Jelikož jde nepopiratelně o nejsledovanější hru tohoto měsíce,
posbírali jsme pro vás dodatečné názory od dalších členů redakce, kteří hru vyzkoušeli.
Ondřej Partl
Potom, co jsem si v roce 2018 zakoupil ihned při vydání Assassin’s Creed Odyssey, jsem se zařekl, že už žádný další díl z této série nikdy nepořídím, případně až v nějaké výrazné slevě. Jenomže člověk míní a život mění, takže jsem přeci jen na Valhallu začal být zvědavý, jelikož zasazení je vábné a měl jsem naději v minimálně zajímavý příběh, což jednoho dne vyvrcholilo tím, že jsem si stejně hru předobjednal. Ach jo, že já se zase nechal zlákat.
Zcela upřímně musím přiznat, že ve hře nemám nahráno příliš a stále se nacházím na relativním začátku, ale ve skutečnosti nemám vůbec chuť ve svém průchodu pokračovat. Ano, titul oproti Odyssey doznal několika změn a vylepšení, ale základní šablona zůstala od svého předchůdce v podstatě stejná, takže opět dostanete obří mapu, jenž je vyplněna dost se opakujícími aktivitami.
Jedna z mých největších výtek putuje k soubojovému systému, který je neskutečně neuspokojující, jednotlivé údery nemají žádnou váhu a kolikrát si připadáte, že mlátíte obyčejné dřevěné panáky, jenž nemají žádnou odezvu. Spokojený nejsem ani s novým stromem dovedností, kde si například odemykáte o 1,3 větší poškození úderů a podobně, což jasně dává do popředí různá číslíčka a úrovně vybavení, čehož fanoušek jednoduše nejsem.
Příběh prozatím nemohu v žádném případě hodnotit, jelikož jsem z něho zase tak moc neviděl, ale prozatím je minimálně příjemný návrat většího důrazu na assassíny. Celkově na mě vyprávění ale působí poněkud fádně, ovšem to se určitě může bezpečně změnit. Hře se taktéž nevyhnula hromada technických problémů, kdy například neposedná kamera a bugy dokáží dost otrávit, ale zase pozitivní je to, že poměrně stabilně hra běží i na základním PlayStationu 4.
Abych nebyl zase jen takto negativní, tak rozhodně musím vyzdvihnout parádní hudbu, která mi hrála v uších dlouho předtím, než hra vůbec vyšla. Také se mi prozatím líbí různé vedlejší aktivity, jako jsou pijácké hry a rýmovací bitvy, a vizuál jednotlivých lokací je určitě oku lahodící, i když se o žádný „next-gen“ nejedná.
Každopádně nevím, jestli ve hraní vůbec budu někdy pokračovat, jelikož kromě mých investovaných peněz pro to zatím úplně nevidím důvod. Dost možná to do značné míry souvisí s mou jistou zapšklostí vůči tomu, kam se série ubírá, ale věřte tomu, že bych byl moc rád, kdyby mě opět začala bavit. Ovšem díky Valhalle to zatím asi nebude.
Martin Pritula
Osobně se nepovažuji za fanouška Assassin’s Creed. Předminulá Origins mě bavila, zatímco Odyssey mi přišla naprosto ubíjející, a to kvůli kvalitě vedlejších questů, repetitivní hratelnosti, bezvýznamnému hraní za Athény/Spartu a neopodstatněné délce hry. K AC Valhalla jsem proto přistupoval velmi skepticky a očekával jsem, že hra půjde ve šlépějích Odyssey, což zapříčiní, že po několika hodinách nadobro zmizí z mého disku.
Nyní jsem zhruba v její třetině a mohu říci, že zde došlo k několika zlepšením oproti předchozímu dílu. Začněme ale popořadě – vedlejší questy. Na první pohled zde nejsou, ale musíte je hledat, abyste se posunuli kupředu. Jejich náplň, kvalita scénáře a motivace k jejich plnění šla nahoru. Soubojový systém je brutálnější, přibyla mechanika staminy, která vám brání v nepřetržitém sesílání útoků na protivníka a celkově působí souboje zábavněji, byť se zde stále hraje spíše na dojem než na propracovanost. Odstraněn byl také efekt sekání do gumové houby, který malé poškození a velká výdrž nepřátel v minulém díle způsobovala.
