Baldur’s Gate 3 nastavila novou laťku pro žánr RPG her a zcela právem se této laťky někteří konkurenční vývojáři obávali. Nebude totiž zas tak moc tvůrců a firem na světě, co si v nejbližších letech budou moci dovolit dosáhnout na podobnou úroveň, například v rámci audiovizuálního zpracování, v čele s modely a animacemi postav. Přesto jsme se již loni jednoho důstojného „nástupce“ dočkali (Phantom Liberty) a nyní přichází druhý takový, tentokrát z Japonska. Infinite Wealth je hra tak obrovská, propracovaná a působivá, s příběhem i postavami natolik svéráznými a originálními, že vás donutí znovu přehodnotit celý žánr.
- Platforma: PS5 (recenzováno) PS4, X1, XSX|S, PC
- Datum vydání: 26. 1. 2024
- Výrobce: Ryu Ga Gotoku Studio (Japonsko)
- Žánr: JRPG
- Česká lokalizace: ne
- Multiplayer: ano (pouze minihry, pro dva)
- Dat ke stažení: 82 GB
- Herní doba: 60+ hodin
- Cena: 1739 Kč (Steam)
Rozmáchlé dobrodružství
Výchozí zápletka je náležitě velkolepá již sama o sobě, ostatně sami tvůrci hru nazývají svým „Opus Magnum“ nebo „tak velkou, že zabírá obě strany Tichého oceánu“. Přesto ale platí, že si můžete troufnout do hry naskočit zcela bez znalosti předchozích her v sérii. Na začátku vám hra nabídne stručné shrnutí klíčových událostí z minula a v jádru lze relativně snadno příběh pochopit i v případě, že jeho hrdiny ani jejich dosavadní cestu neznáte. Oba hlavní protagonisté jsou bývalí členové Yakuzy, přičemž jeden se vydává z Japonska na Havaj, aby po mnoha letech odloučení našel svoji biologickou matku, zatímco ten druhý protagonista se pomalu ale jistě musí vyrovnat s tím, že čelí pokročilému stádiu rakoviny.
Jak už to ve velkých RPG dobrodružstvích chodí, na své cestě hrdinové potkají nové přátele a spojence, ale také narazí na několik různých skupin protivníků… a než se nadáte, jsou vtaženi do brutální války mafiánských gangů, japonských i amerických, starých i nových. Zdaleka nejvíce unikátní a obdivuhodná vlastnost celé hry je způsob, jakým kombinuje relativně tradiční elementy RPG dobrodružství s naprosto všedními rekvizitami našeho současného, reálného světa. Díky tomu mají postavy ve vaší družině jakožto RPG povolání nikoliv kouzelník či válečník, ale třeba barmanka, uklízečka nebo bezdomovec. Jelikož je jim zároveň většinou přes 40 let, jedná se o jeden z nejdospělejších příběhů s postavami, do kterých je pro odrostlé hráče opravdu snadné se vžít.
Nejvíce obdivuhodná vlastnost hry je způsob, jakým kombinuje RPG dobrodružství s všedními rekvizitami našeho současného světa.
Tento unikátní kontrast zasazení a žánru nicméně pohromadě s japonskou DNA hry vede také k docela ostrému kontrastu jednotlivých částí příběhu. Některé pasáže vás zamrazí svojí naprostou realističností a lidskostí, zatímco jiné jsou naopak absurdně teatrálně přehnané. Zároveň mi bohužel připadne, že se tvůrci nechali poněkud unést celkovým rozmachem hry a obzvláště ke konci se jim to spřežení poněkud vymklo z rukou, protože příběh během posledních kapitol několikrát poněkud na sílu změní směr a některé jeho zvraty jsou buď příliš absurdní nebo naopak překvapivě ploché. Nic to ale nemění na tom, že stejně jako již mnohokrát v minulosti série, i tentokrát vám hra nabídne několik naprosto nezapomenutelných scén, které vás díky scénáři i hereckým výkonům odzbrojí a dojmou.
Poctivé JRPG (se špetkou GTA)
Skutečnost, že se tohle mafiánské drama poprvé odehrává v USA (ačkoliv nechybí ani části hry zasazené tradičně do Japonska) a že je zase graficky o něco pokročilejší, než jeho předchozí díly, mne během hraní vedla k docela zajímavým asociacím. Když se tak procházíte turistickým centrem Honolulu City, se všemi těmi jeho obchody, turisty v havajských košilích a dalšími rekvizitami, dostaví se citelně odlišná atmosféra, než na kterou jsme u Yakuzy zvyklí. Nejsem si jistý, zda to je dostatečně poznat třeba ze screenshotů, ale během hraní jsem často měl pocit, že se procházím spíš jedním z měst v GTA, než v pokračování Like a Dragon série. Samozřejmě tenhle dojem okamžitě zmizí, jakmile začne boj.
