Na našem trhu se v minulosti objevilo už několik komiksů ze světa Assassin’s Creed, které se snažily vyprávět víceméně souvislý příběh. Postupem času jsem však nabyl dojmu, že mají dost sestupnou tendenci kvality. Na zatím poslední česky vydaný komiks, první díl podsérie Vzpoura s podtitulem Společný zájem, dokonce vzpomínám jako na naprosto zmatený brak bez hlavy a paty. Proto mi vlastně vůbec nevadí, že si dosavadní příběh dal pauzu a místo něj jsme se dočkali samostatného komiksu, který s těmi předešlými nemá nic společného. Kvalitativní úroveň je totiž rázem někde úplně jinde.
I ty, Ubisofte?
Jelikož se komiks i v české verzi jmenuje Assassin’s Creed Origins, určitě není těžké pochopit, že má spojitost s loňským herním dílem, nesoucím stejný název. Nejedná se však o komiksovou adaptaci příběhu hry, spíše o volné pokračování. Starověký Egypt tedy ustupuje a do popředí se dostává Řím, v němž operuje Aya. Dřívější manželka herního protagonisty Bayeka se zde zaplétá do vraždy samotného Julia Caesara a následně se musí vypořádat s následky tohoto činu, který má dopad na celé město. Římská dějová linie s Ayou v hlavní roli je tedy alfou a omegou, ale i na ten Egypt dojde, byť v trochu jiném čase. Celý komiks se totiž skládá ze čtyř kapitol a každou z nich uvozuje (a jednu také zakončuje) letmý pohled do paláce Kleopatry v době, kdy síly Oktaviána Augusta míří k Alexandrii.
Origins díky tomuhle všemu nabízí vcelku jednoduchý, ale funkční příběh, který představuje zajímavou historickou fikci, svérázný pohled na významnou událost římských dějin a také další kousek skládanky, jejímž výsledkem je zrod Bratrstva asasínů. Děj je navíc zcela nezatížen událostmi ze současnosti. Suverénně nejzajímavější mi však na celém komiksu připadá skutečnost, že nejdůležitější úlohu v celém příběhu hrají skutečné historické postavy. V celé sérii Assassin’s Creed nebývají na můj vkus vždy pořádně využity, přičemž ideálním důkazem o této skutečnosti jsou právě starší komiksy, ale tentokrát je vše jinak. Kleopatra, Marcus Antonius a hlavně Brutus, právě díky nim se obě dějové linky hýbou kupředu a nabývají specifických rozměrů. Nejen s ohledem na události loňské hry tak může potěšit například příležitost zjistit, co se honilo hlavou Brutovi těsně předtím, než vymyslel recept na salát Caesar.
Díky zaměření na historické osobnosti mi konečně přišlo, že držím v rukou opravdový komiks Assasssin’s Creed. Takové pojetí příběhu má však také za následek, že Aya je spíše vykonavatelkou činů, které naplánoval někdo jiný, než klasickou hlavní hrdinkou. Proto nedostává její charakter moc prostoru, a tak to, nakolik si ji oblíbíte, nejspíš dost ovlivní otázka, jak moc znáte herní Assassin’s Creed Origins. Nutno podotknout, že díky úvodnímu popisu času, místa a předcházejících událostí lze vše v komiksu pochopit i bez znalosti hry. Já sám se po pravdě řečeno věnoval jen režimu Discovery Tour, který obsahuje asi stejné množství herního příběhu jako novoroční projev prezidenta republiky. Přesto jsem při čtení neměl s chápáním aktuálního dění problém, byť jsem zároveň cítil, že pouze ti, kteří hráli Origins od začátku do konce, mohou plně zachytit všechny souvislosti.