I tak si ale nedokážu představit, že bych tento kolosální titul někdy dohrál, či jej dohrát vůbec chtěl. Stále je z něj cítit veliká šablonovitost, na níž jsem si s postupem let vypěstoval silnou alergii. Umělá inteligence působí přinejmenším nepatřičně a z celé hry je cítit, že by potřebovala ještě několik měsíců vývoje. Valhalla není špatná, vlastně je nadprůměrná, po vizuální stránce je krásná, mapa je rozmanitá a obrovská, překypuje obsahem a má vynikající prolog. Vzhledem k počtu her, které vycházejí to však alespoň mě nestačí. Pokud mám do hry vložit více než šest desítek hodin, musí být bez větších chyb, postavy musí být zajímavé, hra musí neustále překvapovat. Zde ale chyby a šablonovitost, které byste si u kratší hry nevšimli, velmi rychle vyplavou na povrch.
Tolik tedy názory dalších členů redakce na jejich zkušenost s Valhallou.
A jak se hra líbí nebo líbila vám?
Koupil jsem si Odyssey a byl jsem překvapený, jak moc mě to nebavilo a je pravda, že po pár hodinách hraní jsem ji už nepustil. Valhalla se mi líbí zasazením a počkám si az bude levná, pak si ji určitě vyzkouším. Recenze mě jen utvrzuje, že spěchat nemusím.
Já bych snad i hrál… ale na rovinu přiznávám, že jsem tak mocně nadrženej na Cyberpunk 2077, že mi to bere energii rozjíždět Valhallu. Dal jsem jí pár hodin, to jo, ale prostě to meganatěšení tam není. Oprvadu odpočítávám dny do Cyberpunku…
Dobrý den, já si tuto hru pořizoval stim že bude hra velká na mapu a tím jsem se musel smířit, že aktivity či úkoly budou opakovaně stejné=D ale zas mám rád hru co můžu hrát déle než náké call of duty s 10 misemi a pak co??? To mi přijde jako vyhozené peníze, jen za mulťák =/
Tak to dám radši přednost 5 hodinám akce než 50 hodinám tady kde polovina z toho bude nudný grind…
Doporučuji recenzy od Skillupu.
Já byl s AC Odyssey zoufalý…….hrál sem to snad týden v kuse a připadal si, že se vůbec neposouvám…..miliony obrovských řeckých ostrovů, miliony zbytečných vedlejších questů a otazníčků… a nejhorší byli furt ty tábory spartanů nebo atenanů na jedno brdo, co bylo hezké byly lokace a celkem i zajímavé postavy a příběh.. ale zbytečná megarozloha, questy na jendo brdo to zkazilo, příběh sem dohrál a dosáhl nejlepšího konce, ale pachuť zanechala mapa plná otazníčků a questůů, jejichž vyplněním bych u hry musel ztrávit minimalně tak měsíc. pokud je Valhalla podobná tak nemá pro me smysl… člověk už nemá čas ani chut trávit u hry stovky hodin jako za svého studijního mládí…. zlaté singlplayerovky na cca 10-15h typu Metro, Evil Within, Doom nebo Resident 2
Tak to ja zase rad travim ve hrach vic nez stovku hodin. Viz zaklinac nebo nioh pres 400 hodin
tak The Witcher 3 je vyjímka……to je mistrovské dílo, příběh, postavy, vedlejšáky, náhodný údálosti, dialogy atd…. na to se AC nebude čapat nikdy.. ale stále to množství otazníčků, vedlejšáků bylo v únosné míře…. a každý quest a zakázka byla originální a nebylo to překombinované… hlavně mapa byla přehledná….. Bělosad, Velen, Novigrad, Skelige a Dlc toussaint….. v AC bylo otravné přejíždět furt po moři na různý ostrovy a bojovat v různých táborech, kempech na jedno brdo
Jj hlavně ty otaznicky na moři u Skellige ty byli vymakaný.
Ubisoft dělá pořád to stejné. Vezmou zavedenou značku, změní hlavní postavu, prostředí a bum! Máme tady nový AC: Valhalla( nebo Far Cry, Watch dogs, to je jedno). Ubisoftem vytvořené herní mechaniky se v jejich hrách neustále opakují. Neberte to jako Hate. Mám známe, které AC baví a nerozmlouvám jim to. Já pro hraní ale potřebuji něco víc, než random prostředí s random postavou. Na takové hry prostě nemám chuť, peníze ani čas.
je to tak!
Od ubisoftu bych chtěl v budoucnu vidět, 12h příběhovou lineární singleplayer hru, bez mikrotransakcí, s alespoň trochu originálními nápady. S reálnou (zábavnou) fyzikou. Ikonickou hlavní postavou, bez trapného humoru. Už žádný open world!
S Valhallou už jsem si začal připadat, jako bych hrál FIFU, nebo NBA 2K. Asi každý ví proč.
To opravdu nevím. Za 1 FIFU ani NBA nehraju. Za 2 je mně Valhalla strašně baví.