Souboje sice probíhají na tahy, ale jak je v posledních letech u JRPG bohužel stále častěji zvykem, báli se zřejmě tvůrci úplně sebrat „akčnost“ a nechat prosti sobě jen vyčkávat dvě stojící skupiny bojujících, než jim rozdáte pokyny. Podobně jako ve Final Fantasy VII Remake je tedy bojový systém jakýmsi hybridem realtime akce s tahovým systémem, kdy sice všechny postavy vyčkávají na váš výběr konkrétní akce, ale během toho můžete neustále měnit pozici svých bojovníků a stejně tak se neustále hýbou i nepřátelé. Jelikož bojový systém nově pracuje s věcmi jako jsou sražení dvou nepřátel úderem do sebe, nemáte tedy nikdy tak docela klid na rozmyšlenou a musíte neustále s pozicí vašich bojovníků pracovat, abyste z polohy i načasování úderu vytěžili maximum.
Bojový systém je mixem realtime akce s tahovým systémem.
Co si rozhodně zaslouží potlesk, to jsou všemožné další vrstvy RPG mechanik, díky kterým je vyloženě radost se socializovat s členy vaší družiny (abyste zlepšovali váš vztah a odemykali jim nové bojové schopnosti), stejně jako nakupovat „brnění“ či vyrábět a vylepšovat zbraně, případně odemykat a následně levelovat nová povolání, která nabízejí pestrou škálu od samurajů s katanami až po pistolníky nebo „surfaře“. Japonské i americké lokace postupně nabídnou také mnohapatrový generovaný dungeon, pokud chcete nebo potřebujete „grindit“ extra úrovně a předměty. Jen si dejte pozor na to, že příběh vás bude postupně nutit střídat postavy i lokace, takže občas nebudete mít volné ruce v tomto ohledu. Hra ale obsahuje endgame fázi, kde už máte odemknuto a zpřístupněno vše zároveň.
Animal Crossing, Pokémon a další „minihry“
Dondoko Island je jedním z největších překvapení celé hry. Z upoutávek jsme věděli, že se bude jednat o „minihru“, ve které se budete starat o vlastní malý ostrůvek, abyste jej z tropického „smetiště“ proměnili v luxusní turistický resort. Navzdory slibům vývojářů jsem byl ale stejně zaskočen tím, jak propracovaný a zábavný tento herní režim je. Můžete do něj odcestovat prakticky kdykoliv od určité kapitoly příběhu a je pouze na vás, kolik času zde strávíte. Když jste na ostrově, čas ve zbytku herního světa se zastaví. Pokud jste naopak mimo ostrov, stojí čas na něm. V praxi se tak jedná o oddělenou druhou hru, do které si můžete odskočit na jak dlouho chcete. A je to hra vynikající, včetně stavění budov, rybaření, pečování o turisty a dokonce i s unikátními bojovými sekvencemi. Zároveň si z ní můžete odnést nemalé získané finance, které pak využijete v hlavní příběhové kampani.
Jedná se o druhou hru, do které si můžete odskočit na jak dlouho chcete.
Podobně bezednou „minihrou“ je také Sujimon, neboli místní varianta na Pokémony. Stejně jako v sedmém dílu série, i zde budete moci „sbírat“ všemožné nepřátele, abyste je následně „trénovali“ a posílali do bojů proti dalším trenérům, v menších pouličních soubojích, ale také ve větších turnajích na tajných „stadionech“. Podobně jako Dondoko Island si vypůjčil valnou většinu prvků ze série Animal Crossing, i zde najdete skoro všechny klíčové prvky ze série Pokémon. Jestliže vás takhle složka hry chytne, snadno v ní můžete utopit desítky hodin, stejně jako na ostrově, v hlavním příběhu nebo v generovaných dungeonech (z nichž ten poslední je ale bohužel schován v placeném DLC, stejně jako New Game Plus).
Kromě těchto dvou hlavních atrakcí mezi „minihrami“ je ale Infinite Wealth nabitá nespočtem dalších, i když přeci jen o něco menších. Najdete zde třeba variantu na Pokémon Snap, kde budete za jízdy z turistických autobusů fotografovat „úchyláky“. Zcela samostatnou kapitolou je pak online seznamka, kde budete se slečen „tahat“ skutečné fotografie (nikoliv herní grafiku). Pochopitelně nechybí klasický obsah, jako jsou karaoke písně nebo minihry typu Mahjong, které lze případně hrát i ve dvou hráčích online. Osmý díl série zároveň zase vypadá o něco lépe, než ty předchozí – ať se to týká herního prostředí, postav či filmových sekvencí. Na PS5 celá hra běžela zcela hladce, bez technických chyb, s plynulými přechody mezi městem a interiéry, případně s bleskovými nahrávacími časy během rychlého cestování.
