Že hry hraje celý svět vás netřeba přesvědčovat. Mohlo by vás však zajímat, jak si v hraní vedou naši sousedi, Poláci. Ti totiž na rozdíl od nás vydávají pravidelné studie o tom, kdo a jak se věnuje hernímu průmyslu. Pojďme se ponořit do těchto čísel a zjistit co vlastně znamená význam polský hráč.
O statistiky se stará společnost IQS (Polish Gamers Observatory) spolu s krakovským institučním parkem. 76 % zúčastněných vypovědělo, že aspoň jednou za poslední měsíc hráli na hlavní platformě jako PlayStation 4, Xbox One a PC. K tomu patří také mobilní platformy a hry na sociálních sítích, spolu s hrami fungujícími ve webovém prohlížeči.
Nyní přejdeme k samotným číslům, které jsou vcelku překvapující. Největší počet hráčů v Polsku tvoří lidé ve věku 25 až 34 let. Druhé místo je však zajímavější, jelikož se jedná o lidi ve věku 35 až 44 let. Pryč je tedy myšlenka, že hry hraje jen mladá generace. Na třetí místo přichází nejočekávanější skupina, a to lidé ve věku 16 až 24 let s 24 procenty. Nikoho nepřekvapí, že nejméně si hraní užívají lidé ve věku 45 až 55 let. Pouhých 14 %. Ale jsou i výjimky. Například můj otec, který spadá do téhle kategorie. Ten dokončil Crysis rovnou 6x, což je víc než já sám. S jeho schopnostmi klobouk dolů. Níže tabulka s oficiálními čísly.
To že se hry dostávají do podvědomí staršímu publiku napomáhá i další statistika. V roce 2014 bylo nejvíce hráčů v rozmezí věku 16 až 24 let. A to celých 39 %.
Překvapení se koná i v další kategorii. Pokud v České Republice nedokážete sehnat ženský protějšek na hraní her, tak v Polsku to nebude zas až takový problém. Rozdíl mezi mužskými a ženskými hráči je velmi těsný. 53 % tvoří muži a 47 % tvoří ženy. Oproti minulým studiím je zde mírný posun k „horšímu“ kdy byl rozdíl 51 % ku 49 %, ale i tak se jedná o velmi pěkná čísla.
Nyní si trochu rozdělíme, na čem hrají slečny a na čem muži – u můžu vzrostl počet hrajících na konzolích a PC o 11 %. Z 61 % na 73 %. Naopak zástupci něžného pohlaví dávají přednost spíše hrám na sociálních sítích a mobilech. V číslech je to 53 % ku 49 %. Celkově však došlo k poklesu. Dříve byly čísla o něco vyšší (60 % a 56 %). Nejvíce polských hráčů se nalézá na vesnicích – celých 33 %, hned následují města s číslovkou 32 %. Není žádným překvapením, že nejvíce hrají lidé s průměrnou, nebo dobrou finanční situací. Opět to čísly dělá 42 % ku 34 %,
Na samotný závěr se podíváme na vzdělání hráčů. Největší skupinu tvoří lidé s vyšším středním vzděláním (38 %). Žáků do 15ti let je 27 % a největší část (51 %) udává stálé zaměstnání. Na posledním místě jsou studenti a lidé, kteří se označují jako mladí s 15 procenty.
Informace to jsou bezpochyby zajímavé. Data od nás bohužel nejsou oficiálně k dispozici. V době, kdy se herní průmysl rozšiřuje je to škoda…
Hmm, velice zajímavé. Rozhodně je to zajímavější, než stále dokola to, co se prodává za vodou.
Ako by sa veková štatistika významne zmenila, keby bola možnosť aj do 16 rokov a všetci by odpovedali pravdivo
Tady jde krásně vidět jak mobily a browser hry zkreslují ty statistiky.