Pátý díl ze seriálu o historii a současnosti speciální vojenské jednotky. Nepřítel doma – IRA (Irská Republikánská Armáda).
Boj za nezávislost a svobodu si mnozí lidé představují různě i dnes. Někdo se jde raději dlouhou cestou, těžkých politických vyjednávání, jiní se v honbě za dosáhnutím svých cílů, neštítí jít cestou krve. Což v žádném případě nelze ospravedlnit. Ve Velké Britanii a Irsku se na stezku zbarvenou krví, vydala zhruba před 90-ti lety Irská Republikánská Armáda (IRA).
Krátce z historie IRA
Vznikla v roce 1919 a převážně ji tvořily polovojenské jednotky, tzv. Irských Dobrovolníků. Hlavním cílem, bylo vyhlášení nezávislosti Irské Republiky, na Velké Británii. Nejaktivnější byla IRA krátce po založení, v letech 1919 až 1921, kdy se zůčastnila ve válce za nezávislost. IRA je militantní odnož irské politické strany Sinn Féin. Jako v každé teroristické organizaci, se jejími členy, kromě fanatických „zastánců věci“, stala z touhy po úpěchu, spousta pochybných a všehoschopných individuí. Těmhle bojovníkům nešlo jen o boj o nezávislost, ale prahli jen po zabíjení, v lepším případě po krvavé pomstě.
Postupem času útoky IRA, nabývaly na bezhohledné krutosti a brutalitě. IRA má na kontě nespočet krvavých zločinů. Nechvalně proslula svými atentáty, zákeřnými teroristickými útoky a zastrašováním obyvatel Velké Británie a Severního Irska vůbec. V roce 1984 se IRA bombovým útokem dokonce pokusila v Brightonu zavraždit ministerskou předsedkyni Magaret Thatcherovou ! Zbraně a peníze získávala IRA od svých zahraničních „sponzorů“, byl jím i libyjský vůdce plk. Kadáfí. Do rukou teroristů se tak dostaly i dvě tuny nechvalně proslulé, české, plastické trhaviny, Semtex.
Dnes už je situace jiná, v roce 1994 IRA vyhlásila příměří a slíbila, že nadobro končí s útoky.
Po dohodě z 10. dubna 1998, je IRA oficiálně odzbrojena. Ve straně Sinn Féin, převládly tak konečně umírněné síly, což jsou lidé, kteří pochopili, že za nezávilost nejde, v demokratickém světě, v žádném případě bojovat terorem. Ke změně politiky Sinn Féin, potažmo jejího ozbrojeného křídla IRA výzrazně přispěla právě speciální jednotka SAS. Ta vedla s IRA od šedesátých let urputný, ale hlavně úspěšný boj. Mnoho členů SAS za to zaplatilo svými životy.
Celá 70-tá a 80-tá léta, měla tak SAS plné ruce práce, s bojem s brutálními teroristy IRA.
Útoky na policejní složky Velké Británie a její civilisty, neunikly pozornosti politiků, Scotland Yardu tak i velitelům SAS.
Nejlépe připravena se jí postavit, byla právě SAS. Ve Scotland Yardu pod tlakem vzniklo celé oddělení a policejní jednotka, která byla určena pro boj s terorismem. Byla na tejdejší dobu opravdu skvěle vybavená a řízená, ale její členové se vynikajícím zkušenostem a pověsti SAS nemohli vyrovnat.
Jedné takové akci se tu budu věnovat.
Na podzim 1975 spustila IRA po celé Británii, rozsáhlou, brutální kampaň. Útočili na vše, stanice metra, obchody, restaurace, ale i na elektrické rozvodny a transformátory. Hlavní cíl zastrašení obyvatel a likvidace nepohodlných osob. IRA se soustředila hlavně na Londýn. Nevinných obětí začalo přibývat. Policejní síly měly nejvyšší pohotovost. Oddíly SAS byly připraveny okamžitě udeřit na zákeřného nepřítele. Musím dodat, že v té době měla veřejnost o její existenci jen matné tušení. Ano činnost SAS se dařilo celá léta úspěšně utajit.
Veřejnost byla zneklidněna, politici se snažili zklidnit situaci. IRA se dostala do pozornosti všech zdělovacích prostředků. Vše začalo za zdánlivě klidného dne 6.12.1975. Policie přijala telefonát. Je upozorněna všímavým návštěvníkem jednoho z barů, na podezdřelé chování mužů v dodávce. Podařilo se tak lokalizovat čtyři členy IRA, při jejich pokusu klást nálože. Policie začala pronásledovat auto s teroristy. Honička trvala asi hodinu, když auto vjelo do slepé ulice. Už se zdálo, že bezpečnostní složky mají situaci plně pod kontrolou.
Vysoce motivovaní teroristé, to ale nevzdali. Vtrhli do jednoho z bytů a zajali rukojmí muže a ženu. Okamžitě začalo vyjednávání. Okolí bylo vyklizeno. Policie odpojuje v bytě plyn, vodu a elektrickou energii. Prostě klasický postup.SAS je na místě. Zhodnotí situaci, s ohledem na rukojmí je útok odložen. Na místo se dostaví i četní zástupci všech médií. Vyjednávání jsou neúspěšná po celých 5! dní. Drama sleduje v televizi nejen celá Británie, ale i celý tehdejší demokratický svět. Po celou tu dobu teroristé hrozí popravou rukojmí.
Šestý den ráno se podařilo vyjednat výměnu ženy za jídlo. Situace dostane nečekaný spád.
Právě když teroristé jedí, v tranzistoráčku zaslechnou ve zprávách, zdělovací prostředky uklidňovali veřejnost, zprávu, že na místě jsou přítomni i členové speciálních sil, snad SAS. Následně se teroristé sami vzdávají. Tehdy pro širokou veřejnost neznámí muži v kuklách, maskáčích a se samopaly nasedají do aut a okamžitě nepozorovaně mizí. Nepadl jediný výstřel. IRA dostává tvrdý úder. Rukojmím se nic nestalo. Policie slaví úspěch. Noviny mají ještě dlouho o čem psát.
Nejslavnější akce SAS a tím i její plné odhalení před veřejností teprve příjde.
O tom, ale zase až příště.
Vynikající pověst SAS vzbuzovala vždy respekt u nepřátel.