Recenze
Like a Dragon: Infinite Wealth
Slavná mafiánská sága svým přechodem do amerického prostředí nabrala zbrusu novou atmosféru. Díky obsazení staršími postavami zároveň citelně míří na odrostlejší hráče. Výsledkem je mimořádně dospělá, rozmáchlá, výpravná a příběhová hra, která snese srovnání s velikány žánru a více než důstojně posouvá celou sérii do nové éry.
Líbí se nám
- Naprosto mimořádná výprava
- Role a schopnosti postav
- Japonsko i Havaj
- Dondoko Island
- Většina příběhu
- Ičiban i Kiryu
Vadí nám
- Poněkud slabší finále příběhu
- Obsah placených DLC
V médiích jsem se před vydáním dozvídal, že ve hře by měl být i jakýsi real-time soubojový systém, který se používá, když se hraje za Kazumu. Je to tak? Recenze se o tom vůbec nezmínila.
Něco takového tam opravdu je, ale pro jistotu to schovám do
Děkuji. Je to zajímavá mechanika a o to víc se na novou „Yakuzu“ těším.
Obávám se, že Martin v první kapitole recenze prozradil zápletku Like a Dragon Gaiden. Já to nevěděl, Gaiden jsem ještě nehrál, ale protože jsem opakovaně slyšel, že závěr Gaiden může fanoušky až rozplakat, tak je to asi … to. Že?
Nemoc hlavního hrdiny „prozradila“ Sega v oficiálních upoutávkách na hru.
Konec Gaiden je ale dojemný z úplně jiného důvodu (o nemoci tam není ani zmínka).
A je tam ještě tolik náhodných soubojů jako v minulém dílu? Jako hra me to docela bavilo, ale ty souboje na ulici doslova každou minutu stále s těmi stejnými nepřáteli mi to tak otravili, že jsem to ani nedohrál
Předpokládám, že stejně jako v Yakuza Like a Dragon, tak i zde bude předmět, který eliminuje nepřátelé na ulicích.
Akorát tam ten item byl docela pozdě, až v Sotenbori. Ale potěšil.
Yakuza aspoň dává šanci se náhodným soubojům vyhnout, tím že jdou nepřátelský skupinky vidět na mapě (narozdíl od spousty jiných, hlavně starších, jrpg).
Což buďto dává nebo nedává smysl podle toho, jak se na to hráč podívá.
Z jedné strany dává smysl, že to jde vypnout až po odehrání určitého času nebo v bodě, kdy to může začít trochu lézt krkme, například po dohrání příběhu, kdy hráč už dělá jenom vedlejší aktivity a nechce tohle řešit.
Na druhou stranu se na to dá podívat jako snížení obtížnosti a tím pádem by to mohlo být k dispozici už od začátku hry, protože stejně tyhle boje dávají minimum zkušeností.
Asi se stavím k první možnosti, protože to dává smysl i z pohledu příběhu, že si ty jednotlivé rodiny/gangy/nevímco chrání svoje území a hledají toho jednoho člověka, kterého mají zneškodnit.
Já bych se vlastně asi taky spíš klonila k první možnosti – co píšeš, dává smysl. Ale dala bych za pouliční bitky víc zkušeností a možná trochu snížila jejich četnost. Bavím se o sedmičce, jak je to v Infinite Wealth nedokážu říct, ale předpokládám, že to bude obdobný. Náhodný souboje (který tady teda až tak náhodný nejsou, jak píše Martin) jsem vždycky ve hrách brala jako prostředek k expení, jenže tady za ně bylo tak málo expů, že mě to později už spíš otravovalo a jakmile jsem získala zmíněnej amulet, už jsem ho nesundala. A expit jsem raději chodila do „dungeonů“ (stoky, Sotenbori aréna aj.).
Jinak pokud se nepletu, tak ten amulet jsem zahlédl i tady, ale vůbec jsem ho nekupoval/nenasadil. Přišlo mi snadné buď nepřátele obíhat a nebo více výhodné/zábavné je zabíjet tou jednou ranou, když už jsem byl silnější (mám tendence schválně přehnat grind v dungeonech, abych se pak v příběhu nezasekával).
Souboje nejsou náhodné, protivníky vidíte na ulici již z dálky a můžete je obejít.
Nepřišlo mi, že by jich bylo příliš mnoho – když jsem zrovna chtěl řešit jen příběh, bez problému jsem se bojům vyhýbal úplně (vynahradil jsem si to pak záměrně v těch generovaných dungeonech).
