Nejslavnější titul od Clover Studia
Za kultovní hru Okami vděčíme tvůrcům z japonského Clover Studia a vydavatelství Capcom, které tento originální titul uvedlo poprvé před patnácti lety na konzoli Playstation 2. Jako vedoucí vývoje je pod hrou podepsán Hidetaki Kamyia (hlavní vývojář titulů Resident Evil 2, Devil May Cry a Bayonnetta), na vývoji však spolupracovala řada špičkových japonských tvůrců, kteří se později v touze za větší svobodou s Capcomem rozešli a založili vlastní studia jako Platinum Games a později také Tango Gameworks.
Snaha vychovávat nové talenty a zároveň vytvářet originální AAA tituly je nyní společná jak Tangu, tak Platinum Games. Stejná vize byla však hnacím motorem už původního Clover Studia, jež má kromě Okami na kontě také tituly jako Viewtiful Joe anebo mlátičku God Hand. Klíčový producent Clover Studia i samotné Okami Atsushi Inaba (jeden z pozdějších zakladatelů studia Platinum Games) v roce 2004 pěkně shrnul základní ideály týmové kreativity:
,,Když jsme založili Clover, věděli jsme, že budeme vždy muset převzít zodpovědnost za svojí práci, ale na druhou stranu budeme mít volnost vytvářet skutečně inovativní tituly. To byla naše zakladatelská myšlenka. Ze tří projektů, na nichž teď pracujeme, je Okami zcela nová a pravděpodobně nejlépe vystihuje ideál Clover Studia v podstupování nových výzev.“
Pokud vám podobné krédo pasuje spíše k myšlení nezávislého týmu, není to náhoda. Když Okami v roce 2006 konečně vyšla, Capcom nebyl příliš spokojený s jejími komerčními výsledky, byť tehdejší recenze pasovaly hru na jeden z nejlepších titulů pro Playstation 2. Clover Studio bylo zavřeno jen pár týdnů po vydání Okami v Americe a z jeho popelu povstalo studio Platinum Games.
Okami možná nevydělávala takové peníze, jaké si vydavatel představoval, o skutečných kvalitách hry však v Capcomu evidentně nikdy nepochybovali. Po původním vydání na Playstionu 2 tak následovaly další porty, jež původní verzi dokázaly dokonce překonat. Logickým krokem byl port na Nintendo Wii, poté následovala HD verze pro Playstation 3 (s podporou pohybového ovladače Move), Windows, Playstation 4, Xbox One a nakonec asi vůbec ta nejlepší – Okami HD pro Nintendo Switch. Právě tuto verzi jsem si nedávno celou znovu prošel.
Clover Studio bylo zavřeno jen pár týdnů po vydání Okami v Americe a z jeho popelu povstalo studio Platinum Games.
Při každém dalším znovuvydání hry je Okami označována za originální, hravý titul se specifickým kouzlem a příjemně melancholickou atmosférou. Slovo ,,hravost“ je tady velmi důležité. Je patrná jak v příběhu a dialozích, tak samotných herních mechanismech.
V Okami prozkoumáváte mýty opředenou krajinu japonského venkova, potkáváte roztomile trhlé postavy, působením božských sil ovlivňujete prostředí, řešíte hádanky a v neposlední řadě bojujete s unikátními monstry, jejichž design se nepodobá naprosto ničemu, na co jsme ze západní produkce zvyklí.
Oslava života
Okami je veskrze výjimečná hra, která sice vybočuje z tradiční herní produkce, na druhou stranu bych jí však rozhodně nenazval experimentální. Někteří jí právem považují za ,,nejlepší nezeldovskou Zeldu.“
Hra se u slavné nintendovské značky opravdu v lecčems inspiruje a hráči z ostatních platforem díky ní mohou získat alespoň mlhavou představu o tom, na jakých principech Zelda zhruba funguje. Asi není náhoda, že když se v jednom rozhovoru vedoucího vývoje Hidetaki Kamiyi ptali, jaká hra ho v životě nejvíce ovlivnila, kromě střílečky Gradius uvedl právě slavný titul éry SNESu The Legend of Zelda: Link to the Past. Podle jeho slov se jednalo o ,,perfektní, kompletní hru.“
Pokud se řadíte k početným fanouškům japonských her a japonské tematiky obecně, je velmi pravděpodobné, že jste Okami již hráli. Hra nabízí příběh inspirovaný mytologií a folklórem ze země vycházejícího slunce a krajina tohoto exotického konce světa v ní krásně ožívá. Hráč se ujímá role sluneční bohyně Amaterasu, jež na začátku děje vstoupí do těla bájného vlka, aby odvrátila hrozící zkázu a vypudila ze země starodávného démona Orochiho, který se po letech probouzí k životu.
