do duše některých výraznějších charakterů, které hrají v příběhu Mass Effectu: Andromeda nemalou roli. Je však třeba podotknout, že s těmi nejvýraznějšími se tu nesetkáte. V příběhu figuruje jen Alec Ryder a kroganský společník Drack, ale oba se dočkali přinejlepším epizodické roličky. Sourozenci Ryderové ani ostatní společníci a členové posádky lodi Tempest tu nevystupují.
„Doménou knihy je možnost poznat postavy, s nimiž jste se mohli setkat ve hře, v jiném světle.“
Staří známí v lepším světle
Zaměření na známé charaktery, které jsou tentokrát o poznání lépe napsané, přináší i jistá negativa. Jestli jste Mass Effect: Andromeda hráli, většinou není těžké odhadnout, co se asi stane dál. Když hrdinové řeší zmizení jedné z důležitých figur programu Andromeda Initiative a vy jste se ve hře věnovali úkolu, který se toho zmizení výrazně dotýkal, tak vás kniha nemůže překvapit. A když prostě víte, co se stane s Nexem a většinou hlavních knižních postav, tak máte hned jasno, jakým směrem se bude děj dříve či později ubírat. Vzpoura na Nexu je prequel, takže s něčím takovým je třeba počítat, problém ale je, že kniha dokáže jen málokdy nabídnout něco navíc. Snaha o navození napětí a nějakého dramatického efektu se tak mnohdy míjí účinkem. Až v poslední třetině knihy nabírá příběh na obrátkách a skutečně mě dokázal zaujmout a nabídnout dostatečně poutavý vývoj událostí na to, abych mohl přestat myslet na to, že mi toho čtení možná příliš nepřináší.
Na druhou stranu musím přiznat, že mě kniha jen vzácně vyloženě nudila. Snad i proto, že některé obavy zůstaly nenaplněny. Až na výjimečné případy kupříkladu není poznat, že mají knihu na svědomí dva autoři, protože působí dostatečně celistvým dojmem. Navíc je zjevné, že jde o příběh ušitý na míru knižnímu podání, což je příjemná změna oproti jiným herním románům, které se mnohdy snaží převyprávět děj způsobem, který by byl použitelný i ve hře. Což ale mnohdy dost dobře nejde.
Stěžovat si nemohu ani na brožovanou vazbu, rozměry knihy (která je o poznání větší než předešlé romány) nebo na český překlad. Nejsem takový expert na Mass Effect, abych mohl se stoprocentní jistotou říct, že došlo k řádnému překladu všech odborných termínů, ale žádný z nich mě nikdy netrknul do očí a všechny mi zkrátka vyhovovaly. A to i díky přítomnosti poznámek pod čarou, které uvádí originální verzi daného slova. Jen škoda občasných překlepů. Napříč celou knihou, která se rozprostírá přes 319 stran (což je poměrně ideální rozsah, díky němuž vám kniha docela dlouho vydrží), jsem zaznamenal přibližně 10 případů drobných chybek, obvykle spojených s chybějícími nebo zaměněnými písmeny. Není jich ale tolik, aby opravdu rušily nebo dělaly dojem uspěchaného překladu, který je jinak na víc než uspokojivé úrovni.
Zarazil mě i drobný text na obálce, který mluví o oficiálním prequelu napjatě očekávané videohry od BioWare. Více než tři měsíce po jejím vydání mi připadá celkem zbytečný. Na druhou stranu chápu, že jde jednoduše o překlad věty z originální obálky. A že kdyby na ní byl text, který by měl reflektovat výsledné přijetí hry, nejspíš by to nepůsobilo moc dobře. Informace o komerčním, kritickém a fanouškovském přijetí, které následovalo po tom napjatém očekávání, se zkrátka tak různí, že je nejspíš nemožné vystihnout ho za všech okolností pravdivým vyjádřením.
„Nejsem takový expert na Mass Effect, abych mohl se stoprocentní jistotou říct, že došlo k řádnému překladu všech odborných termínů, ale žádný z nich mě nikdy netrknul do očí a všechny mi vyhovovaly.“
Z Nexu ani na krok
Ze Vzpoury na Nexu se nakonec vyklubala vhodná kniha pro největší fanoušky světa Mass Effectu a pro ty, kteří se teprve chystají na hraní Mass Effectu: Andromeda. První skupinu čeká dostatečně kvalitní přiblížení několika výraznějších postav, jejich motivů, pohnutek a minulosti. Ta druhá zase nemusí řešit, že díky zkušenostem se hrou ihned ví, co se s postavami z knihy asi stane a jak to všechno dopadne. Jestli jste jedním z nich, měli byste mít na paměti, že na absolutní nováčky kniha příliš nebere ohled. Autoři se neobtěžovali třeba s podrobným popisem jednotlivých ras nebo některých prvků a zákonitostí světa Mass Effectu, takže je vhodné mít za sebou alespoň některý z dílů původní trilogie, jinak se můžete při čtení ztrácet.
Neznalým nebo nepříliš zainteresovaným čtenářům zkrátka Vzpoura na Nexu nedokáže mnoho nabídnout, zčásti proto, že leckterá dějová témata zůstanou nevyřešena nebo nevyužita. Buď na ně dojde ve hře, což je ten lepší případ, nebo prostě vyšumí do ztracena a vyvolají mnoho otázek bez odpovědí. Já sám se považuji za průměrného fanouška Mass Effectu, který se při hraní Andromedy většinou slušně bavil, a nakonec jsem dostal do rukou knihu, která je určitě kvalitnější než Klam, na druhou stranu ale není ani zdaleka tak dobrá jako kterýkoliv román od Drewa Karpyshyna. Vzpomínám, že první z nich jsem kdysi hravě četl i bez sebemenší znalosti herní předlohy, což tentokrát vážně nepovažuji za možné.
Rozhodně oceňuji další šanci nahlédnout do oblíbeného sci-fi světa, která ale není tak zásadní, aby bylo čtení knihy povinností, bez které vám při hraní Mass Effectu: Andromeda něco unikne. Na druhou stranu jsem čekal něco víc než jen knižní přívěsek a nepříliš strhující sondu do minulosti postav, které se v herní předloze většinou úplně nepředvedly. Nakonec mě kniha nezklamala, ale pro příště bych uvítal spíše příběh, který stojí více na vlastních nohou.
Za poskytnutí knihy pro potřeby článku děkuji nakladatelství Fantom Print.
*Obrázky v textu jsou pouze ilustrační a pochází z Mass Effectu: Andromeda.
to je debilita taky tu knihu mohli udělat ve stejném formatu jako ostatní ME knihy…
Odpověď na komentář uživatele
Temgotin
Aspoň, že Černé Světlo je česky. Mimochodem, moc fajnová knížka