Jj, vidíte, myslel jsem spíš náhodně generované. Ale hlavně jich v minulé yakuze bylo tolik, že obcházet je zase strašně trvalo. Což byl problém vzhledem k tomu, že se tam pořád běhá tam a zpátky.
Když člověk poprvé prozkoumaval novou čtvrt na začátku aktu s novými nepřáteli, bylo to zajímavé, ale zbytek každého aktu už utrpení.
Asi holt zase takhle yakuza nic pro mě.
Znamená ta „Naprosto mimořádná výprava“ že už tam je konečně normální dabing, nebo tam na sebe furt postavy žvatlaj dementní mimino zvuky jak v Yakuze 0?
Některé méně důležité rozhovory jsou stále bez dabingu.
Absurdní. Ale holt Sega je malá garážová indie firmička, tak co čekat.
EDIT: Všechno mažu, nemám náladu se dnesk hádat
Tak jako tady není o čem se hádat, je absurdní omlouvat absenci plnýho dabingu u 3D AAA hry od tak velkýho korporátu jako je Sega.
A to se bavíme jenom o japonskym, anglickej nebo nedejbože českej tam fakt nevyžaduju.
Prosím o odkaz na ukázku těch dementních mimino zvuků. Nepletete si to s nějakou úplně jinou hrou? Některé dialogy nejsou v Yakuza hrách namluvené. Text se jen postupně objevuje ve spodní části obrazovky a při tom se přehrává zvuk (snad) podobný psacímu stroji.
Já hrál Yakuzu 0 asi 5 hodin (dvakrát), prostě tam stojej postavy naproti sobě, dělá to ten ťukací zvuk textu co se zobrazuje dole, a do toho postavy dělaj občas nějakej žvatlací zvuk. Mě to totálně ničilo jakoukoliv immersion, fakt nechápu co je tak nemožnýho na tom tu hru normálně nadabovat. Mnohem menší firmy to zvládaj i u mnohem větších her. Zdejší minusovací fanboyové by měli od Segy chtít víc, místo omlouvání zbytečnejch nedostatků.
No na druhou stranu jim pak netrvá realizovat pokračování 5+ let, nekrachují při tom a nezavírají studia.
Dabing celé hry by byl fajn, ale asi jsem nenáročný hráč (nebo jsem si za ty roky hraní JRPG už zvykl) a jeho absence mi osobně nevadí. Ale chápu.
Je známo, že RGG velice rádi recyklují starý obsah a šetří kde se dá (například animace z třetího dílu z roku 2009). Jestli absence dabingu znamená větší počet vedlejších questů nebo pokračování v hvězdné obsazení do dabingu postav, tak jako tomu bylo do teď, a jak níže Huber zmínil rychlé vydávání dílů, nemám s tím problém. Popravdě jsem se nad tím nikdy ani nepozastavil a vlastně to beru spíš jako pozitivum. Člověk si může dialogy například interpretovat vlastním tónem, stejně jako v knize, a navíc, kdyby měli každý dialog a vedlejší quest nadabovat, pravděpodobně by jich nebylo tolik, takže zase jsem raději pro jeho absenci.
Taky to může dopadnout jako s Falloutem. New Vegas nemá nadabovaného protagonistu a díky tomu má člověk mnoho možností odpovědi v každém rozhovoru. Pak přišel Fallout 4, kde všechno tohle šlo do kopru, protože Bethesda chtěla mít všechno nadabované.
Čili né vždycky se dabing=lepší.
Tohle je prostě JRPG věc a buďto ti to vadí nebo ne.
9/10 :DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD
Paráda!! Jak já se nemůžu dočkat až hra dorazí 🤗 v minulém díle jsem utopil dost hodin i platina cinkla,tenhle díl je pro mně nejočekávanější hrou tohoto roku💪 a jsem rád, že je to opět pecka, díky moc za recenzi.
Ráda bych si hru zahrála. Vypadá to jako příjemné oživení neustále recyklovaných lokací a miniher, jako ve starších dílech. Co ale absolutně nemůžu vystát je JRPG soubojový systém (týmové souboje na tahy). Mlátičky taky nejsou zrovna můj žánr, ale dalo se to přejít. Prý by měla mít hra auto battle, tak počkám jestli někde najdu jak na tom je a jestli se to s ním dá dohrát.
„Auto battle“ pokud vím funguje pouze pokud máte citelně vyšší úroveň, než protivník (pak je možné zabít všechno na obrazovce stisknutím jednoho „zkratka“ tlačítka).
Nicméně hra obsahuje různá nastavení obtížnosti a na tu nejnižší vás prakticky nikdo nedokáže zastavit, takže se to s ní hraje skoro jako vizuální novela (žádná výzva, pokud jde o boje).