Během hry narazíte na spoustu motivů a postav, které milovníkům japonské mytologie nebudou neznámé, hra však v tomto směru nevyžaduje žádné znalosti a lze si jí užít i jako nenáročnou pohádku v exotickém prostředí.
Okami nabízí příběh inspirovaný mytologií a folklórem ze země vycházejícího slunce a krajina japonského venkova zde doslova ožívá.
Okami si získala věhlas pro herní mechaniku nebeského štětce, jímž hráč působí na prostředí kolem. Funguje to tak, že kromě tradičního pohybu známého z akčních her zde kouzlíte pomocí jednoduchých tahů štětcem po obrazovce. Není divu, že hra zažila velký comeback právě na konzoli Wii a její první HD verze přišla na Playstation 3 až teprve poté, co Sony uvedla na trh pohybové ovladače Move (byť i pak šla ovládat pomocí DualShocku).
Konzole Nintendo Switch je díky své flexibilitě na hraní Okami vybavena ještě lépe. Jedním z důvodů, proč je tato verze považována za ultimátní, je dotykové ovládání v handheldovém režimu, kde tvary můžete kreslit prstem po obrazovce. Můžete však hrát i tradičně, pomocí páček, anebo odpojit joy-cony a používat je obdobně jako v případě ovládání na Wii. Volba je čistě na vás.
Sám Hidetaki Kamiya označuje inovativní a chytré ovládání za jednu z věcí, na něž klade ve svých projektech největší důraz. Inu, autorství her jako Bayonnetta, Devil May Cry anebo Wonderful 101 se nezapře.
Pomalu se dostávám k hlavnímu důvodu, proč považuji Okami za titul, jehož hraní je nejen zábavné, ale vyloženě příjemné, obzvlášť v současné neveselé době. Jistě, velkou roli hraje plejáda roztomilých postav, humor, okouzlující grafika a ona hravost, jež vyplývá z ovládání i tónu hry zároveň. Tohle všechno je samozřejmě důležité, srdce herního designu leží ale jinde.
Sluneční bohyně Amaterasu je dárkyní života a její činnost blahodárně působí na život v okolní přírodě. Ve hře se tento aspekt příběhu projevuje různými způsoby, avšak v první řadě jako výsledek konání hráče. Díky vašim tahům nebeským štětcem vidíte rozkvétat stromy, louky a samozřejmě i kvést čtyřlístky, jež nenápadně odkazují na název Clover Studia. Krmíte zde zvířata, vracíte na oblohu slunce a způsobujete další přírodní jevy, které podtrhují životodárný aspekt vašeho konání.
,,Okami pravděpodobně nejlépe vystihuje ideál Clover Studia v podstupování nových výzev.“
Už samotný běh vlka, kdy vidíte, jak z vašich stop jako zázrakem raší nové květiny (motiv známý později i z Bayonnetty) vypadá doslova kouzelně, a až budete pelášit po loukách a za za zvuků epické hudby probouzet přírodu k životu, pochopíte, o co v této hře v první řadě kráčí. V době, kdy se většina akčních AAA titulů soustředí na zamordování všeho, co vám přijde pod katanu, představuje Okami svěží alternativu.