Vidíš, jdu napsat na Baronet, jestli by to nechtěli přeložit zpětně… ale myslím, že narozdíl od Fantomu se se mnou posledně vůbec nebavili
Odpověď na komentář uživatele
Tejkr
Tak to já sem v tomhle konzervativní. hezky do ruky, nebo mě to neba


Ale když už mluvíš o Art of ME… v angličtině mám všechny knihy DA/ME, co se tady nepřekládají – World of Thedas I-II a všechny Library Edition komixů. Jenže to jsou malé úryvky textu, takže se to dá přelouskat
Tak či tak je škoda, že to tu nikdo nepřekládá. Asi je to moc náročné na zpětný výdělek
Přiznám se, že většinu knížek si koupím potom, co je přečtu jako ebook na mobilu, nemůžu se dokopat číst to na papíru

Vlastně jsem si ani neprohlídl Art of ME Andromeda a prima guide co jsem objednával s Nexusem
Odpověď na komentář uživatele @Ria Kon
To mi povídej, už dva roky mám anglickou verzi Deus Ex: Icarus Effect a zatím jsem přečetl jen prvních 20 stránek
Vzpouru na Nexu si nejspíš pořídím, předchozí knihy byly super doplnění příběhu a hodně jsem si je užil, dokonce i ten kritizovaný Klam.
Odpověď na komentář uživatele
Tejkr
Závidím… byť mi poslechová angličtina nedělá problém ji konzumovat v surovém stavu, u knih mám problém se k nim dokopat i v češtině
První díl mám i česky a není to zas takový rozdíl ve velikosti, cz je menší tak o cenťák, kupoval jsem ty původní čtyři v uk.
Jinak ten překlad je hroznej, jsem rád, že na mně z knihovny nekouká vzpoura na nexu
Odpověď na komentář uživatele
Tejkr
Anglické verze vycházeli vždy v tomto větším formátu, jako je teď Vzpoura na Nexu.
Moje sbírka EN knížek Mass Effect je celá cca úplně stejně velká

Mně ta knížka samozřejmě bavila, ale Drew je Drew
Odpověď na komentář uživatele
Kross
Má reakce, když sem to vytáhla doma z tašky a uvědomila si jaký macek to je, byla "néééé". Ale pak sem ji otevřela a došlo mi, proč je větší. Nevím, jestli je to překladatelem, nebo autorem, ale ta kniha má daleko víc normostran, než se pohyboval průměr všech předchozích ME/DA knih. Písmenka jsou totiž stejně malá (ne-li menší) jako v předchozím formátu – tudíž by kniha byla opravdu extrémně tučná a taky by to nebyla žádná krása na poličce.
Pro sběratele noční můra koukám
Osobně uplně nenavidim, když zničehonic zmeni formát knihy…pak to v knihovně vypadá jak pěst na oko…
Super článek, víceméně vystihuje moje pocity. Není to špatná kniha, ale původní knihy jsou prostě úžasné. Z jedné strany je těžké to házet na autory Vzpoury ale na druhou stranu se zas moc nedá je nesrovnávat.