Aya by se přitom dala chápat i jako komentátor veškerého dění své části příběhu, a to i díky dialogům, které sice občas působí vznešeně, ale nezřídka jsou tak povrchní, až mohou dělat dojem, že snad pochází z pera George Lucase. Ještě že na stížnosti na písek nedojde (byť je v jeden moment určitý druh zeminy zmíněn) a naštěstí nehrozí, že byste se šklebili nad každou bublinou. Obvykle je úroveň dialogů v pořádku, ale občas může kvalita scénáře vyústit v nežádoucí zlehčení a zjednodušení probíhajících událostí. Výjimečně se také může zdát, že určitá bublina s textem směřuje na nesprávné místo. Nabízí se samozřejmě možnost, že tyto nedostatky zapříčinil český překlad, nicméně Origins patří mezi komiksy, v jejichž případě je překlad už na první pohled zdařilý a věrný originálu i herní předloze. Zde bych proto jádro problému nehledal.
Přišel jsem, viděl jsem a nevěřil vlastním očím
Bez zásadních vad se obešlo i grafické ztvárnění komiksu. To je na dostatečně vysoké úrovni, díky níž Origins disponuje adekvátní mírou detailů, pohlednými a vhodně nabarvenými kresbami a řádnou atmosférou, která čtenáře snadno pohltí. Z předešlých komiksů Assassin’s Creed se však vrací menší nedostatek v podobě obličejových grimas, které místy neodpovídají emoci, jakou by měla určitá postava právě vyjadřovat. Celkovému vzhledu postav zpravidla není moc co vytknout, ale jestli má vizuál komiksu nějakou slabinu, nachází se právě ve zpracování tváří. Výsledkem může být třeba případ, kdy koukáte na políčko, v němž Marcus Antonius relativně klidně naléhá na Ayu, a přitom jeho tvář nasvědčuje tomu, že právě spolknul nejpálivější chilli papričku na světě.
Pokud vás každopádně grafika komiksu obzvlášť zaujme, přijde vám vhod tradiční dodatek v podobě ukázky tvorby několika stránek, zahrnující pohled na scénář, náčrtky, černobílé kresby a výslednou podobu dané stránky. Nechybí ani bohatá galerie obálek jednotlivých kapitol, z nichž některé jsou opravdu zdařilé (a jedna je z nějakého důvodu duplicitní, přestože je u ní vždy uveden jiný autor). V tomto směru mě jen trochu mrzí, že oproti prvním komiksům Assassin’s Creed, které u nás vyšly, není zahrnut letmý popis éry, v níž se děj odehrává. Samozřejmě není nic jednoduššího než otevřít všechny ty internety a načíst o Egyptu a Římu na konci éry Ptolemaiovců první poslední, ale přesto by menší textové nastínění prvků nebo zvyků příslušného období představovalo vítaný bonus. Jedná se ale jen o mé přání, jehož nesplnění pohled na celý komiks nijak nesnižuje.
Origins nepochybně nabízí několik skutečných důvodů k menším stížnostem nebo k nespokojenému remcání. Dosud jsem nezmínil třeba fakt, že jsem měl dočteno za necelou hodinu, takže délka není navzdory poměrně standardnímu rozsahu 112 stran a ceně okolo tří stovek úplně optimální. Přesto bych se nebál prohlásit, že jde o nejkvalitnější a nejzajímavější komiks Assassin’s Creed, jaký u nás dosud vyšel. Je skvělé zapomenout na všechen ten předešlý guláš s chaotickým dějem a nepříliš sympatickými postavami a dostat pro změnu příběh, jenž má určitý začátek a konec a navíc v tom nejlepším smyslu vybočuje, zpravidla díky velkému zaměření na historické osobnosti, svéráznému zasazení či absenci dějové linky ze současnosti. Aby bylo jasno, stále jde o počin, který je určen hlavně pro příznivce série a obzvlášť herního Assassin’s Creed Origins. Neznalým čtenářům toho Aya a její římské dobrodružství zkrátka moc nedá. Ačkoliv by se něco podobného dalo říct i o předešlých komiksech, tentokrát je šance, že by si ti příznivci odnesli z čtení jen pocit zklamání a naprostého zmatení, o poznání menší.
Za poskytnutí komiksu pro potřeby článku děkuji nakladatelství Crew.
Děkuju moc za recenzi. Ani jsem nevěděl, že nějaký nový komiks je. Beru si to jako dárek na vánoce.