Když jsem pátral po podkladech k psaní tohoto článku, samotného mě potěšilo, že se u mě podle všeho projevily přesně ty pocity, které autorský tým zamýšlel. Vedoucí vývoje Hidetaki Kamiya v jednom z dobových rozhovorů vysvětluje, co ho při vymýšlení konceptu hry ovlivnilo: ,,Poté, co jsem začal pracovat a žít ve městě, pochopil jsem onu nostalgii po rodném městě, o které lidé tak často mluví. Abych tyto pocity upokojil, chtěl jsem vytvořit hru zachycující přírodní krásu japonského venkova.“
Okami měla zpočátku jen velmi hrubé rysy a Kamiya vzpomíná, jak se tehdy pokoušel motivovat tým, ačkoliv si on sám nebyl vlastně zcela jistý, co vlastně dělá. Jak přiznává, ačkoliv se snažil na sobě nedávat nic znát, původní koncept hry byl ,,totální odpad“ a spíše než výpravné dobrodružství připomínal jakýsi simulátor.
Jedná se o vtipnou manažerskou poučku, která mnohým z čtenářů, znalým pracovních procesů a jednání s lehce upocenými nadřízenými, bude možná povědomá: ,,Tehdy jsem nemohl říct, že nevím, jestli to bude zábavné, protože pak by nikdo z vývojářského týmu nebyl dostatečně nadšený. Tak jsem místo toho vykládal: ,Tohle bude parádní! Vím to!‘ Takže se nakonec diskuze stočila k pobíhajícímu vlkovi a my jsme vytvořili minutu dlouhé video znázorňující tohoto vlka, jak peláší po poli a za ním vyrůstají stromy, načež jsem řekl týmu: ,No koukejte, není to skvělé?'“
Ta grafika
Je nemožné mluvit o Okami a nezmínit přitom její nezaměnitelný grafický styl, který hru činí půvabnou i po patnácti letech. Vedoucí vývojář Hidetaki Kamiya s producentem Atsushim Inabou v dobových rozhovorech vzpomínají, že pro Okami původně zamýšleli realistickou grafiku. Oba mluví o tom, jak moc na ně zapůsobila nádherná grafika remasterovaného Resident Evilu pro Nintendo GameCube, jejíž vývoj řídil jejich spolupracovník a stvořitel hororové značky (a mlátičky God Hand) Shinji Mikami. Podle producenta Inaby bylo však tehdy problém v podobně realistické grafice hru na Playstationu 2 vůbec rozhýbat.
Výsledný vizuální styl začal původně jako vtip, když si jeden z designérů maloval zamýšlené scény ve stylu japonské malby sumie-e. Nápad zaujal ostatní a nakonec byl zvolen pro celou hru. Nepřekvapivě až poté, co bylo učiněno rozhodnutí vytvořit hru s takto stylizovaným vizuálem, byla do Okami zakomponována klíčová mechanika nebeského štětce. Jak Inaba tvrdí, spojením přírodní tematiky hry i malířského vizuálu vznikla jedna z hlavních myšlenek hry: ,,Opravdové umění si žije vlastním životem.“
,,Opravdové umění si žije vlastním životem.“
Ve stejném rozhovoru s IGN Inaba tvrdí, že si jeden čas v týmu pohrávali s myšlenkou, že by hra byla černobílá, a jak by docházelo k oživování přírody, vracela by se do ní i barva. Nakonec od tohoto nápadu bylo upuštěno, je ale zajímavé, že černobíle-krvavým vizuálem se pyšnil vůbec první titul od Platinum Games s názvem MadWorld, pod nímž byl Inaba taktéž podepsán jako producent.
Nejspíš nebude náhoda, že před vydáním Okami v Americe mluvil Inaba o tom, že Okami se točí kolem konceptu krásy v jejím až filozofickém slova smyslu, zároveň však v závěru rozhovoru se smíchem přiznal, že jeho další plánovaná hra bude dost brutální, takže není úplně v nejlepší pozici za podobné hodnoty bojovat. Je dost možné, že již tehdy měl na mysli právě brutální krvák MadWorld.
U vizuálu ještě zůstaneme, protože hra se pyšní jednou z nejkrásnějších galerií artworků, které jsem u jakéhokoliv titulu kdy viděl. Pár ukázek proto najdete i v galerii výše. Skvěle ilustrují představivost utrženou ze řetězu a všudypřítomnou hravost, která je Okami vlastní. Není bez zajímavosti, že design prostředí navrhovala tehdy debutující Ikumi Nakamurová, která si získala srdce hráčů na konferenci E3 2019, kde představovala chystanou novinku od Tango Gameworks s názvem Ghostwire: Tokyo.
