Desková hra Halls of Horror

Docela nedávno jsme tady psali o tom, jak se původně videoherní studia a vydavatelé stále více zaměřují na výrazněji rostoucí trh deskových her. Minule to byl velký vydavatelský dům Rebellion a nyní je to zase malé a nezávislé studio Draw Distance z polského Krakova. Opět ho ze Zingu dávno znáte, protože mu za chvíli vyjde Vampire: The Masquerade – Coteries of New York a nedávno jsme představovali jeho minulou rubačku Ritual: Crown of Horns.

Tito vývojáři to již jednou zkusili se svojí hororovou deskovou hrou Halls of Horor na Kickstarteru. Jedná se o stolní adaptaci původní videohry stejného názvu vydanou pro streamovací platformu Microsoft Mixer. Z herní zápletky je hodně cítit filmová a herní série Resident Evil či SAW, protože v této kooperativce pro 1-4 hráče se ocitnete lapeni v hrůzném domě, který ovládá šílený trýznitel. A vaším úkolem je samozřejmě se dostat co nejdříve pryč.

Co je ale hodně zajímavé, tak oproti předpokladům se deskovce na Kickstarteru nezadařilo (přitom v poslední době se tam prodá prakticky jakákoli dobře prezentovaná deskovka, která se pak na normálním trhu dost často nechytí). Autoři v polovině tohoto roku v kampani požadovali 45 tisíc dolarů (lehce nad milion korun), ale dostali jen 16 tisíc. Pravda, že na deskovce nevidím nic revolučního a její grafická podoba také moc nezaujme, ale tvůrci to na Kickstarteru chtějí zkusit znovu.

Přitom o peníze studio vyloženě žadonit nemusí, protože mají za rohem vydání upírů a firma dostala od EU několik dotací, takže určitě neživoří. Je z toho ale vidět, jak tvůrci trhu deskových her věří a nevzdávají se, aby si něco z velkého koláče také ukousli. On ten milionek by totiž malou sérii klidně jen pro podporovatele zaplatil a ještě by něco jistě zbylo. Ale na druhou stranu jsem rád, že se crowdfunding začíná trochu vyčišťovat, protože zvláště velká deskoherní vydavatelství jej zneužívají k obrovským ziskům.

Svoji hru by totiž byli schopni bez potíží vydat i bez komunitního financování. Jenže díky němu se jim kompletně zaplatí vývoj i výroba a po hození na trh už jen prakticky kasírují v čistém. A tak není divu, že to Poláci zkusí i podruhé a prý s lepším marketingem, prezentací a komunikací.