Společnost Entertainment Software Association (zkráceně ESA) každoročně uveřejňuje několik zajímavých faktů o videoherním průmyslu v Americe.
Letošek pak nebyl výjimkou, přičemž letošní čísla byla velice zajímavá. Celkově se tak v Americe vyskytuje 214,4 miliónů lidí, kteří hrají hry, přičemž je z toho 163,3 miliónů dospělých.
Pokud tedy toto číslo převedeme na domácnosti, tak celkově 75 % domácností má svého hráče. Zajímavostí taktéž je, že průměrný věk hráče je 35-44 let. Zhruba 46 miliónů hráčů má nějaké tělesné postižení.
Co se týče důvodů, proč tito lidé hrají, tak 80 % hráčů to dělá kvůli jistému druhu mentální stimulace, kdežto druhým nejčastějším důvodem je relaxace a odbourání stresu. Skrze hraní pak 30 % hráčů nalezlo díky videohrám své nyní již dobré přátele. Nejpoužívánějším zařízením pro hraní her se stal chytrý telefon, jenž byl následován herní konzolí a následně i osobním počítačem.
Skvělou zprávou je i to, že 55 % rodičů hraje se svými dětmi na týdenní bázi a 73 % rodičů si myslí, že hry mají edukativní potenciál. Opomenuto nebylo ani věkové ohodnocení her ESRB, kdy 87 % rodičů je s ním obeznámeno, přičemž 86 % z nich žádá, aby jejich dítě je požádalo o povolení při koupení nové hry.
První generace hráčů vyrůstají a postupně se stávají rodiči. Přirozený vývoj společnosti. My to měli doma 50/50. Taťka hraje dodnes a často jsme s ním hrávali. Pak přišla mamka se slovy „Neseďte furt u těch her!“ a sprdla nás všechny, protože dívat se celé odpolene na TV bylo asi lepší (ne, že by nás teda nevyháněla ven ;)).
Co je za skvělou zprávu že rodiče na týdenní bázi hrají s dětmi?
To je spíš smutné že je aspoň někam nevezmou třeba na hrad na na nějakou historickou sochu… Sakra v Americe nic takové nemají a teď i to co jim zbylo z historie tak to zakážou
.
Nejlepší edukativní potenciál to souhlasím, třeba GTA nebo Mafia učí jak mít ostré lokty a ukazují použití pánu Smith and Wesson z té užitečnější stránky
. To se může v dnešní době hodit!
Tak třeba pozitivní na tom je, že se zvětšuje počet rodičů, kteří vnímají videohry jako plnohodnotnou volnočasovou zábavu, případně se jedná o jedince, které své hráčské já převádějí i na své potomky.
Nehledě na to, že tato informace ani zdaleka neznamená, že nedělají nic jiného.
Hrál jsem toho dost jako dítě, ale teď spíš si vážím toho když někam jdu nebo něco vidím. Asi bych tak úplně v tom děti nepodporoval, užijí si s elektronikou až až. Často vidím třeba ve vlacích jak rodiče nebo prarodiče uklidí dítě k mobilu, já mám i dnes největší zážitek sledovat krajinu.
Jako dítě v 90. letech jsem měl počítač jenom za odměnu a hodinu max, tenkrát jsem nadával ale dnes jsem za to rád.
Každý má v tomhle ty priority/preference nastavené jinak.
Osobně to mám aktuálně v životě taktéž nastavené tak, že když vyrazím někam ven, ať už na výlet či do přírody, tak si tyto chvilky více cením, jelikož fungují jako útěk/detox od všudepřítomných technologií, s kterými člověk v dnešní digitální době přichází do styku téměř neustále.
Avšak rozhodně bych byl rád, kdybych mohl se svým potenciálním budoucím dítětem hrát hry a sdílet s ním tento můj koníček, jelikož už tak nějak neodmyslitelně patří k mému životu.
Jojo už vidím jak v 11-12 letech (o starších se ani nebavím) chci každý týden na hrad nebo k historické soše …
Já to tak měl, sice né každý týden a nelituji toho. Spíš jsem rád…
Hru můžu rozjet i za dvacet let
.
Chcachááááá šubi dubab amerika jooooo joooo,kto hraje nezlobí princezno ujeeee!!! Ja sem kuli hrám skoro nedokončil vysokú školu bráško,ale nakonec to byla cajkárna bejbeeeee ujeeee!!!!