Nakamurová se v následujících letech své kariéry blýskla jako hlavní návrhářka grafiky (concept artist) Bayonnetty a hororů Evil Within. Okami znamenala pro Nakamurovou premiéru a dala jí tu nejlepší inspiraci, jakou si mohl člověk v jejím oboru přát. Mimochodem, talentovaná umělkyně se nechala nedávno slyšet, že by velmi ráda pracovala s Kamiyou na Okami 2. Legrační tweet, v němž Kamiya avizoval oznámení on sám sice později označil za nadsázku, ale je klidně možné, že se návratu této klasiky jednou dočkáme.
Okami is going to be back! We want to make Okami sequel and fans are looking forward to it too. You guys want to see Kamiya’s Okami again, right, everyone? I want to work on it too! 大神をまた作りたい私たちです。🙏😊@CapcomUSA_ @OKAMI_CAP pic.twitter.com/bLwuGnTew1
— Ikumi Nakamura 🪐 (@nakamura193) October 18, 2019
Na jaře do Japonska
Smyslem tohoto článku není dokázat, že Okami je dokonalým herním titulem pro každého. Může se stát, že dnešní hráči nebudou zpočátku místy chápat, co od nich hra očekává. Řešení některých problémů především v první třetině děje mi kupříkladu nepřipadalo vždycky úplně intuitivní. Zpočátku se rozhodně vyplatí nehrát k Okami už nic dalšího a snažit se naladit na to, jak autoři chtějí, aby hráč přemýšlel. Okami vám sice dává indicie k dalšímu postupu, záseků ve stylu ,,Co mám teď dělat?“ jsem si ovšem zpočátku užil možná až příliš.
Nebojte se v podobných případech zabrousit na internet. Je to vždycky lepší, než z ješitnosti odložit něco, co by vás jinak mohlo oslovit. A opravdu – když jsem se naladil na vlnu hry, zbylé dvě třetiny příběhu už pro mě nepředstavovaly žádný problém. Možná budete ještě chápavější. K dalším bodům kritiky by mohla patřit i herní ekonomika, která sice zážitku neškodí, zároveň však není ani silnou stránkou hry. Rovněž si nemyslím, že by design dungeonů dosahoval kvalit těch nejlepších kousků ze série The Legend of Zelda. Nejedná se o tak komplexní designérská veledíla, byť jsou tyto pasáže, obzvláště v pozdější fázi hry, díky své složitější architektuře velice povedené.
Co se hratelnosti a mechanik týče, je Okami poměrně dost jednoduchá. Také souboje s bossy jsou spíše zajímavé, nežli obtížné. Jakmile pochopíte, jak efektivně používat štětec, provádět interakce s postavami a prozkoumávat herní mapu, Okami začne pěkně odsýpat. Jako mnoho pohádek a mýtů dokáže být i trošku temná, avšak humor, roztomilé postavy a radostná atmosféra plynoucí z nespoutaného pobíhání oživovanou krajinou činí z hraní velice příjemný zážitek.
I patnáct let po své premiéře zůstává Okami unikátním herním dobrodružstvím, které nabízí zajímavou hlavní postavu, unikátní ovládací mechanismy a dechberoucí svět, který vám doslova ožívá pod rukama. Jedná se zkrátka o tu nejvhodnější možnou hru na přivítání jara.
Ókami …Hmmm vyděl jsem ji hrát v době uvedení na PS2 kolegu a popravdě až na ten art styl mne to moc nezaujalo …jakýsi vlk s diskem na zádech a obarvování světa …koukal jsem chvíli , pak jsem na hodinu někam byl odvolán a po hodině to vypadalo stejně …hmmm asi nic pro mne. A to sem se řídil na PS3 i u Wii …v knihovně bude , ale chuť zahrát si …to bych asi musel vlastnit Switch , aby mne to donutilo hrát staré hry stále dokola
Hrál jsem demo když to vyšlo na PS2 a taky mě to nezaujalo, ale ještě teď si pamatuju že to dostalo v oficiálním playstation magazínu hodnocení 10/10.