Poslední dobou jsme se soustředili především na komplexní příběhové deskovky nebo stolní hry pro dva, zatímco jsme zanedbávali nenáročnou zábavu pro více soupeřících přátel. Naštěstí se nám do rukou dostala menší krabička z distribuce českého vydavatel ADC Blackfire, v níž se ukrývá překvapivě zábavný obsah. Kobky plné chaosu, za jejichž návrhem stojí Olivier Saffre (Domek plný chaosu, Cthulhu in the House), dokážou zabavit skupinu lidí na docela dlouhou dobu. Pojďme se blíže podívat, jak se hraje.
(Ne)tradiční hrdinové
Tucet dobrodruhů se vrhá do temného dungeonu, aby se zmocnili pokladu v jeho nitru. O triumf se poperou nejen tradiční zástupci fantasy žánru jako válečníci, trpaslíci, elfové či skřeti, ale také méně očekávané figurky. Z nich v paměti utkví podivná rosolovitá kostka s kuřetem a mečem ve svém nitru, popřípadě levitující oční bulva. Přestože si vaše sympatie získá nejedna postavička, jež budete familiárně pojmenovávat, vítěz může být jen jeden. A proto se pátrání po truhlici plné vzácného zboží zvrhne v krutá jatka, která však bez nadsázky okouzlí téměř každého.
Ať už si totiž ke stolu přizvete babičku, sourozence či přátele, nemusíte se bát, že budete muset dlouze vysvětlovat pravidla. Nejdříve si z dvanácti oboustranných karet postavíte kobku podle vašich představ, přičemž nejdůležitější pozici zastává místnost s bohatým lupem a východ z nebezpečného sklepení. Do každé místnosti přiřadíte jeden z tuctu charakterů a můžete se pomalu pustit do hry plné nejistoty.
V Kobkách plných chaosu nejde o nic menšího než o přežití absolutního zmatku, zmíněného již v názvu titulu. Všichni hráči (tři až šest) si vylosují dva žetony tak, aby ostatní neviděli jejich hrdiny vyobrazené na rubu. Poté co každý získá své svěřence pro dané kolo, je pouze na vás zajistit těm vlastním nejdelší možné přežití v nadcházející šílené mele. A věřte mi, že se nebude jednat o jednoduchý úkol, jelikož své zájmy samozřejmě budou hájit také vaši oponenti.
Kdo uteče, vyhraje
Zvolit vítěznou taktiku není tak jednoduché, je hodně závislá na rozhodnutích všech lidí zasahujících do hry. Jednotliví hráči totiž mohou popořadě manipulovat s kteroukoliv postavou ve hře a obratně tak skrývat své zájmy. V podstatě volíte pouze mezi třemi postupy – přesun charakteru do jiné místnosti, souboj či proplížení s pokladem. Cestovaní po lokaci je možné pouze, pokud se příslušný bojovník vyskytuje na políčku sám (popř. má-li v držení poklad), v opačném případě dochází k boji, v němž sami vyberete, komu vystrojíte funus.
Během pár okamžiků dojde k obrovskému počtu šarvátek, značně redukujících počet hratelných figur v podzemí. Až po zběsilém úvodu dojde k taktickým čachrům, ovšem jen v případě, že přežil jeden z vašich favoritů. Pokud ne, můžete zlomyslně zasahovat do plánů vašich spoluhráčům a ničit jejich pečlivě plánované tahy jako domeček z karet. Škodolibost a nejistota se báječně doplňují a společně dotváří návykovou zábavnost titulu.
Po desítkách odehraných partií (jedna složená ze tří kol vám zabere přibližně čtvrt hodiny) si opravdu nejsem jistý, jaký spolehlivý postup zvolit k dosažení vavřínů slávy. Ať už jsem ostentativně ignoroval své svěřence, abych na ně zbytečně neupozornil, nebo se za ně od začátku bil srdnatě jako lev, vždy nakonec skončili mezi prvními na márách a triumf slavili mí soupeři. Se smrtí se samozřejmě počítá a málokdo se jí vyhne, ale čím déle vydržíte, tím lépe pro vás, protože nejvíce oceněni jsou poslední přeživší.
Vyřazené charaktery se přehledně řadí vedle sebe mimo herní plochu a od vítěze získávajícího deset bodů se hodnota odměny postupně snižuje. První dva mrtví v kole tak skončí s nulovým skóre. Svůj bodový zisk z daného kola odvodíte od úspěšnějšího svěřence ze svého tandemu a můžete se pustit do přípravy nové arény, v níž se pustí hrdinové do další nemilosrdné mely.
Vždy po ruce
Z popisu možná plně nevyzní, jak zmatené recenzované Kobky jsou, ale určitě jejich kouzlu také podlehnete. Ne vždy totiž máte náladu na deskovku s obtížnými pravidly, a právě dnes představovaný titul nabízí prostou a rychlou zábavu na každodenní hraní. Takže pokud hledáte stolní hru, do níž se můžete ponořit v podstatě kdekoliv, jsou pro vás Kobky plné chaosu zajímavou volbou, především díky své skladnosti. Nic vám nebrání mít malou krabičku s dvanácti pokladu chtivými podivíny vždy po ruce a během krátké chvíle připravit partii o velké přestávce ve škole, během jízdy vlakem nebo jako doplňkovou zábavu během konverzace s kamarády u piva.
Některé zájemce možná odradí netypická grafická stránka, která nemusí padnout do oka všem. Designér Kwanchai Moriya vsadil na dětsky pojaté charaktery, jež mohou někomu připadat roztomilé, zatímco jiným spíše ztřeštěné. V podobném duchu se nesou také oboustranné karty tvořící síť sklepení s pokladem, na nichž najdete nejeden pečlivě ukrytý vtípek. A právě dílky mapy v nás probouzí největší zklamání. Nevhodně zvolený obdélníkový formát vám totiž neumožňuje kreativně se vyřádit a vytvářet spletitá sklepení, ve kterých by na sebe čistě navazovaly jednotlivé průchody.
Přes tuto drobnou pihu na kráse v Kobkách plných chaosu můžete najít zalíbení. Jestliže si libujete v blufování a rádi vzbuzujete v soupeřích pocit nejistoty, budete se cítit jako ryba ve vodě. Nejedná se o žádný velký příběhový titul, ale o slušně vymyšlený filler pro zahnání dlouhé chvíle, který navazuje na koncept Domku plného chaosu (dílky a postavy obou deskovek lze propojit dohromady). Za cenu pohybující se od 350 Kč se určitě jedná o zajímavý přírůstek do vaší sbírky stolních her.
Líbí se nám
– svižná a rychlá hratelnost
– jednoduše pochopitelná pravidla
– možnost blufovat a škodit
– účastníte se hry i po vypadnutí vašich postav
– skladnost a přenosnost
Vadí nám
– formát karet tvořících kobky (nejdou vždy napojit, jak chcete)
– pro někoho až příliš přímočaré
– časem se může dostavit stereotyp
